EU dáta

Čtěte více

• EU a USA po 17 letech vyřešily spor o subvence výroby letadel
  Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bílý dům po jednání potvrdil, že cla budou zrušena na pět let. Obě strany chtějí rovněž společně postupovat proti praktikám Číny ohrožujícím tržní prostředí. Naopak otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku se politikům na summitu vyřešit nepodařilo.
• EU bere Rusku „trumf“ z ruky, dohoda o snížení spotřeby plynu je tu
  Země EU se dnes dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezónu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
• EU bude asi považovat jadernou energii za zelenou. Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát
  České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu.
• EU bude muset investovat 57 bilionů korun jen do elektrických přenosových soustav
  Evropská unie bude muset dramaticky zainvestovat do modernizace elektrických sítí, aby zabránila raketovému zdražení elektřiny a mohla pokračovat v přechodu energetiky na obnovitelné zdroje. Na připojení do soustavy čeká více než 800 GW větrné a solární kapacity. Z analýzy společnosti Allianz Trade vyplývá, že do roku 2050 budou muset země Evropské unie investovat jen do rozvoje elektrických přenosových soustav 2,3 bilionu eur (57,5 bilionu korun).
• EU bude po Británii požadovat až 100 mld. euro. Libra první špatné zprávy k brexitu zatím zvládá
  Dnes ráno o sobě na libře dalo po delší době opět vědět téma brexitu. Evropští vyjednavači ve věci vystoupení Británie z EU totiž začínají dávat dohromady první požadavky a vypadá to, že první velkou překážkou momentálně bude téma „odstupného“, které by Británie měla zaplatit EU v podobě zemědělských dotací a administrativních poplatků za rok 2019 a 2020. Evropští vyjednavači budou podle Financial Times požadovat po Británii až 100 mld. euro, což je výrazně větší částka, než o které se nedávno zmínil Jean-Claude Juncker, který mluvil o přibližně 60 mld. euro. Už samotné téma odstupného tak bude zdá se prvním kamenem úrazu ve vyjednávání o Brexitu, protože je podle slov Theresy May Británie zcela odmítá, jelikož by podle ní jakékoli finanční plnění mělo být spojeno primárně s podmínkami nové dohody o společném obchodu.
• EU by měla najet na válečnou ekonomiku. Kdo chce mír, musí se připravovat na válku – ne aby útočil, ale aby odstrašil
  Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní.
• EU by mohla při zdanění digitálních služeb postupovat samostatně
  Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• EU by mohla rozšířit sankce na další turecké osoby a firmy
  Evropská unie by mohla rozšířit své sankce na další turecké osoby a firmy, které jsou spjaté se sporným průzkumem zásob ropy a plynu ve východním Středomoří. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která získala návrh závěrů čtvrtečního a pátečního jednání šéfů států a vlád evropského bloku. Na posílení sankcí tlačí Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Ankara to odmítá. O věci mají diskutovat lídři zemí sedmadvacítky na summitu v Bruselu.
• EÚ by rada viac reformovala
  Úvod tohto týždňa, v ktorom uvidíme viaceré dôležité zverejnenia (nemecký ZEW máme za sebou, čakáme na PMI...
• EU dala zelenou až 100 mld. eur do španělských bank. Záchranu podmínila i odchodem z realit a dalších rizik
  Evropská komise vydala souhlas se státní pomocí pro nejvíce problémovou španělskou banku BFA-Bankia SA a ...
• EU: Do pěti let zdražte cigarety alespoň na 200 korun
  „Do pěti let by Češi měli platit za krabičku cigaret minimálně 200 korun. Takový je alespoň aktuální plán Evropské unie, který výrazně zvyšuje nejnižší možné sazby spotřební daně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, který je autorem studie ke spotřební dani představené na půdě Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
• EU fondy nakopnou investiční aktivitu
  Přípravy na čerpání peněz z fondů EU i v rámci Národního plánu obnovy vrcholí. V novém programovém období Česko získá 21 mld. EUR, což společně s penězi z Národního plánu představuje o čtvrtinu vyšší částku, než tomu bylo v předchozím období 2014-2020. V platnosti nadále zůstává pravidlo n+3, výhodné jsou i podmínky spolufinancování. Peníze z programového období 2021-2027 již byly rozděleny do operačních programů. Nejvíce získá doprava. Plán obnovy musí být do konce dubna zaslán Evropské komisi ke schválení. Pokud projde, získá Česko 13 % na předfinancování projektů již ve druhé polovině roku. Časový rámec je přísný – do konce roku 2022 musí být zazávazkováno 70 % projektů, do konce roku 2023 zbylých 30 %. Letošní rok z větší časti padne na schvalování Plánu obnovy a přípravu projektů. V roce 2022 by však již investiční aktivita měla běžet na plné obrátky. Velmi silný by v tomto ohledu měl být rok 2023, kdy budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2014-2020, peníze z programu REACT-EU, přičemž čerpání v rámci Plánu obnovy již bude v plném proudu.
