Proč chcete sledovat Trading Room od Purple Trading?

Čtěte více

• Pro české domácnosti přinášejí nejnovější data Eurostatu nepříjemné zjištění. Elektřina jim z platu ukusuje skoro nejvíce v EU, hůře jsou na tom už jen Rumuni
  Mohlo by se zdát, že se situace vrací do normálu, jelikož průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU ve druhé polovině roku 2025 činila zhruba 0,29 eur, což je přibližně 7,25 koruny za kWh. Tento unijní průměr však v sobě skrývá výrazné rozdíly napříč kontinentem.
• Pro české firmy je už povinná AI gramotnost, nikdo ji ale nevymáhá
  Od 2. února 2025 začne v rámci nařízení EU AI Act platit článek 4, který požaduje zajištění dostatečné úrovně dovedností a chápání systémů umělé inteligence, včetně jejich rizik. To se týká všech, kdo AI vyvíjejí nebo ji implementují ve firmách, upozorňuje České asociace umělé inteligence.
• Pro české vývozce do USA mohou být Trumpova cla kvůli Grónsku dobrou zprávou, čelili by až čtyřikrát nižšímu clu než jejich němečtí konkurenti. Celkový nárůst cel za Trumpovy vlády na dovoz z Německa i Francie už v únoru může být vyšší než na dovoz z Číny
  Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
• Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot
  Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.
• Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
  Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
• Proč euro tak rychle klesá
  Zatímco euro prochází poměrně hlubokou a výraznou korekcí, spotřebitelé v eurozóně nespěchají s otvíráním peněženek ani trochu, což některé odborníky vede k pochybnostem, jestli ekonomické oživení, které plošně očekávají zástupci Evropské centrální banky (ECB), vůbec přijde.
• Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
  „V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč Euro 2024 německé ekonomice nepomůže?
  Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové a nebere v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 % HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 % HDP a Spojené státy s deficitem přes 8 % HDP. I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém.
• Proč evropský automotive ztrácí globální tržní podíl?
  Skutečnost, že eurozóna bez Německa vlastně nevypadá až tak špatně. Kromě cyklického útlumu globální průmyslové poptávky německá průmyslová ekonomika zaostává bohužel také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti některých klíčových exportních odvětví.
• Proč hodnota íránské měny spadla na nulu?
  Kurz íránského rijálu je už dlouhé období pod tlakem, který znovu eskaloval v posledních měsících. V roce 2025 oslabil rijál proti dolaru o téměř 50 %. Dle dat společnosti Bloomberg je kurz rijálu nyní zhruba na úrovni 1,5 milionů íránského rijálu za jeden americký dolar. Při zaokrouhlení tak vychází jeho hodnota na nulu. Neplést s „oficiálním“ kurzem riálu, který je regulován a dostupný pouze pro vybrané jednotlivce, armádu a některé vládní instituce v Íránu. Prakticky nikdo na trhu za „oficiální“ kurz neobchoduje a používá se třeba k sestavení tamního státního rozpočtu. Oficiální kurz, který stanovuje tamní centrální banka, je často výrazně silnější než je skutečnost.
• Proč inflace nečekaně zrychlila?
  Inflace v Česku nečekaně silně roste. Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v listopadu v meziročním vyjádření nejvýraznější za celé období od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Poprvé od října 2012 také míra inflace překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky.
• Pro čínské turisty přestalo Česko existovat. Jejich počet v ČR klesá hned o tři řády, cestovní kanceláře i to existenčně ohrožuje
  Turistický ruch v ČR vykázal v letošním druhém čtvrtletí známky zotavení, ovšem jen v meziročním porovnání. Ve srovnání s druhým čtvrtletím předpadnemického roku 2019 je turistický ruch v ČR stále v těžké křeči. Ta je patrná i z návštěvnosti zahraničních turistů. V členění podle zemí se tato návštěvnost držela letos ve druhém čtvrtletí zpravila o jeden či dva řády po úrovní druhého čtvrtletí roku 2019.
• Proč investoři důvěřují miliardám Alphabetu, ale u Mety zvedají varovný prst?
