Proč drahé kovy mírně klesly?

Čtěte více

• Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU
  Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.
• Proč dluhopisy na dnešním trhu znovu získávají svou zajišťovací sílu
  Akcie a dluhopisy mají tradičně inverzní vztah, kdy dluhopisy obvykle rostou, když akcie klesají, což poskytuje přirozené zajištění. Tato korelace však v poslední době zeslábla, což snižuje účinnost dluhopisů jako nástroje diverzifikace. Významnou roli v tomto posunu sehrála měnová politika Federálního rezervního systému. Navzdory očekávání nižších sazeb Fed do roku 2023 zvýšil sazby, aby dostal inflaci pod kontrolu. Tento postoj vedl k současnému poklesu akcií i dluhopisů, protože rostoucí sazby poškozovaly ceny dluhopisů a negativně ovlivňovaly ocenění akcií tím, že zvyšovaly náklady na půjčky a snižovaly budoucí peněžní toky.
• Proč dobrovolně sdělujeme čísla ztrátovosti svých klientů?
  Proč raději kliknout na reklamu brokerské společnosti, která udává, že 70 % účtů jejich klientů je ztrátových, než na reklamu brokera, který tento údaj neudává? Pojďte s námi proniknout do tajů brokerských licencí a naučte se, na jakou ochranu máte jako klient ze zákona nárok.
• Proč dochází ke skluzům v obchodování
  Skluz, neboli slippage, je přirozenou součástí online obchodování. Zatímco negativní skluz zvedá ze židle nejednoho obchodníka, jeho pozitivní verze je naopak vítaným úkazem, který však bohužel velká část brokerů svým obchodníkům často neuzná. Proč však ke skluzům dochází a lze je předpovědět a přizpůsobit tomu své obchodování? O tom pojednává tento článek.
• Proč dolar na forexovém trhu neoslabuje (potenciální pokles páru AUD/USD a zlata)
  Americký dolar vykazuje pozoruhodnou odolnost, a to navzdory rostoucím očekáváním, že Federální rezervní systém na zářijovém zasedání sníží sazby a probíhající kontroverzi kolem členky rady Fedu L. Cook.
• Proč dolar oslabuje, když se otázka cel dotýká všech? (Korekce je pravděpodobná u GBP/USD a EUR/USD po prudké rally)
  Americký dolar se v poslední době držel nad klíčovou úrovní 104,00 na indexu ICE, což vzbuzovalo naději, že by se mohl vyhnout dalšímu poklesu. Proč ale vůči ostatním hlavním měnám oslabil, zvlášť když by obchodní cla měla negativně ovlivnit i země, proti kterým jsou namířena?
• Proč dolar vůči euru a libře dále oslabuje
  Americký dolar v pátek pokračoval v oslabování ihned poté, co zveřejněná data ukázala, že index výdajů na osobní spotřebu (PCE) v USA nepřekonal očekávání analytiků. To posouvá Federální rezervní systém (Fed) o krok blíže ke snížení úrokových sazeb ještě v tomto měsíci.
• Proč dolar zaostává za výkony z roku 2015?
  Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,1000 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
• Proč dominance BTC naznačuje, že můžeme čekat překvapivou sezónu altcoinů
  V průběhu minulého měsíce způsobil koordinovaný útok americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) proti altcoinům, že dominance bitcoinu přesáhla 50 %. Nad psychologickou úrovní je BTC jako celek hodnotnější než celý krypto trh.
• Proč Dow a S&P 500 rostou, zatímco Nasdaq otálí: Podrobná analýza
  Wall Street v úterý zaznamenala smíšenou dynamiku: index S&P 500 dokázal posílit, zatímco Nasdaq zakončil seanci v červených číslech. Investoři pokračovali v analýze nejnovějších údajů o inflaci a připravovali se na zveřejnění čtvrtletních zpráv, které by měly potvrdit spravedlivou valuaci akcií a ukázat odolnost americké ekonomiky.
• Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?
  V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 Kč za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco hrušky jsou draží o 30 procent.
• Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?
  Včera zveřejněný zápis z lednového zasedání potvrdil, že ECB stále bojuje minulou válku. Zatímco uvnitř Fedu již došlo k mentálnímu obratu směrem k uvažování o nižších úrokových sazbách, v ECB nadále převládají obavy z proinflačních rizik. V Radě guvernérů tak dle jestřábího zápisu existuje široký koncensus, že debata o poklesu sazeb je zatím předčasná. Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení.
• Proč energie v příštím roce nezdraží? Protože volby. Energetický regulační úřad dnes přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu
  Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
• Pro české firmy je už povinná AI gramotnost, nikdo ji ale nevymáhá
  Od 2. února 2025 začne v rámci nařízení EU AI Act platit článek 4, který požaduje zajištění dostatečné úrovně dovedností a chápání systémů umělé inteligence, včetně jejich rizik. To se týká všech, kdo AI vyvíjejí nebo ji implementují ve firmách, upozorňuje České asociace umělé inteligence.
• Pro české vývozce do USA mohou být Trumpova cla kvůli Grónsku dobrou zprávou, čelili by až čtyřikrát nižšímu clu než jejich němečtí konkurenti. Celkový nárůst cel za Trumpovy vlády na dovoz z Německa i Francie už v únoru může být vyšší než na dovoz z Číny
  Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
• Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot
  Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.
• Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
  Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
• Proč euro tak rychle klesá
  Zatímco euro prochází poměrně hlubokou a výraznou korekcí, spotřebitelé v eurozóně nespěchají s otvíráním peněženek ani trochu, což některé odborníky vede k pochybnostem, jestli ekonomické oživení, které plošně očekávají zástupci Evropské centrální banky (ECB), vůbec přijde.
• Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
  „V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč Euro 2024 německé ekonomice nepomůže?
  Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové a nebere v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 % HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 % HDP a Spojené státy s deficitem přes 8 % HDP. I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém.