Rozbřesk: Česko na konci roku asi překonalo očekávání ČNB, automotive má však k normálu daleko

Čtěte více

• Rozbřesk: Česko druhou vlnou pandemie prochází s většími náklady než Německo
  Procházíme další fází rozvolnění vládních nařízení. Otevřely restaurace a hospody a soudě podle včerejší vycházky Prahou se do nich řada lidí skutečně těšila. Rozvolnění přichází sice ve chvíli, kdy je druhá vlna pandemie zjevně za vrcholem a má tendenci odeznívat. Na druhou stranu ve chvíli, kdy se na rozdíl od jara vir na většině území dál šíří komunitně a nefunguje efektivní trasování. I vládní systém PES ostatně ukazuje, že do třetího stupně pohotovosti umožňujícího otevřít například restaurace a ubytovací zařízení jsme se dostali jen těsně. Jakékoliv výraznější uvolnění sociálních kontaktů může tak velice jednoduše zadělat na třetí vlnu pandemie.
• Rozbřesk: Česko hlásí další rekord, strach z tvrdých uzavírek ekonomiky “a la Izrael” roste
  Česko v úterý zlomilo další rekord – za jeden den přibylo 4457 nově nakažených. Na podobné úrovni jen o něco menší Izrael (9 mil. obyvatel) sáhl k drastickým opatřením a na čtrnáct dní jednoduše zavřel celou ekonomiku a zakázal lidem opouštět (až na nezbytné případy) bydliště. Pravděpodobnost tvrdších opatření v Česku je tak den ode dne vyšší a mělo by to být znát i na české koruně, které se za dnešní situace asi nebude chtít absolvovat dlouhé výlety pod 27,00 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Česko hlásí kombinaci super-nízké nezaměstnanosti a “normální” inflace
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokresllila obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesla na nová historická minima (3,2 %) a inflace lehce zrychlila k 1,9 %. Jádrová inflace (očištěná zejména o potraviny a pohonné hmoty), která odráží lépe inflační tlaky z domácí ekonomiky, může růst ještě o desetinku rychleji.
• Rozbřesk: Česko jako ekonomika dvou tváří, slabý dolar a zlato nad 2000 USD
  Česká ekonomika jako by měla dvě tváře. Na jedné ještě stín pandemie COVID 19 není poznat a převažují pozitivní plány na budoucna, zatímco na druhé se tvoří velké vrásky a škrtá se, kde může.
• Rozbřesk: Česko je definitivně napřed...
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokreslují obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesnout na nová historická minima (3,1 %), skutečností je pokles na 3,2 procenta z 3,5 procenta. Inflace měla lehce zrychlit k 1,8 procenta, skutečností je 1,9 procenta.
• Rozbřesk: Česko má na krku poloviční lockdown a 15 tisíc nakažených za den
  ČR se stejně jako na jaře pod tlakem čísel o vývoji pandemie uchýlila k částečnému omezení ekonomiky. I tentokrát restrikce míří především na služby, zejména maloobchod, odvětví ubytování a dalších osobních služeb atp., které se v podstatě ještě nestihly vzpamatovat z předchozího útlumu. I tentokrát není rovněž jasné, zda nedojde k dalšímu zpřísnění těchto restrikcí a už vůbec ne, jak dlouho zůstanou v platnosti.
• Rozbřesk: Česko má rekordní schodek, je třeba více škrtat?
  Česko v uplynulém roce hospodařilo s historicky nejhorším schodkem veřejných financí - necelých 420 miliard korun (okolo 7 % HDP). I když veřejné finance zůstávají bezesporu problémem, který nová vláda bude muset řešit, přirovnání k “hořícímu lesu”, který potřebuje rychle “uhasit”, příliš nesedí.
• Rozbřesk: Česko míří k “rozvolňování”
  Denní počty nově nakažených se sice dál drží nedaleko hranice deseti tisíc, avšak ČR směřuje k rozvolnění. S nedělním koncem nouzového stavu zřejmě nebude možné udržet všechna stávající restriktivní opatření, a proto lze očekávat faktický konec lockdownu v některých zasažených oborech. Kdo všechno a za jakých podmínek bude od pondělí moci znovu fungovat není v tuto chvíli vlastně vůbec jasné, protože o tom rozhodne teprve jednání vlády, krajů a hygieniků v těchto třech dnech.
• Rozbřesk: Česko musí zrychlit vlastní pomoc ekonomice, nové peníze z EU jsou vzdálené
  Slibný zárodek evropského fondu na řešení krize z dílny Francie a Německa začíná narážet. Jeho spuštění dřív než v roce 2021 není podle francouzského ministra financí pravděpodobné, a tak se členské země budou muset primárně spolehnout na pomoc z domácích zdrojů. Objem prostředků (500 miliard euro) by přitom v případě, že by šlo o přímou finanční podporu (ne úvěry) byl už zajímavý. Z pohledu Česka bude tak jako tak kriticky důležité, jak bude definován postižený region, popřípadě odvětví nebo podnik.
• Rozbřesk: Česko na cestě k rekordnímu deficitu - padají příjmy a rostou sociální výdaje
  Stát hospodařil v únoru s rekordním deficitem 86,1 miliard korun. Na hospodaření se negativně podílí jak výpadky daňových příjmů tak rychle rostoucí výdaje kompenzující podnikatelům ztráty.
• Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
  Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
• Rozbřesk: Česko rozvolňuje
  Dneškem se ČR téměř vrací do dřívějších kolejí a otevírá obchody, hospody, restaurace, fitness centra a další zařízení, která byla od října omezena či zcela uzavřena v rámci boje s druhou vlnou pandemie. Částečný lockdown byl tentokrát kratší než ten jarní, ale i tak za sebou zanechal hluboký propad v tržbách některých obchodníků, ke dnu opět srazil výnosy cestovních kanceláří a vůbec firem působících v oblasti cestovního ruchu a osobních služeb. Zkrátka všude tam, kam ještě zcela nepronikla e-commerce, ať už proto, že na to zákazníci nebo firmy příliš neslyší nebo to zkrátka ani nejde.
• Rozbřesk: Česko-ruská diplomatická přestřelka na trhy nedopadá
  Česko žije aférou kolem vyhoštění ruských diplomatů v odvetě kvůli podezření ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Napjaté vztahy s Ruskem však zatím na české trhy nijak výrazně nedopadají - česká koruna sledovala na konci uplynulého týdne s povděkem pozitivní náladu na amerických akciových trzích a relativně stabilní výnosy globálních dluhopisů a nejinak tomu bude asi i na začátku týdne nového.
• Rozbřesk: Česko s historicky nejvyšším deficitem rozpočtu, středoevropské měny před zasedáním ECB dále posilují
  Zas takové překvapení to vzhledem k vývoji ekonomiky, respektive koronakrizi není, ale rozhodně něco takového tu ještě nebylo. Řeč je o výsledku státního rozpočtu za prvních pět měsíců roku. Z dubnových necelých 94 mld. korun se deficit státních financí vyšplhal během jediného měsíce na rekordních 157,4 mld. Za tímto číslem můžeme hledat především vládní kroky v boji s koronakrizí, které se promítly jak do vývoje příjmů, tak i výdajů.
• Rozbřesk: Českou korunu čeká slabší růst a svazuje ji i strach z obchodní války
  Tento týden bude pro českou korunu klíčové sledovat na jedné straně domácí čísla, na straně druhé ovšem i další vývoj obchodního střetu mezi USA a Čínou. Ten může nepříjemně “zatopit” všem rozvíjejícím se trhům, a to by pro korunu bezesporu nebyl dobrý signál.
• Rozbřesk: Českou korunu posiluje vyšší inflace a optimismus. Co čekat dál?
  Česká koruna včera vyrazila vstříc novým ziskům a dostala se až do okolí 25,15 EUR/CZK. Od nového roku si tak připsala skoro jeden a půl procenta (optikou posledních let nebývale prudký zisk) a je na dostřel od post-intervenčních maxim. Co stojí za poslední vlnou optimismu a má šanci vydržet?
• Rozbřesk: Česko versus Německo = tvrdý lockdown versus otevřená kadeřnictví a ZOO
  Česko opět zamířilo do tvrdého lockdownu. I když průmysl a velké podniky nadále “jedou”, je těžké si představit, že bychom zvládli zkrotit reprodukční číslo a nárůst nových případů bez omezení výroby nebo zavedení povinného očkování ve velkých podnicích.
• Rozbřesk: Česko ve vleku Německa hlásí rychlý “letní” růst, jde však o “staré” číslo
  Dnešek je dalším dnem pravdy. Dozvídáme se, jak se ekonomice dařilo ve třetím kvartále. Jak moc se dokázala po jarním propadáku nadechnout a nabrat síly před druhou vlnou pandemie. Již včerejší čísla z USA ukázala rekordní nárůst ekonomiky o více než 7 % a dnešní ranní čísla z Německa potvrdila podobný, i když o něco slabší růst i v největší evropské ekonomice – v Německu. Celá eurozóna nicméně mohla v létě přidat také okolo 7 %. Česká jsou v souladu s našimi odhady o něco slabší - mezikvartální růst 6,2 %, meziroční pokles o 5,8 %.
• Rozbřesk: Česko vstupuje do recese. Důvodem vysoká inflace a propad reálných příjmů domácností
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021). Tentokrát však důvodem nejsou zavřené obchody a restaurace, po jejichž otevření spojeným s uvolněním covidových opatření na jaře 2021 spotřeba hnaná úsporami opět rychle rostla. Nyní je důvodem poklesu spotřeby vysoká inflace a prudký propad reálných příjmů českých domácností, který v nadcházejících kvartálech bude působit ještě více. Navíc české ekonomice nebude v budoucnu pomáhat zahraniční obchod a investice, kterým se ve třetím kvartále dařilo díky poklesu napětí ve výrobních řetězcích (pokles cen v mezinárodní logistice, lepší dostupnost komponent v sektoru automotive).
• Rozbřesk: Česko vykázalo nižší prosincovou inflaci, zásadní však bude leden
  Tuzemská inflace v prosinci meziměsíčně stagnovala a meziroční dynamika proto zvolnila z listopadových 16,2 % na 15,8 %. Oproti našemu očekávání šlo o lehce nižší dynamiku, vzhledem k celkové výši inflace a vysoké volatilitě řady položek nepovažujeme celkovou prosincovou odchylku od konsensu i našeho odhadu za zásadní. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 činila 15,1 % – od vzniku samostatné České republiky byla inflace vyšší jen v roce 1993, a to 20,8 %.