Rozbřesk: Českou korunu čeká slabší růst a svazuje ji i strach z obchodní války

Čtěte více

• Rozbřesk: Česko má na krku poloviční lockdown a 15 tisíc nakažených za den
  ČR se stejně jako na jaře pod tlakem čísel o vývoji pandemie uchýlila k částečnému omezení ekonomiky. I tentokrát restrikce míří především na služby, zejména maloobchod, odvětví ubytování a dalších osobních služeb atp., které se v podstatě ještě nestihly vzpamatovat z předchozího útlumu. I tentokrát není rovněž jasné, zda nedojde k dalšímu zpřísnění těchto restrikcí a už vůbec ne, jak dlouho zůstanou v platnosti.
• Rozbřesk: Česko má rekordní schodek, je třeba více škrtat?
  Česko v uplynulém roce hospodařilo s historicky nejhorším schodkem veřejných financí - necelých 420 miliard korun (okolo 7 % HDP). I když veřejné finance zůstávají bezesporu problémem, který nová vláda bude muset řešit, přirovnání k “hořícímu lesu”, který potřebuje rychle “uhasit”, příliš nesedí.
• Rozbřesk: Česko míří k “rozvolňování”
  Denní počty nově nakažených se sice dál drží nedaleko hranice deseti tisíc, avšak ČR směřuje k rozvolnění. S nedělním koncem nouzového stavu zřejmě nebude možné udržet všechna stávající restriktivní opatření, a proto lze očekávat faktický konec lockdownu v některých zasažených oborech. Kdo všechno a za jakých podmínek bude od pondělí moci znovu fungovat není v tuto chvíli vlastně vůbec jasné, protože o tom rozhodne teprve jednání vlády, krajů a hygieniků v těchto třech dnech.
• Rozbřesk: Česko musí zrychlit vlastní pomoc ekonomice, nové peníze z EU jsou vzdálené
  Slibný zárodek evropského fondu na řešení krize z dílny Francie a Německa začíná narážet. Jeho spuštění dřív než v roce 2021 není podle francouzského ministra financí pravděpodobné, a tak se členské země budou muset primárně spolehnout na pomoc z domácích zdrojů. Objem prostředků (500 miliard euro) by přitom v případě, že by šlo o přímou finanční podporu (ne úvěry) byl už zajímavý. Z pohledu Česka bude tak jako tak kriticky důležité, jak bude definován postižený region, popřípadě odvětví nebo podnik.
• Rozbřesk: Česko na cestě k rekordnímu deficitu - padají příjmy a rostou sociální výdaje
  Stát hospodařil v únoru s rekordním deficitem 86,1 miliard korun. Na hospodaření se negativně podílí jak výpadky daňových příjmů tak rychle rostoucí výdaje kompenzující podnikatelům ztráty.
• Rozbřesk: Česko na konci roku asi překonalo očekávání ČNB, automotive má však k normálu daleko
  Poslední sada čísel z české ekonomiky ukázala, že konec roku 2021 pravděpodobně vůbec nebyl tak špatný, jak se bála centrální banka. Ta očekávala v důsledku rozbitých výrobních řetězců a nové varianty omikron pokles hospodářství o 1,1 % mezikvartálně. Zdá se však, že poslední listopadové statistiky ukazují, že napětí v průmyslu začalo odeznívat o něco rychleji a náš nowcast ukazuje spíše než na propad hospodářství na lehce “kladnou nulu”. Lepší čísla přišla zejména z nejvíce postižených průmyslových odvětví - výrobci dopravních prostředků, zpracovatelé plastů a kovů.
• Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
  Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
• Rozbřesk: Česko rozvolňuje
  Dneškem se ČR téměř vrací do dřívějších kolejí a otevírá obchody, hospody, restaurace, fitness centra a další zařízení, která byla od října omezena či zcela uzavřena v rámci boje s druhou vlnou pandemie. Částečný lockdown byl tentokrát kratší než ten jarní, ale i tak za sebou zanechal hluboký propad v tržbách některých obchodníků, ke dnu opět srazil výnosy cestovních kanceláří a vůbec firem působících v oblasti cestovního ruchu a osobních služeb. Zkrátka všude tam, kam ještě zcela nepronikla e-commerce, ať už proto, že na to zákazníci nebo firmy příliš neslyší nebo to zkrátka ani nejde.
• Rozbřesk: Česko-ruská diplomatická přestřelka na trhy nedopadá
  Česko žije aférou kolem vyhoštění ruských diplomatů v odvetě kvůli podezření ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Napjaté vztahy s Ruskem však zatím na české trhy nijak výrazně nedopadají - česká koruna sledovala na konci uplynulého týdne s povděkem pozitivní náladu na amerických akciových trzích a relativně stabilní výnosy globálních dluhopisů a nejinak tomu bude asi i na začátku týdne nového.
• Rozbřesk: Česko s historicky nejvyšším deficitem rozpočtu, středoevropské měny před zasedáním ECB dále posilují
  Zas takové překvapení to vzhledem k vývoji ekonomiky, respektive koronakrizi není, ale rozhodně něco takového tu ještě nebylo. Řeč je o výsledku státního rozpočtu za prvních pět měsíců roku. Z dubnových necelých 94 mld. korun se deficit státních financí vyšplhal během jediného měsíce na rekordních 157,4 mld. Za tímto číslem můžeme hledat především vládní kroky v boji s koronakrizí, které se promítly jak do vývoje příjmů, tak i výdajů.
• Rozbřesk: Českou korunu posiluje vyšší inflace a optimismus. Co čekat dál?
  Česká koruna včera vyrazila vstříc novým ziskům a dostala se až do okolí 25,15 EUR/CZK. Od nového roku si tak připsala skoro jeden a půl procenta (optikou posledních let nebývale prudký zisk) a je na dostřel od post-intervenčních maxim. Co stojí za poslední vlnou optimismu a má šanci vydržet?
• Rozbřesk: Česko versus Německo = tvrdý lockdown versus otevřená kadeřnictví a ZOO
  Česko opět zamířilo do tvrdého lockdownu. I když průmysl a velké podniky nadále “jedou”, je těžké si představit, že bychom zvládli zkrotit reprodukční číslo a nárůst nových případů bez omezení výroby nebo zavedení povinného očkování ve velkých podnicích.
• Rozbřesk: Česko ve vleku Německa hlásí rychlý “letní” růst, jde však o “staré” číslo
  Dnešek je dalším dnem pravdy. Dozvídáme se, jak se ekonomice dařilo ve třetím kvartále. Jak moc se dokázala po jarním propadáku nadechnout a nabrat síly před druhou vlnou pandemie. Již včerejší čísla z USA ukázala rekordní nárůst ekonomiky o více než 7 % a dnešní ranní čísla z Německa potvrdila podobný, i když o něco slabší růst i v největší evropské ekonomice – v Německu. Celá eurozóna nicméně mohla v létě přidat také okolo 7 %. Česká jsou v souladu s našimi odhady o něco slabší - mezikvartální růst 6,2 %, meziroční pokles o 5,8 %.
• Rozbřesk: Česko vstupuje do recese. Důvodem vysoká inflace a propad reálných příjmů domácností
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021). Tentokrát však důvodem nejsou zavřené obchody a restaurace, po jejichž otevření spojeným s uvolněním covidových opatření na jaře 2021 spotřeba hnaná úsporami opět rychle rostla. Nyní je důvodem poklesu spotřeby vysoká inflace a prudký propad reálných příjmů českých domácností, který v nadcházejících kvartálech bude působit ještě více. Navíc české ekonomice nebude v budoucnu pomáhat zahraniční obchod a investice, kterým se ve třetím kvartále dařilo díky poklesu napětí ve výrobních řetězcích (pokles cen v mezinárodní logistice, lepší dostupnost komponent v sektoru automotive).
