Jsou akcioví investoři připraveni nakupovat akcie během poklesu?

Čtěte více

• JP225 zůstává v býčím trendu navzdory poklesu
  Akciový index JP225 oslabuje o zhruba 2,2 % a míří k úrovni kolem 49 100 bodů. Za poklesem stojí posilující japonský jen, který reaguje na rostoucí očekávání, že by Bank of Japan mohla již v prosinci přistoupit ke zvýšení sazeb. Guvernér Ueda totiž uvedl, že tvůrci měnové politiky musí zvážit „výhody a nevýhody“ utažení politiky, což investoři vyhodnotili jako náznak možného posunu směrem k restriktivnějšímu postoji.
• J. Rusnok nečeká další oslabování koruny
  Podle předběžného odhadu ČSÚ poklesl český hrubý domácí produkt v prvním letošním čtvrtletí meziročně o 2,2 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu snížení o 3,6 %. I přesto, že karanténní opatření trvala jen zhruba od poloviny března, podstatně se podepsala na výkonu české ekonomiky v prvních třech měsících roku 2020. Byla to zejména slabá zahraniční poptávka, která přispěla k hospodářskému propadu, jako druhá v pořadí pak negativně působila tvorba kapitálu. Naopak vyšší výdaje vládních institucí brzdily hospodářský pokles. České hospodářství nečekají lehké časy ani v nejbližších měsících. Podstatnou část dubna byla ještě v platnosti karanténní opatření, což znamená delší odstávky a ztížené výrobní podmínky. Lze proto očekávat, že ekonomický výkon ve druhém čtvrtletí bude zasažen ještě mnohem výrazněji a pokles HDP s velkou pravděpodobností dosáhne dvouciferných hodnot. Během druhé poloviny roku by se ekonomická situace měla začít postupně normalizovat, ovšem návrat na předkrizové úrovně bude dlouhodobý a potrvá nejspíš několik let. V souhrnu za letošní rok čekáme pokles ekonomiky o 7,6 %.
• Jsem laik a chci investovat – jak?
  Jsme na tom zkrátka dobře. Ekonomická úroveň Čechů rok od roku roste, a tak o investování projevují zájem už i ti, kteří by se dříve jen stěží odhodlávali. Investičních příležitostí na trhu je opravdu bezpočet, ale jak se v nich zorientovat, a hlavně jak nenaletět, je pro mnohé potenciální investory oříšek. Zlatý důl vám sice objevit nepomůžeme, za to vám usnadníme orientaci v základních investičních příležitostech.
• Jsem tu jediný, kdo chce tablet od Microsoftu?
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank Zvěsti, že by Microsoft mohl vyrobit vlastní tablet, byly nakonec pravdivé...
• Jsem tu jediný, kdo chce tablet od Microsoftu?
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankZvěsti, že by Microsoft mohl vyrobit vlastní tablet, byly nakonec pravdivé. Mic...
• Jsem tu jediný, kdo chce tablet od Microsoftu?
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankZvěsti, že by Microsoft mohl vyrobit vlastní tablet, byly nakonec pravdivé. Mic...
• Jsem tu jediný, kdo chce tablet od Microsoftu?
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankZvěsti, že by Microsoft mohl vyrobit vlastní tablet, byly nakonec pravdivé. Mic...
• Jsme jen krok od recese v Turecku
  Turecká lira od začátku roku oslabila vůči americkému dolaru o 40 procent. Její hodnotu tlačí dolů spory se Spojenými státy a zároveň obavy z vlivu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Navzdory k jeho nátlaku turecká centrální banka v září zvýšila úrokové sazby o 6,25 procenta na 24 procent. Erdogan kritizuje tento přistup a nejraději by snižoval úrokové sazby, aby "nastartoval ekonomiku". Právě díky zvyšování se zabránilo dalšímu prudkému oslabování domácí měny a narůstající inflaci, která se v září vyšplhala na téměř 25 procent. Podobné podmínky s úrokovými sazbami byly na tureckém trhu zaznamenané naposledy v letech 2007-2009, nad úrovní 15 procent. Úrokové sazby v Turecku byly již na mnohem vyšších úrovních, zejména v 90. letech.
• Jsme svědky poklesu EUR?
  V úterý přišlo více zpráv z Asie, avšak velký vliv na měny neměly...
• Jsou akcie na dně nebo přijde ještě hlubší dno?
  Většina odborníků se momentálně shoduje, že nastartování globální ekonomiky po aktuálním okleštění z důvodu pandemie koronaviru by mělo být klíčové pro její další vývoj. Ve hře je však řada faktorů včetně hlubokého propadu zaměstnanosti, které mohou při restartu způsobit problémy a ovlivnit nejen samotné světové hospodářství, ale i globální trhy.