  Současná výsledková sezóna technologických gigantů přinesla fascinující pohled na to, jak kapitálové trhy vnímají závod v oblasti AI. Společnosti Alphabet i Meta zveřejnily své výsledky za první kvartál, které v obou případech překonaly očekávání analytiků, ale reakce investorů byla diametrálně odlišná. Zatímco akcie mateřského Googlu po oznámení výsledků vzrostly o 7 procent, tržní hodnota Mety o stejných 7 procent klesla. Co investory vyděsilo?
• Proč investování na regulovaných trzích nelze zaměňovat s predikčními trhy
  Finanční trhy nejsou ani z hlediska ochrany investorů dokonalé. Přesto za desítky let vývoje vznikl rozsáhlý systém pravidel, dozoru a ochrany investorů, který má omezovat podvody, manipulace a zneužívání informací. Akcie, dluhopisy, fondy, komoditní či finanční deriváty obchodované na regulovaných trzích podléhají jasně definovaným pravidlům a dohledu příslušných orgánů. Vedle těchto tradičních instrumentů se v posledních letech objevily také takzvané predikční trhy, na nichž účastníci spekulují na výsledky budoucích událostí. Ačkoliv bývají někdy prezentovány jako inovativní forma „investování“, jejich fungování, ekonomická podstata i úroveň regulatorní ochrany se od standardních investičních trhů zásadně liší.
• Proč investovat do fondu, a ne do cihly?
  Investiční byt bývá v Česku považován za jistou investici. Dlouhodobý růst cen nemovitostí je sice lákavý z pohledu investoru, ale zároveň znamená výrazně vyšší počáteční investici, kterou si ne každý může dovolit. Když k tomu přidáme stagnující úrokové sazby, a tedy ne úplně levné financování, jeví se jako velmi dobrá alternativa investování prostřednictvím realitních fondů, které umožňují rozložit riziko a pracovat s kapitálem systematičtěji.
• Proč je AI hrozbou pro klima, ale zároveň výhodným obchodním artiklem?
  Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik energie spotřebuje jedna odpověď od umělé inteligence a kdo tuto narůstající klimatickou zátěž nakonec zaplatí? Zatímco se svět fascinovaně dívá na schopnosti nových modelů, na pozadí probíhá masivní výstavba datových center, která vyžaduje nepředstavitelné množství elektřiny a vody. Technologičtí giganti plánují do této infrastruktury investovat téměř 700 miliard USD, což však přináší zásadní otázku: „Jak udržet závazky v oblasti ochrany klimatu při takto extrémním růstu spotřeby?“
• Proč je Bezosova benátská svatba mnohem dražší, než se uvádí. Proč celkem spolykala přes bilion korun, prakticky polovinu letošního státního rozpočtu ČR?
  Rozvody jsou mnohem nákladnější než svatby, a to v rozsahu hned dvou řádů. Alespoň tedy rozvody miliardářů.
• Proč je Bitcoin lepší investiční příležitostí než zlato?
  V současné době je Bitcoin (BTC) na vrcholu své popularity jako investiční aktivum. Od začátku roku 2023 vzrostla hodnota tohoto digitálního aktiva o 307 %, čímž přitáhlo pozornost investorů po schválení prvních Bitcoinových ETF a předchozím halvingu.
• Proč je blokáda Hormuzského průlivu pro Trumpa nevýhodná
  Pouze USA by dokázaly provést druhou blokádu Hormuzského průlivu. Ale dává to smysl? I kdyby v tom žádná logika nebyla, vezmeme‑li v úvahu, kdo je prezidentem Ameriky, blokáda by přesto mohla být zavedena. Jaká jsou nebezpečí americké námořní blokády? Globální deficit ropy by se výrazně zvýšil, ceny by stouply ještě výše, ekonomický růst by se dál zpomaloval a inflace by rostla. Pokud se první bod Ameriky nedotkne, zbývající tři ano.
• Proč je česká elektřina nejdražší v EU – a nejvíce zdražuje v rámci V4?
  Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?