Průmysl čelí vysokým cenám a upadající poptávce

Čtěte více

• Průměrný úrok na hypotékách je meziročně o pětinu vyšší, zájem o ně ale neupadá
  Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,15 procenta z říjnových 2,10 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Loni v prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Letos začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
• Průmysl ani stavebnictví silné výsledky ze závěru roku nezopakovaly
  Lednová data v průmyslu a stavebnictví na silné prosincové výsledky nenavázala. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla, když ji směrem dolů táhla nižší výroba automobilů. Zde se zřejmě již vyčerpal efekt nahromaděných objednávek, a tak výroba aut dosáhla své nejnižší úrovně od ledna 2023. Pravou nohou do letošního roku nevkročilo ani stavebnictví, jehož výstup meziměsíčně poklesl o více než jedno procento. U něho ale, na rozdíl od průmyslové výroby, očekáváme za celý letošní rok již nárůst. Zkraje týdne byly zveřejněny výsledky lednového zahraničního obchodu. Ten ještě těžil z vývozu dříve rozpracované výroby automobilů. Tento efekt se ale v následujících měsících podle našeho odhadu již vyčerpá.
• Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou - komentář k lednovým číslům
  Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
• Průmysl a zahraniční obchod potěšil, stavební produkce ale klesla
  Zářijový výsledek průmyslové produkce pozitivně překvapil. Potěšil především vývoj ve zpracovatelském průmyslu, kde sérii meziměsíčních poklesů vystřídal silný růst. Ten dokonce nepříznivé výsledky z minulých čtyř měsíců téměř vykompenzoval. Dařilo se i zahraničnímu obchodu, jehož přebytek byl díky vývozu automobilů ve srovnání s loňským rokem vyšší. Jediným outsiderem bylo v září stavebnictví, jehož produkce po čtyřech měsících silného růstu zaznamenala významnou korekci. Ta odmazala skoro polovinu předchozího nárůstu. Celkově tedy sice stavebnictví nyní zaznamenává oživení, otázkou ale je, jak dlouhého trvání bude mít.
• Průmysl a zahraniční obchod pozitivně překvapují
  Průmyslová výroba v červnu oživila citelně rychleji, než se čekalo. Ruku v ruce s tím se výrazně nad odhady zlepšila bilance zahraničního obchodu. Údaje podporují naši prognózu celoročního poklesu české ekonomiky o „pouhých“ 5 %. Stavebnictví naopak svůj pokles zatím prohlubuje.
• Průmysl bojuje, viru navzdory
  Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.
• Průmysl brzdí. Stavebnictví pomáhají vysoké ceny na realitním trhu
  „Vysoké ceny na realitním trhu polily české stavebnictví živou vodou. Přestože se však zvyšuje stavební produkce, ceny nemovitostí neklesají a spíše mají tendenci dále narůstat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl brzdí, tuzemská ekonomika balancuje na hraně recese
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se ani v listopadu výrazně nezlepšila. Index nákupních manažerů PMI sice oproti říjnu mírně vzrostl z 42 na 43,2 bodů, stále však zůstává viditelně pod hranicí 50 bodů, signalizující útlum průmyslového sektoru. Ten trvá – podobně jako v Německu – již od poloviny minulého roku a navzdory zábleskům zlepšení zůstávající vyhlídky na nejbližší měsíce nepřesvědčivé.
• Průmysl čeká další složitý rok
  Průmyslová výroba se v letošním lednu snížila o 0,3 % oproti poslednímu měsíci minulého roku. Ve srovnání s lednem 2024 pak byla nižší o 0,6 %, což byl lepší výsledek, než který odhadoval trh. Zároveň se jedná o výrazně nižší pokles, než který předpokládala naše prognóza, když se na jedné straně výroba automobilů tolik nesnížila a na druhé příspěvek dalších sektorů byl vyšší.
• Průmysl čelí další výzvě
  Průmyslová produkce v březnu reálně meziměsíčně poklesla o 0,2 %, ale v meziročním srovnání byla vyšší o 0,9 %, což bylo téměř v souladu s naší predikcí (1,3 %). Dynamika průmyslu v prvním kvartále postupně ochabovala a za celé uvedené období byla vyšší ve srovnání s loňským rokem o 1,6 %. Jedná se rovněž o zpomalení oproti celoročnímu výkonu v minulém roce, který byl nad 2 %. Zároveň výhled není příliš optimistický vzhledem k situaci na Blízkém východě, kde sice údajně nastal průlom v jednání mezi USA a Íránem, ale takové zprávy jsme slýchávali opakovaně a zatím se vždy ukázaly jako liché. Navíc Hormuzský průliv zůstává nadále uzavřený a jeho zprůjezdnění i v případě dosažení dohody bude trvat řádově týdny.
• Průmysl dále těží z automotive, zahraniční obchod zklamal
  I v listopadu přinesl automobilový sektor pozitivní impuls do celkového výsledku průmyslové produkce, a ta tak meziročně dokázala udržet černá čísla, když rostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla produkce vyšší o 3,1 %. Trh počítal s poklesem o 1,5 %, my jsme předpokládali ještě o něco slabší výsledek v oblasti -2 %. Překvapením je zejména silný výsledek automotive, kdy předběžná data z výroby naznačovala, že již dochází k vyrovnání nízké srovnávací základy a příspěvek automobilového sektoru do meziročního výsledku by měl být mizivý.
