Ropa minulý týden zdražila nejvíce v historii, pohonné hmoty v ČR však dále prudce zlevňují. Trh s ropou je křeči, na které královsky vydělávají majitelé tankerů, českým benzínkám hrozí krach

Ceny pohonných hmot v ČR dále citelně klesají. Včera benzín zlevnil v porovnání s pátkem průměrně o více než dvacet haléřů na 27,44 koruny, nafta pak zlevnila o patnáct haléřů na litr a vychází na 27,61 koruny. Benzín je nejlevnější od dubna 2016, nafta pak od srpna 2016.

V posledním týdnu ale ropa Brent dramaticky zdražila, o 37 procent. To je její nejrazantnější týdenní zdražení v historii. Nelze tedy vyloučit, že zlevňování pohonných hmot v ČR postupně ustane. Ropa v týdnu mohutně zdražovala proto, že obchodníci sází na dohodu světových těžařů, která by ukončila cenovou válku Saúdské Arábie a Ruska.

Původně se mělo příslušné videokonferenční jednání, vedoucí potenciálně ke smíru v cenové válce, vést už zítra. Včera však bylo odloženo, nejspíše na čtvrtek, kvůli pokračujícímu napětí mezi Moskvou a Rijádem. Rusko i Saúdská Arábie se vzájemně obviňují z destabilizace trhu s ropou, jejíž cena se letos propadla o padesát procent. O role mediátora se zatím nepříliš účinně pokouší Spojené státy. Američtí břidliční těžaři jsou ropnou cenovou válkou poškozování ještě více než Saúdská Arábie nebo Rusko, jelikož ropu těží za vyšší náklady. Příliš levná ropa je tedy mnohdy ohrožuje přímo existenčně. Trumpova administrativa se tak do ropné války snaží po své vložit. Právě vložení Washingtonu do celé situace zásadně přispělo k tomu, že ropa minulý týden historicky zdražila.

Trump ovšem sice ve svém čtvrtečním tweetu deklaroval, že se Rijád i Moskva usnesly na škrtech v těžbě, avšak z víkendového postoje dvou největších světových ropných vývozců nic takového patrné není. Americký prezident si tak dost možná jen připravoval půdu pro to, aby mohl Rijád i Moskvu nařknout z neplnění slibu, který ovšem nikdy neslíbily, a získat tak záminku pro zavedení cel na dovoz ropy do USA. Jde mu totiž pochopitelně o omezení rozsáhlého propouštění v americkém ropném a energetickém průmyslu, které nyní hrozí kvůli cenové válce a zejména kvůli šíření koronavirové nákazy. Míra nezaměstnanosti v USA se může letos vyšplhat až k úrovni třiceti procent, výše, než kde byla během Velké hospodářské krize 30. let. To pochopitelně značně ohrožuje Trumpovo listopadové znovuzvolení.

Je však zjevné, že cenová války navzdory víkendové rozmíšce Rijádu a Moskvy brzy skončí, alespoň tedy v té své současné vyhrocené podobě. Není v zájmu nikoho z klíčových aktérů, a zvláště ne v této obecně již extrémně obtížné době. Jak Rusko, tak Saúdská Arábie potřebují ropné příjmy jako sůl, aby mohly plnit svojí veřejnou kasu a sanovat svoji ekonomiku, poškozovanou koronavirem.

Nikdo však také nechce ztratit tvář. Alespoň zatím. Saúdská Arábie proto začala hledat globální řešení ropné otázky. Chce, aby těžbu omezovaly nejen členové kartelu OPEC a další tradiční těžaři, donedávna spojenci kartelu, v čele právě s Ruskem. Vstříc už Rijádu vychází například Norsko. Největší těžař západní Evropy zváží snížení produkce ropy, pokud se těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem dohodnou na koordinované redukci dodávek. Norsko se přitom k takovému koordinovanému kroku připojilo naposledy v roce 2002. Poprvé po takřka padesáti letech uvažuje o regulaci těžby dokonce i americký stát Texas, který představuje centrum ropné produkce v USA. Připravenost k jednání signalizuje třeba i kanadský stát Alberta.

Dosažení celosvětové dohody je stále naléhavější nejen s ohledem na stav rijádské nebo moskevské veřejné kasy. I s ohledem na samotný fakt, že ropy se těží tolik – a spotřebovává tak málo –, že začíná být problém ji uspokojivě skladovat.

Obchodníci s ropou si proto nyní v nebývalé míře pronajímají světové supertankery, aby na nich neprodané barely dočasně uskladnili. Stává se z toho mimochodem jeden z nejvýnosnějších obchodů současnosti, která jinak příliš výnosných příležitostí nenabízí. Supertankery dnes kotví spíše, než aby se plavily, neboť nadprodukce ropy dosahuje dějinného rekordu. Pevninské sklady tak jsou zaplněné jako nikdy jindy.

Ropní obchodníci vydělávají na fenoménu zvaném contango. Ropa s okamžitým datem dodání je totiž citelně levnější než termínový kontrakt na její dodání za šest měsíců nebo třeba za rok. Ačkoli tedy musí zaplatit za uskladnění či pojištění, díky contangu se jim to stále pohádkově vyplácí. Nakupují levně, prodávají na termínový kontrakt mnohem dráže. Pohodlně tak dosahují čistého výnosu, který v ročním pohledu představuje zhruba dvacet procent. Začátkem tohoto týdne se šestiměsíční contango ropy Brent dostalo na rekordní úroveň 14,46 dolaru za barel, čímž překonalo své dosavadní maximum z doby světové finanční krize let 2008 a 2009. Ruce si mnou i majitelé supertankerů. Před dvěma lety jedno takové plavidlo pronajímali za 18 tisíc dolarů na den, nyní si říkají i o více než 400 tisíc dolarů.

Ropní obchodníci i majitelé superlodí se obávají jediného. A sice právě globální dohody ropných těžařů, která by trh s ropou stabilizovala a contango postupně snížila a normalizovala.

Obávat dohody se mohou i čeští řidiči, neboť stabilizace cen ropy by pochopitelně postupně zastavila dramatický propad cen pohonných hmot v ČR. A trh s nimi také normalizovala. V končícím týdnu se nafta poprvé od dubna 2019 začala u českých čerpacích stanic prodávat průměrně dráž než benzín. To je zcela anomální situace. Nafta se zpravidla prodává dráž než benzín, pokud vůbec někdy, během zimního období. Například proto, že během zimy roste poptávka po topné naftě v průmyslu. Nyní však nafta zdražuje nad cenu benzínu zcela atypicky s příchodem jara. Útlum v poptávce po benzínu je totiž citelnější než v poptávce právě po naftě, protože například kamionová přeprava – využívající dieselový pohon – je třeba z důvodu nutnosti zajištění zásobování omezena v relativně menší míře než doprava osobní. Spotřeba pohonných hmot v automobilové přepravě poklesla v ČR v souhrnu o zhruba třetinu oproti běžné situaci. Rovněž ovšem průmyslová výroba, kde se nafta využívá, je omezena relativně méně než automobilová přeprava využívající benzínový pohon.

V nadcházejícím týdnu budou pohonné hmoty v ČR dále znatelně zlevňovat. Čerpací stanice v ČR ještě plně nezohlednily zmíněný padesátiprocentní propad ceny ropy. Korunová cena barelu ropy Brent v pondělí tento týden klesla nejníže za skoro 21 let. Naposledy byla levnější v červnu 1999. Barel Brentu vyšel v přepočtu i jen na méně 538 korun.  V dolarech se ropa Brent tento týden prodávala nejlevněji od března 2002, poprvé od té doby za méně než 22 dolarů za barel. V druhé půli týdne se ropa z těchto minim dostala, díky zmíněnému rekodrnímu vzestupu. Avšak její cena se může zase rychle propadnout,  jestliže jednání o mezinárodně koordinovaném omezení těžby zkrachují.

Prudce zlevňující ropa sice dává přechodně čerpacím stanicím v ČR možnost značně navýšit své marže. Ty jsou tak leckdy třeba trojnásobné oproti běžné době. Jenže konkurenční boj velkého počtu pump – od loňska jich je v ČR více než čtyři tisíce, což je po přepočtu na obyvatele jedno z nejvyšších čísel i v mezinárodním srovnání – o stále méně „dostupné“ řidiče je nutí jít s cenou dolu a marži postupně snižovat. Stále zlevňující ropa přitom prostor pro marži nakonec spíše snižuje.

S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá navíc čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv.

Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší tuzemské pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek. Otázka je, zda globální dohoda ropných těžařů českým čerpadlářům pomůže. Spíše ne. Tuzemským čerpacím stanicím pomůže jediné – co nejdřívější opětovné rozběhnutí tuzemské ekonomiky. 

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom CZECH FUND