Proč euro tak rychle klesá

Čtěte více

• Proč dolar zaostává za výkony z roku 2015?
  Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,1000 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
• Proč dominance BTC naznačuje, že můžeme čekat překvapivou sezónu altcoinů
  V průběhu minulého měsíce způsobil koordinovaný útok americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) proti altcoinům, že dominance bitcoinu přesáhla 50 %. Nad psychologickou úrovní je BTC jako celek hodnotnější než celý krypto trh.
• Proč Dow a S&P 500 rostou, zatímco Nasdaq otálí: Podrobná analýza
  Wall Street v úterý zaznamenala smíšenou dynamiku: index S&P 500 dokázal posílit, zatímco Nasdaq zakončil seanci v červených číslech. Investoři pokračovali v analýze nejnovějších údajů o inflaci a připravovali se na zveřejnění čtvrtletních zpráv, které by měly potvrdit spravedlivou valuaci akcií a ukázat odolnost americké ekonomiky.
• Proč drahé kovy mírně klesly?
  Ceny drahých kovů mírně klesly kvůli posledním zprávám, které naznačují, že geopolitické napětí začalo polevovat. Nejhlubší procentuální pokles cen zaznamenalo palladium, které ztratilo 4,18 %, resp. 98 USD. Výrazný pokles palladia přímo souvisí s možnou deeskalací geopolitického konfliktu.
• Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?
  V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 Kč za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco hrušky jsou draží o 30 procent.
• Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?
  Včera zveřejněný zápis z lednového zasedání potvrdil, že ECB stále bojuje minulou válku. Zatímco uvnitř Fedu již došlo k mentálnímu obratu směrem k uvažování o nižších úrokových sazbách, v ECB nadále převládají obavy z proinflačních rizik. V Radě guvernérů tak dle jestřábího zápisu existuje široký koncensus, že debata o poklesu sazeb je zatím předčasná. Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení.
• Proč energie v příštím roce nezdraží? Protože volby. Energetický regulační úřad dnes přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu
  Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
• Pro české firmy je už povinná AI gramotnost, nikdo ji ale nevymáhá
  Od 2. února 2025 začne v rámci nařízení EU AI Act platit článek 4, který požaduje zajištění dostatečné úrovně dovedností a chápání systémů umělé inteligence, včetně jejich rizik. To se týká všech, kdo AI vyvíjejí nebo ji implementují ve firmách, upozorňuje České asociace umělé inteligence.
• Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot
  Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.
• Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
  Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
• Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
  „V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč Euro 2024 německé ekonomice nepomůže?
  Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové a nebere v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 % HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 % HDP a Spojené státy s deficitem přes 8 % HDP. I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém.
• Proč evropský automotive ztrácí globální tržní podíl?
  Skutečnost, že eurozóna bez Německa vlastně nevypadá až tak špatně. Kromě cyklického útlumu globální průmyslové poptávky německá průmyslová ekonomika zaostává bohužel také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti některých klíčových exportních odvětví.
• Proč chcete sledovat Trading Room od Purple Trading?
  Každodenní trading je náročná disciplína a většina začínajících obchodníků brzy zjistí, že jim chybí dostatek informací a buď trading brzy vzdají, nebo se přes úvodní nezdary přenesou a o to víc se začnou věnovat vzdělávání. Jenže studium všech možných trhů, strategií a obchodních přístupů vyžaduje mnoho času. To vám potvrdí každý obchodník, který se postupem času dostal ke konzistentní ziskovosti. Jednou z nejlepších metod, jak se v tradingu posunout dál je sledovat, jak opakují ostřílení obchodníci. Právě proto spouštíme Trading Room, ve kterém se vám naskytne možnost sledovat v přímém přenosu komentované obchody našeho hlavního analytika Štěpána Hájka.
• Proč inflace nečekaně zrychlila?
  Inflace v Česku nečekaně silně roste. Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v listopadu v meziročním vyjádření nejvýraznější za celé období od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Poprvé od října 2012 také míra inflace překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky.
• Pro čínské turisty přestalo Česko existovat. Jejich počet v ČR klesá hned o tři řády, cestovní kanceláře i to existenčně ohrožuje
  Turistický ruch v ČR vykázal v letošním druhém čtvrtletí známky zotavení, ovšem jen v meziročním porovnání. Ve srovnání s druhým čtvrtletím předpadnemického roku 2019 je turistický ruch v ČR stále v těžké křeči. Ta je patrná i z návštěvnosti zahraničních turistů. V členění podle zemí se tato návštěvnost držela letos ve druhém čtvrtletí zpravila o jeden či dva řády po úrovní druhého čtvrtletí roku 2019.
• Proč je Bezosova benátská svatba mnohem dražší, než se uvádí. Proč celkem spolykala přes bilion korun, prakticky polovinu letošního státního rozpočtu ČR?
  Rozvody jsou mnohem nákladnější než svatby, a to v rozsahu hned dvou řádů. Alespoň tedy rozvody miliardářů.
• Proč je Bitcoin lepší investiční příležitostí než zlato?
  V současné době je Bitcoin (BTC) na vrcholu své popularity jako investiční aktivum. Od začátku roku 2023 vzrostla hodnota tohoto digitálního aktiva o 307 %, čímž přitáhlo pozornost investorů po schválení prvních Bitcoinových ETF a předchozím halvingu.
• Proč je česká elektřina nejdražší v EU – a nejvíce zdražuje v rámci V4?
  Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
• Proč je česká inflace měřená Eurostatem o tolik vyšší než ta měřená ČSÚ? Hlavně kvůli nemovitostem…
  Česko za leden vykazuje třetí nejvyšší úroveň meziroční inflace v rámci zemí EU. Eurostat inflaci měří na základě harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, jenž zajišťuje srovnatelnost inflačních dat jednotlivých členských zemí EU. Česko dle něj mělo v lednu inflaci 19,1 procenta. Vyšší růst hladiny spotřebitelských cen vykázaly v lednu v meziročním pohledu pouze Maďarsko (26,2 procenta) a Lotyšsko (21,4 procenta). Průměr za země EU odpovídá rovným deseti procentům.