Emisní povolenky pro domácnosti mohou hned zkraje svého fungování zvednout inflaci na dvojnásobek, plyne z nové prognózy České národní banky. Čechy před jejich dopadem může částečně chránit to, že nepřijalo euro

Ve své právě představené prognóze počítá Česká národní banka s tím, že pokud bude cena emisních povolenek pro domácnosti v roce 2027 na úrovni stropu, zvýší to spotřebitelskou inflaci v Česku o zhruba 1,2 procentního bodu (viz obr. 1 níže z prezentace k prognóze).

Primární inflační dopad zavedení emisních povolenek pro domácnosti by měl činit bezmála 0,9 procentního bodu, přičemž druhotný dopad pak další 0,3 procentního bodu. V rámci primárního dopadu přidá zdražení benzínu 0,22 procentního bodu, zdražení nafty 0,16 procentního bodu, růst cen zemního plynu a uhlí pak shodně 0,24 bodu (viz obr. 2 níže).

Termínový kontrakt na emisní povolenky pro domácnosti pro rok 2027 přitom v pátek na burze ICE v Londýně uzavřel na své dosud rekordní ceně 86,40 eura (viz obr. 3; na této burze se s danými kontrakty obchoduje od začátku letošního května). To je přibližně 52 procent nad úrovní stropu, který předpokládá ČNB, tedy 57 eur (odpovídá 45 eur v cenách roku 2020).

Zmíněný inflační dopad povolenek pro domácnosti, 1,2 procentního bodu, tak vychází z ceny povolenky o zhruba 52 procent nižší, než jakou nyní indikuje burza.

Pokud bude roku 2027 platit spíše cena emisní povolenky pro domácnosti, kterou nyní indikuje burza, celkový inflační dopad by nebyl 1,2 procentního bodu, ale blížil by se 2 procentním bodům. To je zhruba v souladu s inflačním dopadem povolenek pro domácnosti, jak jej předpokládá i polská centrální banka (viz obr. 4).

Pokud by inflační dopad povolenek v prvním roce vskutku byl zhruba 2 procentní body, přičítané k běžné inflaci, jež by nastala bez nich, má celková inflace značný potenciál být roku 2027 hned na dvojnásobku inflace cílované ČNB či ještě výše.

Uvedené procentní body se přičítají k běžné inflaci, jež by nastala bez zavedení emisních povolenek pro domácnosti.

Víme-li už, jaký dopad má v souvislosti s povolenkami zaznamenat Česko a Polsko, jak na tomu bude Slovensko?

Nelze čekat, že tam dopad povolenek do inflace bude příliš odlišný od dopadu polského či českého. Vždyť pro celou EU má být v každém časovém okamžiku stanovena jedna jediná cena emisních povolenek. To je podstata jejich fungování.

Slovensko je však oproti Polsku či Česku v nevýhodě. Na vyšší inflaci vyvolanou povolenkami nebude moci reagovat vlastní měnovou politikou. Tu odevzdalo do Německa, když přijalo euro.

Základní úroková sazba v eurozóně má být podle nynějších tržních odhadů v roce 2027 kolem 2 procent. Naproti tomu, Česká národní banka ve své zmíněné nové prognóze signalizuje, že z podstatné části právě kvůli zavedení povolenek pro domácnosti zvýší na přelomu let 2026 a 2027 základní úrokovou sazbu zpět k nynějším úrovním kolem 3,5 procenta.

Zřetelně se tedy projevuje výhoda nezávislé měnové politiky. Na jednu a tutéž burzovní cenu povolenek bude moci Česko reagovat pružněji než Slovensko, nastavením třeba právě o 75 procent vyšší základní úrokové sazby v porovnání s eurozónou. Nezapomeňme totiž, že Česko vykazuje citelně nižší náklady na obsluhu dluhu než eurozóna. V Česku loni činily 1,3 procenta HDP (jejich historický vývoj zachycuje obr. 5), v eurozóně byly o přibližně polovinu vyšší, když dosahovaly 1,9 procenta HDP.

Navyšování úrokových sazeb je tedy pro eurozónu relativně nákladnější než pro Česko.

To může Evropskou centrální banku vést k pochybení jako v letech 2021 a 2022, kdy na tehdejší inflační tlaky reagovala až příliš pozdě, mnohem později než Česká národní banka. Takže třeba v Estonsku pak měli inflaci až 25procentní, přičemž v Česku nejvýše 18procentní. Česká koruna tak může účinněji tlumit celkový inflační dopad povolenek pro domácnosti než euro.

