Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně PLN a HUF v euforii

Čtěte více

• Rozbřesk: Únorová inflace lehce nad cílem i prognózou ČNB
  Únorová inflace lehce poklesla (na 2,1% meziročně oproti 2,2% v lednu) - růst cen však nadále zůstává nad prognózou (1,8%) i nad cílem ČNB (2%). Zdá se, že za zvolněním je konečně trochu i polevení jádrových inflačních tlaků - zvolnil růst cen v kategoriích vybavení domácnosti nebo odívání a obuv. Jádrová inflace ovšem do této chvíle zůstávala poblíž historických maxim a nad očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Úrokové sazby zvolna rostou, v Evropě však stále nedosáhly ani lokálních maxim
  Vládní dluhopisy dostávají v posledních týdnech do těla. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu vzrostl od konce března o více než 20 bazických bodů, což na ceně vyrobí ztrátu přes jeden a půl procenta. Růst výnosů německých vládních dluhopisů nevypadá (prozatím) tak dramaticky, ale cenově ztrácejí plus mínus stejně jako jejich americké protějšky.
• Rozbřesk: USA a Čína dál verbálně obchodně válčí a juan slábne
  Tento týden by měl být na první pohled relativně klidný - na vyspělých trzích máme za sebou zasedání Fedu, ECB, Bank of England, Bank of Japan i ČNB. Navíc nás nečekají v Evropě ani v USA významnější čísla a velká část obchodníků právě v průběhu srpna míří na dovolenou. I tak právě v takovýchto relativně “prázdných” týdnech dokáží trhy překvapit prudkými pohyby. Je totiž více času sledovat i jiné věci než hlavní tok zpráv z vyspělých trhů. A řada obav, která v posledních kvartálech sužovala trhy, měla přitom původ právě mimo vyspělé trhy v rozvíjejících se ekonomikách.
• Rozbřesk: USA odstupují od jaderné dohody s Íránem, co čekat dále?
  O čtyři dny dříve než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
• Rozbřesk: Úspěšný start české ekonomiky, koruna ignoruje politiku
  Sice ještě nejsou zdaleka známa všechna data z české ekonomiky za loňský rok, ale už teď je možné říct, že byl velmi úspěšný. Ekonomika v závěru roku nejspíše rostla o přibližně pět procent, což v konečném součtu znamená za celý rok nárůst HDP o 4,4 %. Že byly poslední měsíce úspěšné, napovídala už říjnová a listopadová data z průmyslu, zahraničního obchodu a především pak ta prosincová z trhu práce, kde navzdory sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti dál pokračoval trend zvyšování počtu volných pracovních míst. S tím, jak firmám chybí stále více zaměstnanců, jsme se dostali na další nový historický rekord. Vzhledem k tomu, že statistiky volných míst jsou vedle různých měkkých indikátorů docela dobrým a docela rychle dostupným ukazatelem indikujícím změny trendu ekonomiky, můžeme považovat i start nového roku pro české hospodářství za velmi příznivý. U většiny z desítky nejžádanějších pozic se počty hledaných zaměstnanců oproti situaci před měsícem dále zvýšily a mírně se vylepšila i nabídka mezd.
• Rozbřesk: Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci. Dává to smysl?
  Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu. Ministr Síkela hovoří o tom, že vláda na něj vynaloží až 50 miliard korun a detailnější informace bychom měli dostat během nejbližších týdnů (nasazen bude na nadcházející topnou sezónu). Podle dostupných informací se jedná o politický kompromis, který nakonec bohužel necílí na nejvíce ohrožené nízko-příjmové skupiny, ale má motivovat celou českou populaci k energetickým úsporám - 15 až 20procentní sleva bude platit pro spotřebu do určité výše a nad ní bude účtován domácnostem klasický tarif (limit pravděpodobně bude stanoven na základě historické spotřeby odběrného místa).
• Rozbřesk: Ustupující inflace ponechá ČNB v klidu
  Poslední červnová čísla naznačila, že inflace začíná v ČR pomalu ustupovat. Zatímco ještě v březnu a v květnu se pohybovala na samé horní hranici tolerančního intervalu ČNB, v červnu již poklesla na 2,7 %. Sice je stále tři desetiny procenta nad prognózou a výrazně nad cílem, přesto může ponechat centrální banku v klidovém stavu. Stojí za ní totiž především rostoucí náklady na bydlení, včetně energií, které spolu dohromady generují více než polovinu celkové inflace. Volatilní, o to hůře předvídatelné a ovlivnitelné ceny potravin se na inflaci podílejí půl procentním bodem. Spolu dohromady tyto dvě nejvýznamnější složky spotřebitelského koše tvoří téměř tři čtvrtiny aktuální inflace.
• Rozbřesk: Útlum české spotřeby a jmenování nových členů bankovní rady ČNB
  Předpokládáme, že vysoká inflace a rekordní propad reálné mzdy (letos očekáváme v průměru o necelých 8 %) by měly v tomto roce českou ekonomiku dostat do technické recese. Hlavní obětí by měla být spotřeba domácností. Zejména nižší a středně-příjmové skupiny budou zasaženy velmi citelně, protože mají vyšší podíl rychle zdražujících cen energií a potravin ve spotřebitelských koších a o poznání nižší úroveň úspor - 20 % lidí s nejnižšími příjmy vše co vydělá, v průměru hned utratí.
