Proč dolar oslabuje, když se otázka cel dotýká všech? (Korekce je pravděpodobná u GBP/USD a EUR/USD po prudké rally)

Čtěte více

• Proč Čína prudce zvyšuje zásoby kritických komodit?
  Od začátku únoru došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním spektrem.
• Proč ČNB bude více sledovat čísla z trhu práce?
  Česká ekonomika vstoupila do roku 2025 relativně optimisticky, a i proto zůstává po posledním zasedání centrální banka relativně obezřetná ohledně dalšího snižování úrokových sazeb. Guvernér řekl, že další snížení úrokových sazeb si lze představit jen, pokud uvidí odeznívání domácích inflačních rizik. Co si pod tím představit? ČNB stále není komfortní se strukturou inflace, které letos pomáhají dolů rychleji klesající ceny energií a pohonných hmot, avšak momentum inflace služeb zůstává relativně silné.
• Proč ČNB dnes nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro „obyčejného smrtelníka“? Zdraží hypotéky, zlevní elektronika
  Česká národní banka dnes zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg.
• Proč ČNB indikuje napřesrok ještě silnější kurz koruny
  Nová prognóza vývoje měnového kurzu od ČNB se pro rok 2019 liší od předchozího odhadu. Ačkoli na letošek stále platí predikce průměrného kurzu 24,9 korun za euro, napřesrok by už euro mohlo být za 24,5 korun, namísto původního odhadu 24,8. Co je za touto změnou?
• Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
• Proč další býčí běh Cardana může záviset na Muskovi a na tom, jak ADA do této hádanky zapadne
  Zakladatel společnosti Cardano, Charles Hoskinson má aktivní přítomnost na sociálních sítích, prostřednictvím kterých udržuje kontakt s komunitou. Jeho nejnovější podcast zvláště upoutal pozornost mnohých, protože byl adresován Elonu Muskovi o tom, jak vytvořit decentralizovaný Twitter.
• Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU
  Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.
• Proč dluhopisy na dnešním trhu znovu získávají svou zajišťovací sílu
  Akcie a dluhopisy mají tradičně inverzní vztah, kdy dluhopisy obvykle rostou, když akcie klesají, což poskytuje přirozené zajištění. Tato korelace však v poslední době zeslábla, což snižuje účinnost dluhopisů jako nástroje diverzifikace. Významnou roli v tomto posunu sehrála měnová politika Federálního rezervního systému. Navzdory očekávání nižších sazeb Fed do roku 2023 zvýšil sazby, aby dostal inflaci pod kontrolu. Tento postoj vedl k současnému poklesu akcií i dluhopisů, protože rostoucí sazby poškozovaly ceny dluhopisů a negativně ovlivňovaly ocenění akcií tím, že zvyšovaly náklady na půjčky a snižovaly budoucí peněžní toky.
• Proč dobrovolně sdělujeme čísla ztrátovosti svých klientů?
  Proč raději kliknout na reklamu brokerské společnosti, která udává, že 70 % účtů jejich klientů je ztrátových, než na reklamu brokera, který tento údaj neudává? Pojďte s námi proniknout do tajů brokerských licencí a naučte se, na jakou ochranu máte jako klient ze zákona nárok.
• Proč dochází ke skluzům v obchodování
  Skluz, neboli slippage, je přirozenou součástí online obchodování. Zatímco negativní skluz zvedá ze židle nejednoho obchodníka, jeho pozitivní verze je naopak vítaným úkazem, který však bohužel velká část brokerů svým obchodníkům často neuzná. Proč však ke skluzům dochází a lze je předpovědět a přizpůsobit tomu své obchodování? O tom pojednává tento článek.
• Proč dolar zaostává za výkony z roku 2015?
  Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,1000 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
• Proč dominance BTC naznačuje, že můžeme čekat překvapivou sezónu altcoinů
  V průběhu minulého měsíce způsobil koordinovaný útok americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) proti altcoinům, že dominance bitcoinu přesáhla 50 %. Nad psychologickou úrovní je BTC jako celek hodnotnější než celý krypto trh.
• Proč Dow a S&P 500 rostou, zatímco Nasdaq otálí: Podrobná analýza
  Wall Street v úterý zaznamenala smíšenou dynamiku: index S&P 500 dokázal posílit, zatímco Nasdaq zakončil seanci v červených číslech. Investoři pokračovali v analýze nejnovějších údajů o inflaci a připravovali se na zveřejnění čtvrtletních zpráv, které by měly potvrdit spravedlivou valuaci akcií a ukázat odolnost americké ekonomiky.
• Proč drahé kovy mírně klesly?
  Ceny drahých kovů mírně klesly kvůli posledním zprávám, které naznačují, že geopolitické napětí začalo polevovat. Nejhlubší procentuální pokles cen zaznamenalo palladium, které ztratilo 4,18 %, resp. 98 USD. Výrazný pokles palladia přímo souvisí s možnou deeskalací geopolitického konfliktu.
• Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?
  V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 Kč za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco hrušky jsou draží o 30 procent.
• Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?
  Včera zveřejněný zápis z lednového zasedání potvrdil, že ECB stále bojuje minulou válku. Zatímco uvnitř Fedu již došlo k mentálnímu obratu směrem k uvažování o nižších úrokových sazbách, v ECB nadále převládají obavy z proinflačních rizik. V Radě guvernérů tak dle jestřábího zápisu existuje široký koncensus, že debata o poklesu sazeb je zatím předčasná. Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení.
• Proč energie v příštím roce nezdraží? Protože volby. Energetický regulační úřad dnes přehodil nutné výraznější zdražení až na další vládu
  Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
• Pro české firmy je už povinná AI gramotnost, nikdo ji ale nevymáhá
  Od 2. února 2025 začne v rámci nařízení EU AI Act platit článek 4, který požaduje zajištění dostatečné úrovně dovedností a chápání systémů umělé inteligence, včetně jejich rizik. To se týká všech, kdo AI vyvíjejí nebo ji implementují ve firmách, upozorňuje České asociace umělé inteligence.
• Pro Česko je Rusko méně důležitý vývozní trh než třeba Belgie. Případná válka Ruska s Ukrajinou a související sankce by se Česka přímo dotkly jen omezeně, třeba ve formě dražších pohonných hmot
  Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží ze 79,6 miliardy korun. Jednalo se o nižší objem vývozu než v letech 2019 a 2020. Objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z České republiky.
• Proč Eurostat za loňský rok přičítá české vládě o 45 miliard vyšší deficit než sama vláda? Ze dvou klíčových důvodů…
  Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.