Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB

Čtěte více

• Inflace se jen tak nevzdá – v červenci zrychlila mírně nad cíl
  Inflace v červenci překvapivě zrychlila, když oproti našemu i tržnímu odhadu (0,5 % m/m) dosáhla 0,7 % v meziměsíčním srovnání. Meziroční míra inflace je nyní mírně nad cílem centrální banky, když dosahuje na 2,2 %.
• Inflace se meziročně nezměnila
  Inflace v listopadu rostla meziročně o 2,8 % jako v říjnu. Trhy očekávaly růst o 3 % meziročně. Meziměsíčně rostla o 0,1 % oproti 0,3 % v předchozím měsíci, přičemž trh očekávaly růst o 0,2 % meziměsíčně.
• Inflace se meziročně snížila
  Inflace v listopadu vzrostla o 7,3 % meziročně oproti růstu o 8,5 % v říjnu. Trhy očekávaly růst o 7,2 % meziročně. Meziměsíčně stagnovala na +0,1 %, přičemž trhy očekávaly pokles o 0,1 %.
• Inflace se nevzdává
  Meziroční inflace v září vzrostla z prázdninových 2,2 % až na 2,6 %. Nárůst byl všeobecně očekáván, ale výsledek je vyšší, než se kterým počítala naše i tržní prognóza (2,4 %). Významným faktorem byly opět ceny potravin, které ale tentokrát působily opačným směrem než v průběhu letošního roku, když poprvé od loňského listopadu se jejich ceny meziročně zvýšily. Naše prognóza sice očekávala tento scénář, ale mírnějšího rozsahu.
• Inflace se odráží i na výnosech českých státních dluhopisů
  Meziroční inflace podle Českého statistického úřadu v lednu 2023 dosáhla 17,5 procenta. Výnos českých státních dluhopisů na delších splatnostech, jako je například 10letý vládní dluhopis, lze dozajista vnímat jako odraz inflace. Ostatně rekordní propad cen státních dluhopisů, a tedy růst jejich výnosů, který jsme u českých dluhopisů pozorovali v posledních týdnech, odráží jistý neúspěch boje proti růstu všeobecné cenové hladiny.
• Inflace se opět vymkla kontrole
  „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se podle předběžných odhadů snížila
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl o 0,3 % meziměsíčně a rostl o 2,1 % meziročně oproti 0,5 % m/m a 2,5 % y/y v říjnu. Trhy očekávaly růst o 0,1 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně.
• Inflace se pohybuje ve svém tolerančním pásmu
  „Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí Evropské unie se nyní v České republice otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se po více jak roce dostala pod 10 %
  V souladu s našim i tržním očekáváním tuzemská inflace zamířila v červnu do jednociferných čísel a spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 9,7 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení cen o 0,3 %. Z meziročního pohledu je inflace nejnižší od prosince 2021, kdy ceny rostly o 6,6 %. V lednu 2022 se meziroční růst již přiblížil 10 %. Rychle klesající meziroční inflace je zapříčiněna zejména vyšší srovnávací základnou, inflační tlaky v rámci tuzemské ekonomiky ale zůstávají i nadále poměrně široké a hlavní nejistota tak panuje ohledně dlouhodobějšího návratu k 2% inflačnímu cíli ČNB. Nad cílem podle našeho odhadu setrvá inflace i v průběhu roku 2024.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
  Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz.
• Inflace se rozjíždí, dluhopisy padají. Co na to ECB?
  Zajímavým tématem, kterého se také na začátku týdne chytily hlavní finanční trhy, bylo zlepšení covidové situace v Číně. Obavy, které jsou s rozmachem omikronu a politikou nulové tolerance spojeny, tak mohly klesnout. Přispěly tím k udržení pozitivní nálady na akciích.
• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
• Inflace se v červenci snížila na 2,7 % a v sestupu by měla dále pokračovat
  Česká meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace se v prosinci udržela poblíž cíle ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila. Jedná se prozatím o předběžný odhad prosincové inflace s pouze omezenými informacemi o její struktuře.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká
  „Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.