UNCTAD: Globální ekonomika letos vzroste o 4,7 procenta

Globální ekonomika by se letos měla zotavit, očkování a expanzivní měnová politika totiž pomáhají napravit škody způsobené pandemií, která zničila více než čtvrt miliardy pracovních míst. Celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) by se letos mohl zvýšit o 4,7 procenta po loňském propadu, který byl nejhlubší od druhé světové války. Ve své zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Loni se celosvětový HDP snížil o 3,9 procenta, což podle odhadů vedlo k zániku asi 255 milionů pracovních míst na plný úvazek. Žádný region nebyl ztrát pracovních míst ušetřen, dodává UNCTAD.

Centrální banky na začátku krize rychle reagovaly, aby utlumily finanční šok. Podle UNCTAD to pomohlo zlepšit likviditu a uklidnit investory. Ochota bank pumpovat nové peníze do ekonomiky pomohla k tomu, že finanční trhy se rychle odrazily ode dna, kde byly v březnu a dubnu, a mnoho jich zakončilo rok na nových rekordech.

Země, které bojovaly s pandemií rychlými měnovými, fiskálními a vakcinačními programy letos pravděpodobně zažijí nejsilnější ekonomický růst. Zdravé oživení se čeká v rozvojových i rozvinutých zemích.

Čínská ekonomika by podle UNCTAD měla vykázat letos růst o 8,1 procenta. Pekingu se úspěšně daří zastavit šíření viru a rychle očkovat. Indie a Jižní Korea by se také měly zotavit z poklesu, naproti tomu v případě Brazílie bude návrat k růstu zaostávat za dalšími rozvíjejícími se zeměmi, uvádí podle agentury Bloomberg UNCTAD.

Ekonomika Spojených států by měla vzrůst o 4,5 procenta, podpořena vládním balíčkem pomoci v objemu 1,9 bilionu USD (41,6 bilionu Kč) a odhodláním americké centrální banky (Fed) držet úrokové sazby na rekordním minimum. UNCTAD ale také varuje před riziky zpomalení a hrozbou "covidové bubliny" na americkém akciovém trhu, která může vytvořit riziko finančního propadu.

V eurozóně by se HDP měl v letošním roce zvýšit o čtyři procenta. Na začátku roku však evropské země mohou mít problémy, v závislosti na tom, jaká bude fiskální odpověď na krizi a jak se bude vyvíjet očkovací program. Rychlé očkování v Británii by mělo pomoci britské ekonomice letos k růstu o 4,4 procenta po loňském propadu o deset procent.

Z dlouhodobého hlediska UNCTAD varuje před politikou, která prohlubuje nerovnosti a posiluje finanční nestabilitu. Bez rozhodného posunu by mohlo světové ekonomice trvat více než deset let, než by se dostala na úroveň před pandemií.

