MMF a SB byly založeny v roce 1944 na základě Brettonwoodských dohod

V létě 1944 se v americkém Bretton Woods ve státě New Hampshire konala mezinárodní konference, na které byly založeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a skupina Světové banky (SB). Základní dokument upravující poslání a fungování MMF, Články dohody (Articles of Agreement), podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž status MMF vstoupil 27. prosince 1945 v platnost. Světová banka měla v červnu 1946, kdy oficiálně zahájila svou činnost, 38 členů. Nyní má MMF i SB, které jsou specializovanou agenturou OSN, každá 190, respektive 189 členských zemí.

Důvodem konference v Bretton Woods, na které se hlavní státy světa poprvé institucionálně pokusily zakotvit určitá mezinárodní měnová pravidla, bylo zabránit opakování hospodářské krize z 30. let a následné měnové a obchodní válce. Jádrem brettonwoodského systému se stal systém pevných avšak přizpůsobitelných kurzů. Pevná složka tohoto kurzového uspořádání se opírala o dominantní postavení amerického dolaru, který byl navázán na zlato. Ostatní členské měny byly napojeny na dolar pevným kurzem s úzkým fluktuačním rozpětím kolem svých dolarových centrálních parit. Systém pevných směnných kurzů byl zrušen v roce 1973.

Cílem MMF je napomáhat mezinárodní měnové spolupráci, usnadňovat vyrovnaný růst světového obchodu, podporovat stabilitu směnných kurzů a napomáhat členským zemím při odstraňování deficitů platební bilance. Každá členská země má stanovenu splatnou kvótu, které jsou stanoveny podle ekonomické síly dané země. K dosažení svých cílů má MMF zdroje ve zlatě a národních měnách členských států, jež mohou být poskytnuty členům, kteří se potýkají s problémy platební bilance. Jako hlavní rezervní aktivum a zúčtovací jednotku si MMF vytvořil rezervní měnu zvanou zvláštní práva čerpání (SDR).

Mezinárodní měnový fond v roce 2021 kvůli pandemii nového typu koronaviru mezi své členy z navýšených nouzových rezerv oznámil rozdělení zhruba 650 miliard USD (14,1 bilionu Kč). Rozšíření nouzových rezerv MMF bylo největší v historii fondu. V roce 2009 fond přerozděloval mezi země zasažené globální finanční krizí SDR ve výši 250 miliard dolarů (5,4 bilionu Kč). Členská kvóta (objem kapitálu, který musí upsat každá členská země) byla pro Českou republiku (po rozdělení Československa) stanovena na 589,6 milionu SDR. V současnosti členská kvóta ČR činí 2,18 miliardy SDR.

Vrcholným řídícím orgánem MMF je Rada guvernérů. V té je každá země zastoupena jedním guvernérem a jeho zástupcem. Guvernérem je obvykle šéf centrální banky. Za vedení každodenní agendy MMF je odpovědná Rada výkonných ředitelů. MMF má 190 členských zemí, včetně Kosova. Výkonnou ředitelkou MMF je od října 2019 Bulharka Kristalina Georgievová.

Skupina Světové banky (World Bank Group, WBG) je tvořena pěti subjekty: Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporací (IFC), Multilaterální agenturou pro investiční záruky (MIGA) a Mezinárodním centrem pro řešení investičních sporů (ICSID).

IBRD se za desítky let své činnosti přeměnila z původního věřitele při poválečné rekonstrukci Evropy na instituci, jejíž hlavní úlohou je snižovat chudobu prostřednictvím půjček vládám nebo soukromým subjektům rozvojových a středně bohatých zemí. Kromě peněz Světová banka také poskytuje technickou pomoc a poradenské služby. Malou část svých aktivit banka financuje z členských příspěvků, vypočítaných podle členských kvót do MMF, ale hlavní část si půjčuje na světových kapitálových trzích. Výborný kredit bance umožňuje půjčovat si za výhodných podmínek a tím pádem může sama poskytovat výhodné úvěry.

Nejvyšším řídícím orgánem Banky je Rada guvernérů, která se schází jednou ročně na svém podzimním výročním zasedání. Každá členská země je v SB zastoupena svým vlastním guvernérem, kterým je většinou její ministr financí. Nejvyšším představitelem SB je prezident volený na pětileté období Správní radou. Současným prezidentem je od loňského června americký podnikatel indického původu Ajay Banga.

Banka je vlastněna členskými zeměmi, kterých je 189, přičemž podíly odpovídají hospodářské síle zemí. Největším podílníkem jsou USA se 16,37 procenty, která tak mají i největší hlasovací práva (15,49 procenta). U ČR je to například 0,35 a 0,36 procenta.

Československo bylo v roce 1944 sice jedním ze zakládajících členů těchto institucí, po devíti letech ho ale v souvislosti s "měnovou reformou" vyzvaly k vystoupení kvůli neochotě poskytovat potřebné ekonomické údaje, což je jedna ze základních členských povinností. Na konci roku 1954 bylo z řad MMF i Světové banky vyloučeno. V září 1990 opět do těchto institucí vstoupilo a v roce 1993 se staly členy samostatné Česko a Slovensko.

