Francie představuje úsporný plán - dle Sarkozyho "hop nebo trop", dle Fillona "udeřila hodina pravdy"

Čtěte více

• Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na pokraji
  Rozhodnutí ponechat Sébastiena Lecornua ve funkci premiéra a rozšířit vládu o šest bývalých členů strany Les Républicains (pravice) a osm vysokých státních úředníků nijak nezmírňuje hluboký pocit nestability, který tíží francouzský politický život. Tato druhá Lecornuova vláda, sotva sestavená, již čelí dvojité hrozbě nedůvěry: krajně levicová La France Insoumise a krajně pravicové Rassemblement National podaly každá svůj návrh a socialistická strana zvažuje třetí, který by mohl přijít po představení státního a sociálního rozpočtu v úterý.
• Francie na prahu dluhopisové krize
  Dluhopisové trhy dokázaly být v posledních letech velmi trpělivé – zejména v období po covidu, kdy zadlužení řady států výrazně vzrostlo. A to i přes nebývale vysoké úrokové sazby, kterými centrální banky léčily vysokou inflaci. Nyní se ale zdá, že trpělivost investorů je u konce. Spouštěčem dalšího znejistění je setrvalá politická krize ve Francii. Tamní model příliš štědrého sociálního státu začíná kolabovat pod tíhou úrokových nákladů a rostoucího zadlužení. O co přesně jde tentokrát v zemi galského kohouta?
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně
  Francie, Německo a Švédsko společně vyzvaly novou Evropskou komisi, aby upřednostnila rozvoj bateriového průmyslu v EU. Tato iniciativa má za cíl posílit evropské schopnosti výroby baterií a snížit závislost na čínském dovozu, čímž podpoří zelenou transformaci a zvýší ekonomickou odolnost.
• Francie podle Macrona znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů
  Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
• Francie podle Makrona postaví nejméně šest jaderných reaktorů
  Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
• Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur
  Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.
• Francie se utápí v dluhu, kvůli přijetí eura za něj zaplatí i třeba řadoví Slováci nebo Chorvaté. Čechy chrání koruna
  Francie prochází nejtěžšími hodinami Páté republiky. Nikdy minimálně od roku 1958 na tom nebyla tak prachbídně. Premiéři se tam střídají jako panáčci na Orloji, avšak žádný nenachází recept, jako alespoň započít s ozdravováním veřejných financí. A ratingovým agenturám už došla trpělivost.
• Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura. Česko v době vstupu do EU mělo o šest stupňů horší rating, nyní už je na desetistupňové investiční škále o stupeň nad Francií
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii včera zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
• Francie? Své nejlepší dny má již za sebou
  Růst francouzského HDP dosáhl v roce 2017 meziroční úrovně 2 %, což představuje nejlepší výsledek od roku 2011. V roce 2018 by energie růstu měla vydržet a předpověď se podle většiny mezinárodních organizací (Bank of France, MMF a Evropská komise) ustálila mezi 1,8 a 1,9 %. Objevují se však první náznaky, že růst možná dosáhl svého maxima a v následujících letech zpomalí. Vypadá to, že Francie má své nejlepší období za sebou.
• Francie udělila Applu pokutu 162 milionů dolarů
  Americká technologická společnost Apple čelí další vysoké pokutě v Evropě. Francouzský antimonopolní úřad jí v pondělí vyměřil sankci ve výši 150 milionů eur (162,4 milionu dolarů) za zneužití dominantního postavení prostřednictvím nástroje App Tracking Transparency (ATT) na zařízeních iPhone a iPad. Jde o vůbec první rozhodnutí tohoto typu od jakéhokoli regulátora ve vztahu k ATT.
• Francie znárodní svůj „ČEZ“, podnik EdF. Dojde i proto nakonec na znárodnění českého ČEZ?
  Francouzská premiérka Elisabeth Borneová dnes na půdě francouzského parlamentu oznámila, že její vláda hodlá znárodnit elektrárenskou společnost EdF. Ta představuje francouzskou obdobu českého ČEZ. Francouzský stát má v podniku 84procentní podíl. Česká republika drží v ČEZ podíl 70procentní. V obou případech lze tedy hovořit o polostátním energetickém podniku.
• Francie zničí euro
  Při vyhlášení předčasných parlamentních voleb ve Francii Emmanuel Macron doufal, že lidé se oklepou a po porážce jeho Obnovy ve volbách do Evropského parlamentu jí projeví důvěru. Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Vládní strana ztrácí podle průzkumů nejen na pravici vedenou Marine Le Penovou, ale i na socialisty. Program druhé jmenované strany, který spatřil světlo světa, znamenal další ránu pro pár EUR/USD.
• Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Francii současně hrozí další zhoršení ratingu
  Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
• Francii kvůli strachu z vítězství Le Penové rychle rostou úroky na dluhu. ECB chce zavést opatření, která zabrání, aby se takové situace vymkly kontrole
  Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí vylekaní investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
• Francii padá rating, už jej má horší než Česko u většiny ratingových agentur. Český státní dluh přitom za dosluhující Fialovy vlády narostl o více než 1000 miliard, nominálně nejvíce v historii
  Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+ (viz graf 1 níže). Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.
• Francii závažně hrozí dluhová krize, chytla se totiž do pasti eura, varuje šéf finančního domu Gavekal. Francie může stáhnout celou eurozónu, což by nahrálo Trumpovi
  Situace s veřejným zadlužením je špatná napříč zeměmi OECD, zvláště zlá je ovšem ve třech z nich: v USA, v Británii a ve Francii.