Zvýšení sazeb v Číně dočasně přibrzdilo AUD

Andrew Robinson, FX Analyst, Saxo Capital Markets, http://www.saxobank.cz/


Čína v noci oznámila zvýšení úrokových sazeb o dalších 25 bazických bodů (od října již počtvrté), aby odvrátila inflační tlaky. Stalo se tak na konci dvoudenního státního svátku, což vzbuzuje podezření, že data, která budou zveřejněna příští týden, mohou znovu překonat očekávání (The China Securities Journal dnes uveřejnil článek, podle něhož by inflace v Číně mohla v nadcházejících měsících překročit 6 %).

Čínské akcie na to při dnešním otevření trhu reagovaly skokem do záporu, ale rychle se zotavily a většinu seance strávily v kladném pásmu. Podobně tomu bylo na měnových trzích v případě AUD, kterému se zpočátku jako jedinému nedařilo, ale pak se spolu s rizikovým apetitem rovněž zvedl a během dne se obchodoval na vyšších úrovních.

Zraky se stále upřeně upírají k zítřejšímu zasedání ECB a téměř zaručené zvýšení sazeb podporuje EUR, a to i ve světle spíše negativních zpráv ohledně situace týkající se zadlužení zemí na periferii EU (portugalské banky mají údajně problémy s likviditou).

Kromě zpráv z Číny byly během asijské seance zveřejněny pouze druhořadé údaje. Byli jsme svědky dalšího výprodeje JPY, přičemž hlavními faktory toho stavu jsou carry trade obchody ve světle velmi vysoké likvidity zajišťované BoJ a snížené zajišťování ze strany exportérů v návaznosti na pomalejší výrobu po zemětřesení.

Hlavní silou určující směr devizových trhů byla v noci v souvislosti s blížícími se zasedáními ECB, Bank of England a BoJ i nadále očekávání týkající se úrokových sazeb. EUR navzdory zlepšení indexu nákupních manažerů v oblasti služeb zápasilo, aby si oproti dolaru udrželo své pozice, zatímco slabé maloobchodní tržby a pokračující oslabování související s portugalským zadlužením po valnou většinu obchodní seance drželo EURUSD poblíž úrovně 1,42. Spekulace o jestřábí zprávě mozkového trustu ECB byly pro tento pár poslední potřebnou vzpruhou, která způsobila, že pár uzavřel poblíž denních maxim. Silné údaje indexu nákupních manažerů v oblasti služeb pozvedly GBPUSD výše, takže dosáhl maximální úrovně za poslední téměř dva týdny, přičemž jen nepatrná menšina nyní naznačuje, že by BoE tento týden na svém zasedání mohla podniknout kroky ke zpřísnění měnové politiky (všeobecné očekávání je však takové, že ke změně nedojde). Poptávka po CAD zůstala zachována, jelikož se cena ropy udržela pevně nad 108 USD za barel.

Zveřejněný zápis ze zasedání FOMC 15. března ukázal, že někteří členové považují letos za nutné zpřísnit měnovou politiku, nebo alespoň bedlivě sledovat inflační očekávání, zatímco spekulace o tom, že by Fed mohl omezit likviditu prostřednictvím reverzních repo operací, už druhý den po sobě přinesla dolaru mírné zisky. Vítr z plachet však dolaru poněkud sebral index aktivity mimo zpracovatelský sektor, když nesplnil očekávání a z poslední úrovně 59,7 bodů spadl na 57,3 bodů.

Když se podíváme do Evropy, čekají nás britské ceny domů - Halifax a průmyslová výroba, švýcarský index spotřebitelských cen, konečné HDP eurozóny za čtvrté čtvrtletí a německé podnikové objednávky. Klidné vody severoamerické obchodní seance kromě kanadského indexu nákupních manažerů Ivey nerozčeří žádné další plánované události.

