Co by mohlo ohrozit euro?

Čtěte více

• Co bude trápit finanční trhy v roce 2019?
  Důležitou otázkou bude reakce politiků na globální problémy. Myslíme si, že tentokrát bude jejich odpověď směřovat ke ztrátě nezávislosti centrálních bank, protože reakce politiků na poslední krizi jen vykopala ještě hlubší dluhovou díru. Světové problémy s nadměrným zadlužením budou proto muset řešit vlády s centrálními bankami jen jako pomocnými orgány této politiky.
• Co bude v červnu s dolarem, eurem a jenem?
  Dolar vplouvá do léta v plné parádě a na začátku dne v podstatě předbíhá euro i jen. Dokáže se ale na vlně růstu udržet dlouhodobě? Jaký červen se předpovídá dolaru a jeho konkurentům?
• Co by ČNB měla dělat s inflací
  Nejvíce diskutovaným ekonomickým tématem posledních několika dní je v Česku inflace. Ta se v srpnu dostala nad čtyři procenta a byla nejvyšší od listopadu 2008. Spolu s tím se objevují dvě skupiny názorů na to, jakým způsobem by měla zareagovat Česká národní banka. Jedni volají po rychlé a rázné reakci, neboť inflace se nachází výrazně nad dvouprocentním cílem a ohrožuje ukotvenost inflačních očekávání. Druzí naopak říkají, že inflace je pouze dočasná a není třeba se jí obávat. Osobně zastávám první názor, a to především z následujících tří důvodů.
• Co by kdyby: jaké mohou být ekonomické dopady “teoretického” příměří na Ukrajině
  V posledních dvou týdnech zintenzivnila jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Zejména pondělní návštěva prezidenta Zelenského a evropských lídrů v USA vypadala nadějně, zvlášť když po ní následoval telefonický rozhovor Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a Trumpovo oznámení, že začíná pracovat na setkání Putin-Zelenskyj. Rostoucí naděje na start jednání však přes noc lehce “zalil studenou vodou” ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když řekl, že Rusko bude souhlasit s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu pouze, pokud se jich bude samo účastnit (těžko si i v hodně divokých snech představit, jak Moskva garantuje “bezpečnost” Kyjeva). Pozice ohledně dvou klíčových otázek - bezpečnostních garancí a ruských územních zisků - tak zůstávají velmi vzdálené.
• Co by kdyby... vyhrála Clintonová
  Jakou ekonomickou politiku má přichystanou kandidátka do Bílého domu Hilary Clintonová? A jaké by měla dopady na trhy ...
• Co by kdyby... vyhrála Clintonová
  Jakou ekonomickou politiku má přichystanou kandidátka do Bílého domu Hilary Clintonová? A jaké by měla dopady na trhy a jednotlivé sektory? Přinášíme Vám další článek k analýze investiční společnosti Fidelity International.
• Co bylo, co bude... na finančních trzích
  Máme za sebou pozitivní týden na finančních trzích. Akciové trhy rostly nejvíce za poslední 3 týdny a některé akciové indexy už kompletně vymazaly ztráty způsobené pandemií koronaviru. Akciový index Nasdaq dokonce vystoupal na nové historické rekordy. Český akciový index PX přidal dokonce 10 %. Obchodníci sázejí na rychlé hospodářské oživení ve tvaru “V”. Výrazného překvapení jsme se v pátek dočkali z amerického trhu práce. Místo výrazného zhoršení přišel pokles nezaměstnanosti na 13,3 % a v americké ekonomice přibylo více než 2,5 mil. pracovních míst (místo poklesu o 7,5 mil.). Analytici se spletli nejvíce v historii! Hojně se však spekuluje o tom, že skutečný stav trhu práce se stal objetí statistických metod používaných Bureau of Labor Statistics, která data připravuje.
• Co bylo, co bude... na finančních trzích
  Obchodování na finančních trzích se v minulém týdnu přepnulo do negativního módu. Německý akciový index DAX klesl o 7,45 % a zamířil pod 12 000 bodů. Jednalo se o nejvyšší pokles od poloviny března, kdy se ke koronavirové krizi přidaly také propady na ropných trzích. Newyorský akciový index S&P 500 ztratil 4,8 % a klesl až k úrovni 3 000 bodů. Akciové indexy zamířily na úrovně, kde se nacházely na přelomu května a června.
• Co bylo, co bude… na finančních trzích
  Nálada na trzích byla v minulém týdnu smíšená. Akciím na Wall Street se dařilo. Index S&P 500 rostl o 1,73 %. Evropa na tom byla o poznání hůře. Německý DAX klesl o 2,8 % a v negativním teritoriu skončily také další důležité evropské indexy. Americkým akciovým trhům pomohly spekulace o novém fiskálním stimulu s potvrzení holubičího postoje Fedu, který opět přislíbil podporu, pokud by byla potřeba. V závěru týdne byla také zveřejněna data vývoje HDP z důležitých ekonomik. Německé HDP kleslo ve Q2 o 10,1 % a trhy negativně překvapilo. Americké ekonomika sice klesla o 32,9 % za Q2 (odlišný výpočet), ovšem trh čekal ještě horší výsledek.
