Rozbřesk: Týden ve znamení mistrovství světa, Fedu i ECB…

Čtěte více

• Rozbřesk: Týden ve znamení britských voleb, zasedání Fedu a ECB
  Čeká nás jeden z posledních předvánočních týdnů, který ještě může investory nadzvednout ze židle a rozpohybovat obchody. Na programu je totiž kromě klíčových britských voleb i zasedání Fedu a ECB. To vše ve chvíli, kdy poslední čísla z Německa ukazují, že průmysl v Evropě si ještě ke konci roku 2019 bude muset najít své dno.
• Rozbřesk: Týden ve znamení centrálních bank
  Začíná týden ve znamení Fedu a ČNB. Americká centrální banka by měla ponechat sazby beze změny. Na svém jednání bude pravděpodobně probírat zejména dopady fiskálního stimulu na růst v tomto a v příštím roce. Zasedání je ovšem bez tiskové konference a nové prognózy a doprovodný komentář sám o sobě nemusí doznat velkých změn. Očekáváme nadále ještě dvojité zvýšení sazeb v tomto i v příštím roce na konečných 2,75 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB
  Zkrácený velikonoční týden bude především ve znamení březnového zasedání ČNB. Tentokrát ovšem žádnou revoluci neočekáváme a centrální bankéři pravděpodobně přibrzdí v utahování měnových kohoutů. V posledních týdnech to naznačila řada centrálních bankéřů včetně guvernéra, který explicitně hovořil o tom, že další růst sazeb přijde na pořad dne v druhé polovině roku a možná až na jeho konci. V podobném duchu se podle nás ponesou komentáře i po březnovém zasedání ČNB, které i proto korunu asi nijak zvlášť nepotěší.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB, čekáme další růst sazeb o 50bps
  Čeká nás týden, kdy bude vedle dalšího vývoje ruské invaze na Ukrajině důležité sledovat i nová makroekonomická čísla a události. V Česku půjde zejména o zasedání ČNB, kde tentokrát může být daleko náročnější naleznout shodu. V Evropě bude klíčovým číslem první odhad březnové inflace, ve které by měl být již patrný další výrazný nárůst cen pohonných hmot i dražší potraviny. V USA půjde zase o březnová čísla z amerického trhu práce. Jejich síla pomůže trhům rozhodnout se, zda si Fed může v boji proti inflaci v nejbližších měsících dovolit agresivnější utahování měnové politiky (konsensus na relativně silných 475 tisících).
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB - čekáme první růst sazeb
  Po ECB a Fedu to budou také centrální banky ve střední Evropě, které budou muset zvážit, jak velkým problémem je pro ně inflace. Česko podobně jako značná část eurozóny čelí prudkému post-pandemickému zrychlení výrobních cen. Měď a základní kovy jsou meziročně dražší skoro o sto procent, ropa o více jak osmdesát, rychle zdražují velkoobchodní ceny elektřiny, energeticky náročné chemické produkty a samozřejmě paleta nedostatkových vstupů v čele s polovodiči. Výrobní inflace je nejvyšší za posledních deset let a postupně se přelévá do cen “na pultech”.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB. Těsné rozhodnutí pro stabilitu sazeb?
  V uplynulém týdnu vyslal Fed jasný holubičí signál, který možná ještě ne všichni investoři dobře strávili. Dolar se nejprve dostal pod výrazný tlak, ale pak jako by zaváhal. Obrat v komunikaci Fedu byl přece jen příliš ostrý a v tomto týdnu tak hodně pozornosti přitáhne řada centrálních bankéřů z Fedu (Bullard, Powell), kteří budou pravděpodobně trochu dovysvětlovat. Na domácí scéně bude středem pozornosti ČNB.
