Rozbřesk: Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci. Dává to smysl?

Čtěte více

• Rozbřesk: Týden ve znamení inflačních čísel
  I když na globálních finančních trzích v posledních týdnech rezonují především obavy z možné recese ve vyspělých ekonomikách, v tomto týdnu se pozornost vrátí zpět k inflačním číslům. Ty přijdou na řadu ve středu jak ve Spojených státech, tak v Česku, přičemž ani v jednom případě zřejmě v minulém měsíci nedošlo ke zmírnění svižného tempa růstu spotřebitelských cen.
• Rozbřesk: Týden ve znamení mistrovství světa, Fedu i ECB…
  Začíná týden, který bude jen přetékat zajímavými událostmi. Kromě startu fotbalového mistrovství světa v Rusku to bude především zasedání Fedu a ECB, které přitáhne lví díl pozornosti. Vyšší americké sazby a signál blížícího se konce QE v eurozóně přitom opět mohou rozkolísat rozvíjející se trhy… a s nimi nakonec i českou korunu.
• Rozbřesk: Týden ve znamení vakcíny a čísel z amerického trhu práce
  V nadcházejícím týdnu budou v centru pozornosti vedle pandemie především čísla z amerického trhu práce a jednání o brexitu. Zatímco v Česku druhá vlna dosáhla svého vrcholu a začneme znovu experimentovat s rozvolňováním, v řadě evropských zemí, a zejména pak v USA, podzimní vlna teprve naplno startuje. Navíc rozvolňování v zemích jako Česko tentokrát přichází daleko dříve, ve chvíli, kdy se ještě vir na značné části území šíří komunitně. Existuje proto značné riziko, že si předvánočním uvolněním zaděláváme na třetí vlnu.
• Rozbřesk: Udrží si koruna optimismus v příštím roce?
  Česká koruna si ke konci roku udržuje až podezřele dobrou náladu. Kombinace optimismu okolo brexitu a obchodních válek s první várkou lepších podnikatelských nálad z Německa hraje celému regionu do karet. Koruna je tak po delší době silnější, než jí předpovídá ČNB, a je pro centrální bankéře trochu netradičně argumentem, proč sazby nezvyšovat. Udrží si však česká měna svoji dobrou náladu i v příštím roce?
• Rozbřesk: Ukazuje Bank of Canada cestu ECB i ČNB?
  Bank of Canada včera poprvé po sedmi letech zvýšila úroky a je první zemí z klubu G7, která se přidala ke Spojeným státům a utahuje měnovou politiku. V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi. V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?
• Rozbřesk: Únorová inflace lehce nad cílem i prognózou ČNB
  Únorová inflace lehce poklesla (na 2,1% meziročně oproti 2,2% v lednu) - růst cen však nadále zůstává nad prognózou (1,8%) i nad cílem ČNB (2%). Zdá se, že za zvolněním je konečně trochu i polevení jádrových inflačních tlaků - zvolnil růst cen v kategoriích vybavení domácnosti nebo odívání a obuv. Jádrová inflace ovšem do této chvíle zůstávala poblíž historických maxim a nad očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Úrokové sazby zvolna rostou, v Evropě však stále nedosáhly ani lokálních maxim
  Vládní dluhopisy dostávají v posledních týdnech do těla. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu vzrostl od konce března o více než 20 bazických bodů, což na ceně vyrobí ztrátu přes jeden a půl procenta. Růst výnosů německých vládních dluhopisů nevypadá (prozatím) tak dramaticky, ale cenově ztrácejí plus mínus stejně jako jejich americké protějšky.
• Rozbřesk: USA a Čína dál verbálně obchodně válčí a juan slábne
  Tento týden by měl být na první pohled relativně klidný - na vyspělých trzích máme za sebou zasedání Fedu, ECB, Bank of England, Bank of Japan i ČNB. Navíc nás nečekají v Evropě ani v USA významnější čísla a velká část obchodníků právě v průběhu srpna míří na dovolenou. I tak právě v takovýchto relativně “prázdných” týdnech dokáží trhy překvapit prudkými pohyby. Je totiž více času sledovat i jiné věci než hlavní tok zpráv z vyspělých trhů. A řada obav, která v posledních kvartálech sužovala trhy, měla přitom původ právě mimo vyspělé trhy v rozvíjejících se ekonomikách.
• Rozbřesk: USA odstupují od jaderné dohody s Íránem, co čekat dále?
  O čtyři dny dříve než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
• Rozbřesk: Úspěšný start české ekonomiky, koruna ignoruje politiku
  Sice ještě nejsou zdaleka známa všechna data z české ekonomiky za loňský rok, ale už teď je možné říct, že byl velmi úspěšný. Ekonomika v závěru roku nejspíše rostla o přibližně pět procent, což v konečném součtu znamená za celý rok nárůst HDP o 4,4 %. Že byly poslední měsíce úspěšné, napovídala už říjnová a listopadová data z průmyslu, zahraničního obchodu a především pak ta prosincová z trhu práce, kde navzdory sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti dál pokračoval trend zvyšování počtu volných pracovních míst. S tím, jak firmám chybí stále více zaměstnanců, jsme se dostali na další nový historický rekord. Vzhledem k tomu, že statistiky volných míst jsou vedle různých měkkých indikátorů docela dobrým a docela rychle dostupným ukazatelem indikujícím změny trendu ekonomiky, můžeme považovat i start nového roku pro české hospodářství za velmi příznivý. U většiny z desítky nejžádanějších pozic se počty hledaných zaměstnanců oproti situaci před měsícem dále zvýšily a mírně se vylepšila i nabídka mezd.
