Vladimír Fichtner: naučte své děti i vnoučata nakládat s majetkem a vybudujte úspěšné rodinné impérium

Čtěte více

• Vláda zvažuje zastropování cen elektřiny v případě dalšího růstu cen, uvedl ministr Karel Havlíček
  Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů v případě dalšího růstu tržních cen. Uvedl to o víkendu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v televizi Prima. Bližší informace k potenciální regulaci cen nesdělil. Pouze zmínil, že by případné opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet.
• Vláda zvažuje, že v příspěvku na bydlení zohlední hypotéky. Šlo by o populistické opatření, které přisype finanční zajištěným lidem na úkor skutečně potřebných
  Vláda zvažuje, že do výpočtu příspěvku na bydlení zahrne také splátky hypotéky, příp. jiných úvěrů souvisejících s bydlením. Vyplývá to z dnešních slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Zahrnutí splátek hypoték by ovšem bylo neadresným, populistickým opatřením. Takový krok by totiž příliš nepomohl těm skutečně potřebným. Tedy zhruba 25 procentům domácností, sestávajících z lidí chudých, případně ze zástupců nižší střední vrstvy. Tito lidé totiž zpravidla hypotéku nemají. Přitom stupňující se energetickou drahotou a obecnou inflací, včetně třeba inflace potravin, jsou zasaženi daleko tíživěji než zbytek populace. Výdaje za energie a potraviny tvoří v případě chudších domácností daleko větší podíl na celkových výdajích, než je tomu u bohatších.
• Vláda zveřejní rozpočet na rok 2026, letos hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude, ozdravování veřejných financí ustane, lidé v Česku se musí připravit na nové daně
  Vládě se v prvních sedmi měsících letoška dařilo hospodařit v nominálním vyjádření dosud nejlépe za celé období od roku 2019. Koncem července vykazovala schodek zhruba 168 miliard korun. Ještě výraznější je tedy zlepšení hospodaření ve vyjádření reálném, tedy po zohlednění vysoké souhrnné inflace let 2019 až 2025, či po zohlednění růstu hrubého domácího produktu, k němuž v uplynulých šesti letech došlo (jeho růst už v sobě vzestup inflace zahrnuje, vycházíme-li z nominálního údaje k HDP). To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. V poměru k HDP by letos měl deficit veřejných financí činit 1,9 procenta, což je rovněž nejlepší výsledek od roku 2019. Je to příznivý údaj, a to i přesto, že jej znatelně vylepšují přebytky krajů a obcí.
• Vláda zvýší rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun. Data OECD ale ukazují, že samotné finanční dávky porodnost dlouhodobě výrazně nezvyšují
  Česko už dnes patří mezi země s nejdelší a zároveň relativně štědrou rodičovskou podporou v rámci OECD. Přesto porodnost dál výrazně klesá. Právě v tom je skrytý paradox nynějšího rozhodnutí vlády zvýšit rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.
• Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
  Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
• Vláda zvyšuje životní minimum, fajn. Měla by ale současné reformovat a nepodceňovat finanční dopady koronaviru
  Česká ekonomika i pře své zpomalení stále roste, mzdy jakbysmet, inflace je letos nejrychlejší za takřka osm let a bude zjara možná i čtyřprocentní. Takže zvýšení existenčního a životního minima poprvé právě po osmi letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam.
• Vládě důvěřuje pouze 19 % Čechů. Nový zákon o lobbingu má posílit transparentnost politického rozhodování
  Češi patří mezi národy s nejnižší důvěrou ve vládu. Podle průzkumu OECD, který srovnával 30 zemí, jí nedůvěřuje 71 % obyvatel. Klíčovými faktory důvěry jsou podle analytiků pocit politického zastání a vnímání korupce. Zatímco důvěra ve vládu klesá, instituce jako Česká národní banka, obecní samosprávy nebo bezpečnostní složky si u veřejnosti udržují dlouhodobě vysokou podporu. Propast mezi občany a politikou by mohl pomoci zmenšit nový zákon o lobbingu. Vyplývá to z aktuální analýzy portálu Evropa v datech.
• Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
  Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
• Vládě může rozpočtový výpadek ze snížení spotřební daně z pohonných hmot plně pokrýt probíhající růst cen ropy a pohonných hmot, tedy i růst inkasa DPH. Schodek státního rozpočtu by tedy nenarostl ani o haléř
  Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.
• Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
  Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
• Vladimír Pikora: Inflace brzdí, vrchol ji ale teprve čeká
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o inflaci za prosinec. Spotřebitelské ceny meziměsíčně stagnovaly, ale meziročně vzrostly o 15,8 %. To představuje mírné zpomalení. V listopadu totiž ceny rostly ještě o 16,2 %. Díky prosincovým statistikám můžeme určit i průměrnou meziroční inflaci za celý rok 2022, jež činila nakonec 15,1 %. Vyšší míru inflace jsme tu měli naposledy v roce 1993, kdy činila 20,8 % a byla způsobena transformací, nikoli přehřátím ekonomiky či dražšími vstupy.
• Vladimír Pikora: Inflace nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Sazby už není třeba měnit, silná koruna udělá práci za ČNB
  Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně o 6,0 %. Meziročně vzrostly o 17,5 %. Za nezvykle vysokým meziměsíčním růstem cen stálo ukončení tzv. Úsporného tarifu. Kvůli tomu vzrostly ceny elektřiny meziměsíčně o neuvěřitelných 140 %. To, že ceny tepla vyskočily o 24 %, je vzhledem k rostoucím cenám energií pochopitelné. Naopak to, že cena stočného vyskočila o celých 30 %, je zvláštní a je otázkou, jestli tento růst nezpůsobuje především nedostatek konkurence.
• Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný
  Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
• Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
  Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
• Vládní dluh ČR je vůči dluhu vlády řecké úročen nejhůře za posledních 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace, navázat nyní také na Kalouskův odkaz
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.
• Vládní dluhopisy kráčí přes minové pole a počítají ztráty
  Na tomto místě jsme nedávno psali o tom, že globální trh dluhopisů čelí dokonalé bouři, která přináší investorům nemalé ztráty. Naneštěstí se tato bouře tento týden stala ještě dokonalejší, když trhu nedají vydechnout nepřetržitě rostoucí ceny ropy a plynu. K nim se však tento týden přidala i jestřábí ECB a nepříznivě vyhlížející informace v USA.
• Vládní dluh v 1. čtvrtletí stoupl na o 171 mld. na 2,684 bil. Kč
  Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.