• Průmysl dál roste, maloobchod je slabší, inflace zpomaluje
  Průmyslová výroba: Vývoj indexu nákupních manažerů ukazuje na pokračující expanzi výrobního sektoru. Firmy rovněž uvádějí rostoucí objemy zakázek. Limitem jsou výrobní kapacity. Produkce aut se v listopadu vrátila do meziročního záporu a bude pravděpodobně silnější expanzi tlumit. V říjnu průmysl meziměsíčně přidal 3,0 % a v září 3,6 %. V listopadu čekáme výrazné zpomalení na 0,6 % (sezóně očištěno). Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo zrychlení meziročního růstu průmyslu na 3,1 % a bez očištění pak 0,7 %. Nejistota odhadů zůstává v průběhu pandemických vln vysoká. Nicméně vývoj předstihových indikátorů v ČR i v zahraničí ukazuje, že by expanze výroby mohla navzdory horšící se aktuální pandemické situaci nadále pokračovat. Za celý rok 2020 by pokles průmyslu mohl dosáhnout zhruba 7 %. Naše prognóza z října počítala s celoročním poklesem průmyslu kolem 10 %, ale je zjevné, že výrobě se v průběhu druhé vlny pandemie dařilo citelně lépe a to především díky zahraniční poptávce. Pro letošní rok naše prognóza počítá s růstem průmyslové výroby o cca 9 %.
• Průmysl díky automotive vykázal za únor růst
  Průmyslová výroba v únoru dopadla v souladu s očekáváním trhu, když meziročně rostla o 2 %. Zásadní měrou se na tom opět podílel automobilový průmysl, který díky výraznému meziročnímu růstu překlopil celkový výsledek do kladných hodnot. Produkce v českém průmyslu mírně rostla i proti lednu, meziměsíčně o 0,4 %.
• Průmysl dohání předchozí propad
  Česká průmyslová výroba v červnu oproti květnu vzrostla o silných 13,4 %. Její meziroční pokles se tak snížil na 11,9 % po předchozím propadu o celou jednu čtvrtinu procenta. Bez vlivu započtení pracovních dnů se meziroční pokles zmírnil na 7,0 %, přičemž zde analytické odhady včetně našeho počítaly s poklesem kolem 12 %.
• Průmysl dopadl lépe díky automotive
  Březnová čísla z průmyslu podle našich očekávání skončila lehce nad konsensem trhu a potvrdila, že konec prvního kvartálu byl pro exportně-orientovaný český průmysl relativně příznivý - meziměsíčně vzrostl o 1,7 %, zatímco meziročně o 2,2 %. Na celkovém pozitivním výsledku se však zásadním způsobem podepsal sektor automotive, který zvýšil meziročně svoji produkci o 42 % a díky lepší dostupnosti komponentů rostla jeho produkce výrazně i meziměsíčně.
• Průmysl dostal nečekaně silný úder
  Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.
• Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“
  Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“. Tuzemský průmysl se v březnu nakonec propadl méně, než se čekalo. V meziročním srovnání si pohoršil o 10,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ovšem ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem 13,6 procenta. Jedná se o nejvýraznější propad průmyslu v ČR od července 2016, kdy však byla příslušná data ovlivněna časováním celozávodních dovolených v tuzemských průmyslových podnicích.
• Průmysl držel nad vodou opět automotive
  Průmysl v závěru roku dokázal růst, když meziročně přidal 1,3 %, při očištění o kalendářní vlivy pak vykázal zlepšení o rovné 4 %. Hlavní roli hrál podle očekávání automobilový sektor, těžící z nízké srovnávací základny. Pozitivní efekt byl o něco silnější, než jsme předpokládali, což tvoří hlavní rozdíl proti našemu odhadu. Do kalendářně očištěného výsledku přidal automotive 4,6 procentního bodu. Při jeho odečtení tak výsledek českého průmyslu naplňuje stagnační scénář, spíše ve směru mírného poklesu, tak jak v předchozích měsících naznačovaly některé předstihové ukazatele. Meziměsíčně v prosinci průmyslová produkce rostla o 0,2 %.
• 💶Průmysl eurozóny: Křehké oživení zakrývá stagflační rizika
  Nejnovější data z výroby za duben 2026 vytvářejí klamný obraz zdraví napříč eurozónou. Zatímco hlavní údaje naznačují dlouho očekávané oživení, hlubší struktura ukazuje blok, který se potýká s vážnými strukturálními trhlinami. Ty navíc prohlubuje pokračující konflikt na Blízkém východě. Výrobní PMI eurozóny vzrostl na 52,2 bodu, tržní účastníci však za hlavní údaj hledí se stále většími obavami.
• Průmysl eurozóny padá, v Německu je nejhůře za jedenáct let, česká koruna navzdory tomu však sílí, dnes prolomila další rekord
  Průmysl eurozóny se plošně hroutí. V Německu se propadá nejvýrazněji od začátku roku 2009, kdy kulminovala světová finanční krize. Česká koruna však paradoxně dále sílí, dnes zhodnotila na svoji novou nejsilnější úroveň vůči euru od října 2012. Je její posilování udržitelné?