Zvýšení sazeb Fedu nebude mít na zlato a bitcoin vliv

Čtěte více

• Zvýšení DPH na 23 procent? Když už vláda musí zvyšovat daně, nechť zví, že sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
  Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.
• Zvýšení firemní daně je nešťastné; má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná. Takže politici těžkou mohou myslet vážně, že firmy vyšší daní vrátí covidovou pomoc, z níž navíc sami udělali politikum
  Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.
• Zvýšení limitu plátcovství DPH, které navrhuje ODS, by nyní ekonomice obzvláště prospělo. Tento limit v poměru k průměrné mzdě od roku 1993 dramaticky poklesl
  Občanská strana dnes uvedla, že v rámci diskuse nad možným zavedením paušální daně na rozpočtovém výboru sněmovny opět vznese návrh zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, a to na dva miliony korun. Tento limit v současnosti činí jeden milion korun ročního obratu. Při jeho překročení se ekonomický subjekt musí povinně registrovat jako plátce DPH.
• Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou, může podvázat ekonomické oživení. Současné také působí inflačně
  Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Minimální mzda by tak podroste tempem citelně rychlejším než mzda průměrná. Jinými slovy, stát firmy a podniky a další zaměstnavatele nutí zvýšením minimální mzdy přidávat nejhůře placeným zaměstnancům citelně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.
• Zvýšení repo sazby ze strany ČNB nepomohlo koruně k posílení
  V pondělí byly zveřejněny jádrové výdaje na osobní spotřebu ve Spojených státech, které v březnu meziročně vzrostly o 1,7 %. Odhad trhu byl nastaven na 1,8 %. Osobní příjmy Američanů v březnu vzrostly o 0,1 %, což je o něco mírnější růst v porovnání s předchozím měsícem (0,2 %). Analytici odhadovali růst o 0,4 %.
• Zvýšení sazeb a snížení rozvahy Fedu by mohlo vést k recesi v USA a poklesu dolaru
  Fed poprvé od roku 2018 zvýšil sazbu federálních fondů. Očekává se, že na každém ze zbývajících zasedání v letošním roce se sazba zvýší o 0,25 %. Program QE končí v březnu a očekává se rozhodnutí o zahájení snižování rozvahy Fedu (v první fázi pravděpodobně dojde k odmítnutí reinvestice odkupovaných cenných papírů). Prognózy byly změněny k horšímu: růst HDP byl pro rok 2022 snížen na 2,8 % oproti prosincovým 4,0 %, inflace by naopak měla být vyšší, a to 4,3 % oproti 2,6 %.
• Zvýšení sazeb Bank of Canada o 0,25 % zvyšuje rizikový sentiment
  Čím dál víc je očekávána pauza ve zvyšování sazeb Fedu, ačkoli nedávná prohlášení představitelů Fedu ukazují na nutnost další agresivní měnové politiky. Hlavním důvodem jsou klesající údaje o inflaci v USA, které by mohly dát podnět spíš k měkkému přistání národní ekonomiky než k tvrdému vstupu do recese.
• Zvýšení sazeb ČNB pravděpodobné až po rozumné dohodě o brexitu
  Za rozhodnutím ČNB o nezvyšování sazeb může stát několik faktorů. Jednak došlo ke zvýšení nejistoty ohledně budoucího vývoje ekonomiky v důsledku pokračující chaosu ohledně brexitu, na finančních trzích také stále panuje nervozita kvůli potenciální obchodní válce mezi Čínou a USA. Navíc i domácí ekonomika jeví jisté známky zpomalení, na což ukazují například i větší snahy ministryně financí o neavizovaném hledání úspor ve státním rozpočtu.
• Zvýšení sazeb Fedem nejvíce od roku 2000
  Banka Federálního rezervního systému (Fed) zveřejnila výsledky zasedání, konajícího se v úterý a ve středu. Jak bylo předpokládáno, Fed zvýšil o půl procentního bodu sazby a konečně poskytl konkrétní rámec pro kvantitativní zpřísnění (QT).
• Zvýšení sazeb Fedu: leden nebo březen?
  Fed zatím v zásadě postupuje podle dříve nastíněného plánu. A sice: nejprve snížit program kvantitativní stimulace na nulu a poté zvýšit sazby. Je však třeba připomenout poslední zasedání Bank of England, která nečekaně zvýšila sazbu při neúplném a dokonce nesníženém programu QE. Ukazuje se, že takový scénář je docela možný, i když na první pohled působí poněkud zvláštně. Ukazuje se, že centrální banka pokračuje ve stimulaci ekonomiky a zároveň zpřísňuje měnovou politiku. Nicméně centrální banka ví lépe, co a jak má dělat. Proto se nyní mnozí odborníci ptají, zda se v lednu dočkáme podobného překvapení ze strany Fedu? Zvláště pokud se tento týden ukáže, že americká inflace v prosinci nadále zrychlovala. Připomeňme, že většina prognóz hovoří o tom, že index spotřebitelských cen se dostane nad 7% hranici. Obecně, ať se podíváme z kterékoli strany, všude jsou vidět jen "jestřábí" kroky, které by Fed mohl v blízké budoucnosti podniknout.
