Kdo se věnuje investování ve stylu vlastního výběru akciových titulů, má velmi jednoduchou metodu, jak proměřit svoji investorskou výkonnost: poměřit se s výkonností indexu S&P 500. Pokud index překonáte, znamená to, že vaše investiční metoda nebo umění má smysl. Pokud však dosáhnete výkonnosti nižší, je pro vás možná nejlepší volbou přehodnotit styl investování a zvolit pasivní nákup ETF.
Tento úvod je samozřejmě nadsázkou. Především je totiž potřeba sledovat svou dlouhodobou výkonnost. Jeden nebo dva špatné roky ještě neznamenají, že investor dělá všechno špatně. Důležitá je dlouhodobá úspěšnost a hlavně postupné zlepšování – učený totiž z nebe nespadl. Co je však zajímavé, je situace, kdy se zničehonic začne nedařit takovému investorskému esu, jakým je Warren Buffett. V takovém případě je dobré prozkoumat, proč tomu tak je. Jedná se o anomálii, která se jen tak nevidí, jelikož Buffettovi se daří index S&P 500 porážet se železnou pravidelností.
Srovnání výkonnosti: S&P 500 vs. Berkshire Hathaway (2021–2026):
Hromadění hotovosti a hrozba korekce
Buffett totiž za poslední dva roky zcela opominul nástup umělé inteligence. Ve svém portfoliu již po několik kvartálů více prodává, než nakupuje, a hromadí velkou hotovost v dolarech. Tuto hotovost navíc drží v krátkodobých pohledávkách, což si pochvaluje. Jednak mu to po delší době přináší reálné zhodnocení peněz, a jednak tak činí z patriotických důvodů.
Tato Buffettova investiční strategie se vysvětlovala především jako očekávání blížící se velké krize. Buffett se podle této logiky zbavuje akcií a posiluje svůj hotovostní polštář pro budoucí nákupy ve výprodejích. Jenomže jestli to skutečně byla Buffettova teze, pak to znamená, že se mistr tesař hodně utnul a přišel o dva roky velkého tržního růstu.
Averze k technologiím, nebo sázka na jistotu?
Druhým častým vysvětlením je jeho averze k investování do technologických akcií. Buffett velmi rád připomíná, že jako inteligentní investor musí stoprocentně pochopit byznys model dané firmy. Vzhledem ke svému věku často vtipkuje, že technologiím už nerozumí. To je ovšem do jisté míry póza, protože v poslední dekádě masivně vydělal právě na růstu akcií společnosti Apple. Buffett sice možná nerozumí samotným technologiím, ale naprosto dokonale rozumí podnikání. A právě Apple představil vynikající byznys model, kterému tento legendární investor velmi dobře porozuměl.
Technologickým firmám se vyhýbal hlavně ve chvíli, kdy byly pouhým příslibem budoucnosti. Buffett nikdy nebyl investorem, který by kupoval technologický potenciál sám o sobě. Zajímaly ho až firmy, u nichž bylo naprosto jasné, jak tento potenciál promění v zisk, marže a volný peněžní tok. Proto dokázal dlouho ignorovat celý technologický sektor, ale nakonec masivně vsadil na Apple. Ne proto, že by najednou začal rozumět čipům, operačním systémům nebo vývoji aplikací. Rozuměl zkrátka tomu, že Apple má loajální zákazníky, silnou značku, vysoké marže a schopnost opakovaně prodávat drahé produkty i služby stovkám milionů lidí.
V tom tkví také jeden z důvodů, proč se zatím drží stranou hlavní vlny kolem umělé inteligence. AI může být největší technologickou změnou této dekády, ale to ještě neznamená, že je automaticky dobrou investicí za jakoukoli cenu. Je to mimořádně nákladná technologie. Vyžaduje obrovské investice do čipů, datových center, elektřiny, vývoje a talentů. Zatím je přitom stále otevřenou otázkou, kdo na ní bude dlouhodobě skutečně vydělávat a jak vysoká bude reálná návratnost těchto investic.
Buffett se proto nechová nutně jako člověk, který AI nerozumí, nýbrž spíše jako investor, který nechce platit za příběh dřív, než uvidí funkční byznys model. U Applu čekal, až z technologie vznikne spolehlivý stroj na hotovost. U umělé inteligence zatím vidí hlavně stroj na obrovské kapitálové výdaje. A to je přesně typ situace, ve které raději sedí na hotovosti, než aby se nechal bezhlavě strhnout trhem.
Cena za železnou disciplínu
Proč je tedy Buffett mimo trh? Možná je to nejjednodušší vysvětlení zároveň tím nejlepším. Buffett není mimo trh proto, že by nutně čekal velkou krizi, ani proto, že by a priori nerozuměl technologiím. Je mimo trh hlavně proto, že na něm nevidí dostatek nákupních příležitostí, které by splňovaly jeho nejzákladnější podmínku: koupit kvalitní firmu za rozumnou, ideálně podhodnocenou cenu.
Akcie jsou jednoduše drahé. A Buffett celý život stavěl svou pověst právě na tom, že drahé věci nekupuje jen proto, že je zrovna kupují všichni ostatní. Jenže i správná disciplína může krátkodobě bolet. Přesvědčení neplatit za aktiva příliš mnoho může investora stát opravdu hodně ve chvíli, kdy drahý trh dál roste.
A zde přichází nepříjemná pravda i pro samotného Buffetta. Někdy je zkrátka třeba spolknout ego a připustit, že i obyčejný index S&P 500 nás může porazit. Ne proto, že by byl index chytřejší. Ale proto, že trh dokáže zůstat drahý mnohem déle, než je hodnotový investor ochoten zůstat trpělivý.
Matěj Široký
