Průmyslový růst českých firem je otřesen krizemi. Pomůže ho vzkřísit zaměstnávání Ukrajinců?

Čtěte více

• Průmyslové kovy jsou v listopadu k nezastavení
  Hledáte-li spolehlivý barometr toho, jak trh momentálně vnímá očekávání kolem budoucího vývoje světové ekonomiky, stačí se podívat na průmyslové kovy. Ty jsou poslední čtyři týdny k nezastavení. Růst začal už před prezidentskými volbami v USA a ještě zesílil po volbách. Za pozornost přitom stojí hlavně měď, která za poslední měsíc vystoupala o téměř třicet procent. Prudkého růstu se však dočkaly i ostatní kovy, jako zinek, nikl, nebo olovo. Za zmínku přitom stojí, že průmyslové kovy rostou navzdory silnému dolaru, který by měl ceně dolarových aktiv spíše škodit.
• Průmyslové kovy pod tlakem prodejců. ZINEK ztrácí 1,5 % 📉
  Průmyslovým kovům se dnes nedaří, ale mezi hliníkem, mědí a niklem zaznamenávají největší pokles kontrakty na zinek (ZINC), které se obchodují o téměř 1,4 % níže. Trh počítá s pokračující slabší poptávkou a značnou nabídkou. Podle údajů šanghajského trhu s kovy vzrostla v prvních čtyřech měsících roku 2023 produkce zinku v Číně o 7,2 %. Navíc silnější americký dolar vyvíjí tlak na průmyslové kovy.
• Průmyslové objednávky britských CBI nižší, než se očekávalo
  Průmyslové objednávky CBI ze Spojeného království přišly v roce -23 vs. -16 oček. a -18 dříve. Ve stejné době byl optimismus britského obchodu lepší než ten předchozí s 9 čteními oproti -3 dříve.
• Průmyslové objednávky v Německu v říjnu vyskočily nejvíce za 19 měsíců, 5krát nad odhady
  Podnikové objednávky v Německu po třech poklesech v říjnu překvapivě vzrostly o ...
• Průmyslové oživení pomalu pokračuje
  Výkonnost tuzemského průmyslu pokračuje v náročném procesu zotavování po pandemických restrikcích. Za měsíc červenec na loňský výsledek ztrácela již „jen“ 5 %, což ovšem po červnových -10,5 % (očištěně) znamená citelný posun k lepšímu. Po sezónním očištění tak v červenci došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 5,7 %. Zároveň došlo k revizi údaje z června, který tak namísto původně avizovaných -7,0 % nově činí -5,6 % meziročně. Tržby průmyslníků se v červenci meziročně snížily o 3,6 %, přičemž pokles byl zaznamenán z tuzemska (-8,7 %), nikoliv ze zahraničí (+0,6 %). Snížil se i objem nových zakázek a i zde ubylo více těch domácích (-7,8 %) než zahraničních (-1,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu meziročně klesl o 4 %, jejich průměrná mzda ovšem narostla o 1,7 %.
• Průmyslové oživení se odkládá
  Index nákupních manažerů PMI se v listopadu snížil ze 47,2 bodů na 46 bodů a nadále signalizuje obtížné podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Hodnota indexu zůstává pod hranicí 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese téměř dva a půl roku, podobně jako v sousedním Německu. Oživení aktivity v českém průmyslu se tak znovu odkládá, pravděpodobně až do roku 2025. Zhoršení nálady šlo v listopadu na vrub opětovnému snížení výroby v kombinaci se silným poklesem nových zakázek.
• Průmyslové oživení se zadrhává
  Jak jsme se obávali, po pár nadějných měsících, kdy tuzemská průmyslová výroba poměrně svižně doháněla pandemické ztráty, přinesl srpen ochlazení. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů český průmysl meziročně ztratil 5,5 %, což po sezónním očištění znamená pokles i oproti předchozímu měsíci, konkrétně pak o 0,9 %. V neočištěném vyjádření meziroční snížení objemu výroby dosáhlo 8 %, přičemž trh sázel „pouze“ na -4,3 %. My jsme byli o něco většími pesimisty, když jsme vyhlíželi -6,2 %. V srpnu se meziročně snížil o 9,8 % i objem nových zakázek, přičemž významněji se na tomto vývoji podílely zakázky ze zahraničí (-11,1 %) nežli z tuzemska (-6,6 %). Poklesl i evidenční počet zaměstnanců (-4,1 %), ovšem v růstu pokračovala jejich průměrná mzda (2,0 %).
• Průmyslové zdražování svižně pokračuje
  Ceny českých průmyslových výrobců v srpnu poskočily o 1,2 % meziměsíčně, což je sice oproti červenci pomalejší dynamika, ovšem i tak se jedná z historického pohledu o relativně vysoké číslo, které nechalo tržní odhad (0,6 %) bezpečně za sebou. V meziročním srovnání pak růst cen naopak zrychlil, když vykázal 9,3 %, zatímco o měsíc dříve se jednalo „pouze“ o 7,8 %.
• Průmyslové zdražování v září zvolnilo tempo
  Ceny českých průmyslových výrobců v září po dlouhé době nepřekvapily vyšším než očekávaným růstem. V souladu s tržním odhadem došlo ke zdražení o 0,7 % meziměsíčně, meziročně o 9,9 % po srpnových 9,3 %. PPI tak skončil mírně pod naším odhadem, kdy jsme očekávali růst o 1 % meziměsíčně.