• Zvýšení sazeb Fedu – předvánoční dárek pro Wall Street
  Americké akciové indexy vykázaly ve středu růst, což vzbuzovalo optimismus vzhledem k předpokladu, že Federální rezervní systém možná dokončil cyklus zvyšování úrokových sazeb a ekonomika stále zůstává stabilní. Tento nárůst je také přičítán posilování spotřebitelských služeb, zdravotnictví a finančního sektoru.
• Zvýšení sazeb, propad EURUSD a akcie GoPro – ranní analýza 27.9.2018
  Představitelé FEDu včera dle očekávání zvýšili úrokovou sazbu na 2,25 %. Dolar posílil. To se nelíbí Trumpovi, který zvýšení sazeb kritizoval. Trump má rád nízké sazby. Jerome Powell naznačil, že se soustředí na cenovou stabilitu a stabilitu v oblasti zaměstnanosti, nikoliv o politiku. FED tak vystupuje jako nezávislá instituce, která není manipulována politiky.
• Zvýšení sazeb v Číně dočasně přibrzdilo AUD
  Andrew Robinson, FX Analyst, Saxo Capital Markets, http://www.saxobank.cz/Čína v ...
• Zvýšení sazeb v USA stále ve hře
  Zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu by mohlo obnovit naději na letošní zvýšení úrokových sazeb. Červencové zasedání bylo totiž více jestřábí, než trh čekal. Zatím se zdá, že pokud jde o brexit, vnímá Fed rizika z toho plynoucí spíše jako střednědobá, než krátkodobá. Podstatné bude, zda mnoho, někteří a nebo většina členů FOMC bude toho názoru, že silná červnová data ztrhu práce převážila jejich květnový propad. To, zda se zvýšení úrokových sazeb na konci letošního roku vrátí do hry, bude záviset na tom, zda Fed na zářijovém zasedání bilanci rizik vyhodnotí jako vyrovnanou.
• Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
  Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
• Zvýšení spotřební daně na naftu konkurenceschopnost českých dopravců neohrozí. Bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích s výjimkou Polska
  Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos září. Příslušný návrh vlády dnes prošel Senátem. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase více než tři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.
• Zvýšení spotřební daně na naftu konkurenceschopnost českých dopravců neohrozí. Bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích, v Polsku bude srovnatelná
  Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos v srpnu, zopakoval dnes v televizi ministr dopravy Martin Kupka. Ministr tak potvrzuje dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až takřka o 20 korun na litr.
• Zvýšení spotřební daně z nafty přišlo letos v nejhorší možný okamžik, cena nafty na evropském trhu totiž zrovna dramaticky stoupá. Nelze tudíž vyloučit zdražení nafty v ČR až o pět korun na litr ještě před koncem léta
  Dnešní zvýšení spotřební daně z nafty přišlo z letošního hlediska v takřka nejhorší možný okamžik. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu totiž v posledním necelém měsíci vylétla o skoro 30 procent, je na svém více než půlročním maximu a nadále nezadržitelně stoupá (viz graf Bloombergu níže).
• Zvýšení úrokových sazeb ČNB
  Ekonomická situace v Česku zůstává nadále nestabilní a má za výsledek další výrazný růst inflace. Ta má za výsledek rychlé zdražování cen napříč všemi trhy, stejně tak ovlivňuje segment stavebnictví a bydlení. Ať už se jedná o nedostupný stavební materiál, dražší stavební práce nebo ceny energií pro podniky i koncové zákazníky, všechny tyto položky se nakonec podepisují do konečných nákladů domácností. Vysoké ceny nemovitostí v kombinaci se stále rostoucími úrokovými sazbami hypotečních úvěrů nutí vyčkávat stále více zájemců o koupi nemovitosti.
• Zvýšení úrokových sazeb ECB
  „Desáté zvýšení úrokových sazeb může být posledním zvýšením ze strany ECB a pojistkou proti inflaci, kterou označuje za "příliš vysokou na příliš dlouhou dobu", a to ve výši 5 %. Toto poslední zvýšení přichází i v době, kdy rostou obavy z nadcházející evropské recese. Rada guvernérů snížila jak výhled růstu HDP pro letošní rok na 0,7 %, tak prognózu základní inflace na 5,1 %.