Seznam článků kategorie / Investice

Po oznámených dohodách a následných íránských protinávrzích se investoři naučili jednu věc: nebrat každý diplomatický obrat jako definitivní zlom. Trhy proto téma Íránu částečně odsunuly do pozadí a raději sledují umělou inteligenci, nová IPO nebo prudký růst akcií firem jako Micron či Dell.

Donald Trump se na první pohled zdá ve svých rozhodnutích a činech velmi nevypočitatelný. Má obrovskou schopnost popřít prakticky cokoliv, co dříve sám řekl. Situace se mění, a tím pádem i jeho názory. V těchto názorových otočkách však můžeme vypozorovat jistý vzorec, zvláště pak ve chvíli, kdy porovnáme jeho chování s vývojem světových trhů. Trump totiž dokáže své obraty s vývojem trhu překvapivě dobře synchronizovat.

Od své druhé inaugurace se Donald Trump prakticky stal jedním ze zásadních hybatelů všeho dění na finančních trzích. To by samo o sobě nebylo až tak překvapující. Co je však daleko horší, je skutečnost, že dění na burze je do značné míry řízeno jeho chaotickými náladami a změnami pozic o 180 stupňů. Postupem času se ovšem ukázalo, že i v těchto na první pohled chaotických změnách lze vysledovat určitý řád.

Investor, jako dnes prakticky každý člověk, se musí vyrovnat se záplavou informací. Nové informace na něj doslova útočí na každém rohu. Nejsou to jen makroekonomická data nebo hospodářské výsledky, ale především různé analýzy, podcasty či studie. Tento neustálý informační šum má hned několik následků. Hrozí přehlédnutí důležité informace, nebo naopak přecenění některých bezvýznamných informací. Osobně mě zaujala nedávná studie od Morgan Stanley z pera Erika Woodringa.

Co kupovat, když je všechno drahé? Tuto otázku si dnes klade nejeden investor. Akciové indexy jak v USA, tak i v Evropě jsou na maxima. Vzhledem k ekonomickým rizikům, jako je obří dluh, slabý ekonomický růst a ekonomika narušená trumpovskými cly, je investice do akcií značně problematická.

Investoři mají v současnosti těžkou hlavu, protože většina finančních aktiv je velmi drahá. To platí i pro aktiva, která se obvykle pohybují v opačných směrech, jako americké akcie a zlato. Obecně se očekává, že při rostoucím riziku na trhu investoři prodávají rizikové akcie a upřednostňují bezpečné přístavy, jako je zlato. Takto by to mělo fungovat – alespoň teoreticky. Aktuální situace je však zajímavá. Index S&P 500 od začátku roku 2025 přidal přes 12,9 %, zatímco cena zlata vzrostla o více než 44 %. Zlato tedy jednoznačně překonává akcie, ale tento trend nemůže pokračovat donekonečna. Kdy se tedy akcie stanou levné v porovnání se zlatem?

Trhy, ale i třeba krypto, se vezou na pozitivní vlně. Už prakticky dva roky jsme nezažili výraznou změnu trendu. Kdo věštil finanční apokalypsu v letech 2023 a 2024 a zůstal pro jistotu mimo trhy, tak mu zbyly oči pro pláč. Přišel o dva báječné roky na finančních trzích. Z tohoto důvodu je velmi ošemetné zveřejňovat predikce krachu.

Většina investorů nyní sleduje růstovou rally, kterou způsobilo snížení sazeb amerického dolaru a stimuly čínské centrální banky. Z hledáčku zájmu zatím naštěstí vypadla Francie. Z určitého pohledu je to dobře, protože trhy by tak měly další záminku k panice. Dlouhodobí investoři by však neměli zavírat oči a ignorovat nebezpečí spojené s francouzským státním dluhem. Problémy Francie mohou stáhnout celou Evropu.

Nestabilní politická situace ve Francii vytváří velmi zajímavé příležitosti na tamějším akciovém trhu. Platí to však i o dluhopisovém trhu? Odpověď zní jasně ne. Francouzským státním dluhopisům je nyní lepší se vyhnout. Dluhopisový trh totiž bude měřit hloubku francouzské politické krize. Jak je to vůbec možné? Proč je francouzský státní dluh nebezpečnější než dluhy jiných evropských zemí?

Finanční trhy jsou cyklické. Vždy existuje návrat různých témat, dokud se problémy opravdu nevyřeší. V mainstreamovém ekonomickém tisku se řeší především návrat na výsluní akcií GameStop, ale tohle téma je spíš pro tradery a znalce psychologie trhů než pro dlouhodobé investory sledující makroekonomické trendy. Tento typ investorů by neměla ujít zpráva od FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation), která vyšla tento týden. Co se v ní dočteme?