• Co by měl co nejdříve udělat nový ministr financí a co nová vláda
  Nový ministr financí to vážné nemá lehké. Na druhou stranu, nejbolestivější opatření se mají dělat hned po volbách a pandemie, resp. nutnost dostat veřejné finance z „pandemického módu“, může představovat záminku k nim. Desítky miliard lze určitě škrtat třeba v oblasti provozních dotací. Lze také alespoň částečně privatizovat podniky jako Česká pošta nebo České dráhy. A nyní, když se jako záminka nabízí nutnost popandemického ozdravování veřejných financí, lze škrtání dotací či privatizaci zdůvodnit právě tím. Tedy využít nevýhodu a udělat z ní výhodu.
• Co by mohlo uškodit koruně do konce roku?
  Koruna si po celý listopad držela poměrně silné hodnoty, a to i navzdory zprávám o oslabení aktivity v Německu, jen pomalu se zotavující se náladě německého průmyslu nebo nejistotě způsobené obchodními válkami mezi USA a Čínou. Koruna jako by si nevšímala ničeho z toho a dále se pohybuje na úrovních letošních minim.
• Co by mohlo zaznít na zasedání Fedu?
  Na hlavní událost dneška si budeme muset počkat do večerních hodin. K jednacímu stolu usedne americká centrální banka Fed. Z USA dále dorazí informace, které napoví o stavu tamního výrobního sektoru. Evropský kalendář je prázdný.
• Co by nám nemělo tento týden uniknout?
  Třetí kvartál po nečekaně pozitivních výsledcích evropského summitu odstartoval ve velmi optimistické náladě.
• Co by nyní mohlo vyvolat krizi na dluhopisových trzích
  Podle některých investorů nás čeká kolaps dluhopisových trhů a dramatický růst výnosů obligací. Bez nějakého vnějšího šoku ale k takové krizi nedojde, protože Fed bude velmi opatrný s posunem k méně expanzivní monetární politice a to samé platí o ECB. Jaké faktory by tedy dluhopisovou krizi mohly skutečně způsobit?
• Co by se muselo stát, aby bitcoin padl na nulu?
  Široká veřejnost si obvykle představuje, že pokles ceny na nulu by mohl být způsoben standardním ekonomickým zákonem nabídky a poptávky - tj. poptávka po bitcoinu by fatálně klesla na nulu a cena by ji následovala. Pravděpodobnost takového scénáře je v zásadě nulová - kromě toho, že existuje "tvrdé jádro" bitcoinářů, kteří je nikdy neprodají, a velmi malá nabídka bitcoinů (asi 19 milionů minus Satoshiho milion minus asi 30-40 % navždy ztracených bitcoinů).
• Co by si investoři měli odnést z CES 2025 – Top technologické konference roku
  Minulý týden se v Las Vegas uskutečnila jedna z nejvýznamnějších událostí v oblasti spotřební elektroniky na světě. Na konferenci CES každoročně ukazuje více než 4500 vystavovatelů ty nejpokročilejší technologie světa.
• Co byste tento týden měli o Bitcoinu vědět
  Bitcoin (BTC) poslední březnový týden začal masivním nárůstem ceny. V sobotu začal BTC/USD stoupat a v nárůstu pokračoval i přes noc.
• Co by znamenalo selhání Ruska splácet státní dluh?
  Rusko od začátku ukrajinské krize mnohé překvapilo tím, že plní své mezinárodní dluhové závazky. Západní vlády mu to umožnily díky tomu, že upustily od sankčních omezení těchto plateb, aby pomohly dlužníkům.
• Coca-Cola a Starbucks žádají o prodloužení ochranných známek v Rusku
  Americké společnosti Coca-Cola a Starbucks požádaly o opětovné zaregistrování svých ochranných známek v Rusku. Chtějí tak ochránit svá práva na duševní vlastnictví poté, co v roce 2022 v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu zemi opustily. Uvedl to ruský list Vedomosti.
• Coca-Cola hlási silné štvrťročné výsledky a zvyšuje vyhliadky
  Akcie spoločnosti Coca-Coly (KO.US) vzrástli v predobchodnej fáze o takmer 2% po tom, čo najväčší svetový výrobca sódy zverejnil pozitívne štvrťročné čísla. Spoločnosť zarobila 68 centov na akciu, čím prekonala konsenzuálne odhady vo výške 56 centov na akciu. Tržby 10,13 miliárd dolárov prekonali trhové očakávania vo výške 9,32 miliárd dolárov. Spoločnosť Coca-Cola tiež zvýšila svoje celoročné prognózy predaja a zisku, pretože dopyt po jej nápojoch sa od opätovného otvorenia divadiel, reštaurácií a štadiónov zvýšil. Spoločnosť Coke teraz očakáva, že za celý rok zaznamená organický rast výnosov v rozmedzí od 12% do 14%, oproti pôvodnej perspektíve vysokého jednociferného rastu. Spoločnosť tiež zvýšila svoju predpoveď rastu upraveného zisku na akciu na 13% až 15%, a to z pôvodného rozsahu vysokých jednociferných číslic na nízke dvojciferné hodnoty.