Čtěte více

• Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou, může podvázat ekonomické oživení. Současné také působí inflačně
  Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Minimální mzda by tak podroste tempem citelně rychlejším než mzda průměrná. Jinými slovy, stát firmy a podniky a další zaměstnavatele nutí zvýšením minimální mzdy přidávat nejhůře placeným zaměstnancům citelně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.
• Zvýšení repo sazby ze strany ČNB nepomohlo koruně k posílení
  V pondělí byly zveřejněny jádrové výdaje na osobní spotřebu ve Spojených státech, které v březnu meziročně vzrostly o 1,7 %. Odhad trhu byl nastaven na 1,8 %. Osobní příjmy Američanů v březnu vzrostly o 0,1 %, což je o něco mírnější růst v porovnání s předchozím měsícem (0,2 %). Analytici odhadovali růst o 0,4 %.
• Zvýšení sazeb a snížení rozvahy Fedu by mohlo vést k recesi v USA a poklesu dolaru
  Fed poprvé od roku 2018 zvýšil sazbu federálních fondů. Očekává se, že na každém ze zbývajících zasedání v letošním roce se sazba zvýší o 0,25 %. Program QE končí v březnu a očekává se rozhodnutí o zahájení snižování rozvahy Fedu (v první fázi pravděpodobně dojde k odmítnutí reinvestice odkupovaných cenných papírů). Prognózy byly změněny k horšímu: růst HDP byl pro rok 2022 snížen na 2,8 % oproti prosincovým 4,0 %, inflace by naopak měla být vyšší, a to 4,3 % oproti 2,6 %.
• Zvýšení sazeb Bank of Canada o 0,25 % zvyšuje rizikový sentiment
  Čím dál víc je očekávána pauza ve zvyšování sazeb Fedu, ačkoli nedávná prohlášení představitelů Fedu ukazují na nutnost další agresivní měnové politiky. Hlavním důvodem jsou klesající údaje o inflaci v USA, které by mohly dát podnět spíš k měkkému přistání národní ekonomiky než k tvrdému vstupu do recese.
• Zvýšení sazeb ČNB pravděpodobné až po rozumné dohodě o brexitu
  Za rozhodnutím ČNB o nezvyšování sazeb může stát několik faktorů. Jednak došlo ke zvýšení nejistoty ohledně budoucího vývoje ekonomiky v důsledku pokračující chaosu ohledně brexitu, na finančních trzích také stále panuje nervozita kvůli potenciální obchodní válce mezi Čínou a USA. Navíc i domácí ekonomika jeví jisté známky zpomalení, na což ukazují například i větší snahy ministryně financí o neavizovaném hledání úspor ve státním rozpočtu.
• Zvýšení sazeb Fedem nejvíce od roku 2000
  Banka Federálního rezervního systému (Fed) zveřejnila výsledky zasedání, konajícího se v úterý a ve středu. Jak bylo předpokládáno, Fed zvýšil o půl procentního bodu sazby a konečně poskytl konkrétní rámec pro kvantitativní zpřísnění (QT).
• Zvýšení sazeb Fedu: leden nebo březen?
  Fed zatím v zásadě postupuje podle dříve nastíněného plánu. A sice: nejprve snížit program kvantitativní stimulace na nulu a poté zvýšit sazby. Je však třeba připomenout poslední zasedání Bank of England, která nečekaně zvýšila sazbu při neúplném a dokonce nesníženém programu QE. Ukazuje se, že takový scénář je docela možný, i když na první pohled působí poněkud zvláštně. Ukazuje se, že centrální banka pokračuje ve stimulaci ekonomiky a zároveň zpřísňuje měnovou politiku. Nicméně centrální banka ví lépe, co a jak má dělat. Proto se nyní mnozí odborníci ptají, zda se v lednu dočkáme podobného překvapení ze strany Fedu? Zvláště pokud se tento týden ukáže, že americká inflace v prosinci nadále zrychlovala. Připomeňme, že většina prognóz hovoří o tom, že index spotřebitelských cen se dostane nad 7% hranici. Obecně, ať se podíváme z kterékoli strany, všude jsou vidět jen "jestřábí" kroky, které by Fed mohl v blízké budoucnosti podniknout.
• Zvýšení sazeb Fedu nebude mít na zlato a bitcoin vliv
  Letošní zvýšení sazeb Fedu bude mít na zlato a bitcoin jen minimální dopad. Očekává se, že Federální rezervní systém zvýší letos úrokové sazby pětkrát až sedmkrát. Minulý měsíc je už zvýšil o 25 bazických bodů.
• Zvýšení sazeb Fedu – předvánoční dárek pro Wall Street
  Americké akciové indexy vykázaly ve středu růst, což vzbuzovalo optimismus vzhledem k předpokladu, že Federální rezervní systém možná dokončil cyklus zvyšování úrokových sazeb a ekonomika stále zůstává stabilní. Tento nárůst je také přičítán posilování spotřebitelských služeb, zdravotnictví a finančního sektoru.
• Zvýšení sazeb, propad EURUSD a akcie GoPro – ranní analýza 27.9.2018