Zdroj: Reuters, ČTK, UNCTAD, Bloomberg

Čtěte více

• Ukrajinská vláda usiluje o dohodu s MMF o novém úvěrovém programu
  Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
• Ukrajinské devizové rezervy výrazně klesly
  Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42...
• Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, řekl premiér Šmyhal
  Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce," řekl. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že situace ve městě je zoufalá a její eskalace by mohla vést ke konci mírových jednání.
• Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa
  Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin.
• Ukrajinský podnik Naftogaz požádal mezinárodní věřitele o odklad splátek
  Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.
• Ukrajinský premiér Šmyhal se vypraví do Washingtonu na zasedání MMF
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se příští týden zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu, napsala včera agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Do USA se Šmyhalem vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou tak mít poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu možnost jednat osobně s vysokými finančními činiteli ze západních zemí.
• Ukrajinský prezident navrhl nového šéfa centrální banky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu schválit do čela centrální banky Kyryla Ševčenka, který posledních pět let byl šéfem státní Ukrgazbanky. Oznámily to včera tiskové agentury s odvoláním na parlamentní web. Nominace by se podle listu Ukrajinska pravda měla ve čtvrtek dostat na pořad příslušného výboru.
• Ukrajinský prezident požádal Japonsko, aby zavedlo embargo na ruské zboží
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Japonsko, aby vystupňovalo tlak na Moskvu a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Prezident Ukrajiny v projevu k japonskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu rovněž poděkoval Japonsku, že odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo vůči Moskvě sankce.
• Umělá inteligence (AI) může vést k vyhynutí lidstva, varovali experti
  Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informoval o tom dnes server BBC News s odkazem na prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů.
• UNCTAD: Daňová reforma by mohla do USA přitáhnout dva biliony USD
  Americké podniky by v důsledku daňové reformy prezidenta Donalda Trumpa mohly převést do Spojených států téměř dva biliony dolarů (zhruba 40 bilionů Kč), které nyní drží v zahraničí. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Globální příliv přímých zahraničních investic loni klesl o třetinu
  Globální hodnota přílivu přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadla o 35 procent na bilion dolarů (21,4 bilionu Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Dodala, že v letošním roce očekává nárůst o deset až 15 procent. V České republice loni podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic klesl o zhruba 38 procent na 6,293 miliardy dolarů (135 miliard Kč) z 10,108 miliardy dolarů v roce 2019.
• UNCTAD: Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
  Objem přímých zahraničních investic loni ve světě klesl o 13 procent na 1,3 bilionu dolarů (zhruba 29,5 bilionu Kč). Pokles tak vykázal už třetí rok za sebou. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za poklesem podle UNCTAD stály vládní zásahy, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a daňová i obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• UNCTAD: Globální toky přímých zahraničních investic letos mírně porostou
  Globální toky přímých zahraničních investic (FDI) by mohly letos mírně vzrůst. Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Loni přímé zahraniční investice podle předběžných odhadů nepatrně stouply, a to o tři procenta na 1,37 bilionu USD (31,2 bilionu Kč), díky vyšším investicím v některých evropských zemích.
• UNCTAD: Mezinárodní obchod by letos mohl klesnout o 20 procent
  Mezinárodní obchod by se v letošním roce mohl propadnout zhruba o 20 procent, a to kvůli negativním dopadům koronavirové krize na významná odvětví, včetně automobilového průmyslu a energetiky. Předpověděla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). V samotném druhém čtvrtletí by podle jejích odhadů mohl mezinárodní obchod klesnout o 27 procent.
• UNCTAD: Obchodní válka mezi USA a Čínou škodí oběma zemím
  Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou má negativní hospodářský vliv na obě země. Zavedená cla vedla k výraznému poklesu dovozu čínského zboží do USA, zatímco ztráty na americké straně souvisejí převážně s vyššími spotřebitelskými cenami. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Pandemie letos opět způsobí velké ekonomické škody v turistickém sektoru
  Kolaps mezinárodní turistiky v důsledku pandemie covidu-19 by mohl světové ekonomice v letošním roce způsobit ztrátu 1,7 až 2,4 bilionu dolarů (zhruba 36,4 až 51,4 bilionu Kč). Ve své zprávě, kterou vydala společně se Světovou turistickou organizací (UNWTO), to dnes předpověděla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ztráta by tak mohla dosáhnout podobné úrovně jako v loňském roce, kdy podle odhadů UNCTAD činila 2,4 bilionu dolarů.
• UNCTAD: Růst světové ekonomiky letos kvůli ruské invazi zpomalí na 2,5 procenta
  Ruská invaze na Ukrajinu bude brzdou světové ekonomiky, ohroženy budou zejména rozvojové země. Tempo růstu světového hospodářství letos patrně zpomalí na 2,5 procenta z loňských 5,6 procenta, napsala v dnešní zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNICEF ve Francii netradičně vyzvala ke sbírce v kryptoměně
  Francouzská pobočka Dětského fondu OSN (UNICEF) se netradičně obrátila na nový druh dárců - fanoušky videoher. Ti mají využít síly svých počítačů k tomu, aby zvýšili hodnotu jedné z kryptoměn na její sbírku pro Sýrii. Informovala o tom včera agentura AFP.
• UniCredit Bank dostala od ČNB pokutu 10 mil. Kč za porušení pravidel u hypoték
  UniCredit Bank dostala od České národní banky pokutu deset milionů korun kvůli poplatkům účtovaným za předčasné splacení hypotéky. Přestupek proti zákonu o spotřebitelském úvěru se týkal skoro 1500 klientů, kterým banka nesnížila úrokové náklady o celkem 42,37 milionu korun. Vyplývá to z rozhodnutí ČNB, na které upozornil server Peníze.cz. Podle něj jde o zatím nejvyšší sankci kvůli poplatkům za předčasné splacení.
• UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy porostou v 2024 a 2025 o tři pct
  Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit, kterou má ČTK k dispozici.