• Rozbřesk: Týden ve znamení dalšího skokového zvýšení sazeb v eurozóně
  Na finančních trzích startuje týden, který se opět ponese ve znamení nabitého makro kalendáře. Hlavní událostí bude čtvrteční zasedání ECB, která vzhledem k nepříznivému inflačnímu vývoji musí dále utahovat měnovou politiku. Na rozdíl od předešlých dvou zasedání jsou tentokrát očekávání – pod taktovkou jestřábí většiny v Radě guvernérů – nastavena vcelku jednoznačně na další skokový růst depozitní sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ECB a rozvíjejících se trhů
  Páteční čísla z amerického trhu práce nemohla dopadnout lépe a dala dolaru jasný signál, že se má o co opřít. Mzdy šláply na plyn a rostly v srpnu o 2,9 % - to je nejrychlejší tempo za posledních devět let. O důvod víc, proč věřit ještě dvojitému růstu sazeb Fedu v tomto roce (na ten po pátečních datech trhy sází zhruba ze 70 %). Na druhé straně je to i o důvod navíc, proč by se měly bát rozvíjející se trhy. Právě zdražující dolar obnažuje problémy těch nejzranitelnějších. Navíc vidina vyšších úrokových sazeb v USA dráždí Donalda Trumpa, pro kterého to může být argumentem pro vystupňování svého obchodního válečného úsilí na frontě s Čínou. Donald Trump může v nejbližší době uvalit nová cla na čínské zboží v hodnotě až 200 miliard USD. To straší řadu především asijských trhů navázaných na Čínu, a pokud by čínská vláda v obranném manévru nechala oslabit měnu nad hranici 7 juanů za dolar, dýchalo by se celému rozvíjejícímu světu velice těžko. Tento týden může alespoň částečné uklidnění rozvíjejícímu se světu přinést turecká centrální banka, která by konečně mohla “vzít rozum do hrsti” a nehledě na názor prezidenta Erdogana zvýšit úrokové sazby.
• Rozbřesk: Týden ve znamení Fedu a hlasování o brexitu
  Čeká nás týden, ve kterém by měly hrát prim centrální banky a samozřejmě opět brexit. Vedle ruské a brazilské centrální banky bude v centru pozornosti zejména americký Fed a Bank of England.
• Rozbřesk: Týden ve znamení inflačních čísel
  I když na globálních finančních trzích v posledních týdnech rezonují především obavy z možné recese ve vyspělých ekonomikách, v tomto týdnu se pozornost vrátí zpět k inflačním číslům. Ty přijdou na řadu ve středu jak ve Spojených státech, tak v Česku, přičemž ani v jednom případě zřejmě v minulém měsíci nedošlo ke zmírnění svižného tempa růstu spotřebitelských cen.
• Rozbřesk: Týden ve znamení vakcíny a čísel z amerického trhu práce
  V nadcházejícím týdnu budou v centru pozornosti vedle pandemie především čísla z amerického trhu práce a jednání o brexitu. Zatímco v Česku druhá vlna dosáhla svého vrcholu a začneme znovu experimentovat s rozvolňováním, v řadě evropských zemí, a zejména pak v USA, podzimní vlna teprve naplno startuje. Navíc rozvolňování v zemích jako Česko tentokrát přichází daleko dříve, ve chvíli, kdy se ještě vir na značné části území šíří komunitně. Existuje proto značné riziko, že si předvánočním uvolněním zaděláváme na třetí vlnu.
• Rozbřesk: Udrží si koruna optimismus v příštím roce?
  Česká koruna si ke konci roku udržuje až podezřele dobrou náladu. Kombinace optimismu okolo brexitu a obchodních válek s první várkou lepších podnikatelských nálad z Německa hraje celému regionu do karet. Koruna je tak po delší době silnější, než jí předpovídá ČNB, a je pro centrální bankéře trochu netradičně argumentem, proč sazby nezvyšovat. Udrží si však česká měna svoji dobrou náladu i v příštím roce?
• Rozbřesk: Ukazuje Bank of Canada cestu ECB i ČNB?
  Bank of Canada včera poprvé po sedmi letech zvýšila úroky a je první zemí z klubu G7, která se přidala ke Spojeným státům a utahuje měnovou politiku. V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi. V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?