A představovat tak lepší ochranu než euro proti poklesu životní úrovně, jejž povolenky způsobí.

Nutno však dodat, že pokud má totiž mít systém emisních povolenek pro domácnost smysl z hlediska plnění Green Dealu EU, musí do roku 2030 stát jedna taková povolenka zhruba 260 eur, tedy zhruba 4,5krát více, než odpovídá stropu, s nímž počítá ČNB. Jestliže tolik stát nebude, nebude plněn Green Deal a z toho hlediska pak je otázkou, proč nákladný systém povolenek pro domácnost vůbec zavádět. Totiž buď tedy bude povolenka pro domácnost dostatečně drahá, za alespoň 260 eur v roce 2030, nebo je systém celého obchodování s nimi zbytečně drahý, vlastně zcela zbytečný. Pak jej ale nemá smysl vůbec zavádět.

Výše uvedená cena 260 eur za povolenku přitom není žádná „extrémní horní mez“, nýbrž „průměr průměrů“. Tolik musí povolenka pro domácnost stát, aby lidé v EU nasadili takové tempo dekarbonizace, že se uhlíková neutralita stihne k roku 2050. To je onen vlastní smysl Green Dealu.

Pokud bude povolenka levnější než 260 eur, lidé nebudou dostatečně odrazováni od využívání aut se spalovacími motory či vytápění uhlím nebo plynem, takže dekarbonizace nebude probíhat dostatečně rychle, aby se uhlíková neutralita stihla do roku 2050. Cena 260 eur je „průměr průměrů“, neboť vychází z několika odborných studií a projekcí ceny povolenky. Tyto studie vyčíslují, kolik musí povolenka stát, aby se průběžně, k roku 2030 plnil Green Deal.

Podle jedné z takových studií, té z pera Evropské komise musí povolenka stát v roce 2030 průměrně 75 eur (v cenách roku 2022). Podle European Climate Foundation to musí být necelých 200 eur (opět v cenách roku 2022). Dle týmu vědců převážně z Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to musí být necelých 180 eur (taktéž v cenách roku 2022). Dle týmu vědců Projektu Kopernikus, který financuje německá vláda, to musí být necelých 300 eur (v cenách roku 2022), podle týmu vědců převážně z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu to musí být 166 eur (v cenách roku 2022). A konečně podle Univerzity v Kolíně nad Rýnem pak minimálně 250 eur. Jednotlivá pásma odhadů těchto studií viz obr. 6. 

Uvedené hodnoty v průměru v současných cenách činí 226 eur. Tato částka bude roku 2030 v úpravě o inflaci odpovídat právě hodnotě 260 eur (při předpokladu průměrné roční inflace v eurozóně kolem 2,5 procenta). Cena povolenky 260 eur znamená, že běžná domácnost v Česku, bydlící v rodinném domě a mající jedno auto, musí nejpozději do roku 2030 počítat s nárůstem svých životních nákladů o zmíněných zhruba 83 000 Kč ročně. Jinak nebude plněn Green Deal a vlastně nemá smysl zavádět emisní povolenky pro domácnosti.

Sumu 83 000 Kč lze dovodit při znalosti údajů k běžné roční tuzemské spotřebě benzínu, nafty a uhlí a plynu k vytápění, odpovídajícím způsobem přepočtených na domácnost a vztažení emisí této spotřeby k výše uvedené očekávané průměrné ceně povolenky ladící se závazky Green Dealu.

Samozřejmě, zejména nízkopříjmové domácnosti se dočkají erární úlevy od těchto plateb, která bude financována právě z výnosů z povolenek. Ale běžná domácnost ze střední třídy už s takovou úlevou moc počítat nemůže. To by nemělo smyslu, jednou rukou brát a druhou vracet. Právě střední třída tedy ponese břímě povolenek pro domácnost zejména, pokud má tedy být plněn Green Deal. A pokud tedy vůbec má smysl povolenky pro domácnost zavádět. A většina států EU, marná sláva, si stále celkem neochvějně myslí, že to smysl má.

Obrázek 1:

Obrázek 2:

Obrázek 3:

Obrázek 4:

Obrázek 5:

Obrázek 6:

Lukáš Kovanda
Trinity Bank