• Eufória pri amerických mäkkých dátach pravdepodobne dosiahla vrchol
  Včerajším ISM indexom dôvery v službách sa uzatvorili zoznam mäkkých dát za marec a tak sa môžeme pozrieť na to, ako bol na tom v marci aktuálne asi najzaujímavejší graf z americkej ekonomiky – odchýlka tvrdých a mäkkých čísel od dlhodobého priemeru. Pod mäkkými dátami myslím dotazníkové prieskumy (indexy dôvery) a pod tvrdými štatistické čísla z ekonomiky (napr. priemyselná výroba, maloobchodné tržby?). Môj index ôsmych najsledovanejších mäkkých ukazovateľov v marci mierne klesol z februárových dlhodobých maxím a priestor pre jeho ďalší pokles rozhodne existuje, keďže diera medzi tvrdými dátami a mäkkými ostáva stále extrémna:
• Eufória z akcií Toyoty. Japonský gigant vyzýva Teslu? 🔌
  Akcie automobilky Toyota (TM.US) získali v ázijskej seanse takmer 8 % a jej ADR vzrástli takmer o 5 % pred otvorením Wall Street. Spoločnosť oznámila technologický prielom a chce predstaviť elektrické vozidlá s novými batériami novej generácie od roku 2026. Taktiež prerobí celý výrobný reťazec s konečným cieľom ušetriť náklady a urýchliť montáž. Najväčšia automobilka na svete má v úmysle stať sa globálnym lídrom v spotrebe energie EV. Spoločnosť sa stáva „zelenejšou“ ako za predchádzajúceho generálneho riaditeľa Toyoty.
• Euforie akciového trhu z Trumpova zvolení slábne
  Rally na akciovém trhu, která následovala po nečekaném vítězství Donalda Trumpa a republikánů, začíná ztrácet dech. Přestože trhy slavily očekávané prorůstové politiky, investoři nyní čelí nejistotě ohledně Trumpových plánů, především ohledně cel, která by mohla zvýšit inflaci a ohrozit hospodářský růst.
• Euforie na akciích evropských obranných společností 📈 Akcie společností Rheinmetall a BAE Systems rostou o 13 %
  Nejlépe si dnes na evropském trhu vedou akcie obranných gigantů, jako je německý Rheinmetall (RHE.DE), norský Kongsberg Gruppen a britský BAE Systems (BAE.UK); akcie těchto společností vzrostly o 13 %, 12 % a 14 % a dosáhly nových historických maxim. Po návštěvě Zelenského v USA docházejí trhy k závěru, že těžiště převzetí odpovědnosti za stabilizaci Ukrajiny se přesune na Evropu a starý kontinent bude muset drasticky zvýšit výdaje na obranu - v kterémkoli z analyzovaných scénářů.
• Euforie na akciích pokračuje, eurodolar na 1,18. Investory těší rozdělený Kongres
  Evropské akcie rostou, stejně jako americké futures, a to i po včerejším euforickém dni. V Evropě růst hlavních indexů dosahuje zhruba jednoho procenta. Stále více to vypadá, že investorům nejvíce vylepšuje náladu vyhlídka rozděleného amerického Kongresu, jak jsme včera naznačovali. Takové rozložení sil by efektivně blokovalo extrémnější prvky programu nového prezidenta. A když to momentálně vypadá, že jím bude spíše demokrat Biden, jde především o zablokování vyšších daní, výrazné regulace technologického sektoru či reformy zdravotního systému.
• Euforie na akciových trzích dlouho nevydržela
  Na akciové trhy přišlo po včerejšku velmi rychlé vystřízlivění. Zatímco včera uzavřelo více jak 95 % firem z indexu S&P 500 v plusu, na začátku dnešní americké seance si zisky připisuje jen 10 %. Nenašli bychom sektor, který otevřel v zeleném. Nejhůře se daří prodejcům zbytného zboží (-1,6 %) nebo energetickým společnostem (-1,4 %). Celý index S&P 500 prozatím přichází o 0,9 %. Jednou ze zásadních věcí bude pro trhy zápis z posledního zasedání Fedu, který by měl být k dispozici ve 20 h. Ten může trhy posunout oběma směry. Důležité bude, na jakých úrovních vidí centrální bankéři vrchol úrokových sazeb.
• Euforie na ropném trhu rychle vyprchala
  Čím výš vystoupáte, z tím vetší výšky spadnete. Zvlášť pokud je vzestup velmi rychlý. Když kotace Brentu překonaly v závěru druhé zářijové dekády hranici 95 dolarů za barel, nebyla nouze o býčí předpovědi. Goldman Sachs zvýšil své odhady pro severomořskou třídu z 93 na 100 dolarů, zatímco JP Morgan šokoval trhy prohlášením, že černé zlato může vyskočit až na 150 dolarů za barel, a doporučil nákup akcií ropných společností. Uplynul však jediný týden a z předchozího optimismu moc nezbylo.
• Euforie na trhu s kryptoměnami: Trump signalizuje otevření důchodového trhu digitálním aktivům 📃👀
  Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček klíčových zákonů o kryptoměnách, které prosazoval prezident Donald Trump. Nejdůležitější z nich - zákon GENIUS Act - získal podporu obou stran (308 hlasů pro, 122 proti) a po předchozím červnovém schválení Senátem nyní míří na Trumpův stůl. Návrh zákona zavádí regulační rámec pro stablecoiny a vyžaduje, aby emitenti dodržovali předpisy proti praní špinavých peněz a sankcím. Sněmovna rovněž schválila zákon CLARITY Act (definující obecné zásady regulace kryptografického trhu) a zákon Anti-CBDC Surveillance State Act, jehož cílem je zablokovat vytvoření digitální měny americké centrální banky (CBDC). Poslední dva jmenované zákony stále čekají na schválení Senátem.