EU bude muset investovat 57 bilionů korun jen do elektrických přenosových soustav

Čtěte více

• ETS 2 se rýsuje: stabilnější trh, ale citelný dopad na domácnosti
  Evropská unie dolaďuje podobu nového trhu s emisemi pro dopravu a vytápění. Změny mají snížit cenovou volatilitu a zvýšit předvídatelnost systému ETS 2, zároveň ale už dnes naznačují, že dopady na spotřebitele budou hmatatelné. Systém EU ETS 2 představuje samostatný emisní trh, oddělený od dosavadního ETS 1, a zaměřuje se na emise ze silniční dopravy a vytápění budov. Povinnost nakupovat povolenky nebude dopadat přímo na domácnosti, ale na dodavatele paliv a energií, kteří tyto náklady promítnou do koncových cen. Spuštění systému je plánováno na rok 2028.
• ETX Capital získává klientskou databázi od Alpari (UK)
  ETX Capital, britská online společnost pro obchodování s Forexm CFD a poskytovatel spreadového obchodování získal seznam klientů...
• EU
  Grécko splnilo podmienky pre 5. tranžu, vidíme r&yacut...
• EU
  Žiadna dohoda nebola dosiahnutá, o tom aký ma byť veľk&amp...
• EU a Británie schválily obnovení provozu Boeingu 737 MAX
  Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) dnes povolila obnovit komerční provoz letadel Boeing 737 MAX na území EU. Úřad to oznámil ve své tiskové zprávě. Stejný krok dnes později ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví (CAA). Provoz modelu Boeing 737 MAX byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám. Jeho obnovení už v listopadu schválili regulátoři ve Spojených státech.
• EU a Čína hlásí posun v jednání: Vývoz čínských hybridních aut čeká možné omezení 🤝
  Evropská unie a Čína dosáhly shody na omezení vývozu čínských hybridních automobilů do Evropy. Podle evropského komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče by výsledná opatření mohla snížit jejich vývoz o více než polovinu. Konkrétní podmínky však zatím nebyly zveřejněny. Jednání přinesla také příslib lepšího přístupu evropských výrobků na čínský trh a snazšího získávání licencí na strategické suroviny.
• EU a USA pozastaví cla zavedená kvůli Airbusu a Boeingu
  Evropská unie a Spojené státy se dohodly, že na čtyři měsíce pozastaví cla, která na sebe vzájemně uvalily v rámci sporu kolem subvencování výroby letadel. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Joem Bidenem.
• EU a USA po 17 letech vyřešily spor o subvence výroby letadel
  Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bílý dům po jednání potvrdil, že cla budou zrušena na pět let. Obě strany chtějí rovněž společně postupovat proti praktikám Číny ohrožujícím tržní prostředí. Naopak otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku se politikům na summitu vyřešit nepodařilo.
• EU bere Rusku „trumf“ z ruky, dohoda o snížení spotřeby plynu je tu
  Země EU se dnes dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezónu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
• EU bude asi považovat jadernou energii za zelenou. Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát
  České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu.
• EU bude po Británii požadovat až 100 mld. euro. Libra první špatné zprávy k brexitu zatím zvládá
  Dnes ráno o sobě na libře dalo po delší době opět vědět téma brexitu. Evropští vyjednavači ve věci vystoupení Británie z EU totiž začínají dávat dohromady první požadavky a vypadá to, že první velkou překážkou momentálně bude téma „odstupného“, které by Británie měla zaplatit EU v podobě zemědělských dotací a administrativních poplatků za rok 2019 a 2020. Evropští vyjednavači budou podle Financial Times požadovat po Británii až 100 mld. euro, což je výrazně větší částka, než o které se nedávno zmínil Jean-Claude Juncker, který mluvil o přibližně 60 mld. euro. Už samotné téma odstupného tak bude zdá se prvním kamenem úrazu ve vyjednávání o Brexitu, protože je podle slov Theresy May Británie zcela odmítá, jelikož by podle ní jakékoli finanční plnění mělo být spojeno primárně s podmínkami nové dohody o společném obchodu.
