Úleva z cel na auta má pomoci vrátit dodavatele do USA

Příkaz, který měl ještě včera podepsat americký prezident Donald Trump, poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od části 25procentních cel na automobily, aby tak výrobci automobilů získali čas na návrat dodavatelských řetězců zpět do USA. Novinářům to včera řekl ministr obchodu Howard Lutnick. Automobilky podle něj získají kredity až do výše 15 procent hodnoty vozidel montovaných v USA, které budou moci uplatnit proti hodnotě dovážených dílů.

Automobily a autodíly podléhající 25procentnímu clu podle paragrafu 232 zákona o rozšíření obchodu také už nemají podléhat dalším clům zavedeným Trumpem, a to včetně 25procentního cla na kanadské a mexické zboží a desetiprocentního cla na většinu ostatních zemí. Na všechny automobily dokončené v USA, které budou obsahovat 85 procent domácích surovin a materiálu, se cla nebudou vztahovat.

Zmírnění cel na auta je nejnovějším krokem Trumpovy administrativy, kterým se prezident snaží v otázce cel ukázat flexibilitu. Cla, která Trump začal oznamovat od svého nástupu do funkce, vyvolala nervozitu na finančních trzích, vytvořila nejistotu pro podniky a vyvolala obavy z prudkého zpomalení ekonomiky.

Ministr Lutnick už dříve uvedl, že nová změna odmění společnosti, které už vyrábějí na domácím trhu, a zároveň poskytne rozjezd výrobcům, kteří vyjádřili odhodlání investovat v USA a rozšiřovat domácí výrobu.

Clo na dovoz automobilů ve výši 25 procent Spojené státy vybírají od 3. dubna. Od 3. května má vstoupit v platnost rovněž clo na dovoz dílů.

Posun přichází poté, co se na Bílý dům v dopise adresovaném obchodnímu zmocněnci americké vlády Jamiesonu Grierovi, ministrovi financí Scottu Bessentovi a ministrovi obchodu Lutnickovi obrátily automobilky General Motors, Toyota, Volkswagen, Hyundai a další, uvedla agentura Reuters.

"Většina dodavatelů automobilů není kapitálově připravena na náhlé narušení trhu vyvolané cly. Mnozí z nich se už teď nacházejí v nouzi a budou čelit zastavení výroby, propouštění a bankrotu," stojí v dopise s tím, že "stačí selhání jednoho dodavatele, aby se v automobilce zastavily výrobní linky".

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ukrajinské devizové rezervy výrazně klesly
  Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42...
• Ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruský závod na výrobu elektroniky
  Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl včera server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.
• Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, řekl premiér Šmyhal
  Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce," řekl. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že situace ve městě je zoufalá a její eskalace by mohla vést ke konci mírových jednání.
• Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa
  Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin.
• Ukrajinský parlament schválil zvýšení válečných daní
  Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky.
• Ukrajinský podnik Naftogaz požádal mezinárodní věřitele o odklad splátek
  Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.
• Ukrajinský premiér navštíví USA, kde bude jednat o dohodě týkající se nerostů
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí, a dnes jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů.
• Ukrajinský premiér Šmyhal se vypraví do Washingtonu na zasedání MMF
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se příští týden zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu, napsala včera agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Do USA se Šmyhalem vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou tak mít poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu možnost jednat osobně s vysokými finančními činiteli ze západních zemí.
• Ukrajinský prezident navrhl nového šéfa centrální banky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu schválit do čela centrální banky Kyryla Ševčenka, který posledních pět let byl šéfem státní Ukrgazbanky. Oznámily to včera tiskové agentury s odvoláním na parlamentní web. Nominace by se podle listu Ukrajinska pravda měla ve čtvrtek dostat na pořad příslušného výboru.
• Ukrajinský prezident požádal Japonsko, aby zavedlo embargo na ruské zboží
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Japonsko, aby vystupňovalo tlak na Moskvu a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Prezident Ukrajiny v projevu k japonskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu rovněž poděkoval Japonsku, že odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo vůči Moskvě sankce.
• Umělá inteligence (AI) může vést k vyhynutí lidstva, varovali experti
  Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informoval o tom dnes server BBC News s odkazem na prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů.
• UNCTAD: Daňová reforma by mohla do USA přitáhnout dva biliony USD
  Americké podniky by v důsledku daňové reformy prezidenta Donalda Trumpa mohly převést do Spojených států téměř dva biliony dolarů (zhruba 40 bilionů Kč), které nyní drží v zahraničí. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Globální ekonomika letos vzroste o 4,7 procenta
  Globální ekonomika by se letos měla zotavit, očkování a expanzivní měnová politika totiž pomáhají napravit škody způsobené pandemií, která zničila více než čtvrt miliardy pracovních míst. Celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) by se letos mohl zvýšit o 4,7 procenta po loňském propadu, který byl nejhlubší od druhé světové války. Ve své zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Globální příliv přímých zahraničních investic loni klesl o třetinu
  Globální hodnota přílivu přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadla o 35 procent na bilion dolarů (21,4 bilionu Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Dodala, že v letošním roce očekává nárůst o deset až 15 procent. V České republice loni podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic klesl o zhruba 38 procent na 6,293 miliardy dolarů (135 miliard Kč) z 10,108 miliardy dolarů v roce 2019.
• UNCTAD: Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
  Objem přímých zahraničních investic loni ve světě klesl o 13 procent na 1,3 bilionu dolarů (zhruba 29,5 bilionu Kč). Pokles tak vykázal už třetí rok za sebou. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za poklesem podle UNCTAD stály vládní zásahy, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a daňová i obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• UNCTAD: Globální toky přímých zahraničních investic letos mírně porostou
  Globální toky přímých zahraničních investic (FDI) by mohly letos mírně vzrůst. Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Loni přímé zahraniční investice podle předběžných odhadů nepatrně stouply, a to o tři procenta na 1,37 bilionu USD (31,2 bilionu Kč), díky vyšším investicím v některých evropských zemích.
• UNCTAD: Globální veřejný dluh vzrostl na 97 bilionů dolarů
  Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy Kč). Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ve své zprávě rovněž poukázala na rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí.
• UNCTAD: Mezinárodní obchod by letos mohl klesnout o 20 procent
  Mezinárodní obchod by se v letošním roce mohl propadnout zhruba o 20 procent, a to kvůli negativním dopadům koronavirové krize na významná odvětví, včetně automobilového průmyslu a energetiky. Předpověděla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). V samotném druhém čtvrtletí by podle jejích odhadů mohl mezinárodní obchod klesnout o 27 procent.
• UNCTAD: Obchodní válka mezi USA a Čínou škodí oběma zemím
  Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou má negativní hospodářský vliv na obě země. Zavedená cla vedla k výraznému poklesu dovozu čínského zboží do USA, zatímco ztráty na americké straně souvisejí převážně s vyššími spotřebitelskými cenami. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Pandemie letos opět způsobí velké ekonomické škody v turistickém sektoru
  Kolaps mezinárodní turistiky v důsledku pandemie covidu-19 by mohl světové ekonomice v letošním roce způsobit ztrátu 1,7 až 2,4 bilionu dolarů (zhruba 36,4 až 51,4 bilionu Kč). Ve své zprávě, kterou vydala společně se Světovou turistickou organizací (UNWTO), to dnes předpověděla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ztráta by tak mohla dosáhnout podobné úrovně jako v loňském roce, kdy podle odhadů UNCTAD činila 2,4 bilionu dolarů.