Co by kdyby... vyhrála Clintonová

Čtěte více

• Co budeme jíst v době recese?
  HDP ve 2. čtvrtletí prudce zpomalilo, což znamená, že Poláci v předvečer recese omezují své výdaje. Způsob, jak snížit své výdaje za potraviny, je přejít na levnější zdroje bílkovin. Spotřebitelé lososa přejdou na maso a spotřebitelé hovězího a vepřového masa na kuřecí. Vegetariáni jsou v obtížnější situaci, protože tato živočišná bílkovina je v současné době nejlevnější.
• Co bude mít v gesci eurokomisař Síkela? Letos jeho nastávající úřad, mediálně prakticky neviditelný, řešil například elektrifikaci nepálského venkova, spolupráci se Zambií nebo čaj a kávu v Laosu
  Hlavní letošní projekty eurokomisařství pro mezinárodní partnerství, které nově bude mít v gesci Jozef Síkela, jsou různorodé.
• Co bude mít vliv na BTC v roce 2022?
  Navzdory tomu, že konec roku 2021 nedopadl podle plánu s dosažení ceny BTC na 100 000 dolarů, s chladnou hlavou je třeba zpětně zhodnotit, že uplynulý rok byl pro krypto trh úspěšným.
• Co bude mít vliv na směřování finančních trhů?
  Během pouhých deseti krátkých dní letošního roku byli lidé svědky krachu několika amerických bank, včetně newyorské Signature Bank, Silicon Valley Bank a Silvertonu. Předseda Fedu Jerome Powell navíc na tiskové konferenci FOMC jmenoval zhruba šest bank, které – mají-li zůstat solventní – mohou potřebovat pomoc.
• Co bude silnější: silné ekonomické údaje z tohoto týdne nebo zprávy o novém kmeni Omicron?
  Události z minulého pátku jasně ukazují, jak křehká je rovnováha na světových trzích. Zprávy o novém jihoafrickém kmeni covid-19 Omicron, který je údajně mnohem nakažlivější než Delta, vedly ke kolapsu trhů v Evropě a Spojených státech. Akciové indexy a komoditní aktiva se při silné poptávce po ochranných aktivech – státních dluhopisech ekonomicky vyspělých zemí a bezpečných měnách, jako je jen a frank – zhroutily. Americký dolar byl mezitím pod tlakem.
• Co bude trápit finanční trhy v roce 2019?
  Důležitou otázkou bude reakce politiků na globální problémy. Myslíme si, že tentokrát bude jejich odpověď směřovat ke ztrátě nezávislosti centrálních bank, protože reakce politiků na poslední krizi jen vykopala ještě hlubší dluhovou díru. Světové problémy s nadměrným zadlužením budou proto muset řešit vlády s centrálními bankami jen jako pomocnými orgány této politiky.
• Co bude v červnu s dolarem, eurem a jenem?
  Dolar vplouvá do léta v plné parádě a na začátku dne v podstatě předbíhá euro i jen. Dokáže se ale na vlně růstu udržet dlouhodobě? Jaký červen se předpovídá dolaru a jeho konkurentům?
• Co by ČNB měla dělat s inflací
  Nejvíce diskutovaným ekonomickým tématem posledních několika dní je v Česku inflace. Ta se v srpnu dostala nad čtyři procenta a byla nejvyšší od listopadu 2008. Spolu s tím se objevují dvě skupiny názorů na to, jakým způsobem by měla zareagovat Česká národní banka. Jedni volají po rychlé a rázné reakci, neboť inflace se nachází výrazně nad dvouprocentním cílem a ohrožuje ukotvenost inflačních očekávání. Druzí naopak říkají, že inflace je pouze dočasná a není třeba se jí obávat. Osobně zastávám první názor, a to především z následujících tří důvodů.
• Co by kdyby: jaké mohou být ekonomické dopady “teoretického” příměří na Ukrajině
  V posledních dvou týdnech zintenzivnila jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Zejména pondělní návštěva prezidenta Zelenského a evropských lídrů v USA vypadala nadějně, zvlášť když po ní následoval telefonický rozhovor Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a Trumpovo oznámení, že začíná pracovat na setkání Putin-Zelenskyj. Rostoucí naděje na start jednání však přes noc lehce “zalil studenou vodou” ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když řekl, že Rusko bude souhlasit s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu pouze, pokud se jich bude samo účastnit (těžko si i v hodně divokých snech představit, jak Moskva garantuje “bezpečnost” Kyjeva). Pozice ohledně dvou klíčových otázek - bezpečnostních garancí a ruských územních zisků - tak zůstávají velmi vzdálené.
• Co by kdyby... vyhrála Clintonová
  Jakou ekonomickou politiku má přichystanou kandidátka do Bílého domu Hilary Clintonová? A jaké by měla dopady na trhy ...
• Co bylo, co bude... na finančních trzích
  Obchodování na finančních trzích se v minulém týdnu přepnulo do negativního módu. Německý akciový index DAX klesl o 7,45 % a zamířil pod 12 000 bodů. Jednalo se o nejvyšší pokles od poloviny března, kdy se ke koronavirové krizi přidaly také propady na ropných trzích. Newyorský akciový index S&P 500 ztratil 4,8 % a klesl až k úrovni 3 000 bodů. Akciové indexy zamířily na úrovně, kde se nacházely na přelomu května a června.
