Proč energie v příštím roce nezdraží? Protože volby. Energetický regulační úřad dnes přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu

Čtěte více

• Proč dolar na forexovém trhu neoslabuje (potenciální pokles páru AUD/USD a zlata)
  Americký dolar vykazuje pozoruhodnou odolnost, a to navzdory rostoucím očekáváním, že Federální rezervní systém na zářijovém zasedání sníží sazby a probíhající kontroverzi kolem členky rady Fedu L. Cook.
• Proč dolar oslabuje, když se otázka cel dotýká všech? (Korekce je pravděpodobná u GBP/USD a EUR/USD po prudké rally)
  Americký dolar se v poslední době držel nad klíčovou úrovní 104,00 na indexu ICE, což vzbuzovalo naději, že by se mohl vyhnout dalšímu poklesu. Proč ale vůči ostatním hlavním měnám oslabil, zvlášť když by obchodní cla měla negativně ovlivnit i země, proti kterým jsou namířena?
• Proč dolar vůči euru a libře dále oslabuje
  Americký dolar v pátek pokračoval v oslabování ihned poté, co zveřejněná data ukázala, že index výdajů na osobní spotřebu (PCE) v USA nepřekonal očekávání analytiků. To posouvá Federální rezervní systém (Fed) o krok blíže ke snížení úrokových sazeb ještě v tomto měsíci.
• Proč dolar zaostává za výkony z roku 2015?
  Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,1000 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
• Proč dominance BTC naznačuje, že můžeme čekat překvapivou sezónu altcoinů
  V průběhu minulého měsíce způsobil koordinovaný útok americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) proti altcoinům, že dominance bitcoinu přesáhla 50 %. Nad psychologickou úrovní je BTC jako celek hodnotnější než celý krypto trh.
• Proč Dow a S&P 500 rostou, zatímco Nasdaq otálí: Podrobná analýza
  Wall Street v úterý zaznamenala smíšenou dynamiku: index S&P 500 dokázal posílit, zatímco Nasdaq zakončil seanci v červených číslech. Investoři pokračovali v analýze nejnovějších údajů o inflaci a připravovali se na zveřejnění čtvrtletních zpráv, které by měly potvrdit spravedlivou valuaci akcií a ukázat odolnost americké ekonomiky.
• Proč drahé kovy mírně klesly?
  Ceny drahých kovů mírně klesly kvůli posledním zprávám, které naznačují, že geopolitické napětí začalo polevovat. Nejhlubší procentuální pokles cen zaznamenalo palladium, které ztratilo 4,18 %, resp. 98 USD. Výrazný pokles palladia přímo souvisí s možnou deeskalací geopolitického konfliktu.
• Proč drahé letecké palivo zatím nezvýšilo ceny letenek a kdy přijde účet?
  Výpadek dodávek z Blízkého východu nezpůsobil na evropských letištích nedostatek komodity, vytvořil však geografickou nerovnováhu. Zatímco Asie disponuje přebytky, Evropa musí palivo přesměrovávat ze vzdálených trhů prostřednictvím vysokých dovozních prémií. Zvýšené marže rafinerií zatím absorbují termínová zajištění a provozní marže aerolinií, s příchodem zimní sezóny se však tento tlumicí efekt vyčerpá.
• Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?
  V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 Kč za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco hrušky jsou draží o 30 procent.
• Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?
  Včera zveřejněný zápis z lednového zasedání potvrdil, že ECB stále bojuje minulou válku. Zatímco uvnitř Fedu již došlo k mentálnímu obratu směrem k uvažování o nižších úrokových sazbách, v ECB nadále převládají obavy z proinflačních rizik. V Radě guvernérů tak dle jestřábího zápisu existuje široký koncensus, že debata o poklesu sazeb je zatím předčasná. Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení.
• Pro české domácnosti přinášejí nejnovější data Eurostatu nepříjemné zjištění. Elektřina jim z platu ukusuje skoro nejvíce v EU, hůře jsou na tom už jen Rumuni
  Mohlo by se zdát, že se situace vrací do normálu, jelikož průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU ve druhé polovině roku 2025 činila zhruba 0,29 eur, což je přibližně 7,25 koruny za kWh. Tento unijní průměr však v sobě skrývá výrazné rozdíly napříč kontinentem.
• Pro české firmy je už povinná AI gramotnost, nikdo ji ale nevymáhá
  Od 2. února 2025 začne v rámci nařízení EU AI Act platit článek 4, který požaduje zajištění dostatečné úrovně dovedností a chápání systémů umělé inteligence, včetně jejich rizik. To se týká všech, kdo AI vyvíjejí nebo ji implementují ve firmách, upozorňuje České asociace umělé inteligence.
• Pro české vývozce do USA mohou být Trumpova cla kvůli Grónsku dobrou zprávou, čelili by až čtyřikrát nižšímu clu než jejich němečtí konkurenti. Celkový nárůst cel za Trumpovy vlády na dovoz z Německa i Francie už v únoru může být vyšší než na dovoz z Číny
  Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
• Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot
  Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.
• Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
  Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
• Proč euro tak rychle klesá
  Zatímco euro prochází poměrně hlubokou a výraznou korekcí, spotřebitelé v eurozóně nespěchají s otvíráním peněženek ani trochu, což některé odborníky vede k pochybnostem, jestli ekonomické oživení, které plošně očekávají zástupci Evropské centrální banky (ECB), vůbec přijde.
• Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
  „V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč Euro 2024 německé ekonomice nepomůže?
  Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové a nebere v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 % HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 % HDP a Spojené státy s deficitem přes 8 % HDP. I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém.
• Proč evropský automotive ztrácí globální tržní podíl?
  Skutečnost, že eurozóna bez Německa vlastně nevypadá až tak špatně. Kromě cyklického útlumu globální průmyslové poptávky německá průmyslová ekonomika zaostává bohužel také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti některých klíčových exportních odvětví.
• Proč hodnota íránské měny spadla na nulu?
  Kurz íránského rijálu je už dlouhé období pod tlakem, který znovu eskaloval v posledních měsících. V roce 2025 oslabil rijál proti dolaru o téměř 50 %. Dle dat společnosti Bloomberg je kurz rijálu nyní zhruba na úrovni 1,5 milionů íránského rijálu za jeden americký dolar. Při zaokrouhlení tak vychází jeho hodnota na nulu. Neplést s „oficiálním“ kurzem riálu, který je regulován a dostupný pouze pro vybrané jednotlivce, armádu a některé vládní instituce v Íránu. Prakticky nikdo na trhu za „oficiální“ kurz neobchoduje a používá se třeba k sestavení tamního státního rozpočtu. Oficiální kurz, který stanovuje tamní centrální banka, je často výrazně silnější než je skutečnost.