• Rozbřesk: Útlum evropského automobilového trhu a úklid neposlušných v turecké centrální bance
  Nedostatek komponent dál brzdí automobilový průmysl, zatímco poptávka po nových autech alespoň podle průzkumů zůstává solidní. Omezené výrobní možnosti nicméně limitují nabídku nových vozů a prodlužují čekací doby, což se automaticky projevuje i na počtech registrací napříč celou EU.
• Rozbřesk: Vakcína nejvíce pomůže obchodu, pohostinství a hoteliérství…
  Celý svět sází na vakcínu a vysvobození z pandemie v polovině tohoto roku. Vyhledávač Google ukazuje, že od konce října 2020 vyhledávání “vakcíny”, ať už jde o Pfizer nebo Sputnik, raketově roste – za poslední čtvrtrok se zdvojnásobilo. Akciové trhy jsou zase ochotné ignorovat díky víře ve vakcínu veškeré negativní zprávy o nových “lockdownech” (reagujících na nové kmeny koronaviru).
• Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně zlotého a forintu v euforii
  Světové finanční trhy se vezou na vlně optimismu a nadějně začínají vyhlížet i domácí „covidová“ čísla, ačkoliv u nich...
• Rozbřesk: Válečná inflace - energie, potraviny a pohonné hmoty
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.
• Rozbřesk: Valentýnský dárek od Yellenové - březnové zvýšení úroků Fedu je ve hře
  Valentýnské grilování šéfky Fedu J. Yellenové v republikánském Kongresu se včera proměnilo v nezvykle galantní představení, v rámci něhož byl vyslán signál, že březnové zvýšení úroků je ve hře. Vzhledem k tomu, že trh včera ráno s něčím takovým počítal jen z 30 %, tak události dnů příštích mohou být zajímavé, neboť do 15. března, kdy Fed zasedá, tržní volatilita patrně vzroste. Chce-li totiž Fed, aby se do výnosové křivky zabudovala očekávání zvýšení úroků (v březnu o 25 bodů) alespoň ze 70 %, tak dolarové úroky budou muset ještě vzhůru. A to se samozřejmě řadě trhů nemusí líbit.
• Rozbřesk: Vánoční nadílka z ČNB - sazby na 3,75 % a příslib dalšího růstu
  Česká národní banka zareagovala na kumulaci pro-inflačních rizik opět agresivně a zvýšila sazby o 1 procentní bod na 3,75 %. Navíc doprovodné jestřábí komentáře Jiřího Rusnoka nenechaly nikoho na pochybách, že sazby půjdou v novém roce dál vzhůru.
• Rozbřesk: V centru pozornosti opět inflace. Koruna po ČNB a ECB ztrácí
  Týden centrálních bank mají trhy za sebou, nicméně stále ještě vstřebávají překvapení, o které se po dlouhé době postarala ECB. Ukázalo se totiž, že stále rostoucí inflace už nemusí být z jejího pohledu až tak dílčím problémem, který společná centrální banka může dál přecházet slovy o dočasnosti, a že se doba vyšších úrokových sazeb nachýlila i v eurozóně. Trhy si poselství ECB jasně přebraly a začaly kalkulovat s růstem sazeb ještě v letošním roce. Naproti tomu na českém trhu došlo k pravému opaku.
• Rozbřesk: V Česku stále zaparkován větší objem zahraničního kapitálu… vadí někomu vysoké devizové rezervy?
  Poslední čísla za českou platební bilanci ukázala, že ani v průběhu června, kdy byla koruna pod nejvyšším tlakem, od nás neodteklo větší množství krátkodobějšího zahraničního kapitálu. I když se koruna v posledních týdnech stabilizovala, zůstává, vzhledem k větší porci zahraničního kapitálu v českém finančním systému i přetrvávajícímu vysokému zajištění exportérů, prozatím zranitelná vůči jakýmkoliv novým poryvům na rozvíjejících se trzích.
• Rozbřesk: Velká Británie oficiálně zahájila rozlučku s EU, libra zůstává ve střehu
  Brexit se stal skutečností. Včera britská premiérka Mayová odeslala oficiální dopis, kterým žádá o aktivování článku 50. Lisabonské smlouvy, jenž aktivuje dvouletý proces k opuštění Evropské unie.
• Rozbřesk: Velká očekávání firem i spotřebitelů
  Končí třetí měsíc, před námi je mimochodem druhé zasedání bankovní rady ČNB, a doposud zveřejněná data z české ekonomiky stále ukazují, že její výkon zůstává i nadále velmi solidní. Ať už jde o produkční statistiky za leden, nové zakázky nebo o tzv. měkká data z firem i od spotřebitelů. Právě ta byla na pořadu dne včera, kdy se znovu ukázalo, jak silná zůstávají očekávání od dalších měsíců, a to jak na straně podniků, tak domácností.
• Rozbřesk: Velké trable slabého zlotého
  Polský zlotý je slabý a to tak, že velmi. Zlotý nejenže trvale znehodnocuje proti hlavní měnám jako jsou euro a dolar,...
• Rozbřesk: Velké trable slabého zlotého
  Polský zlotý je slabý a to tak, že velmi. Zlotý nejenže trvale znehodnocuje proti hlavní měnám jako jsou euro a dolar, ale ztrácí i proti svým regionálním konkurentům. Proti koruně je například polská měna na nejslabších úrovních za posledních deset let. Jak k tomu došlo, když polská ekonomika je fundamentálně zdravá, a navíc si průběžně užívá štědrého finančního polštáře v podobě dotací z fondů EU?