Inflace se rozjíždí, dluhopisy padají. Co na to ECB?

Čtěte více

• Inflace se odráží i na výnosech českých státních dluhopisů
  Meziroční inflace podle Českého statistického úřadu v lednu 2023 dosáhla 17,5 procenta. Výnos českých státních dluhopisů na delších splatnostech, jako je například 10letý vládní dluhopis, lze dozajista vnímat jako odraz inflace. Ostatně rekordní propad cen státních dluhopisů, a tedy růst jejich výnosů, který jsme u českých dluhopisů pozorovali v posledních týdnech, odráží jistý neúspěch boje proti růstu všeobecné cenové hladiny.
• Inflace se opět vymkla kontrole
  „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se podle předběžných odhadů snížila
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl o 0,3 % meziměsíčně a rostl o 2,1 % meziročně oproti 0,5 % m/m a 2,5 % y/y v říjnu. Trhy očekávaly růst o 0,1 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně.
• Inflace se pohybuje ve svém tolerančním pásmu
  „Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí Evropské unie se nyní v České republice otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se po více jak roce dostala pod 10 %
  V souladu s našim i tržním očekáváním tuzemská inflace zamířila v červnu do jednociferných čísel a spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 9,7 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení cen o 0,3 %. Z meziročního pohledu je inflace nejnižší od prosince 2021, kdy ceny rostly o 6,6 %. V lednu 2022 se meziroční růst již přiblížil 10 %. Rychle klesající meziroční inflace je zapříčiněna zejména vyšší srovnávací základnou, inflační tlaky v rámci tuzemské ekonomiky ale zůstávají i nadále poměrně široké a hlavní nejistota tak panuje ohledně dlouhodobějšího návratu k 2% inflačnímu cíli ČNB. Nad cílem podle našeho odhadu setrvá inflace i v průběhu roku 2024.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
  Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz.
• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
• Inflace se v červenci snížila na 2,7 % a v sestupu by měla dále pokračovat
  Česká meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká
  „Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se vrátila na svůj cíl
  „Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se v únoru zvýšila na 11,1 procenta
  Spotřebitelské ceny v ČR se v únoru zvýšily meziměsíčně v průměru o dalších 1,3 %. Téměř totožně vysoký byl nárůst i po sezónním očištění, když činil 1,2 %, po výrazném lenovém zvýšení cen o 2,9 %. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 pb) a potraviny (příspěvek 0,3 pb). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 % a potraviny (bez alkoholu a tabáku) zdražily o 1,4 %.
• Inflace se vymyká kontrole
  „Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se výš již nevyšplhala
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.
• Inflace se vyšplhala na 8,5 %
  V tomto roce inflace setrvale klesala až do října, což je dáno ale čistě statistickým efektem. Srovnávací základna, která byla hlavním důvodem poklesu inflace během celého roku, tak měla tentokrát opačný účinek. Inflace vzrostla na 8,5 %, což je vyšší hodnota, než očekávala naše i tržní prognóza. Pokud by do výpočtu nebyl promítnut pro poslední čtvrtletí minulého roku platný tzv. úsporný tarif, tak by inflace činila 5,8 %.