  Představitelé FEDu včera dle očekávání zvýšili úrokovou sazbu na 2,25 %. Dolar posílil. To se nelíbí Trumpovi, který zvýšení sazeb kritizoval. Trump má rád nízké sazby. Jerome Powell naznačil, že se soustředí na cenovou stabilitu a stabilitu v oblasti zaměstnanosti, nikoliv o politiku. FED tak vystupuje jako nezávislá instituce, která není manipulována politiky.
• Zvýšení sazeb v USA stále ve hře
  Zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu by mohlo obnovit naději na letošní zvýšení úrokových sazeb. Červencové zasedání bylo totiž více jestřábí, než trh čekal. Zatím se zdá, že pokud jde o brexit, vnímá Fed rizika z toho plynoucí spíše jako střednědobá, než krátkodobá. Podstatné bude, zda mnoho, někteří a nebo většina členů FOMC bude toho názoru, že silná červnová data ztrhu práce převážila jejich květnový propad. To, zda se zvýšení úrokových sazeb na konci letošního roku vrátí do hry, bude záviset na tom, zda Fed na zářijovém zasedání bilanci rizik vyhodnotí jako vyrovnanou.
• Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
  Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
• Zvýšení spotřební daně na naftu konkurenceschopnost českých dopravců neohrozí. Bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích s výjimkou Polska
  Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos září. Příslušný návrh vlády dnes prošel Senátem. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase více než tři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.
• Zvýšení spotřební daně na naftu konkurenceschopnost českých dopravců neohrozí. Bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích, v Polsku bude srovnatelná
  Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos v srpnu, zopakoval dnes v televizi ministr dopravy Martin Kupka. Ministr tak potvrzuje dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až takřka o 20 korun na litr.
• Zvýšení spotřební daně z nafty přišlo letos v nejhorší možný okamžik, cena nafty na evropském trhu totiž zrovna dramaticky stoupá. Nelze tudíž vyloučit zdražení nafty v ČR až o pět korun na litr ještě před koncem léta
  Dnešní zvýšení spotřební daně z nafty přišlo z letošního hlediska v takřka nejhorší možný okamžik. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu totiž v posledním necelém měsíci vylétla o skoro 30 procent, je na svém více než půlročním maximu a nadále nezadržitelně stoupá (viz graf Bloombergu níže).
• Zvýšení úrokových sazeb ČNB
  Ekonomická situace v Česku zůstává nadále nestabilní a má za výsledek další výrazný růst inflace. Ta má za výsledek rychlé zdražování cen napříč všemi trhy, stejně tak ovlivňuje segment stavebnictví a bydlení. Ať už se jedná o nedostupný stavební materiál, dražší stavební práce nebo ceny energií pro podniky i koncové zákazníky, všechny tyto položky se nakonec podepisují do konečných nákladů domácností. Vysoké ceny nemovitostí v kombinaci se stále rostoucími úrokovými sazbami hypotečních úvěrů nutí vyčkávat stále více zájemců o koupi nemovitosti.
• Zvýšení úrokových sazeb ECB
  „Desáté zvýšení úrokových sazeb může být posledním zvýšením ze strany ECB a pojistkou proti inflaci, kterou označuje za "příliš vysokou na příliš dlouhou dobu", a to ve výši 5 %. Toto poslední zvýšení přichází i v době, kdy rostou obavy z nadcházející evropské recese. Rada guvernérů snížila jak výhled růstu HDP pro letošní rok na 0,7 %, tak prognózu základní inflace na 5,1 %.
• Zvýšení zdanění hazardu je plivnutím v moři, dluhovou díru ze zrušení superhrubé mzdy by látalo přes 347 let
  Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která tento Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.
• Zvýšení zisku o 60 %: Německá zbrojovka Rheinmetall navýšila čtvrtletní zisky o více než polovinu
  Německá společnost Rheinmetall, specializující se na výrobu vojenského vybavení jako jsou tanky Leopard, hlásí v prvním čtvrtletí letošního roku nárůst provozního zisku o 60 % na 134 milionů eur (cca 3,3 miliardy Kč) ve srovnání s předchozím obdobím. Tento růst je způsoben zvýšenými výdaji na obranu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Zvýší Bank of Japan sazby❓
  Ačkoli je na tento týden naplánována řada rozhodnutí centrálních bank o úrokových sazbách, zdá se, že nejzajímavější bude zítřejší rozhodnutí Bank of Japan během asijsko-pacifické seance. Očekává se totiž, že japonská centrální banka zvýší sazby ze záporného pásma! Pojďme se podívat na to, co trh očekává, a také na to, co by mohlo být považováno za jestřábí či holubičí překvapení!