• EU by měla najet na válečnou ekonomiku. Kdo chce mír, musí se připravovat na válku – ne aby útočil, ale aby odstrašil
  Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní.
• EU by mohla při zdanění digitálních služeb postupovat samostatně
  Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• EU by mohla rozšířit sankce na další turecké osoby a firmy
  Evropská unie by mohla rozšířit své sankce na další turecké osoby a firmy, které jsou spjaté se sporným průzkumem zásob ropy a plynu ve východním Středomoří. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která získala návrh závěrů čtvrtečního a pátečního jednání šéfů států a vlád evropského bloku. Na posílení sankcí tlačí Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Ankara to odmítá. O věci mají diskutovat lídři zemí sedmadvacítky na summitu v Bruselu.
• EÚ by rada viac reformovala
  Úvod tohto týždňa, v ktorom uvidíme viaceré dôležité zverejnenia (nemecký ZEW máme za sebou, čakáme na PMI...
• EU dala zelenou až 100 mld. eur do španělských bank. Záchranu podmínila i odchodem z realit a dalších rizik
  Evropská komise vydala souhlas se státní pomocí pro nejvíce problémovou španělskou banku BFA-Bankia SA a ...
• EU dáta
  PMI sektora služieb v eurozóne je najnižšie od decembra 20...
• EU: Do pěti let zdražte cigarety alespoň na 200 korun
  „Do pěti let by Češi měli platit za krabičku cigaret minimálně 200 korun. Takový je alespoň aktuální plán Evropské unie, který výrazně zvyšuje nejnižší možné sazby spotřební daně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, který je autorem studie ke spotřební dani představené na půdě Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
• EU fondy nakopnou investiční aktivitu
  Přípravy na čerpání peněz z fondů EU i v rámci Národního plánu obnovy vrcholí. V novém programovém období Česko získá 21 mld. EUR, což společně s penězi z Národního plánu představuje o čtvrtinu vyšší částku, než tomu bylo v předchozím období 2014-2020. V platnosti nadále zůstává pravidlo n+3, výhodné jsou i podmínky spolufinancování. Peníze z programového období 2021-2027 již byly rozděleny do operačních programů. Nejvíce získá doprava. Plán obnovy musí být do konce dubna zaslán Evropské komisi ke schválení. Pokud projde, získá Česko 13 % na předfinancování projektů již ve druhé polovině roku. Časový rámec je přísný – do konce roku 2022 musí být zazávazkováno 70 % projektů, do konce roku 2023 zbylých 30 %. Letošní rok z větší časti padne na schvalování Plánu obnovy a přípravu projektů. V roce 2022 by však již investiční aktivita měla běžet na plné obrátky. Velmi silný by v tomto ohledu měl být rok 2023, kdy budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2014-2020, peníze z programu REACT-EU, přičemž čerpání v rámci Plánu obnovy již bude v plném proudu.
• Eufória pri amerických mäkkých dátach pravdepodobne dosiahla vrchol
  Včerajším ISM indexom dôvery v službách sa uzatvorili zoznam mäkkých dát za marec a tak sa môžeme pozrieť na to, ako bol na tom v marci aktuálne asi najzaujímavejší graf z americkej ekonomiky – odchýlka tvrdých a mäkkých čísel od dlhodobého priemeru. Pod mäkkými dátami myslím dotazníkové prieskumy (indexy dôvery) a pod tvrdými štatistické čísla z ekonomiky (napr. priemyselná výroba, maloobchodné tržby?). Môj index ôsmych najsledovanejších mäkkých ukazovateľov v marci mierne klesol z februárových dlhodobých maxím a priestor pre jeho ďalší pokles rozhodne existuje, keďže diera medzi tvrdými dátami a mäkkými ostáva stále extrémna: