Výrobní jádrová inflace klesla

Čtěte více

• Výrobní inflace dál narůstá
  Ceny v průmyslu i v srpnu zaznamenaly výrazný nárůst. V průměru se meziměsíčně zvýšily o 1,2 %, meziročně jsou vyšší už o 9,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu – který představuje největší tuzemské odvětví – jsou ceny výrobků dokonce o 11,3 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Co hledat za tímto vzedmutím výrobní inflace není až tak složité.
• Výrobní inflace hlásí výraznější šlápnutí na brzdu
  Dynamika výrobních cen zvolnila o něco výrazněji, než jsme předpokládali, když v dubnu poklesly ceny průmyslových výrobců o 1,2 % a meziroční dynamika tak zvolnila z 10,2 % na 6,4 %. Klesají dál relativně výrazně jak ceny energií, tak energeticky náročných výrob. Ceny producentů základních kovů, chemického průmyslu nebo dřevozpracujícího průmyslu dokonce začínají meziročně relativně výrazně klesat, a to je hlavní důvod výraznějšího poklesu výrobní inflace.
• Výrobní inflace klesla
  Největší překvapení přišlo v datech o výrobních cenách. Ta jsou nižší, než se čekalo, ale je třeba dodat, že je zároveň na poměry této statistiky hodně ovlivnily revize. V dubnu došlo k poklesu PPI o 0,5 pct namísto očekávaného růstu o 0,2 pct. Bez energií a potravin je výsledek -0,4 oproti konsensu +0,3 pct. Minulý měsíc byl ovšem revidován podstatně výš. Nově tedy k poklesu výrobních cen nedošlo v březnu, ale až v dubnu. Meziměsíční pokles cen sledujeme napříč hlavními položkami, výrazně přispěly potraviny, energie i služby. Meziroční inflace ve výrobních cenách spadla na 2,4 z 3,4 procenta (dříve bylo pro březen uváděno 2,7 pct). Jádrová inflace se trefila do odhadů výsledkem 3,1 pct a také zde jde o výrazný pokles z březnových 4,0 pct (před revizí 3,3). Sice tedy se spoustami úprav směrem do historie, ale výsledek je takový, že dopad cel směrem do výrobní inflace vlastně nevidíme.
• Výrobní inflace stagnuje
  Index cen v průmyslu byl v říjnu podle očekávání trhů na stejné úrovni 8,6 % meziročně jako v září.
• Výrobní inflace stále nezpomaluje
  Ani listopad nepřinesl zklidnění tuzemské výrobní inflace. Vysoké ceny surovin, energií i mezinárodní dopravy tlačí zejména ceny v průmyslu stále nahoru. Jen za poslední měsíc se ceny v tomto největším odvětví zvýšily o 1,2 % a meziročně byly vyšší už o 13,5 % (přímo ve zpracovatelském průmyslu o 15,4 %). Při pohledu na vývoj v jednotlivých oborech asi nikoho nepřekvapí, že se vše primárně točí kolem kovů, ropy, chemie a dřeva.
• Výrobní inflace v ČR opět lehce nabírá na síle
  Výrobní ceny v průmyslu rostly v červenci o 0,6% meziměsíčně a meziroční růst tak zrychlil z 1,0% na 1,7% - o něco výrazněji než předpokládala letní prognóza ČNB (1,1% pro Q3 2024). Rozdíl však není velký, a nejedná se tak pro centrální bankéře o výraznější jestřábí impuls. Důvodem lehkého nárůstu dynamiky výrobních cen v průmyslu je mírnější pokles cen v energeticky náročných sektorech - v některých (například chemický průmysl) výrobní ceny meziročně opět začínají růst. Současně nehledě na slabší poptávku nijak výrazně nezvolňuje výrobní inflace v páteřních odvětvích českého průmyslu - ve strojírenství nebo v automotivu. V dalším průběhu roku očekáváme pokračující lehké zesilování výrobních tlaků do rozmezí 2-3%. Současně také přestaly v posledních měsících klesat ceny zemědělské produkce, a to zejména v živočišné výrobě. I proto meziroční poklesy cen zemědělské produkce viditelně zmírňují z -7,5% v červnu na -3,7% v červenci. A ceny živočišné výroby dokonce začínají meziročně lehce růst. S tím se vesměs zastavil také pokles cen v potravinářském průmyslu. Takový vývoj je v souladu s naším očekáváním a vesměs ho předpokládá i poslední prognóza ČNB, která podobně jako my předpovídá i postupné odeznívání potravinové deflace “na pultech obchodů”. Vývoj globálních cen potravin (index FAO) však zatím nenaznačuje obrat k výraznějšímu růstu cen….ukazuje spíše na jejich stagnaci.
• Výrobní inflace v USA zrychluje
  Celkový index cen v průmyslu v únoru zrychlil o 3,4 % meziročně oproti 2,9 % v lednu. Trhy očekávaly růst o 3 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu rostl o 3,9 % meziročně oproti revidovaným 3,5 % v lednu, přičemž trhy očekávaly růst o 3,7 % meziročně.
• Výrobní inflace vykazuje známky zvolnění
  Ceny českých průmyslových výrobců v prosinci překvapily meziměsíčním poklesem o 0,1 %. Stalo se tak poprvé od listopadu 2020 a po silných přírůstcích v závěru loňského roku: + 1,9 % v říjnu a +1,2 % v listopadu. V meziročním srovnání dynamika mírně poklesla z 13,5 % na 13,2 %. Za celý loňský rok dosáhla průmyslová inflace v průměru 7,1 %, mírně více, než očekávala naše prognóza (6,8 %).
• Výrobní inflace vystoupala vzhůru
  Výrobní inflace v březnu vzrostla na 24,7 % meziročně oproti 21,3 % v únoru. Trhy očekávaly růst 23,3 % meziročně.
• Výrobní inflace zvolňuje v energeticky náročných odvětvích
  Meziroční dynamika výrobních cen v průmyslu podle očekávání v březnu dál zvolnila na 10,2 % (meziměsíční pokles o 1 %). Dál zlevňuje především produkce energeticky náročných výrob v čele se zpracovateli kovů a chemickým průmyslem. Na druhé straně ale meziměsíční pokles zaznamenala v březnu i většina ostatních kategorií a meziroční dynamika proto klesala i v páteřních oblastech průmyslu jako automotive a strojírenství.
• Výrobní PMI eurozóny: EURUSD mírně roste díky růstu produkce a slábnoucím inflačním tlakům 🇪🇺
  Výrobní sektor eurozóny na konci první poloviny roku ukázal povzbudivou odolnost. Hlavní index S&P Global Eurozone Manufacturing PMI v červnu mírně klesl na čtyřměsíční minimum 51,4 bodu z květnových 51,6 bodu, ale už pátý měsíc v řadě zůstal v pásmu expanze.
• Výrobní sektor eurozóny je na tom nejlépe od začátku roku 2014
  Markit dnes zveřejnil finální listopadové výsledky PMI pro evropský výrobní sektor a potvrdil, že se kondice evropské ekonomiky i nadále zlepšuje. Kompozitní index PMI vystoupal v listopadu na 53,7b., když mu v růstu pomáhá hlavně velmi dobrá kondice výrobního sektoru ve středu a na severu Evropy, kde tamní průmysl těží jak z oživení světové ekonomiky, tak z levnějšího eura, které od začátku minulého měsíce ztratilo na páru s dolarem více než pět a půl procenta.
• Výrobní sektor po celém světě pokračuje v silné expanzi
  Minulý rok jsme zaznamenali neočekávaný nárůst v eurozóně a deset let by se měl překlenout až do roku 2018 navzdory očekávaným koncem kvantitativního uvolňování. Tento program by měl oficiálně skončit v září, i když existuje předpoklad, že bude prodloužen kvůli nízké inflaci v Evropském bloku.
• Výrobní sektor stále nevykazuje významné tlaky na růst cen
  Dynamika cen tuzemských průmyslových výrobců v listopadu vzrostla, hlavně však v důsledku vyšších cen energií. Meziměsíční růst cen průmyslových výrobců dosáhl 0,4 % po 0,1 % v říjnu. V meziročním vyjádření cenový růst zrychlil z 0,8 % na 1,7 % a přesáhl tak tržní konsensus ve výši 1,4 %. Působil na to zejména listopadový nárůst cen v oblasti výroby elektřiny o 1,8 % m/m, který následoval po říjnovém poklesu o 0,8 %. Ceny v tomto odvětví jsou tradičně více volatilní, když do nich promlouvá kolísavý vývoj na velkoobchodních energetických trzích. Bez ohledu na to by energie měly pro většinu konečných spotřebitelů v příštím roce zlevnit.
• Výrobní sektor v USA roste nad odhady
  Výrobní index ISM, který sleduje aktivitu amerických továren, vzrostl v srpnu na 56 bodů z 54,2 bodů v minulém měsíci. Odhady analytiků byly nastaveny na mírnější vzestup na 54,5 bodů. Dnešní výsledek je nejlepším od listopadu 2018.
• Výrobní sektory v květnu oslabily, solidní exportní výkon ale pokračoval
  Průmyslová výroba v květnu sice meziměsíčně oslabila, celkově ale zůstává výhled příznivý. Stále tak očekáváme pokračování oživení domácího průmyslu v letošním roce. Stavební výroba v květnu meziměsíčně také klesla. Výrazné snížení zaznamenala rezidenční výstavba, zatímco inženýrské stavitelství oproti dubnu navýšilo produkci. Počet zahájených bytů ale potvrzuje celkově solidní výkon rezidenční výstavby. Květnové zvýšení bilance zahraničního obchodu reflektovalo pokračování silného exportního výkonu, zatímco růst dovozů citelně zpomalil, když v květnu prakticky stagnovaly.
• Výrobní versus spotřebitelské ceny potravin
  Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století.
• Výrobný sektor v USA na 13 ročných maximách
  Aktivita amerických tovární vzrástla v septembri až na trinásť ročné maximá, podporená hlavne silnými novými objednávkami a dopytom po komoditách. Číslo tak potvrdzuje silnú ekonomickú aktivitu vo výrobnom sektore aj napriek hurikánom Harvey a Irma, ktoré pustošili východné pobrežie USA počas septembra.
• Výrobu aut v Německu ohrožuje Čína, ukázala studie institutu IW
  Dovoz čínských automobilů a automobilových součástek do Německa v první polovině roku vzrostl o 75 procent, i když celkový dovoz z Číny klesl. Vývoz aut a dílů z Německa do Číny se pak snížil o 21 procent. Ve své zprávě to uvádí německý ekonomický institut IW. Údaje ukazují, že největší evropské centrum výroby aut se dostává pod stále větší tlak. Z širšího pohledu se pak auta podle IW stále více stávají asijským produktem.
• Výročie dna na SP500
  Včerajší deň bol v znamení centrálnych bánk. Britská centrálna banka BoE ako aj ECB ponechali menové politiky bez zmeny, no pozornosť sa sústreďovala na tlačovú konferenciu s prezidentom Draghim, ktorá nasleduje 45 minút po rozhodnutí. Jeho tón bol pomerne neutrálny, čo pomohlo rastu eura. ECB zverejnila vyhliadky inflácie na rok 2016, ktoré ukázali, že ECB očakáva rast cenovej hladiny na 1,5%. Ide o úroveň pod cieľom ECB na úrovni 2%, ale nejde o pokles cien. Očakávania ďalšieho uvoľnenia menovej politiky zo strany ECB ak na čas ustúpili, no väčšina bánk si myslí, že ECB aj tak bude nakoniec nútená urobiť nejaké kroky, ktoré by zvýšili inflačné očakávania. Euro na to reagovalo rastom a dnes dosiahlo najvyššiu úroveň od októbra 2011.