Průmysl eurozóny zrychlil

Čtěte více

• Průmysl dostal nečekaně silný úder
  Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.
• Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“
  Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“. Tuzemský průmysl se v březnu nakonec propadl méně, než se čekalo. V meziročním srovnání si pohoršil o 10,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ovšem ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem 13,6 procenta. Jedná se o nejvýraznější propad průmyslu v ČR od července 2016, kdy však byla příslušná data ovlivněna časováním celozávodních dovolených v tuzemských průmyslových podnicích.
• Průmysl držel nad vodou opět automotive
  Průmysl v závěru roku dokázal růst, když meziročně přidal 1,3 %, při očištění o kalendářní vlivy pak vykázal zlepšení o rovné 4 %. Hlavní roli hrál podle očekávání automobilový sektor, těžící z nízké srovnávací základny. Pozitivní efekt byl o něco silnější, než jsme předpokládali, což tvoří hlavní rozdíl proti našemu odhadu. Do kalendářně očištěného výsledku přidal automotive 4,6 procentního bodu. Při jeho odečtení tak výsledek českého průmyslu naplňuje stagnační scénář, spíše ve směru mírného poklesu, tak jak v předchozích měsících naznačovaly některé předstihové ukazatele. Meziměsíčně v prosinci průmyslová produkce rostla o 0,2 %.
• Průmysl eurozóny padá, v Německu je nejhůře za jedenáct let, česká koruna navzdory tomu však sílí, dnes prolomila další rekord
  Průmysl eurozóny se plošně hroutí. V Německu se propadá nejvýrazněji od začátku roku 2009, kdy kulminovala světová finanční krize. Česká koruna však paradoxně dále sílí, dnes zhodnotila na svoji novou nejsilnější úroveň vůči euru od října 2012. Je její posilování udržitelné?
• Průmysl eurozóny se zlepšil
  Průmyslová výroba v březnu klesla o 1 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 6,3 % v únoru. Trhy očekávaly pokles o 1,3 % meziročně.
• Průmysl eurozóny stagnuje
  Průmyslová výroba se v lednu dostala na nula procent meziročně oproti revidovanému poklesu o 1,5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles o 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny vykázal jen mírné zlepšení
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,7 % meziměsíčně a o 6,6 % meziročně oproti revidovaným -1 % m/m a -6,8 % y/y. Trhy očekávaly lepší výsledek -0,3 % meziměsíčně a -4,6 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zpomalil
  Průmyslová výroba v listopadu zpomalila na 2 % meziročně oproti 3,4 % v říjnu. Trhy očekávaly větší zpomalení na 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila o 3,6 % meziročně oproti revidovaným 1 % v únoru. Trhy očekávaly zrychlení o 2,2 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 4,9 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení 3 % meziročně.
• Průmysl hlásí úspěšný konec loňského roku
  Průmyslová produkce vzrostla v prosinci meziměsíčně o 0,4 % v reálném vyjádření a meziročně dokonce o 3,8 %. Bez kalendářního očištění byl růst silnější (6,8 %), když svou roli sehrál vyšší počet pracovních dní. Přesto se jedná po listopadu o další velmi povzbudivý výsledek, přičemž obrázek vylepšuje skokový nárůst nových zakázek. Po loňském zvýšení průmyslové produkce o 1,5 %, které bylo v souladu s našimi posledními odhady, má průmysl našlápnuto, aby se mu v letošním roce dařilo ještě lépe.
• Průmysl i maloobchod vykáže za květen solidní tempo růstu
  Česká koruna se většinu včerejšího obchodního dne pohybovala kolem hodnoty 27,05 CZK/EUR. K této hranici se sesunula asi o 2 haléře po zveřejnění informací o květnové obchodní bilanci. Ta dosáhla rekordního přebytku v tomto měsíci, který činil CZK 18,2 mld. Na tomto historickém výsledku se podepsaly především velmi dobré exporty automobilového průmyslu na evropské trhy. Meziročně zmírnil i schodek bilance s komoditami, jejichž ceny jsou stále meziročně nižší.