• Průmyslový konglomerát Honeywell se rozdělí na 3 samostatné společnosti, roční výhled pod očekáváním
  Americký průmyslový konglomerát Honeywell zveřejnil výsledky za 4Q 2024 a oznámil záměr oddělit divize automatizace a letectví, čímž vzniknou tři samostatné veřejné společnosti. Výhled očištěného zisku na akcii pro rok 2025, který se pohybuje v rozmezí 10,1 až 10,5 USD nepřekonal očekávání analytiků, kteří předpokládali zisk 10,94 USD na akcii.
• Průmyslový sektor nadále zaostává za očekáváními
  Průmyslová výroba v České republice poklesla i v květnu, v reálném vyjádření došlo k meziměsíčnímu poklesu o 2,2 %, v meziročním srovnání jde o pokles o 3,2 %. Náš odhad byl mezi analytiky nejblíže a reflektoval zejména propad v automobilovém průmyslu a stále slabou poptávku.
• Průmysl: podobný výkon jako v srpnu
  Situace v průběhu září byla v průmyslu podobná jako během letních měsíců. Automobilky dohánějí “ztracený čas” a výrazně opticky vylepšují celkový obrázek. Zejména díky nim nakonec meziměsíčně průmyslová produkce jen lehce poklesla (-0,2 %) a meziroční dynamika zrychlila na 8,3 %. Zatímco v sektoru automotive působí letos nízká srovnávací základna pozitivně, v řadě jiných sektorů je to naopak.
• Průmysl podpořila energetická výroba, zahraniční obchod vývoz automobilů
  Průmyslová produkce v červenci díky oživení v energetickém průmyslu výrazně rostla a kompenzovala tak pokles zpracovatelského průmyslu. Ten táhla dolů zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Stejné kategorie naopak pomohly k solidní výkonnosti českému zahraničnímu obchodu. Ten byl sice letos poprvé deficitní, i tak byl ale ve srovnání s loňským rokem jeho výsledek lepší. České stavebnictví pokračovalo v červenci v silném růstu. Táhly ho vládní investice, stále se však povoluje jen velmi málo staveb.
• Průmysl pod stále větším tlakem
  Útlum v tuzemském největším odvětví – průmyslu – v posledních měsících potvrzují nejenom ukazatele důvěry, ale aktuálně i index nákupních manažerů (PMI). Ten totiž v říjnu poklesl na 55,1 bodů z předchozích 58 a dostal se tak na jedenáctiměsíční minimum. Průmysl je stále pod tlakem nedostatku výrobních vstupů, který je asi nejzřetelněji vidět na automobilovém průmyslu. Firmy hromadí zásoby jak materiálu, tak i vlastních výrobků, které nejsou schopny dokončit v důsledku chybějících komponent.
• Průmysl pod taktovkou automobilek šlape na brzdu
  Po letních měsících, kdy exportně zaměřený průmysl pomáhal poměrně výrazně české ekonomice kompenzovat propady spotřeby, přichází komplikovanější podzim. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla o 3,7 % a meziročně tak zvolnila její dynamika více než jsme očekávali (na 3,1 % z 8,3 %). Velkým “hybatelem” celkových výsledků byl ovšem opět sektor automotive.
• Průmysl pokračuje v růstu, efekt obchodních válek zatím necítíme
  Průmyslová produkce v Česku po očištění o počet pracovních dní vzrostla rychleji, než jsme očekávali – o +0,9 % meziměsíčně a o +2,0 % meziročně (neočištěně -1,1 %, naše očekávání -2,5 %). Za dobrým číslem se však bohužel skrývá zejména velmi dobrý výkon producentů elektřiny a lepší situace v těžebním průmyslu. Zpracovatelský průmysl jako celek zaostává a meziročně stagnuje.
• Průmysl pozitivně překvapil
  Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. Výsledek byl překvapivý i ve světle výsledků velkých evropských zemí, kdy například německá průmyslová výroba propadla meziměsíčně o 3,9 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny složky českého průmyslu. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren.
• Průmysl pozitivně překvapil
  Na výsledcích průmyslové produkce i zahraničního obchodu byl v březnu patrný vliv vysokých cen dovážených surovin i pokračující problémy se subdodávkami v automobilovém průmyslu. I přesto ale průmysl překvapil výrazně lepším výsledkem, ke kterému přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny. Zahraniční obchod naopak skončil v důsledku hlubšího deficitu s ropou a zemním plynem výraznějším propadem, než trh očekával.
• Průmysl pozvolna jede dál o něco rychleji, zejména díky automotive
  Průmysl v červenci meziročně vzrostl o 1,8 % a lehce překonal naše očekávání. Průmyslová výroba sice neroste závratným tempem, ale do třetího kvartálu vstoupila nehledě na přetrvávající obchodní napětí relativně optimisticky. Daří se opět primárně výrobcům v segmentu automotive (+4,5 %) a v navazujících oborech jako je výroba plastů a pryžových produktů (+7,6 %). Na druhé straně se však postupně začíná vylepšovat situace i v ostatních důležitých odvětvích v čele se strojírenstvím a výrobou kovových konstrukcí (viz graf sezónně očištěné řady níže).
• Průmysl propadl kvůli automobilkám
  Průmysl v srpnu výrazně klesl pod všechny odhady zejména kvůli propadu produkce automobilů. Ruku v ruce s tím se zhoršila i bilance zahraničního obchodu. Stavební produkce nepatrně rostla. V souhrnu byla zveřejněná data horší, než se čekalo a ačkoliv z letních měsíců není dobré dělat silné závěry, problémy se subdodávkami průmysl zjevně silně tíží i nadále.