• Rozbřesk: Ustupující inflace ponechá ČNB v klidu
  Poslední červnová čísla naznačila, že inflace začíná v ČR pomalu ustupovat. Zatímco ještě v březnu a v květnu se pohybovala na samé horní hranici tolerančního intervalu ČNB, v červnu již poklesla na 2,7 %. Sice je stále tři desetiny procenta nad prognózou a výrazně nad cílem, přesto může ponechat centrální banku v klidovém stavu. Stojí za ní totiž především rostoucí náklady na bydlení, včetně energií, které spolu dohromady generují více než polovinu celkové inflace. Volatilní, o to hůře předvídatelné a ovlivnitelné ceny potravin se na inflaci podílejí půl procentním bodem. Spolu dohromady tyto dvě nejvýznamnější složky spotřebitelského koše tvoří téměř tři čtvrtiny aktuální inflace.
• Rozbřesk: Útlum české spotřeby a jmenování nových členů bankovní rady ČNB
  Předpokládáme, že vysoká inflace a rekordní propad reálné mzdy (letos očekáváme v průměru o necelých 8 %) by měly v tomto roce českou ekonomiku dostat do technické recese. Hlavní obětí by měla být spotřeba domácností. Zejména nižší a středně-příjmové skupiny budou zasaženy velmi citelně, protože mají vyšší podíl rychle zdražujících cen energií a potravin ve spotřebitelských koších a o poznání nižší úroveň úspor - 20 % lidí s nejnižšími příjmy vše co vydělá, v průměru hned utratí.
• Rozbřesk: Útlum evropského automobilového trhu a úklid neposlušných v turecké centrální bance
  Nedostatek komponent dál brzdí automobilový průmysl, zatímco poptávka po nových autech alespoň podle průzkumů zůstává solidní. Omezené výrobní možnosti nicméně limitují nabídku nových vozů a prodlužují čekací doby, což se automaticky projevuje i na počtech registrací napříč celou EU.
• Rozbřesk: Vakcína nejvíce pomůže obchodu, pohostinství a hoteliérství…
  Celý svět sází na vakcínu a vysvobození z pandemie v polovině tohoto roku. Vyhledávač Google ukazuje, že od konce října 2020 vyhledávání “vakcíny”, ať už jde o Pfizer nebo Sputnik, raketově roste – za poslední čtvrtrok se zdvojnásobilo. Akciové trhy jsou zase ochotné ignorovat díky víře ve vakcínu veškeré negativní zprávy o nových “lockdownech” (reagujících na nové kmeny koronaviru).
• Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně PLN a HUF v euforii
  Světové finanční trhy se vezou na vlně optimismu a nadějně začínají vyhlížet i domácí „covidová“ čísla, ačkoliv u nich nelze zcela odhlédnout od citelného poklesu v počtech testovaných. Solidně vyznívají i čísla z reálné ekonomiky, nicméně ta jsou zatížena tradičním zpožděním, a tak se vlastně teprve oficiálně dozvídáme to, co se dělo v ekonomice v průběhu září. Jedním z posledních jsou výsledky tržeb odvětví služeb, které byly zveřejněny včera. Vyčíst z nich lze třeba následující…
• Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně zlotého a forintu v euforii
  Světové finanční trhy se vezou na vlně optimismu a nadějně začínají vyhlížet i domácí „covidová“ čísla, ačkoliv u nich...
• Rozbřesk: Válečná inflace - energie, potraviny a pohonné hmoty
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.
• Rozbřesk: Valentýnský dárek od Yellenové - březnové zvýšení úroků Fedu je ve hře
  Valentýnské grilování šéfky Fedu J. Yellenové v republikánském Kongresu se včera proměnilo v nezvykle galantní představení, v rámci něhož byl vyslán signál, že březnové zvýšení úroků je ve hře. Vzhledem k tomu, že trh včera ráno s něčím takovým počítal jen z 30 %, tak události dnů příštích mohou být zajímavé, neboť do 15. března, kdy Fed zasedá, tržní volatilita patrně vzroste. Chce-li totiž Fed, aby se do výnosové křivky zabudovala očekávání zvýšení úroků (v březnu o 25 bodů) alespoň ze 70 %, tak dolarové úroky budou muset ještě vzhůru. A to se samozřejmě řadě trhů nemusí líbit.
• Rozbřesk: Vánoční nadílka z ČNB - sazby na 3,75 % a příslib dalšího růstu
  Česká národní banka zareagovala na kumulaci pro-inflačních rizik opět agresivně a zvýšila sazby o 1 procentní bod na 3,75 %. Navíc doprovodné jestřábí komentáře Jiřího Rusnoka nenechaly nikoho na pochybách, že sazby půjdou v novém roce dál vzhůru.
• Rozbřesk: V centru pozornosti opět inflace. Koruna po ČNB a ECB ztrácí
  Týden centrálních bank mají trhy za sebou, nicméně stále ještě vstřebávají překvapení, o které se po dlouhé době postarala ECB. Ukázalo se totiž, že stále rostoucí inflace už nemusí být z jejího pohledu až tak dílčím problémem, který společná centrální banka může dál přecházet slovy o dočasnosti, a že se doba vyšších úrokových sazeb nachýlila i v eurozóně. Trhy si poselství ECB jasně přebraly a začaly kalkulovat s růstem sazeb ještě v letošním roce. Naproti tomu na českém trhu došlo k pravému opaku.