• Průmysl i stavebnictví se propadají a vyhlídky příliš pozitivní nejsou
  „Problémy českého průmyslu a s ním i celé ekonomiky se dále prohlubují. V červenci se průmyslová produkce meziročně propadla o 2,8 %, přičemž již v červnu její růst zpomalil na 0,9 % z květnových 1,4 %. Nicméně i v těchto měsících růst táhla jen výroba automobilů a ostatní odvětví více méně stagnovala. Automobilová výroba však těžila primárně z odložené poptávky z dob čipové krize. Bylo jen otázkou času, jak dlouho ještě udrží nad vodou celý český průmysl, který prochází recesí. Damoklovým mečem visícím nad českým průmyslem je už řadu měsíců klesající hodnota nových zakázek. V červenci 2023 opět meziročně klesla, a to o 3,0 %. Propadly se přitom jak nové zakázky ze zahraničí, tak zakázky tuzemské,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl i stavebnictví zažívají těžké časy
  „Automobilky postupně obnovují výrobu motorových vozidel. Stále však mají problémy s odbytem. Pokud se poptávka po nákupu nových vozidel nezvýší, je možné, že dojde k dalším odstávkám ve výrobě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl i zahraniční obchod ČR překonaly očekávání, přebytek zahraničního obchodu je skoro nejvyšší v historii. Koruna v reakci posiluje na nejlepší kurs za dobu trvání druhé vlny pandemie
  Průmyslová produkce v ČR za měsíc září překonala očekávání trhu, když meziročně poklesla nakonec jen o 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Údaj zapadá do obrázku tuzemské ekonomiky, jež po utlumení první vlny pandemie solidně oživovala. Tento obrázek již podpořila například předběžná data za hrubý domácí produkt ve třetím letošním čtvrtletí, která rovněž předčila očekávání trhu. Rychlejší než předpokládané zotavování průmyslové výroby se v tom promítlo nemalou měrou. Meziroční propad průmyslu tlumil nejvýrazněji automobilový průmysl, který meziročně vzrostl, a to o 4,9 procenta. Naopak například strojírenský průmysl se dále propadal a zásadním způsobem se podílel na stažení celkové průmyslové výroby do červených čísel, ačkoli propad je znatelně mělčí, než se čekalo. Celkově letos průmysl poklesne o deset procent.
• Průmysl i zahraniční obchod také ve slabším tempu
  Na včerejší pesimistický výsledek českého maloobchodu dnes navázal i průmysl a zahraniční obchod. Průmysl sice rostl, ale meziročně jen o 3,1 %. Pět procentních bodů do výsledku připsal automotive, většina zbylých odvětví tak klesala. Náš odhad byl nejnižší na trhu (+3,6 % vs konsenzus +7,2 %), přesto výsledek skončil i pod ním. Meziměsíčně produkce poklesla o 3,7 %, zejména v důsledku zpomalení v automotive. Deficit zahraničního obchodu se pak nečekaně prohloubil ze zářijových 14,1 mld. Kč na 26,8 mld. Kč. Nepříznivě působila opět bilance s minerálními palivy. Většina navýšení deficitu proti předchozímu měsíci šla na vrub obchodování se státy mimo EU.
• Průmysl je odolnější, než se čekalo. Pomáhá mu obnova mezinárodních dodavatelských řetězců
  Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
• Průmysl je v červnu v plusu
  Český průmysl v červnu skončil lehce nad našimi očekáváními a vzrostl o 0,5 % meziměsíčně a 1,7 % meziročně. Celkové číslo však skrývá poměrně výrazné rozdíly napříč jednotlivými sektory. Viditelně se vylepšuje situace v sektoru automotive, kde polevuje napětí v subdodavatelských řetězcích a produkce roste.
• Průmysl ke konci roku rostl, dočkáme se v roce 2026 zrychlení
  Český průmysl rostl v prosinci o 3,8 % meziročně (0,4 % meziměsíčně) – což je lehce nad naším odhadem i odhadem trhu. Na druhé straně růst zůstává značně nerovnoměrný. Ke konci uplynulého roku táhly průmysl zejména producenti kovových výrobků, elektrických zařízení a konečně i strojírenství. To na druhou stranu nadále nevykazuje nijak oslnivé nárůsty nových zakázek.
• Průmysl konečně nastiňuje možný obrat k lepšímu
  Index nákupních manažerů (PMI) v květnu konečně vzrostl, když z dubnových 44,7 bodů povýšil na 46,1. Nálada zůstává stále v pesimistickém teritoriu, ale vyhlídky jsou již méně negativní, než byly v dosavadní části roku. Stále se projevuje mírný růst cen vstupů a slabá poptávka po zboží, pokles nových zakázek je ale pozvolnější.