Průmysl eurozóny padá, v Německu je nejhůře za jedenáct let, česká koruna navzdory tomu však sílí, dnes prolomila další rekord

Čtěte více

• Průmysl čelí vysokým cenám a upadající poptávce
  Dubnový PMI pro zpracovatelský sektor ztratil jen 0,3 bodu a dostal se na 54,4 na rozdíl od odhadů, které se převážně pohybovaly pod hranicí 54 bodů. Firmy hlásí pokračující, i když dále zvolňující tempo růstu výroby.
• Průmysl dále těží z automotive, zahraniční obchod zklamal
  I v listopadu přinesl automobilový sektor pozitivní impuls do celkového výsledku průmyslové produkce, a ta tak meziročně dokázala udržet černá čísla, když rostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla produkce vyšší o 3,1 %. Trh počítal s poklesem o 1,5 %, my jsme předpokládali ještě o něco slabší výsledek v oblasti -2 %. Překvapením je zejména silný výsledek automotive, kdy předběžná data z výroby naznačovala, že již dochází k vyrovnání nízké srovnávací základy a příspěvek automobilového sektoru do meziročního výsledku by měl být mizivý.
• Průmysl dál roste, maloobchod je slabší, inflace zpomaluje
  Průmyslová výroba: Vývoj indexu nákupních manažerů ukazuje na pokračující expanzi výrobního sektoru. Firmy rovněž uvádějí rostoucí objemy zakázek. Limitem jsou výrobní kapacity. Produkce aut se v listopadu vrátila do meziročního záporu a bude pravděpodobně silnější expanzi tlumit. V říjnu průmysl meziměsíčně přidal 3,0 % a v září 3,6 %. V listopadu čekáme výrazné zpomalení na 0,6 % (sezóně očištěno). Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo zrychlení meziročního růstu průmyslu na 3,1 % a bez očištění pak 0,7 %. Nejistota odhadů zůstává v průběhu pandemických vln vysoká. Nicméně vývoj předstihových indikátorů v ČR i v zahraničí ukazuje, že by expanze výroby mohla navzdory horšící se aktuální pandemické situaci nadále pokračovat. Za celý rok 2020 by pokles průmyslu mohl dosáhnout zhruba 7 %. Naše prognóza z října počítala s celoročním poklesem průmyslu kolem 10 %, ale je zjevné, že výrobě se v průběhu druhé vlny pandemie dařilo citelně lépe a to především díky zahraniční poptávce. Pro letošní rok naše prognóza počítá s růstem průmyslové výroby o cca 9 %.
• Průmysl díky automotive vykázal za únor růst
  Průmyslová výroba v únoru dopadla v souladu s očekáváním trhu, když meziročně rostla o 2 %. Zásadní měrou se na tom opět podílel automobilový průmysl, který díky výraznému meziročnímu růstu překlopil celkový výsledek do kladných hodnot. Produkce v českém průmyslu mírně rostla i proti lednu, meziměsíčně o 0,4 %.
• Průmysl dohání předchozí propad
  Česká průmyslová výroba v červnu oproti květnu vzrostla o silných 13,4 %. Její meziroční pokles se tak snížil na 11,9 % po předchozím propadu o celou jednu čtvrtinu procenta. Bez vlivu započtení pracovních dnů se meziroční pokles zmírnil na 7,0 %, přičemž zde analytické odhady včetně našeho počítaly s poklesem kolem 12 %.
• Průmysl dopadl lépe díky automotive
  Březnová čísla z průmyslu podle našich očekávání skončila lehce nad konsensem trhu a potvrdila, že konec prvního kvartálu byl pro exportně-orientovaný český průmysl relativně příznivý - meziměsíčně vzrostl o 1,7 %, zatímco meziročně o 2,2 %. Na celkovém pozitivním výsledku se však zásadním způsobem podepsal sektor automotive, který zvýšil meziročně svoji produkci o 42 % a díky lepší dostupnosti komponentů rostla jeho produkce výrazně i meziměsíčně.
• Průmysl dostal nečekaně silný úder
  Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.
• Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“
  Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“. Tuzemský průmysl se v březnu nakonec propadl méně, než se čekalo. V meziročním srovnání si pohoršil o 10,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ovšem ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem 13,6 procenta. Jedná se o nejvýraznější propad průmyslu v ČR od července 2016, kdy však byla příslušná data ovlivněna časováním celozávodních dovolených v tuzemských průmyslových podnicích.
• Průmysl držel nad vodou opět automotive
  Průmysl v závěru roku dokázal růst, když meziročně přidal 1,3 %, při očištění o kalendářní vlivy pak vykázal zlepšení o rovné 4 %. Hlavní roli hrál podle očekávání automobilový sektor, těžící z nízké srovnávací základny. Pozitivní efekt byl o něco silnější, než jsme předpokládali, což tvoří hlavní rozdíl proti našemu odhadu. Do kalendářně očištěného výsledku přidal automotive 4,6 procentního bodu. Při jeho odečtení tak výsledek českého průmyslu naplňuje stagnační scénář, spíše ve směru mírného poklesu, tak jak v předchozích měsících naznačovaly některé předstihové ukazatele. Meziměsíčně v prosinci průmyslová produkce rostla o 0,2 %.
• 💶Průmysl eurozóny: Křehké oživení zakrývá stagflační rizika
  Nejnovější data z výroby za duben 2026 vytvářejí klamný obraz zdraví napříč eurozónou. Zatímco hlavní údaje naznačují dlouho očekávané oživení, hlubší struktura ukazuje blok, který se potýká s vážnými strukturálními trhlinami. Ty navíc prohlubuje pokračující konflikt na Blízkém východě. Výrobní PMI eurozóny vzrostl na 52,2 bodu, tržní účastníci však za hlavní údaj hledí se stále většími obavami.
• Průmysl eurozóny se zlepšil
  Průmyslová výroba v březnu klesla o 1 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 6,3 % v únoru. Trhy očekávaly pokles o 1,3 % meziročně.
• Průmysl eurozóny stagnuje
  Průmyslová výroba se v lednu dostala na nula procent meziročně oproti revidovanému poklesu o 1,5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles o 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny vykázal jen mírné zlepšení
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,7 % meziměsíčně a o 6,6 % meziročně oproti revidovaným -1 % m/m a -6,8 % y/y. Trhy očekávaly lepší výsledek -0,3 % meziměsíčně a -4,6 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zpomalil
  Průmyslová výroba v listopadu zpomalila na 2 % meziročně oproti 3,4 % v říjnu. Trhy očekávaly větší zpomalení na 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 4,9 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení 3 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v lednu vzrostla o 0,7 % meziměsíčně a o 0,9 % meziročně oproti revidovanému poklesu v prosinci -1,3 % m/m a -2 % y/y. Trhy očekávaly růst o 0,3 % meziměsíčně i meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila o 3,6 % meziročně oproti revidovaným 1 % v únoru. Trhy očekávaly zrychlení o 2,2 % meziročně.
• Průmysl hlásí úspěšný konec loňského roku
  Průmyslová produkce vzrostla v prosinci meziměsíčně o 0,4 % v reálném vyjádření a meziročně dokonce o 3,8 %. Bez kalendářního očištění byl růst silnější (6,8 %), když svou roli sehrál vyšší počet pracovních dní. Přesto se jedná po listopadu o další velmi povzbudivý výsledek, přičemž obrázek vylepšuje skokový nárůst nových zakázek. Po loňském zvýšení průmyslové produkce o 1,5 %, které bylo v souladu s našimi posledními odhady, má průmysl našlápnuto, aby se mu v letošním roce dařilo ještě lépe.
• Průmysl i maloobchod vykáže za květen solidní tempo růstu
  Česká koruna se většinu včerejšího obchodního dne pohybovala kolem hodnoty 27,05 CZK/EUR. K této hranici se sesunula asi o 2 haléře po zveřejnění informací o květnové obchodní bilanci. Ta dosáhla rekordního přebytku v tomto měsíci, který činil CZK 18,2 mld. Na tomto historickém výsledku se podepsaly především velmi dobré exporty automobilového průmyslu na evropské trhy. Meziročně zmírnil i schodek bilance s komoditami, jejichž ceny jsou stále meziročně nižší.
• Průmysl i stavebnictví se propadají a vyhlídky příliš pozitivní nejsou
  „Problémy českého průmyslu a s ním i celé ekonomiky se dále prohlubují. V červenci se průmyslová produkce meziročně propadla o 2,8 %, přičemž již v červnu její růst zpomalil na 0,9 % z květnových 1,4 %. Nicméně i v těchto měsících růst táhla jen výroba automobilů a ostatní odvětví více méně stagnovala. Automobilová výroba však těžila primárně z odložené poptávky z dob čipové krize. Bylo jen otázkou času, jak dlouho ještě udrží nad vodou celý český průmysl, který prochází recesí. Damoklovým mečem visícím nad českým průmyslem je už řadu měsíců klesající hodnota nových zakázek. V červenci 2023 opět meziročně klesla, a to o 3,0 %. Propadly se přitom jak nové zakázky ze zahraničí, tak zakázky tuzemské,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.