Vláda zvažuje, že v příspěvku na bydlení zohlední hypotéky. Šlo by o populistické opatření, které přisype finanční zajištěným lidem na úkor skutečně potřebných

Čtěte více

• Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku
  Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.
• Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
  Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
• Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
  Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
• Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard
  Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.
• Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
  Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
• Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku
  Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
• Vláda zastropovala ceny energií
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce.
• Vláda způsobila výplach na akciích ČEZ, zájem o dluhopisy Colt byl enormní
  Minulý týden přinesl pokračování růstu na evropských akciových indexech, pokud není řeč o pražském indexu PX (CZKCASH). Poklesy tuzemského blue chip benchmarku způsobilo středeční rozhodnutí vlády. Co se stalo a jaký to bude mít vliv na pokračování ČEZ se dozvíte již nyní v našem videu.
• Vláda zřejmě živnostníkům odpustí důchodové pojištění, kvůli koronaviru. Stát tím přijde o další miliardy, schodek tak bude rekordní v dějinách ČR
  Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce ulevit drobným podnikatelům a živnostníkům. Navrhuje jim prominout platby na povinné důchodové pojištění, a to po dobu šesti měsíců, od letošního března do srpna. Mnozí živnostníci, mnohé OSVČ, jsou totiž těžce zasaženi současnou ekonomickou krizí, kterou způsobuje šíření koronaviru a opatření pro boj s ním. Řadě živnostníků, třeba těm v pohostinství či v turistickém ruchu, zcela vypadl příjem.
• Vláda zvažuje restrukturalizaci ČEZ, možností je rozdělení firmy
  Vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ, ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Hospodářských novin (HN). Jednou z možností je rozdělení firmy, připustil. Na informaci serveru Seznam Zprávy, že vláda oprášila plán na rozdělení ČEZ, aby získala kontrolu nad cenami energií, ve středu reagovaly akcie firmy na pražské burze osmiprocentním růstem.
• Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
  Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
• Vláda zvyšuje životní minimum, fajn. Měla by ale současné reformovat a nepodceňovat finanční dopady koronaviru
  Česká ekonomika i pře své zpomalení stále roste, mzdy jakbysmet, inflace je letos nejrychlejší za takřka osm let a bude zjara možná i čtyřprocentní. Takže zvýšení existenčního a životního minima poprvé právě po osmi letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam.
• Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
  Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
• Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
  Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
• Vladimír Fichtner: naučte své děti i vnoučata nakládat s majetkem a vybudujte úspěšné rodinné impérium
  Zachování majetku rodiny pro další generace je velkou výzvou. Vaše vnoučata většinou mají jiný pohled na využité vašeho kapitálu či majetku a to může vést i k destabilizaci rodiny. V takových případech je potřeba se řídit radami úspěšných lidí, kteří dokázali přežít více než 100 let. Jak tedy pečovat o majetek, který za svůj život člověk vytvořil? Jak o něm mluvit s dětmi, aby je peníze nezkazily? Inspiraci nejen pro majitele firem najdete v rozhovoru s panem Vladimírem Fichtnerem ze společnosti Fichtner Wealth Managers, který se tématu rodinného bohatství dlouhodobě věnuje.
• Vladimír Pikora: Inflace brzdí, vrchol ji ale teprve čeká
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o inflaci za prosinec. Spotřebitelské ceny meziměsíčně stagnovaly, ale meziročně vzrostly o 15,8 %. To představuje mírné zpomalení. V listopadu totiž ceny rostly ještě o 16,2 %. Díky prosincovým statistikám můžeme určit i průměrnou meziroční inflaci za celý rok 2022, jež činila nakonec 15,1 %. Vyšší míru inflace jsme tu měli naposledy v roce 1993, kdy činila 20,8 % a byla způsobena transformací, nikoli přehřátím ekonomiky či dražšími vstupy.
• Vladimír Pikora: Inflace nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Sazby už není třeba měnit, silná koruna udělá práci za ČNB
  Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně o 6,0 %. Meziročně vzrostly o 17,5 %. Za nezvykle vysokým meziměsíčním růstem cen stálo ukončení tzv. Úsporného tarifu. Kvůli tomu vzrostly ceny elektřiny meziměsíčně o neuvěřitelných 140 %. To, že ceny tepla vyskočily o 24 %, je vzhledem k rostoucím cenám energií pochopitelné. Naopak to, že cena stočného vyskočila o celých 30 %, je zvláštní a je otázkou, jestli tento růst nezpůsobuje především nedostatek konkurence.
• Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný
  Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
• Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
  Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
• Vládní dluh ČR je vůči dluhu vlády řecké úročen nejhůře za posledních 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace, navázat nyní také na Kalouskův odkaz
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.