Německo čeká recese kvůli dopadům změny klimatu

Extrémně nízká hladina vody v německém Rýnu, která téměř zastavila hlavní trasu nákladní dopravy, by mohla snížit růst německého HDP a přispět k recesi. Hospodářské škody v Německu přicházejí v době, kdy se snižuje prognóza růstu v Číně v důsledku faktorů, jako jsou extrémní vedra způsobující uzavření továren a nízké výnosy plodin v Evropě způsobené suchem, které jsou příčinou "heatflation". Zatímco se však Evropa potýká s nejhorším suchem za posledních 500 let, německá vláda posiluje opatření na snížení emisí.

Plavba na Rýnu se zastavila

Běžně se po německých řekách přepraví asi 200 000 milionů tun nákladu ročně, většinou po Rýnu, nejdůležitější evropské vnitrozemské vodní cestě. Letos v létě dosáhla hladina řeky tak nízkého stavu, že lodě byly nuceny snížit náklad až o 70 % a lodní doprava se nyní z velké části zastavila - což je obrovský problém, když jedna bárka unese náklad 40 kamionů.

Letošní sucho bylo ještě horší než v roce 2018, kdy nízké hladiny na Rýně snížily německý HDP až o 0,7 %. Letos 17. srpna dosáhla hladina vody na kritickém místě v Pegelu historického minima; to je znepokojivý obrat, protože nejnižší hladiny vody v roce bývají obvykle dosahovány v září nebo říjnu.

Změna klimatu a vysychající řeka

Mírná zima, po níž následovalo neobvykle málo srážek a intenzivní vlny veder, společně způsobily vyschnutí řeky. Rekordní vlny veder, které letos v létě zasáhly Evropu, byly stejně jako všechny vlny veder zhoršeny a pravděpodobnější v důsledku změny klimatu.

"Oteplování klimatu (...) vede k rostoucímu vysychání půdy, které lze stále méně často kompenzovat občasnými vydatnými srážkami v létě. (...F)z fyzikálního hlediska je zcela zřejmé, že se riziko sucha - zejména v již tak suchých oblastech - drasticky zvýší. Dlouhotrvající sucho v letech 2018 až 2020, stejně jako nové sucho v roce 2022, jsou toho důkazem," říká Dr. Karsten Haustein vědecký pracovník Lipské univerzity.

Modely klimatických změn předpovídají Evropě stále teplejší a suchá léta. Odborníci varují, že bez snížení emisí bude hladina vody v Rýně dále klesat a období s nízkým stavem vody budou trvat déle, přičemž do konce století se nízký stav vody stane normou.

Ohrožení průmyslu a dodávek energie

Svaz německého průmyslu ve svém prohlášení uvedl: "Přetrvávající suché období a nízký stav vody ohrožují bezpečnost dodávek pro průmysl. Podniky se připravují na nejhorší... Politika, obchod a společnost se musí přizpůsobit skutečnosti, že taková suchá období již nebudou výjimkou, ale pravidlem."

Poukazují na to, že s oteplováním klimatu je "jen otázkou času", kdy nízká hladina vody na Rýně vyvolaná klimatickými změnami způsobí "omezení dodávek, omezení výroby nebo odstávky a zkrácení pracovní doby" pro německý průmysl. Přední průmyslová lobbistická skupina v zemi vysvětluje, že současný nízký stav vody přispívá k energetické krizi - protože Německo zvyšuje spotřebu uhlí, aby se zbavilo ruského plynu, nízký stav vody způsobil dopravní potíže pro fosilní paliva. Přibližně 30 % německého uhlí, ropy a zemního plynu se přepravuje na člunech.

S poklesem letního průtoku Rýna v důsledku změny klimatu bude stále obtížnější přepravovat fosilní paliva, přičemž uhelné elektrárny již nyní snižují výkon kvůli problémům s dodávkami. K tomu přistupuje riziko přehřátí uhelných a jaderných elektráren, které potřebují k chlazení vodu.

