Výrobní inflace stále nezpomaluje

Čtěte více

• Výrobní ceny vzrostly
  Výrobní ceny v listopadu vzrostly o 0,8 % meziročně oproti 0,2 % v říjnu. Trhy očekávaly růst o 1,2 % meziročně.
• Výrobní ceny zřejmě zpomalí. Zvednou náladu na konci týdne?
  Index cen výrobců (PPI) je statistika, která se na trzích běžně moc nesleduje a akcie či dluhopisy na ni reagují obvykle velmi vlažně. Dnešní americký report přinášející čísla za listopad má však potenciál s cenami pohnout. Už řadu dní investorům neukázal směr žádný silný impuls a vycházela málo důležitá makrodata. Příští týden se však koná poslední letošní měnové zasedání Fedu, na jeho začátku vyjde spotřebitelská inflace a tentokrát už před ní - tedy dnes - ta výrobní. PPI je proto očekáváno jako určitá nápověda před důležitějším CPI.
• Výrobní ceny zvolňují, ovšem zdaleka ne všude
  Výrobní ceny v červnu v Česku dále zvolnily. Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců poklesla z 1,9 % na 1,4 %, což víceméně odpovídá poslední prognóze České národní banky. Zvonila i dynamika cen stavebních prací (na 4,8 % z 6,6 %), zatímco relativně setrvačná zůstává inflace v segmentu služeb pro podniky (+ 5,6 %). I když na první pohled čísla potvrzují odeznívání inflačních tlaků ve výrobě, pod celkovým obrázkem se častokrát skrývají výrazné rozdíly. U průmyslových výrobců dezinflace dál probíhá zejména v energeticky náročných odvětvích jako chemický (-20,8 % meziročně) nebo kovozpracující průmysl (-14,0 % meziročně).
• Výrobní ceny zvolňují, ovšem značně nerovnoměrně
  Výrobní ceny v červnu v Česku dále zvolnily. Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců poklesla z 1,9 % na 1,4 %, což víceméně odpovídá poslední prognóze České národní banky. Zvonila i dynamika cen stavebních prací (na 4,8 % z 6,6 %), zatímco relativně setrvačná zůstává inflace v segmentu služeb pro podniky (+ 5,6 %). I když na první pohled čísla potvrzují odeznívání inflačních tlaků ve výrobě, pod celkovým obrázkem se častokrát skrývají výrazné rozdíly.
• Výrobní ceny zvolňují podle předpokladů, debata o nižších sazbách může začít
  Výrobní ceny v průmyslu v září opět zvolnily, a to na 0,8 % z 1,7 % meziročně. Je to zejména díky nižším cenám v energetice, některým energeticky náročným výrobám (zpracování základních kovů), ale i textilnímu nebo potravinářskému průmyslu. Naopak dynamika inflace ve strojírenství a automotive zůstává stabilní na vyšších úrovních a viditelně rostou ceny rafinovaných ropných produktů a chemických látek. Při porovnání s poslední prognózou ČNB je výrobní inflace v průmyslu lehce nižší (0,8 versus 1 % za Q3) - prognóza se přibližně naplňuje.
• Výrobní index nákupních manažerů (PMI) ISM expandoval; analýza EUR/USD
  Americký výrobní index nákupních manažerů (PMI) ISM expandoval v srpnu na 55,7 bodu z červencových 55,4 bo...
• Výrobní inflace dál narůstá
  Ceny v průmyslu i v srpnu zaznamenaly výrazný nárůst. V průměru se meziměsíčně zvýšily o 1,2 %, meziročně jsou vyšší už o 9,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu – který představuje největší tuzemské odvětví – jsou ceny výrobků dokonce o 11,3 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Co hledat za tímto vzedmutím výrobní inflace není až tak složité.
• Výrobní inflace hlásí výraznější šlápnutí na brzdu
  Dynamika výrobních cen zvolnila o něco výrazněji, než jsme předpokládali, když v dubnu poklesly ceny průmyslových výrobců o 1,2 % a meziroční dynamika tak zvolnila z 10,2 % na 6,4 %. Klesají dál relativně výrazně jak ceny energií, tak energeticky náročných výrob. Ceny producentů základních kovů, chemického průmyslu nebo dřevozpracujícího průmyslu dokonce začínají meziročně relativně výrazně klesat, a to je hlavní důvod výraznějšího poklesu výrobní inflace.
• Výrobní inflace klesla
  Největší překvapení přišlo v datech o výrobních cenách. Ta jsou nižší, než se čekalo, ale je třeba dodat, že je zároveň na poměry této statistiky hodně ovlivnily revize. V dubnu došlo k poklesu PPI o 0,5 pct namísto očekávaného růstu o 0,2 pct. Bez energií a potravin je výsledek -0,4 oproti konsensu +0,3 pct. Minulý měsíc byl ovšem revidován podstatně výš. Nově tedy k poklesu výrobních cen nedošlo v březnu, ale až v dubnu. Meziměsíční pokles cen sledujeme napříč hlavními položkami, výrazně přispěly potraviny, energie i služby. Meziroční inflace ve výrobních cenách spadla na 2,4 z 3,4 procenta (dříve bylo pro březen uváděno 2,7 pct). Jádrová inflace se trefila do odhadů výsledkem 3,1 pct a také zde jde o výrazný pokles z březnových 4,0 pct (před revizí 3,3). Sice tedy se spoustami úprav směrem do historie, ale výsledek je takový, že dopad cel směrem do výrobní inflace vlastně nevidíme.
