Průmysl pod stále větším tlakem

Čtěte více

• Průmyslové oživení pomalu pokračuje
  Výkonnost tuzemského průmyslu pokračuje v náročném procesu zotavování po pandemických restrikcích. Za měsíc červenec na loňský výsledek ztrácela již „jen“ 5 %, což ovšem po červnových -10,5 % (očištěně) znamená citelný posun k lepšímu. Po sezónním očištění tak v červenci došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 5,7 %. Zároveň došlo k revizi údaje z června, který tak namísto původně avizovaných -7,0 % nově činí -5,6 % meziročně. Tržby průmyslníků se v červenci meziročně snížily o 3,6 %, přičemž pokles byl zaznamenán z tuzemska (-8,7 %), nikoliv ze zahraničí (+0,6 %). Snížil se i objem nových zakázek a i zde ubylo více těch domácích (-7,8 %) než zahraničních (-1,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu meziročně klesl o 4 %, jejich průměrná mzda ovšem narostla o 1,7 %.
• Průmyslové oživení se odkládá
  Index nákupních manažerů PMI se v listopadu snížil ze 47,2 bodů na 46 bodů a nadále signalizuje obtížné podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Hodnota indexu zůstává pod hranicí 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese téměř dva a půl roku, podobně jako v sousedním Německu. Oživení aktivity v českém průmyslu se tak znovu odkládá, pravděpodobně až do roku 2025. Zhoršení nálady šlo v listopadu na vrub opětovnému snížení výroby v kombinaci se silným poklesem nových zakázek.
• Průmyslové oživení se zadrhává
  Jak jsme se obávali, po pár nadějných měsících, kdy tuzemská průmyslová výroba poměrně svižně doháněla pandemické ztráty, přinesl srpen ochlazení. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů český průmysl meziročně ztratil 5,5 %, což po sezónním očištění znamená pokles i oproti předchozímu měsíci, konkrétně pak o 0,9 %. V neočištěném vyjádření meziroční snížení objemu výroby dosáhlo 8 %, přičemž trh sázel „pouze“ na -4,3 %. My jsme byli o něco většími pesimisty, když jsme vyhlíželi -6,2 %. V srpnu se meziročně snížil o 9,8 % i objem nových zakázek, přičemž významněji se na tomto vývoji podílely zakázky ze zahraničí (-11,1 %) nežli z tuzemska (-6,6 %). Poklesl i evidenční počet zaměstnanců (-4,1 %), ovšem v růstu pokračovala jejich průměrná mzda (2,0 %).
• Průmyslové zdražování svižně pokračuje
  Ceny českých průmyslových výrobců v srpnu poskočily o 1,2 % meziměsíčně, což je sice oproti červenci pomalejší dynamika, ovšem i tak se jedná z historického pohledu o relativně vysoké číslo, které nechalo tržní odhad (0,6 %) bezpečně za sebou. V meziročním srovnání pak růst cen naopak zrychlil, když vykázal 9,3 %, zatímco o měsíc dříve se jednalo „pouze“ o 7,8 %.
• Průmyslové zdražování v září zvolnilo tempo
  Ceny českých průmyslových výrobců v září po dlouhé době nepřekvapily vyšším než očekávaným růstem. V souladu s tržním odhadem došlo ke zdražení o 0,7 % meziměsíčně, meziročně o 9,9 % po srpnových 9,3 %. PPI tak skončil mírně pod naším odhadem, kdy jsme očekávali růst o 1 % meziměsíčně.
• Průmyslový konglomerát Honeywell se rozdělí na 3 samostatné společnosti, roční výhled pod očekáváním
  Americký průmyslový konglomerát Honeywell zveřejnil výsledky za 4Q 2024 a oznámil záměr oddělit divize automatizace a letectví, čímž vzniknou tři samostatné veřejné společnosti. Výhled očištěného zisku na akcii pro rok 2025, který se pohybuje v rozmezí 10,1 až 10,5 USD nepřekonal očekávání analytiků, kteří předpokládali zisk 10,94 USD na akcii.
• Průmyslový růst českých firem je otřesen krizemi. Pomůže ho vzkřísit zaměstnávání Ukrajinců?
  Pracovní síla v Česku je nedostatkovým zbožím. Firmy si stěžují, že na trhu chybí desítky tisíc pracovníků, kteří by pomohli růstu jejich byznysu. České technologické, biotechnologické či jinak inovativní firmy by na svou expanzi potřebovaly posílit týmy kvalifikovaných odborníků. Shánějí je však marně.
• Průmyslový sektor nadále zaostává za očekáváními
  Průmyslová výroba v České republice poklesla i v květnu, v reálném vyjádření došlo k meziměsíčnímu poklesu o 2,2 %, v meziročním srovnání jde o pokles o 3,2 %. Náš odhad byl mezi analytiky nejblíže a reflektoval zejména propad v automobilovém průmyslu a stále slabou poptávku.
• Průmysl: podobný výkon jako v srpnu
  Situace v průběhu září byla v průmyslu podobná jako během letních měsíců. Automobilky dohánějí “ztracený čas” a výrazně opticky vylepšují celkový obrázek. Zejména díky nim nakonec meziměsíčně průmyslová produkce jen lehce poklesla (-0,2 %) a meziroční dynamika zrychlila na 8,3 %. Zatímco v sektoru automotive působí letos nízká srovnávací základna pozitivně, v řadě jiných sektorů je to naopak.
• Průmysl podpořila energetická výroba, zahraniční obchod vývoz automobilů
  Průmyslová produkce v červenci díky oživení v energetickém průmyslu výrazně rostla a kompenzovala tak pokles zpracovatelského průmyslu. Ten táhla dolů zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Stejné kategorie naopak pomohly k solidní výkonnosti českému zahraničnímu obchodu. Ten byl sice letos poprvé deficitní, i tak byl ale ve srovnání s loňským rokem jeho výsledek lepší. České stavebnictví pokračovalo v červenci v silném růstu. Táhly ho vládní investice, stále se však povoluje jen velmi málo staveb.