• Jsou americké akciové trhy konečně atraktivně naceněné?
  „I přes současný propad na akciových trzích se americké akcie v agregátu jeví spíše dražší, máme zde situaci opačnou, než na jakou jsme byli zvyklí, kdy defenzivní tituly jsou naceněny štědřeji, než tituly růstové a technologické,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Jsou banky jako chobotnice? Ne, odpovídají noví nobelisté
  Přiznejme si to, bankéři nepatří zrovna k těm nejoblíbenějším lidským bytostem. Ne nadarmo byla nejen Dikobrazu 50. let postava bankéře – bachratého muže s cylindrem a hůlkou – zosobněním zlého, ba krvežíznivého kapitalismu. Imperialistického Wall Streetu. Ale netřeba zacházet tak daleko do minulosti. Za finanční krize let 2008 a 2009 rezonovala zas a znova ona slovní hříčka – „banksters“. Novodobí gangsteři s klotovými rukávy si přivlastňují zisky, ale jakmile padnou do ztráty, zespolečenští ji. Časopis Rolling Stone dokonce roku 2009 připodobnil investiční banku Goldman Sachs – jeden ze symbolů Wall Streetu i krize samotné – k „obrovské vyděračské chobotnici přisáté ke tváři lidství a nelítostně strkající svá chapadla všude tam, kde jsou cítit peníze.“
• Jsou české hory příliš drahé?
  Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy “České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál”. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy. V průměru šly ceny v restauracích vzhůru oproti roku 2019 o více než 70 %, zatímco v EU pouze o necelých 30 %.
• Jsou digitální měny centrálních bank (CBDC) lepší než kryptoměny?
  V rozvíjejícím se prostředí digitálních financí upoutaly pozornost celého světa kryptoměny, které zpochybňují tradiční pojetí peněz a finančních systémů. S tím, jak kryptoměnové šílenství stále nabírá na obrátkách, se však objevil další koncept digitálních měn a to jsou digitální měny centrálních bank (CBDC).
• Jsou dny Liberty Ostrava sečteny? Co bude následovat teď, když podnik čeká reorganizace
  Podnik Liberty Ostrava, který nyní projde reorganizací, namísto dosud zamýšlené preventivní restrukturalizace, čelí krajně nejisté budoucnosti, avšak světélko naděje na výrazné zlepšení výrobní a odbytové situace nepohaslo zcela. Je však pravdou, že letošní rok se z hlediska výkonu světového i evropského ocelářství vyvíjí hůře, než se čekalo třeba ve druhé polovině loňska. Jedním z důvodů je skutečnost, že úrokové sazby obecně neklesají tak rychle, jak se čekalo.
• Jsou dny silného jenu sečteny? (názory analytiků)
  Japonské měně se v posledních týdnech nedaří. Z úrovní kolem 78 JPY/USD se během října dostala na 80 JPY/...
• Jsou kryptoměny jen krok od propasti?
  Konec týdne přináší výprodej na kryptoměnovém trhu, který reaguje poklesem tváří v tvář averzi k riziku, a to před projevem Jeroma Powella na sympoziu v Jackson Hole. Digitální aktiva opět vykazují korelaci s americkými indexy, kde je po zahájení seance patrné oslabení sentimentu:
• Jsou kryptoměny připraveny na velký cenový pohyb?
  Bitcoin spadl během víkendu pod 20 000 USD a býci se nyní snaží zabránit dalším propadům. Bude mít však poptávka dostatečnou sílu k zastavení poklesů na aktuální úrovni a vyvolání vzestupného trendu?
• Jsou lepší listopadová data z Číny indikátorem zotavení ekonomiky?
  V pondělí ráno byl zveřejněn set makroekonomických statistik za listopad z Číny. Výborných výsledků dosáhla průmyslová produkce, která meziročně vzrostla o 6,2 % - nejvíce od června. Výsledek výrazně překonal očekávání na úrovni 5,1 %. Lepších výsledků jsme se dočkali také v oblasti maloobchodních prodejů, které meziročně vyskočily o 8 %. Investice do fixních aktiv vzrostly o 5,2 % za prvních 11 měsíců tohoto roku.
• Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční. Hrozbou je tedy „nerůst“, zabíjel by lidi
  Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne, nejsou. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční než v 19. nebo 20. století. Hrozbou je tedy „nerůst“, který by v budoucnu zbytečně zabíjel lidi a zbytečně zhoršoval životní prostředí.