Čas rychle běží. Nového amerického prezidenta budeme znát již za pár měsíců. 5. listopadu 2024 si Američané vyberou mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. V každém případě se bude jednat o staronového prezidenta. Jelikož Američané jsou velmi pragmatičtí lidé, velký vliv na výsledky bude mít postavení amerických indexů na burze.

Známé burzovní přísloví praví: „Sell in May and go away“. I když se historicky o pravdivosti tohoto rčení dá diskutovat, protože se statisticky nedá prokázat, jeden pozitivní důsledek se dá určit. Kdo prodá své portfolio v květnu, může se v klidu připravit na prázdniny a vrátit se až v září. Letní obchodování bývá často velmi nudné s jedinou výjimkou, a tou je výsledková sezona za druhé čtvrtletí. Tato sezona však začne až ve druhé polovině roku. Jak se tedy připravit na zbytek roku?

Často se můžeme setkat s jednoduchým doporučením, že ten, kdo investuje dlouhodobě, má solidní šanci porazit trhy. K této radě se většinou přidávají další. Nejjednodušší strategií je přikupovat indexové ETF. Tyto ETF zajistí drobnému investorovi dostatečnou diverzifikaci portfolia. To je pravda. Navíc americké indexy v poslední době rostly, takže nelze udělat chybu. Investování však není jednoduché. Chyby lze dělat stále.

Zatím předvolební průzkumy mírně favorizují Donalda Trumpa. Spoléhat se na ně se však nevyplácí. V případě vítězství Joea Bidena se dočkáme pouze prodloužení dosavadního stylu vedení americké politiky. Tento styl, stejně jako Joe Biden, má své nejlepší léta za sebou. Výrazné změny můžeme proto očekávat pouze od Donalda Trumpa. Co čekat od akciových trhů v případě Trumpova vítězství?

Máme za sebou superúterý amerických primárek. Pokud se nestane nic nepředvídaného, například odstoupení jednoho z kandidátů kvůli zdravotnímu stavu, budeme svědky opakování duelu z minulých voleb. Opět se střetnou kandidáti Donald Trump a Joe Biden. Akorát teď budou mít o čtyři roky více. Další výraznou změnou oproti předchozímu klání je skutečnost, že tentokrát průzkumy lehce favorizují Donalda Trumpa. Co od republikánského kandidáta mohou čekat investoři?

Mnoho analytiků přirovnává současnou situaci s umělou inteligencí k investiční internetové bublině z 90. let. Tehdy stačilo do názvu firmy dát ".com" a zaručený byl úspěch. Podobný trend můžeme sledovat dnes, kdy si firmy do názvu přidávají zkratku "AI". To je nejmarkantnější forma, ale existují i další indicie, že magické spojení slov "umělá inteligence" působí na akcie jako živá voda. V posledních dnech se o tom mohl přesvědčit výrobce počítačů a serverů Dell.

Restriktivní politika amerického Fedu znamenala mimochodem návrat amerických dluhopisů do mnoha portfolií. Americké dluhopisy jsou považovány za jedno z nejistějších aktiv. I když uvidíme, že možná se nejedná o stoprocentní jistotu, tak koupě amerického dluhopisu zůstane jako zajímavý doplněk k akciovému portfoliu.

Důležitost pracovat s více scénáři možného vývoje jsme uvedli v článku nazvaném "Několik důvodů, proč zůstat na trzích v roce 2024". Nyní se zaměříme na opačnou tézi a podíváme se, jaké jsou důvody pro to, abychom se akciovým trhům vyhnuli obloukem. Odvážnější se mohou pokusit trhy zashortovat. Jaké důvody mně vedou k tomu, abych si myslel, že akciové trhy v roce 2024 klesnou?

Rok 2023 byl do jisté míry velmi paradoxní. Když se podíváme na výkonnost předních amerických indexů, zjistíme, že index S&P 500 přidal za rok 24,32 % a technologický Nasdaq 100 vzrostl o více než 43 %. S takovými čísly by se zdálo, že investoři neměli potíž porazit vysokou inflaci. Při bližším pohledu však zjistíme, že to nebylo tak jednoduché. Kdo neměl v portfoliu indexové trakery anebo sedm největších amerických technologických firem, tak jeho portfolio nemuselo překonat inflaci.