• Průmysl pod taktovkou automobilek šlape na brzdu
  Po letních měsících, kdy exportně zaměřený průmysl pomáhal poměrně výrazně české ekonomice kompenzovat propady spotřeby, přichází komplikovanější podzim. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla o 3,7 % a meziročně tak zvolnila její dynamika více než jsme očekávali (na 3,1 % z 8,3 %). Velkým “hybatelem” celkových výsledků byl ovšem opět sektor automotive.
• Průmysl pokračuje v růstu, efekt obchodních válek zatím necítíme
  Průmyslová produkce v Česku po očištění o počet pracovních dní vzrostla rychleji, než jsme očekávali – o +0,9 % meziměsíčně a o +2,0 % meziročně (neočištěně -1,1 %, naše očekávání -2,5 %). Za dobrým číslem se však bohužel skrývá zejména velmi dobrý výkon producentů elektřiny a lepší situace v těžebním průmyslu. Zpracovatelský průmysl jako celek zaostává a meziročně stagnuje.
• Průmysl pozitivně překvapil
  Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. Výsledek byl překvapivý i ve světle výsledků velkých evropských zemí, kdy například německá průmyslová výroba propadla meziměsíčně o 3,9 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny složky českého průmyslu. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren.
• Průmysl pozitivně překvapil
  Na výsledcích průmyslové produkce i zahraničního obchodu byl v březnu patrný vliv vysokých cen dovážených surovin i pokračující problémy se subdodávkami v automobilovém průmyslu. I přesto ale průmysl překvapil výrazně lepším výsledkem, ke kterému přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny. Zahraniční obchod naopak skončil v důsledku hlubšího deficitu s ropou a zemním plynem výraznějším propadem, než trh očekával.
• Průmysl pozvolna jede dál o něco rychleji, zejména díky automotive
  Průmysl v červenci meziročně vzrostl o 1,8 % a lehce překonal naše očekávání. Průmyslová výroba sice neroste závratným tempem, ale do třetího kvartálu vstoupila nehledě na přetrvávající obchodní napětí relativně optimisticky. Daří se opět primárně výrobcům v segmentu automotive (+4,5 %) a v navazujících oborech jako je výroba plastů a pryžových produktů (+7,6 %). Na druhé straně se však postupně začíná vylepšovat situace i v ostatních důležitých odvětvích v čele se strojírenstvím a výrobou kovových konstrukcí (viz graf sezónně očištěné řady níže).
• Průmysl propadl kvůli automobilkám
  Průmysl v srpnu výrazně klesl pod všechny odhady zejména kvůli propadu produkce automobilů. Ruku v ruce s tím se zhoršila i bilance zahraničního obchodu. Stavební produkce nepatrně rostla. V souhrnu byla zveřejněná data horší, než se čekalo a ačkoliv z letních měsíců není dobré dělat silné závěry, problémy se subdodávkami průmysl zjevně silně tíží i nadále.
• Průmysl před epidemií koronaviru vzrostl
  Průmyslová výroba v lednu oproti prosinci vzrostla o 1,1 %. Na meziročním srovnání to znamená meziroční pokles o 1,4 %, což bylo velmi blízko očekávání trhu. Je to pozitivní údaj, který ale přichází po výrazných poklesech předchozích měsíců. Na začátku roku se zlepšovaly předstihové indikátory a vzrostl i průmysl v Německu. Byla zde tedy značná naděje na zlepšení i v dalších měsících. S epidemií koronaviru ale od března uvidíme slabší údaje.
• Průmysl před koncem roku pravděpodobně ožil
  Údaje o výrobě aut a předstihové indikátory ukazují šanci na výrazný růst průmyslové produkce za listopad. Maloobchodním tržbám mohly pomoci větší prodeje automobilů a stále solidní trh práce. Zhoršená důvěra spotřebitelů a zrychlená míra inflace naopak navyšování reálných tržeb v maloobchodě brzdí. Meziroční míra inflace koncem roku pravděpodobně opět vzrostla směrem k 7 %, nicméně překročení této hladiny čekáme až v lednu.
• Průmysl překvapil lehce pozitivně
  Zatímco srpnová čísla z maloobchodu překvapila nás i trh negativně, průmysl hrál tentokrát pozitivnější roli. Zdá se, že nehledě na prudký propad podnikatelských nálad, zatím “tvrdá” čísla z průmyslu nevypadala přes léto ještě tak špatně. Průmyslová produkce meziměsíčně kosmeticky vzrostla (+0,8 %) a meziročně byla díky nízké srovnávací základně v solidním plusu +7,2 %. Celková čísla z průmyslu výrazně zkresluje zejména automotive, jehož produkce byla v srpnu meziročně přibližně o 50 % vyšší.
• Průmysl překvapil pozitivním výsledkem
  Tuzemská průmyslová produkce rostla v květnu meziročně o 6,3 %, po očištění o pracovní den bylo tempo o něco pomalejší, stále ale překvapivě silné. Proti loňsku kalendářně očištěná produkce vzrostla o 3,3 %. Konečně výsledek netáhla dolů automobilová výroba, která se naopak významně podílela na celkovém skóre. Růst přišel napříč sektory, na datech je ale znát, že stagnačnímu trendu se český průmysl jen těžko ubrání. Horší výsledek do dalších měsíců predikují i předstihové ukazatele, mj. červnový výsledek PMI. Meziměsíčně proti dubnu byla průmyslová produkce vyšší o 2,4 %.