Poctou pro ČR bylo rozhodnutí MMF a SB uspořádat pravidelné výroční zasedání v roce 2000 v Praze. Zářijový summit MMF a SB v pražském Kongresovém centru ale provázely několik dnů trvající masové protesty proti ekonomické globalizaci, při nichž radikální odpůrci obou institucí vyprovokovali v ulicích potyčky s policií a způsobili rozsáhlé škody.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Mišustin: Dvouletá obnova ekonomiky Rusko vyjde na pět bil. rublů
  Dvouletý plán obnovy ruské ekonomiky po pandemii vyjde Moskvu podle premiéra Michaila Mišustina na pět bilionů rublů (1,74 bilionu korun). Mišustin to dnes během telekonference, kterou přenášela i televize, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Plán má odstartovat na počátku července, napsal dnes ruský list Kommersant.
• Mládek: Rizikem pro export je fluktuace kurzu
  Největším rizikem pro české exportéry není zpevnění koruny po ukončení intervencí, ale to, aby nenastala fluktuace kurzu měny kvůli spekulantům. Na tiskové konferenci agentury CzechTrade to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). ČR podle něj také chce tzv. "velvet brexit", tedy sametový rozvod s Velkou Británií.
• Mluvčí EK: EU se snaží vyhnout obchodní válce s USA, chce jednat
  Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK). Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Washingtonu v rámci vyjednávání o clech už dříve nabídli například nulová cla na průmyslové výrobky. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče o této nabídce s Američany mluvil už v polovině února, tedy předtím, než prezident Donald Trump oznámil první cla na EU.
• Mluvčí EK: Rozhovory s Aténami pokračují
  Rozhovory s Aténami o seznamu řeckých reformních záměrů, který by uspokojil mezinárodní věřitele země...
• Mluvčí komise: EU je ohledně cel USA "trpělivá, ale připravená"
  Evropská unie je "trpělivá, ale připravená", řekl dnes mluvčí Evropské komise (EK) Margaritis Schinas k možnosti, že Spojené státy od 1. května spustí cla na dovoz oceli a hliníku. Unie už oznámila, že na takový krok má připravenou odpověď, stále se ale snaží americkou stranu přesvědčit o tom, aby cla zavedena nebyla.
• Mluvčí Kremlu: Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví
  Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoli přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.
• Mluvčí MMF mírní volání po rychlém snížení sazeb v USA
  Americká centrální banka (Fed) je podle mluvčí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v dobré pozici na to, aby snížila základní úrokové sazby do konce letošního roku. Zároveň by ale centrální bankéři měli být i nadále opatrní. Mluvčí MMF Julie Kozacková to řekla novinářům na tiskové konferenci. Reagovala tím na včerejší data o červnovém vývoji inflace v USA, která byla příznivější, než se čekalo.
• MMF a EU tlačí na privatizaci řeckých realit
  Zahraniční věřitelé budou příští měsíc tlačit na Řecko, aby přesunulo státní reality na holdingovou společnost...
• MMF: Afghánistán nebude moci čerpat zdroje kvůli nejasnostem v uznání jeho vlády
  Mezinárodní měnový fond (MMF) včera uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR).
• MMF: Americký dolar je teď nadhodnocen o šest až 12 procent
  Americký dolar je podle krátkodobých ekonomických základů nadhodnocen o šest až 12 procent, zatímco euro, japonský jen a čínský jüan jsou v zásadě v souladu s ekonomickými základy. Ve výročním hodnocení měn a vnějších přebytků a deficitů velkých ekonomik to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
• MMF a SB jednaly o ukrajinské krizi
  Představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) včera varovali před negativními dopady...
• MMF: Asijské ekonomiky ohrožuje stárnutí populace
  Mezinárodní měnový fond (MMF) apeluje na asijské státy, aby neprodleně zakročily proti stárnutí populace, než se demografický vývoj projeví ve zpomalení hospodářského růstu. Poučit by se měly z negativního příkladu Japonska, kde se za dvě desetiletí snížil počet práceschopného obyvatelstva o sedm procent.
• MMF asi sníží odhad světového růstu
  Mezinárodní měnový fond (MMF) vydá dnes nový pololetní výhled světové ekonomiky, v němž zřejmě opět...
• MMF asi zhorší výhled globální ekonomiky
  Mezinárodní měnový fond (MMF) zřejmě mírně sníží odhad růstu globální ekonomiky a tempo jejího...
• MMF asi zhorší výhled světové ekonomiky
  Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes vydá nový pololetní výhled světové ekonomiky a předpokládá se...
• MMF a Světová banka kvůli koronaviru zrušily své výroční zasedání
  Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) kvůli koronaviru zrušily své výroční zasedání plánované na polovinu dubna do Washingtonu. Spojí se jen virtuálně, uvedli včera šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident SB David Malpass. Nechtějí prý ohrozit zdraví účastníků z různých členských zemí a spolupracovníků.
• MMF a Světová banka nabízejí členským státům pomoc s koronavirem
  Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) nabízejí členským státům pomoc v boji s novým koronavirem a jeho hospodářskými následky. Jsou připraveny zřídit i pohotovostní fond a nabídnout krátkodobé finanční balíčky, především chudším zemím. Ve společném prohlášení to včera ve Washingtonu, kde obě mezinárodní organizace sídlí, uvedli šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident SB David Malpass.
• MMF: Bankovní reformy jsou příliš pomalé
  Bankovní reformy, které mají odstranit nedostatky odhalené globální finanční krizí, jsou příliš pomalé. Brzdí je...
• MMF: Brexit bez dohody je zatím odvrácen, nejistota ale pokračuje
  Odklad odchodu Británie z Evropské unie sice prozatím odvrátil riziko brexitu bez dohody, znamená však pokračování nejistoty spojené s negativními hospodářskými důsledky. Uvedla to včera šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
• MMF: Brexit by mohl EU poskytnout větší prostor k reformám
  Odchod Británie by mohl Evropské unii poskytnout větší prostor k reformám a k realizaci projektů, které Spojené království...