Studia Disney a Universal žalují firmu Midjourney kvůli autorským právům

Čtěte více

• Střídaní času je zabijácké. Kvůli úspoře 50 haléřů z 60 tisíc korun kvůli němu v ČR každoročně umírají desítky lidí, více než kolik zemře kvůli klíšťatům
  O nadcházejícím víkendu se opět odehraje změna času, jež měla být poslední. Měla. Evropští poslanci už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce letošním. Jenže kvůli pandemii koronaviru se rušení střídání času odkládá.
• Střídání směrů stále velmi rychlé, euro po výkyvech zpět na ranní úrovni
  Značná volatilita se trhů nepustila ani dnes. Evropské akcie se po ranním růstu dostaly pod tl...
• STŘÍZLIVÉ VAROVÁNÍ INVESTORŮ (2025)
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Studená sprcha z Bruselu. Fialova vláda loni hospodařila s větším deficitem než Babiš za covidu, opravil Eurostat vládní čísla
  Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
• Studená válka 2.0? Co konflikt na Ukrajině znamená pro investory
  Jsem už kompletně šedivý a na trzích jsem zažil leccos. Ale válku s účastí jedné z mocností pár set kilometrů od hranic druhé velmoci, tak taková zkušenost mi dosud chyběla. I proto jsem si vědom toho, že třeba i blízká budoucnost může řadu věcí změnit a to, co si nyní myslím, se ukáže jako velice naivní názor. Co ale může znamenat nynější konflikt na Ukrajině pro investory?
• Studená zima = jarní a letní doplňování plynových zásob bude dražší než obvykle
  Zatímco minulé dvě zimy měla Evropa velké štěstí na teplé počasí, tentokrát je tomu jinak a topná sezóna je v plném proudu. S vyšší spotřebou plynu dochází zároveň k rychlejšímu čerpání zásobníků – jejich aktuální naplněnost odpovídá v Evropské unii 60 %, zatímco v minulém roce to bylo 74 %. V Česku jsme nyní na úrovni 57 %, zhruba o 20procentních bodů níže než loni touto dobou.
• Studené počasí žene cenu plynu vzhůru
  Cena zemního plynu na evropském trhu se včera vyšplhala nad 150 EUR/MWh. Ještě před měsícem se přitom evropský plynový benchmark TTF obchodoval lehce pod 100 EUR/MWh, k čemuž významnou měrou přispěl neobvykle teplý nástup topné sezóny. Začátek prosince však již přinesl – pro toto období typické – nízké teploty, což se odráží i na vyšší spotřebě plynu.
• Studentská firma roku přišla na nový koncept odívání mladých, chce dobýt Evropu
  „Nosit značku, řídit značku.“ To je slogan vítězného týmu Dystopia Clo, který v soutěži JA Studentská firma roku 2023/24 zabodoval s neotřelým pojetím streetwearové módy. Úspěšní byznysmeni z pražské Střední školy automobilní a informatiky budou v červenci reprezentovat Česko na evropském klání studentských firem na Sicílii.
• Studenty vysokých škol sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně dnes už běžně vydají přes 17 000 korun - za bydlení, jídlo, dopravu či učební materiály
  Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
• Studený máj pro české stavebníky
  Před měsícem jsme se radovali ze silných dat, kterými čeští stavebníci vstoupili do druhého čtvrtletí, květnové statistiky náš však vrátily zpátky na zem. Po dubnovém meziměsíčním růstu o 3,6 % (WDSA) totiž za květen stavební produkce reálně klesla o výrazných 5,1 %. K poklesu přispěly obě složky: inženýrské stavitelství se propadlo o 8,8 %, pozemní se snížilo o 2,9 %. Z meziročního pohledu se tak propad prohloubil z dubnových -0,2 % až na -6,8 % v květnu.
• Studie: Brněnský byt již stojí stejně, jako stál pražský před pandemií
  Brněnské starší byty dosáhly stejné prodejní ceny, jakou měl pražský byt těsně před vypuknutím pandemie. V loňském 4. čtvrtletí stouply meziročně v celé ČR ceny prodávaných starších bytů o 19 procent na 46.119 korun za metr čtvereční. Vyplývá to ze studie realitní skupiny European Housing Services (EHS), kterou má ČTK k dispozici.
• Studie: Byty v největších městech v ČR nadále zdražují
  Byty v největších městech Česka ve třetím čtvrtletí nadále zdražovaly. Ceny meziročně nejvíce stouply v Hradci Králové (o 22,1 procenta), Ostravě (o 21,8 procenta) a Ústí nad Labem (o 20,6 procenta). Nejdražší byty byly v Praze s průměrnou cenou 105.307 korun za metr čtvereční, nejlevnější v Ústí nad Labem s cenou 26.163 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici. Porovnávala ceny bytů v osmi největších městech z devíti, údaje za Liberec nejsou k dispozici.
• Studie Fidelity International ukazuje, že investoři zůstávají oddaní „E“, „S“ i „G“, nicméně přetrvávají překážky
  Společnost Fidelity International (Fidelity) odhalila klíčové závěry ze svého průzkumu „Professional Investor DNA Survey“, který provedla ve spolupráci s Crisil Coalition Greenwich. Cílem bylo zjistit ochotu investorů začlenit ESG aspekty při alokaci svého portfolia. Do studie se zapojilo přes 120 institucionálních investorů a zprostředkovatelů z Evropy a Asie.
• Studie: Firmy z Evropy a USA přesunují výrobu zpět ze zahraničí
  Firmy z Evropy a Spojených států čím dál více přesunují svou výrobu ze zahraničí zpět do domovských zemí a jejich okolí. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie, kterou dnes představila poradenská společnost Capgemini. Podle studie strategii pro takový návrat výroby již začaly připravovat či realizovat téměř tři čtvrtiny dotazovaných velkých podniků. Téměř polovina již zahájila investice do tohoto přesunu.
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč).
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
  Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
  Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.
• Studie: Investoři porazili inflaci v USA, v Evropě naopak pohořeli
  I po zohlednění inflace se za posledních 25 let zvýšila hodnota investic do akcií (S&P 500) v USA téměř 2,5krát. Naopak v Eurozóně inflace stoupala rychleji než akcie (Stoxx 600), a to o 18 % (1999-2023). Investoři do pražské burzy na tom jsou za poslední čtvrtletí o trochu lépe, jelikož hodnota jejího indexu PX převýšila inflaci o 77 %.
• Studie ke 35 letům inflace v Česku a na Slovensku: smrštění úspor a zisk na akciových indexech
  Od počátku uvolňování cen v Československu zbylo z tisícovky v matraci 125 korun. Prodělalo se také na spořících, respektive termínovaných vkladech, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.