Inflace se rozjíždí, dluhopisy padají. Co na to ECB?

Čtěte více

• Inflace se odráží i na výnosech českých státních dluhopisů
  Meziroční inflace podle Českého statistického úřadu v lednu 2023 dosáhla 17,5 procenta. Výnos českých státních dluhopisů na delších splatnostech, jako je například 10letý vládní dluhopis, lze dozajista vnímat jako odraz inflace. Ostatně rekordní propad cen státních dluhopisů, a tedy růst jejich výnosů, který jsme u českých dluhopisů pozorovali v posledních týdnech, odráží jistý neúspěch boje proti růstu všeobecné cenové hladiny.
• Inflace se opět vymkla kontrole
  „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se podle předběžných odhadů snížila
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl o 0,3 % meziměsíčně a rostl o 2,1 % meziročně oproti 0,5 % m/m a 2,5 % y/y v říjnu. Trhy očekávaly růst o 0,1 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně.
• Inflace se pohybuje ve svém tolerančním pásmu
  „Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí Evropské unie se nyní v České republice otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se po více jak roce dostala pod 10 %
  V souladu s našim i tržním očekáváním tuzemská inflace zamířila v červnu do jednociferných čísel a spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 9,7 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení cen o 0,3 %. Z meziročního pohledu je inflace nejnižší od prosince 2021, kdy ceny rostly o 6,6 %. V lednu 2022 se meziroční růst již přiblížil 10 %. Rychle klesající meziroční inflace je zapříčiněna zejména vyšší srovnávací základnou, inflační tlaky v rámci tuzemské ekonomiky ale zůstávají i nadále poměrně široké a hlavní nejistota tak panuje ohledně dlouhodobějšího návratu k 2% inflačnímu cíli ČNB. Nad cílem podle našeho odhadu setrvá inflace i v průběhu roku 2024.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
  Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz.
• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
• Inflace se v červenci snížila na 2,7 % a v sestupu by měla dále pokračovat
  Česká meziroční inflace v červenci klesla z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.
• Inflace se v prosinci udržela poblíž cíle ČNB
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci stejně jako v listopadu meziměsíčně klesly v průměru o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Pod prognózou ČNB se již inflace nacházela v listopadu (o 0,1 pb) a v prosinci se tak odchylka ještě dále navýšila. Jedná se prozatím o předběžný odhad prosincové inflace s pouze omezenými informacemi o její struktuře.
• Inflace se vrátí dvě desetiny procentního bodu nad 2% cíl ČNB
  Statistice českých dat za listopad pomohly především kalendářní efekty. Den navíc udržel dynamiku průmyslové výroby nad průměrem, pomůže i rekordní výroba aut. Naopak zahraniční obchod vykazuje nejnižší přebytek za posledních pět let. Inflace v prosinci znovu zesílila poté, co se v listopadu propadla. Může za to příznivý efekt statistické základny i opětovné zdražení potravin.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká
  „Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se vrátila na svůj cíl
  „Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se v únoru zvýšila na 11,1 procenta
  Spotřebitelské ceny v ČR se v únoru zvýšily meziměsíčně v průměru o dalších 1,3 %. Téměř totožně vysoký byl nárůst i po sezónním očištění, když činil 1,2 %, po výrazném lenovém zvýšení cen o 2,9 %. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 pb) a potraviny (příspěvek 0,3 pb). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 % a potraviny (bez alkoholu a tabáku) zdražily o 1,4 %.
• Inflace se vymyká kontrole
  „Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se výš již nevyšplhala
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.