Když se podíváme na vývoj amerických předních indexů, tak rok 2023 byl i přes černé scénáře velmi dobrý. Při bližším zkoumání však zjistíme, že růst indexů byl tažen především sedmi největšími technologickými firmami. I přes jejich vliv na ekonomiky a důležitost tohoto sektoru, nemůže sedm největších firem dávat správný obraz o světové ekonomice. Zdražení peněz v důsledku zvedání úrokových sazeb se na indexech neprojevilo. Ekonomické statistiky mluví jasně, bylo by to opravdu velké štěstí, kdyby se tento měnový cyklus neskončil recesí a burzovní korekcí.

Finanční trhy, ale i realita je dnes čím dál víc komplikovanější a málo, kdo je schopen podchytit všechny příčiny a rizika. Přesto najdeme dnes hromadu článků, které se snaží velmi jednoduchým způsobem popsat rizika na trhu. Ano, je to značné zjednodušení. Rizik je určitě víc než tři. Na druhou stranu většina neprofesionálních investorů nemá čas pitvat jednotlivé analýzy. Kde tedy jsou největší rizika trhů podle odborníků?

Finanční a ekonomické zpravodajství nás každý den neúprosně zásobuje různými předpovědmi. Čím víc tyto předpovědi jsou fantastičtější, tím víc kliků na článek přinesou. Většina článků s předpovědi se ohání slavnými jmény. Pokud předpověď se vyplní, její autor je ověnčen nehynoucí mediální slávou, která mu umožní dělat ještě víc předpovědí. Pokud předpověď nevyjde, tak se většinou nic nestane, protože se na to hned zapomene.

Americká vláda nemá na růžích ustláno. Ihned poté, co bylo na začátku prázdnin vyřešeno navýšení amerického dluhového stropu, na konci září vznikl další problém - schválení amerického rozpočtu pro následující rok. Kongres Spojených států nemusí tento rozpočet schválit, což má potenciál značně komplikovat globální politickou situaci. Vojenská pomoc Ukrajině nebo Tchaj-wanu se může zpomalit, nebo dokonce zastavit, ale to není jediný možný důsledek.

Legenda mezi burzovními spekulanty, André Kostolany, tvrdil, že nejlepší příležitostí k nákupu akcií je v období revoluce. Sám uváděl příklad, když Němci obsadili Paříž během druhé světové války a pařížská burza klesla. Kostolany však neváhal a začal nakupovat akcie. Jeho motivací bylo pochopení, že ať už je povaha politických změn jakákoliv, ekonomika se nakonec vrátí na svých kolejí, aby kapitalistický systém mohl pokračovat. Nikdo nemá skutečný zájem na selhání kapitalistického mechanismu. Toto tvrzení se nyní dá ověřit v Gabonu.

Na témata jako inflace, recese a bankovní krize si pomalu zvykáme. K nim se pomalu přidá i zvětšení stropu amerického dluhu.

Překvapení z bankovní krize bylo v tom, že problémy přišly odjinud než z realitního trhu. Proč? Protože právě realitní trh, zejména v USA, je na zvedání úrokových sazeb velmi citlivý. V USA je mnoho hypotečních úvěrů bez fixace. Zvedání sazeb se tam tak může projevit mnohem rychleji než v Evropě. Jelikož v posledních letech ceny všech nemovitostí rostly, větší korekce se dá předpokládat. Většina fyzických osob sleduje především cenu bytů a domů, ale realitní trh je mnohem širší. Velké odvětví představuje trh s kanceláří a prodejními místy. V tomto sektoru se nyní potkávají dva vlivy: následky Covidu-19 a právě vysoké úrokové sazby.

Kdo sleduje burzovní zprávy pravidelně, může mít pocit, jako bychom byli na kolotoči, který se rychle rozjíždí a stejně prudce zastavuje. A tak stále dokola. Pouze periody mezi jednotlivými krizemi se zkracují. Krize během Covidu trvala dva měsíce, válka na Ukrajině ani ne měsíc, velká bankovní krize několik dní. Trh má neuvěřitelnou schopnost zapomínat na to, co bylo. Před dvěma dny byla média plná strachu ze systémové krize bank. Dnes se zdá, že obchodování je klidně plynoucí řeka.

Instituce Financial stability board (dále FSB) byla založena G20 po krizi v roce 2008. Její funkcí je dohlížet na finanční stabilitu ve světě a upozorňovat na rizika. Svou pravidelnou roční zprávu společnost vydala letos v listopadu. V závěru zaujme tvrzení, že dnes existuje riziko nedostatku hotovosti na finančních trzích. Jak tomuto sdělení porozumět a o jaký druh rizika jde?