• Výrobní inflace stagnuje
  Index cen v průmyslu byl v říjnu podle očekávání trhů na stejné úrovni 8,6 % meziročně jako v září.
• Výrobní inflace v ČR opět lehce nabírá na síle
  Výrobní ceny v průmyslu rostly v červenci o 0,6% meziměsíčně a meziroční růst tak zrychlil z 1,0% na 1,7% - o něco výrazněji než předpokládala letní prognóza ČNB (1,1% pro Q3 2024). Rozdíl však není velký, a nejedná se tak pro centrální bankéře o výraznější jestřábí impuls. Důvodem lehkého nárůstu dynamiky výrobních cen v průmyslu je mírnější pokles cen v energeticky náročných sektorech - v některých (například chemický průmysl) výrobní ceny meziročně opět začínají růst. Současně nehledě na slabší poptávku nijak výrazně nezvolňuje výrobní inflace v páteřních odvětvích českého průmyslu - ve strojírenství nebo v automotivu. V dalším průběhu roku očekáváme pokračující lehké zesilování výrobních tlaků do rozmezí 2-3%. Současně také přestaly v posledních měsících klesat ceny zemědělské produkce, a to zejména v živočišné výrobě. I proto meziroční poklesy cen zemědělské produkce viditelně zmírňují z -7,5% v červnu na -3,7% v červenci. A ceny živočišné výroby dokonce začínají meziročně lehce růst. S tím se vesměs zastavil také pokles cen v potravinářském průmyslu. Takový vývoj je v souladu s naším očekáváním a vesměs ho předpokládá i poslední prognóza ČNB, která podobně jako my předpovídá i postupné odeznívání potravinové deflace “na pultech obchodů”. Vývoj globálních cen potravin (index FAO) však zatím nenaznačuje obrat k výraznějšímu růstu cen….ukazuje spíše na jejich stagnaci.
• Výrobní inflace vykazuje známky zvolnění
  Ceny českých průmyslových výrobců v prosinci překvapily meziměsíčním poklesem o 0,1 %. Stalo se tak poprvé od listopadu 2020 a po silných přírůstcích v závěru loňského roku: + 1,9 % v říjnu a +1,2 % v listopadu. V meziročním srovnání dynamika mírně poklesla z 13,5 % na 13,2 %. Za celý loňský rok dosáhla průmyslová inflace v průměru 7,1 %, mírně více, než očekávala naše prognóza (6,8 %).
• Výrobní inflace vystoupala vzhůru
  Výrobní inflace v březnu vzrostla na 24,7 % meziročně oproti 21,3 % v únoru. Trhy očekávaly růst 23,3 % meziročně.
• Výrobní inflace zvolňuje v energeticky náročných odvětvích
  Meziroční dynamika výrobních cen v průmyslu podle očekávání v březnu dál zvolnila na 10,2 % (meziměsíční pokles o 1 %). Dál zlevňuje především produkce energeticky náročných výrob v čele se zpracovateli kovů a chemickým průmyslem. Na druhé straně ale meziměsíční pokles zaznamenala v březnu i většina ostatních kategorií a meziroční dynamika proto klesala i v páteřních oblastech průmyslu jako automotive a strojírenství.
• Výrobní jádrová inflace klesla
  Jádrový index cen v průmyslu v lednu klesl na 8,3 % meziročně oproti revidovaným 8,5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 7,9 % meziročně.
• Výrobní sektor eurozóny je na tom nejlépe od začátku roku 2014
  Markit dnes zveřejnil finální listopadové výsledky PMI pro evropský výrobní sektor a potvrdil, že se kondice evropské ekonomiky i nadále zlepšuje. Kompozitní index PMI vystoupal v listopadu na 53,7b., když mu v růstu pomáhá hlavně velmi dobrá kondice výrobního sektoru ve středu a na severu Evropy, kde tamní průmysl těží jak z oživení světové ekonomiky, tak z levnějšího eura, které od začátku minulého měsíce ztratilo na páru s dolarem více než pět a půl procenta.
• Výrobní sektor po celém světě pokračuje v silné expanzi
  Minulý rok jsme zaznamenali neočekávaný nárůst v eurozóně a deset let by se měl překlenout až do roku 2018 navzdory očekávaným koncem kvantitativního uvolňování. Tento program by měl oficiálně skončit v září, i když existuje předpoklad, že bude prodloužen kvůli nízké inflaci v Evropském bloku.
• Výrobní sektor stále nevykazuje významné tlaky na růst cen
  Dynamika cen tuzemských průmyslových výrobců v listopadu vzrostla, hlavně však v důsledku vyšších cen energií. Meziměsíční růst cen průmyslových výrobců dosáhl 0,4 % po 0,1 % v říjnu. V meziročním vyjádření cenový růst zrychlil z 0,8 % na 1,7 % a přesáhl tak tržní konsensus ve výši 1,4 %. Působil na to zejména listopadový nárůst cen v oblasti výroby elektřiny o 1,8 % m/m, který následoval po říjnovém poklesu o 0,8 %. Ceny v tomto odvětví jsou tradičně více volatilní, když do nich promlouvá kolísavý vývoj na velkoobchodních energetických trzích. Bez ohledu na to by energie měly pro většinu konečných spotřebitelů v příštím roce zlevnit.
• Výrobní sektor v USA roste nad odhady
  Výrobní index ISM, který sleduje aktivitu amerických továren, vzrostl v srpnu na 56 bodů z 54,2 bodů v minulém měsíci. Odhady analytiků byly nastaveny na mírnější vzestup na 54,5 bodů. Dnešní výsledek je nejlepším od listopadu 2018.
• Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století.