• Rozbřesk: Únorová inflace lehce nad cílem i prognózou ČNB
  Únorová inflace lehce poklesla (na 2,1% meziročně oproti 2,2% v lednu) - růst cen však nadále zůstává nad prognózou (1,8%) i nad cílem ČNB (2%). Zdá se, že za zvolněním je konečně trochu i polevení jádrových inflačních tlaků - zvolnil růst cen v kategoriích vybavení domácnosti nebo odívání a obuv. Jádrová inflace ovšem do této chvíle zůstávala poblíž historických maxim a nad očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Úrokové sazby zvolna rostou, v Evropě však stále nedosáhly ani lokálních maxim
  Vládní dluhopisy dostávají v posledních týdnech do těla. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu vzrostl od konce března o více než 20 bazických bodů, což na ceně vyrobí ztrátu přes jeden a půl procenta. Růst výnosů německých vládních dluhopisů nevypadá (prozatím) tak dramaticky, ale cenově ztrácejí plus mínus stejně jako jejich americké protějšky.
• Rozbřesk: USA a Čína dál verbálně obchodně válčí a juan slábne
  Tento týden by měl být na první pohled relativně klidný - na vyspělých trzích máme za sebou zasedání Fedu, ECB, Bank of England, Bank of Japan i ČNB. Navíc nás nečekají v Evropě ani v USA významnější čísla a velká část obchodníků právě v průběhu srpna míří na dovolenou. I tak právě v takovýchto relativně “prázdných” týdnech dokáží trhy překvapit prudkými pohyby. Je totiž více času sledovat i jiné věci než hlavní tok zpráv z vyspělých trhů. A řada obav, která v posledních kvartálech sužovala trhy, měla přitom původ právě mimo vyspělé trhy v rozvíjejících se ekonomikách.
• Rozbřesk: USA odstupují od jaderné dohody s Íránem, co čekat dále?
  O čtyři dny dříve než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
• Rozbřesk: Úspěšný start české ekonomiky, koruna ignoruje politiku
  Sice ještě nejsou zdaleka známa všechna data z české ekonomiky za loňský rok, ale už teď je možné říct, že byl velmi úspěšný. Ekonomika v závěru roku nejspíše rostla o přibližně pět procent, což v konečném součtu znamená za celý rok nárůst HDP o 4,4 %. Že byly poslední měsíce úspěšné, napovídala už říjnová a listopadová data z průmyslu, zahraničního obchodu a především pak ta prosincová z trhu práce, kde navzdory sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti dál pokračoval trend zvyšování počtu volných pracovních míst. S tím, jak firmám chybí stále více zaměstnanců, jsme se dostali na další nový historický rekord. Vzhledem k tomu, že statistiky volných míst jsou vedle různých měkkých indikátorů docela dobrým a docela rychle dostupným ukazatelem indikujícím změny trendu ekonomiky, můžeme považovat i start nového roku pro české hospodářství za velmi příznivý. U většiny z desítky nejžádanějších pozic se počty hledaných zaměstnanců oproti situaci před měsícem dále zvýšily a mírně se vylepšila i nabídka mezd.
• Rozbřesk: Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci. Dává to smysl?
  Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu. Ministr Síkela hovoří o tom, že vláda na něj vynaloží až 50 miliard korun a detailnější informace bychom měli dostat během nejbližších týdnů (nasazen bude na nadcházející topnou sezónu). Podle dostupných informací se jedná o politický kompromis, který nakonec bohužel necílí na nejvíce ohrožené nízko-příjmové skupiny, ale má motivovat celou českou populaci k energetickým úsporám - 15 až 20procentní sleva bude platit pro spotřebu do určité výše a nad ní bude účtován domácnostem klasický tarif (limit pravděpodobně bude stanoven na základě historické spotřeby odběrného místa).
• Rozbřesk: Ustupující inflace ponechá ČNB v klidu
  Poslední červnová čísla naznačila, že inflace začíná v ČR pomalu ustupovat. Zatímco ještě v březnu a v květnu se pohybovala na samé horní hranici tolerančního intervalu ČNB, v červnu již poklesla na 2,7 %. Sice je stále tři desetiny procenta nad prognózou a výrazně nad cílem, přesto může ponechat centrální banku v klidovém stavu. Stojí za ní totiž především rostoucí náklady na bydlení, včetně energií, které spolu dohromady generují více než polovinu celkové inflace. Volatilní, o to hůře předvídatelné a ovlivnitelné ceny potravin se na inflaci podílejí půl procentním bodem. Spolu dohromady tyto dvě nejvýznamnější složky spotřebitelského koše tvoří téměř tři čtvrtiny aktuální inflace.