• Co bylo, co bude... na finančních trzích
  Máme za sebou pozitivní týden na finančních trzích. Akciové trhy rostly nejvíce za poslední 3 týdny a některé akciové indexy už kompletně vymazaly ztráty způsobené pandemií koronaviru. Akciový index Nasdaq dokonce vystoupal na nové historické rekordy. Český akciový index PX přidal dokonce 10 %. Obchodníci sázejí na rychlé hospodářské oživení ve tvaru “V”. Výrazného překvapení jsme se v pátek dočkali z amerického trhu práce. Místo výrazného zhoršení přišel pokles nezaměstnanosti na 13,3 % a v americké ekonomice přibylo více než 2,5 mil. pracovních míst (místo poklesu o 7,5 mil.). Analytici se spletli nejvíce v historii! Hojně se však spekuluje o tom, že skutečný stav trhu práce se stal objetí statistických metod používaných Bureau of Labor Statistics, která data připravuje.
• Co bylo, co bude… na finančních trzích
  Nálada na trzích byla v minulém týdnu smíšená. Akciím na Wall Street se dařilo. Index S&P 500 rostl o 1,73 %. Evropa na tom byla o poznání hůře. Německý DAX klesl o 2,8 % a v negativním teritoriu skončily také další důležité evropské indexy. Americkým akciovým trhům pomohly spekulace o novém fiskálním stimulu s potvrzení holubičího postoje Fedu, který opět přislíbil podporu, pokud by byla potřeba. V závěru týdne byla také zveřejněna data vývoje HDP z důležitých ekonomik. Německé HDP kleslo ve Q2 o 10,1 % a trhy negativně překvapilo. Americké ekonomika sice klesla o 32,9 % za Q2 (odlišný výpočet), ovšem trh čekal ještě horší výsledek.
• Co by měl co nejdříve udělat nový ministr financí a co nová vláda
  Nový ministr financí to vážné nemá lehké. Na druhou stranu, nejbolestivější opatření se mají dělat hned po volbách a pandemie, resp. nutnost dostat veřejné finance z „pandemického módu“, může představovat záminku k nim. Desítky miliard lze určitě škrtat třeba v oblasti provozních dotací. Lze také alespoň částečně privatizovat podniky jako Česká pošta nebo České dráhy. A nyní, když se jako záminka nabízí nutnost popandemického ozdravování veřejných financí, lze škrtání dotací či privatizaci zdůvodnit právě tím. Tedy využít nevýhodu a udělat z ní výhodu.
• Co by mohlo ohrozit euro?
  Zdá se, že hvězdy se seřadily ve prospěch eura. Přesto pár EUR/USD s proražením horní hranice krátkodobého konsolidačního pásma 1,155–1,170 nepospíchá. Před zveřejněním klíčové zprávy o vývoji inflace v USA za červenec realizují býci zisky. Nikdo se nechce bezhlavě vrhnout do rizika, protože údaje CPI by mohly trhem výrazně otřást.
• Co by mohlo uškodit koruně do konce roku?
  Koruna si po celý listopad držela poměrně silné hodnoty, a to i navzdory zprávám o oslabení aktivity v Německu, jen pomalu se zotavující se náladě německého průmyslu nebo nejistotě způsobené obchodními válkami mezi USA a Čínou. Koruna jako by si nevšímala ničeho z toho a dále se pohybuje na úrovních letošních minim.
• Co by mohlo zaznít na zasedání Fedu?
  Na hlavní událost dneška si budeme muset počkat do večerních hodin. K jednacímu stolu usedne americká centrální banka Fed. Z USA dále dorazí informace, které napoví o stavu tamního výrobního sektoru. Evropský kalendář je prázdný.
• Co by nám nemělo tento týden uniknout?
  Třetí kvartál po nečekaně pozitivních výsledcích evropského summitu odstartoval ve velmi optimistické náladě.
• Co by nyní mohlo vyvolat krizi na dluhopisových trzích
  Podle některých investorů nás čeká kolaps dluhopisových trhů a dramatický růst výnosů obligací. Bez nějakého vnějšího šoku ale k takové krizi nedojde, protože Fed bude velmi opatrný s posunem k méně expanzivní monetární politice a to samé platí o ECB. Jaké faktory by tedy dluhopisovou krizi mohly skutečně způsobit?
• Co by se muselo stát, aby bitcoin padl na nulu?
  Široká veřejnost si obvykle představuje, že pokles ceny na nulu by mohl být způsoben standardním ekonomickým zákonem nabídky a poptávky - tj. poptávka po bitcoinu by fatálně klesla na nulu a cena by ji následovala. Pravděpodobnost takového scénáře je v zásadě nulová - kromě toho, že existuje "tvrdé jádro" bitcoinářů, kteří je nikdy neprodají, a velmi malá nabídka bitcoinů (asi 19 milionů minus Satoshiho milion minus asi 30-40 % navždy ztracených bitcoinů).