Seznam článků kategorie / Měnová politika

Poslední slovní přestřelka mezi Donaldem Trumpem a Jerome Powellem skončila tak, že Powell se proti svým obvyklým zvykům výrazně ohradil. Powell obvykle působí velmi netečným dojmem, jako by své emoce téměř neprožíval. Tentokrát ale evidentně přetekl pohár trpělivosti. Neváhal označit Donalda Trumpa za přímou příčinu ohrožování nezávislosti Fedu. Trump to sice popřel, ale to nic nemění na tom, že škoda již byla spáchána.

Měnová politika hýbe v posledních třech letech finančními trhy. V USA máme příklad klasického měnového cyklu, kdy centrální banka reagovala na vysokou inflaci zvýšením sazeb a následně se rozhodla sazby uvolňovat tak, aby došlo k měkkému přistání americké ekonomiky. Při pohledu na burzovní grafy můžeme říct, že se to zatím americkému Fedu povedlo. Vedle Fedu působí japonská centrální banka jako dokonalý antipod.

Aktuální nálada na trzích podle několika ukazatelů naznačuje obavy a vysokou volatilitu. Například index CNN Fear & Greed se v poslední době pohybuje mezi „extrémním strachem“ a „strachem“. Největšími strašáky pro trhy jsou pojmy jako recese a stagflace. Tyto dva termíny spojuje to, že vycházejí z poklesu ekonomické aktivity. Máme se tedy obávat, že USA směřují do recese?

Ve středu nás čeká první rozhodnutí Fedu pod druhým Trumpovým mandátem o výšce sazeb na americkém dolaru. Většina analytiků předpokládá, že sazby zůstanou na stejných úrovních. To se nemusí líbit novému americkému prezidentovi Trumpovi. Čekají nás minimálně čtyři roky, kdy síla měny se stane ekonomickou zbraní.

Novinář z Wall Street Journal Nick Timiraos se ukázal v roce 2024 jako nejlepší interpret měnové politiky amerického Fedu. Jako jeden z mála předpověděl větší snížení sazeb v září. Interpretovat statement Fedu a prohlášení Jerome Powella vyžaduje pozornost na každé slovo. Není to lehký úkol, který vyžaduje velkou trpělivost, protože prohlášení Fedu se mění jen málo. Každá nepatrná změna může mít obrovské dopady. Jak vidí další vývoj tento americký ekonomický novinář?

V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.

Pro mnohé bylo možná překvapivé, že Fed snížil své sazby rovnou o 50 bazických bodů. Čistě z přísně makroekonomického pohledu dávalo větší smysl snížení o 25 bazických bodů. Názory na to, o kolik Fed sníží sazby, se několikrát během měsíce změnily. Vyznat se v rozhodnutích a projevech jednotlivých centrálních bankéřů a celkové makroekonomické situaci není zrovna jednoduché. Avšak objevil se jeden specialista, který se trefil. Tím někým byl novinář z Wall Street Journal, Nick Timiraos.

Ve středu se konečně rozlouskne hádanka, kterou si kladou všichni, kdo sledují finanční trhy. Od vystoupení Jeroma Powella v Jackson Hole, kdy oznámil, že přišel čas snížit úrokové sazby, se spekuluje, zda toto snížení bude standardních 25 bazických bodů, nebo zda se dočkáme většího snížení o 50 bazických bodů. Trhy se ponořily do určité schizofrenie. Názory se mění prakticky každý den. Co nám však říkají fakta?

Trhy už téměř počítají s tím, že se úrokové sazby amerického dolaru sníží 18. září 2024. Podle nástroje FedWatch Tool je pravděpodobnost snížení o 25 bazických bodů na úrovni 71,5 %. Šance, že Fed sníží sazby o 50 bazických bodů, je 28,5 %. Pro trhy je tedy otázkou, zda půjde o snížení o 25 nebo 50 bazických bodů. Možnost, že sazby zůstanou beze změny, si prakticky nikdo nepřipouští.

Jerome Powell nemá na růžích ustláno. Na tiskových konferencích stále živí naději na soft landing, který se však ukazuje jako nedosažitelný teoretický ideál. Postupem času roste tlak na Fed ze strany investorů. Powell si je vědom závažnosti situace. Hlavní výzva pro něj nyní spočívá v tom, aby nesnížil sazby příliš rychle a zároveň nezačal uvolňovat měnovou politiku příliš brzy.

Nejsem specialista na historii burzy, ale myslím si, že máme za sebou jeden z nejrychlejších krachů na světových trzích. V pondělí to vypadalo na konec světa, ale v pátek jsme týden uzavřeli v zelených číslech. Dokonce i japonský index, který zažil největší propad za posledních třicet let, uzavřel týden s relativně malou ztrátou 2,31 %. Jak tento obrat na trzích vysvětlit?