Sucha a vlny veder sužují vyspělé ekonomiky po celém světě

Ztráta HDP přichází uprostřed energetické krize, která zvýšila inflaci. Joachim Nagel, šéf německé centrální banky, uvedl, že dlouhodobě nízká hladina vody spolu s prudkým nárůstem inflace by mohly zemi uvrhnout do recese. Ocke Hamann, výkonný ředitel Průmyslové a obchodní komory Dolního Porýní, varuje: "Pokud budeme opatrně předpokládat ztrátu HDP ve výši 0,6 procenta, pak je to přesně ten impuls, který nás uvrhne do recese." Hlavní ekonom Deutsche Bank Stefan Schneider odhaduje, že pokud bude hladina vody i nadále klesat, Německo by mohlo v roce 2022 růst o méně než jedno procento. Carlen Brzeski, analytik ING, uvedl, že "by bylo zapotřebí hospodářského zázraku, aby se Německo vyhnulo recesi".

V roce 2021 činily škody způsobené extrémním počasím v Německu 80 miliard eur - teprve se ukáže, jak velké škody způsobí extrémní počasí letos.

Německo není jediné, kdo letos ztratil růst HDP kvůli extrémnímu počasí. Čína byla nucena zavřít továrny, aby ušetřila energii, v době nejhorší vlny veder, jaká kdy byla na světě zaznamenána, a to přispělo ke snížení předpovědi růstu Norumy pro tuto zemi z 3,3 % na 2,8 %. Odstávka se dotkla továren vyrábějících polovodiče používané v elektronickém zboží, automobilové součástky a komponenty pro solární panely pro společnosti jako Toyota, Apple a Intel.

Rekordní vlny veder a sucha mezitím ovlivňují úrodu a energii v celé Evropě, což vede k obavám z růstu cen potravin, kterému se říká "heatflation". Kromě energetické krize způsobené válkou na Ukrajině by sucho mohlo přispět k recesi na celém kontinentu. Vlny veder a sucha zasáhly také Spojené státy, takže všechny tři největší světové ekonomiky trpí extrémním počasím ve stejnou dobu. Téměř 75 % amerických zemědělců tvrdí, že sucho ovlivnilo jejich výnosy - a tím i jejich příjmy.

Ekonomové varují, že pokud se emise budou i nadále zvyšovat, ekonomické dopady změny klimatu se rychle zhorší a tvrdě zasáhnou i velké ekonomiky.

Německo dává přednost snižování emisí "více než kdy jindy"

Vzhledem k tomu, že sbíhající se krize zdůrazňují závislost Evropy na ruském plynu a její zranitelnost vůči dopadům změny klimatu, je podle kancléře Scholze "nyní více než kdy jindy" prioritou Německa snižování emisí a omezování závislosti na fosilních palivech.

Koncem července vláda přijala klimatický balíček v hodnotě 177 miliard eur s podobným objemem ročního financování (cca 35 miliard eur) jako americký zákon o snížení inflace (cca 40 miliard eur), přestože německý veřejný rozpočet je jen desetinou rozpočtu USA. Mezi klíčové oblasti investic patří renovace budov, transformace průmyslu a e-mobilita.

Německo nedávno získalo souhlas s programem v hodnotě 3 miliard eur na dekarbonizaci dálkového vytápění, který sníží závislost na dovozu plynu, a pracuje na dosažení 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé zemi do roku 2030 - což je cíl, který byl stanoven v reakci na válku na Ukrajině. Nové právní předpisy umožní zdvojnásobení kapacity větrné energie na pevnině v Německu na 115 gigawattů (GW) a ztrojnásobení solární energie na 215 GW. Během pouhých 18 měsíců hodlá země přeměnit svůj trh s fosilním vytápěním na trh zaměřený převážně na tepelná čerpadla: od ledna 2024 budou muset všechny nové systémy vytápění fungovat z 65 % na obnovitelné zdroje.

Země však není na dobré cestě k dosažení svých klimatických cílů do roku 2030, protože přechod na energetiku nebyl v posledních desetiletích realizován dostatečně rychle. Pokrok byl obzvláště pomalý v odvětví dopravy a v dohledu není žádné okamžité zlepšení.