• Rozbřesk: Česko vykázalo nižší prosincovou inflaci, zásadní však bude leden
  Tuzemská inflace v prosinci meziměsíčně stagnovala a meziroční dynamika proto zvolnila z listopadových 16,2 % na 15,8 %. Oproti našemu očekávání šlo o lehce nižší dynamiku, vzhledem k celkové výši inflace a vysoké volatilitě řady položek nepovažujeme celkovou prosincovou odchylku od konsensu i našeho odhadu za zásadní. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 činila 15,1 % – od vzniku samostatné České republiky byla inflace vyšší jen v roce 1993, a to 20,8 %.
• Rozbřesk: Česko zpět na cestě do čtvrtého stupně, v centru pozornosti brexit a evropský rozpočet
  Česko je zpět na cestě do čtvrtého stupně rizika protiepidemického systému PES. Od začátku posledního rozvolnění bylo jasné, že přichází stále na velice nebezpečných úrovních – přírůstky počtu nakažených byly na úrovních, kde Izrael v září připravoval “tvrdý lockdown”, vir se zjevně ve velké části republiky šířil komunitně a pozitivita testů byla vysoká. V takové situaci stačí relativně málo k tomu, abychom si rychle zadělali na nový problém.
• Rozbřesk: Česko ztrácí tempo, americká ropa na ceně
  Podle předběžného odhadu se HDP ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zvýšil jen o 0,3 % - tedy na necelou polovinu předchozího výsledku – a v meziročním vyjádření se jeho tempo snížilo na 2,5 %. Bez podrobnějších čísel můžeme jen spekulovat, co přesně výkon českého hospodářství ovlivnilo, ale dvě základní hypotézy nepochybně vyřknout lze.
• Rozbřesk - Český absurdistán: výnos dvouletého dluhopisu -1 %, inflace +2 %
  Včera se obchodoval dvouletý český vládní dluhopis s výnosem nižším než mínus 1 %. Český krátkodobý vládní dluh je tak prakticky nejníže úročeným dluhem na světě, když jediní, kdo nám aktuálně konkurují, jsou jenom Švýcaři.
• Rozbřesk: Český automotive zaostává za Německem. Odrazí se to v dynamice mezd?
  Šéf odborů Škody Auto Jaroslav Povšík dnes v Hospodářských novinách přiznal, že dodávky čipů v rámci koncernu jsou špatné a že spolu se Seatem tahají za kratší konec provazu. Obává se proto, že i příští rok nebude možné vyrobit přes 200 tisíc vozů, a situace se nijak dramaticky nevylepší.
• Rozbřesk: Český běžný účet po letech v mínusu
  Běžný účet platební bilance občas slouží jako lakmusový papírek, který naznačuje zdraví každé ekonomiky, respektive je docela dobrým indikátorem blížící se finanční krize. V dobrých časech se mu, třeba v případě ČR, však až taková pozornost nevěnovala. Od roku 2014 končil pravidelně jako přebytkový a větší zájem vyvolal teprve až na konci kurzových intervencí. Do jisté míry totiž vyjadřuje, jak je česká ekonomika schopna vnitřními silami generovat příliv peněz ze zahraničí a docela dobře se dal právě jeho nepříliš vysoký výsledek porovnávat s nahromaděným objemem horkého kapitálu přicházejícího s koncem intervenčního režimu. Nebyl to nijak povzbudivý poměr, protože v nejlepších časech takto ČR dosahovala kladného salda na běžném účtu cca 1,7 % HDP ročně, zatímco objem příchozího, řekněme spekulativního kapitálu se přiblížil hranici 40 % HDP. Na to, aby mohl případně hladce odejít bez výrazného tlaku na kurz koruny, rozhodně česká ekonomika sama o sobě dostatečné zdroje eur vygenerovat nedokáže. A ty, které sem přišly, má už dávno ve své bilanci ČNB.