Průmysl i stavebnictví zažívají těžké časy

Čtěte více

• Průmysl eurozóny stagnuje
  Průmyslová výroba se v lednu dostala na nula procent meziročně oproti revidovanému poklesu o 1,5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles o 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny vykázal jen mírné zlepšení
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,7 % meziměsíčně a o 6,6 % meziročně oproti revidovaným -1 % m/m a -6,8 % y/y. Trhy očekávaly lepší výsledek -0,3 % meziměsíčně a -4,6 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zpomalil
  Průmyslová výroba v listopadu zpomalila na 2 % meziročně oproti 3,4 % v říjnu. Trhy očekávaly větší zpomalení na 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 4,9 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení 3 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila o 3,6 % meziročně oproti revidovaným 1 % v únoru. Trhy očekávaly zrychlení o 2,2 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v lednu vzrostla o 0,7 % meziměsíčně a o 0,9 % meziročně oproti revidovanému poklesu v prosinci -1,3 % m/m a -2 % y/y. Trhy očekávaly růst o 0,3 % meziměsíčně i meziročně.
• Průmysl hlásí nejlepší náladu za tři roky. Pomáhají nové zakázky i slabší cenové tlaky
  Tuzemský průmysl hlásí na začátku prázdnin dobré zprávy. Nálada mezi výrobními firmami je podle indexu nákupních manažerů PMI nejlepší od roku 2022, když v červnu vzrostla z 52,2 na 53,9 bodu. Za nad očekávání dobrým výsledkem stojí kombinace rychle rostoucího objemu nových zakázek a výroby, stabilizace zaměstnanosti i pozvolný ústup cenových tlaků v průmyslu.
• Průmysl hlásí úspěšný konec loňského roku
  Průmyslová produkce vzrostla v prosinci meziměsíčně o 0,4 % v reálném vyjádření a meziročně dokonce o 3,8 %. Bez kalendářního očištění byl růst silnější (6,8 %), když svou roli sehrál vyšší počet pracovních dní. Přesto se jedná po listopadu o další velmi povzbudivý výsledek, přičemž obrázek vylepšuje skokový nárůst nových zakázek. Po loňském zvýšení průmyslové produkce o 1,5 %, které bylo v souladu s našimi posledními odhady, má průmysl našlápnuto, aby se mu v letošním roce dařilo ještě lépe.
• Průmysl i maloobchod vykáže za květen solidní tempo růstu
  Česká koruna se většinu včerejšího obchodního dne pohybovala kolem hodnoty 27,05 CZK/EUR. K této hranici se sesunula asi o 2 haléře po zveřejnění informací o květnové obchodní bilanci. Ta dosáhla rekordního přebytku v tomto měsíci, který činil CZK 18,2 mld. Na tomto historickém výsledku se podepsaly především velmi dobré exporty automobilového průmyslu na evropské trhy. Meziročně zmírnil i schodek bilance s komoditami, jejichž ceny jsou stále meziročně nižší.
• Průmysl i stavebnictví se propadají a vyhlídky příliš pozitivní nejsou
  „Problémy českého průmyslu a s ním i celé ekonomiky se dále prohlubují. V červenci se průmyslová produkce meziročně propadla o 2,8 %, přičemž již v červnu její růst zpomalil na 0,9 % z květnových 1,4 %. Nicméně i v těchto měsících růst táhla jen výroba automobilů a ostatní odvětví více méně stagnovala. Automobilová výroba však těžila primárně z odložené poptávky z dob čipové krize. Bylo jen otázkou času, jak dlouho ještě udrží nad vodou celý český průmysl, který prochází recesí. Damoklovým mečem visícím nad českým průmyslem je už řadu měsíců klesající hodnota nových zakázek. V červenci 2023 opět meziročně klesla, a to o 3,0 %. Propadly se přitom jak nové zakázky ze zahraničí, tak zakázky tuzemské,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl i zahraniční obchod ČR překonaly očekávání, přebytek zahraničního obchodu je skoro nejvyšší v historii. Koruna v reakci posiluje na nejlepší kurs za dobu trvání druhé vlny pandemie
  Průmyslová produkce v ČR za měsíc září překonala očekávání trhu, když meziročně poklesla nakonec jen o 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Údaj zapadá do obrázku tuzemské ekonomiky, jež po utlumení první vlny pandemie solidně oživovala. Tento obrázek již podpořila například předběžná data za hrubý domácí produkt ve třetím letošním čtvrtletí, která rovněž předčila očekávání trhu. Rychlejší než předpokládané zotavování průmyslové výroby se v tom promítlo nemalou měrou. Meziroční propad průmyslu tlumil nejvýrazněji automobilový průmysl, který meziročně vzrostl, a to o 4,9 procenta. Naopak například strojírenský průmysl se dále propadal a zásadním způsobem se podílel na stažení celkové průmyslové výroby do červených čísel, ačkoli propad je znatelně mělčí, než se čekalo. Celkově letos průmysl poklesne o deset procent.
• Průmysl i zahraniční obchod nadále odolávají nepříznivému mezinárodnímu prostředí, byť výsledky zahraničního obchodu „kazí“ dovoz drahých energií
  Srpnová čísla z českého průmyslu a zahraničního obchodu i nadále demonstrují odolnost české ekonomiku vůči nepříznivému mezinárodnímu prostředí, na němž je silně závislá. Tuzemský průmysl pokračuje v poměrně solidním výkonu, přičemž ten není tažen pouze jedním či dvěma odvětvími. Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně vzrostla o 2,6 procenta a meziměsíčně o 0,3 procenta.
• Průmysl i zahraniční obchod také ve slabším tempu
  Na včerejší pesimistický výsledek českého maloobchodu dnes navázal i průmysl a zahraniční obchod. Průmysl sice rostl, ale meziročně jen o 3,1 %. Pět procentních bodů do výsledku připsal automotive, většina zbylých odvětví tak klesala. Náš odhad byl nejnižší na trhu (+3,6 % vs konsenzus +7,2 %), přesto výsledek skončil i pod ním. Meziměsíčně produkce poklesla o 3,7 %, zejména v důsledku zpomalení v automotive. Deficit zahraničního obchodu se pak nečekaně prohloubil ze zářijových 14,1 mld. Kč na 26,8 mld. Kč. Nepříznivě působila opět bilance s minerálními palivy. Většina navýšení deficitu proti předchozímu měsíci šla na vrub obchodování se státy mimo EU.
• Průmysl jede dál, noví tahouni na obzoru?
  Průmysl v červenci rostl o +3,1 %, což je sice lehce za naším očekáváním, ale stále konzistentní s našimi sázkami na mírnou akceleraci české ekonomiky v druhé polovině roku. Zajímavější je však pohled do „podpalubí“ českého průmyslu, kde se trochu začíná měnit poměr sil mezi úspěšnými a neúspěšnými sektory. Výrazné rozdíly mezi výkonem jednotlivých sektorů provázejí český průmysl minimálně od energetické krize, kdy při troše zjednodušení začal táhnout průmyslovou výrobu vzhůru úspěšný automotive s navazujícími sektory a dolů ho naopak srážely energeticky náročné výroby v čele se zpracovateli kovů nebo chemickým průmyslem.
• Průmysl je odolnější, než se čekalo. Pomáhá mu obnova mezinárodních dodavatelských řetězců
  Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
• Průmysl je v červnu v plusu
  Český průmysl v červnu skončil lehce nad našimi očekáváními a vzrostl o 0,5 % meziměsíčně a 1,7 % meziročně. Celkové číslo však skrývá poměrně výrazné rozdíly napříč jednotlivými sektory. Viditelně se vylepšuje situace v sektoru automotive, kde polevuje napětí v subdodavatelských řetězcích a produkce roste.
• Průmysl ke konci roku rostl, dočkáme se v roce 2026 zrychlení
  Český průmysl rostl v prosinci o 3,8 % meziročně (0,4 % meziměsíčně) – což je lehce nad naším odhadem i odhadem trhu. Na druhé straně růst zůstává značně nerovnoměrný. Ke konci uplynulého roku táhly průmysl zejména producenti kovových výrobků, elektrických zařízení a konečně i strojírenství. To na druhou stranu nadále nevykazuje nijak oslnivé nárůsty nových zakázek.
• Průmysl konečně nastiňuje možný obrat k lepšímu
  Index nákupních manažerů (PMI) v květnu konečně vzrostl, když z dubnových 44,7 bodů povýšil na 46,1. Nálada zůstává stále v pesimistickém teritoriu, ale vyhlídky jsou již méně negativní, než byly v dosavadní části roku. Stále se projevuje mírný růst cen vstupů a slabá poptávka po zboží, pokles nových zakázek je ale pozvolnější.
• Průmysl letos dopadá nejhůře za poslední měsíce. Škodí mu výpadky v dodávkách z Asie, brexit, posílení koruny i hrozba pandemické uzavírky
  Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v neočištěném vyjádření propadla nejvýrazněji od loňského srpna. Meziroční pokles čítající 4,4 procenta je ještě horší, než se čekalo. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal pokles o 4,3 procenta.
• Průmysl letos roste nejrapidněji v historii ČR od roku 1993, v dubnu o 55 procent. Za krizi typu „V“ ale platíme enormním zadlužením
  Průmyslová výroba v ČR v dubnu rostla meziročně tempem 55,1 procenta. To je její nejvýraznější meziroční růst za celé období od vzniku České republiky v roce 1993. Jde o více než dvojnásobný růst v porovnání s dosavadním rekordem, dosaženým v červenci 1996, kdy průmysl meziročně přidal 24,5 procenta.