Poslední čísla Eurostatu odhadů inflace za měsíc květen přinášejí smutné zjištění. Stejně jako v USA to na konec inflace nevypadá. Podle předběžných odhadů se meziroční míra inflace v eurozóně v květnu 2024 poprvé po pěti měsících zvýšila na 2,6 % z 2,4 %. Evropští politici a vedení ECB se radovali předčasně z vítězství nad inflací. Celá situace se komplikuje a evropské trhy podle očekávání reagují negativně.

Rozhodování Fedu bylo poslední dobou pod drobnohledem investorů. Zejména spekulace na brzké snížení sazeb byly hlavním motorem růstu akciových trhů od prosince 2023. Nyní se ukazuje, že tato očekávání byla přehnaná. Mnoho velkých investorů a významných influencerů připravuje trhy na spolknutí hořké pilulky. Posledním, kdo tak učinil, byl David Solomon z Goldman Sachs, který neočekává žádné snížení sazeb pro tento rok.

Poslední zasedání Fedu polilo trhy živou vodou. Akciové trhy se obchodovaly na ročních maximech i bez pomoci Fedu. Američtí investoři budou s rokem 2023 velmi spokojeni. Spousta analytiků a komentátorů věštila velký krach v roce 2023. Ten nenastal. Velkou zásluhu na tom má právě americký Fed, který dokázal zvyšovat sazby a zároveň nechal trhy spekulovat na blížící se pivot.

Málokdo očekává jiný výsledek dnešního zasedání Fedu než to, že úrokové sazby na amerického dolaru zůstanou po třetí za sebou bez změny. V tomto ohledu to bude další nudné zasedání Fedu, které nějak zásadně nezmění situaci na trhu. O vzruch mezi investory se však může postarat zveřejnění tzv. dotplotu. Ale i zde je třeba připomenout, že dotplot není závazný program pro americký Fed. Tento dokument jen ukazuje sentiment amerických centrálních bankéřů pro následující roky. Co je na celé situaci zajímavé je názorová opozice mezi Fedem a finančními trhy.

Od posledního poklesu akcií v říjnu se zdá, že trhy žijí v euforii z toho, že snížení úrokových sazeb se blíží. Centrální banky se zdají být zachránci celé ekonomické situace. Boj s inflací se zdá být vyhrán a teď nás čekají jen světlé zítřky. Tato interpretace má však spoustu trhlin. Pojďme si uvést několik argumentů, proč nepodléhat současné euforické vlně na trzích.

Pokud bylo v roce 2023 něco překvapením, byla to přísná měnová politika amerického Fedu. Prakticky od poloviny roku 2022 se při každém zasedání Fedu uzavíraly sázky, že Fed brzy otočí. Tyto šance na otočku byly živeny především v březnu 2023, kdy padla Silicon Valley Bank. Fed vše ustál a sazby dál zvyšoval až do dnešní podoby.

Dnes se dozvíme, zda americký Fed změní nastavení své měnové politiky. Drtivá většina analytiků se domnívá, že Fed stejně jako ECB se rozhodne své sazby nezvedat. Cokoliv jiného by bylo překvapení, které však nikdy nejde stoprocentně vyloučit. Investoři budou pozorně sledovat spíš tiskovou konferenci, které bude následovat po oznámení rozhodnutí Fedu.

Od začátku cyklu utahování měnové politiky Fedu trhy sázejí na otočku centrální banky. Zatím se jim jejich sázka nevyplatila, ale zásadní postoj trhu nezměnil. Trhy se stále domnívají, že Fed svou měnovou politiku nedotáhne do konce a bude muset kapitulovat a sazby velmi rychle snížit. Sazby se nesnížily, ale naděje na jejich snížení trhy pořád drží.

Ti, kdo pravidelně sledují burzovní trhy, jsou zvyklí každý měsíc zkoumat údaje o růstu HDP, inflaci a výrobního indexu. Tato čísla mají zásadní význam pro tvorbu obchodní strategie. Nicméně existuje mnoho článků, které poukazují na omezení těchto čísel, jako je například koš spotřebního zboží při měření inflace. Je pravda, že průměrný spotřební koš neexistuje, a tak má inflace různý dopad na každého jednotlivce. Získání informací o skutečné ekonomické situaci je velice náročné. Pro odhalení reálné situace může sloužit analýza údajů o zadlužení amerických občanů.

Zvyšování úrokových sazeb ze strany amerického Federálního rezervního systému (Fed) se blíží ke konci. Úrokové sazby jsou nyní vysoko a překračují očekávání investorů v roce 2022. Nicméně výše sazeb není momentálně nejpalčivějším problémem pro investory, protože jsme již na konci procesu zvyšování sazeb. Zda se sazby zvýší o 25, 50 nebo 75 bazických bodů, nemá v současné situaci zásadní vliv. Mnohem větší nejistotu pro investory představuje otázka, jak dlouho bude Fed udržovat úrokové sazby na vysoké úrovni. Fed vyjádřil odhodlání udržet vysoké sazby minimálně do konce roku 2023 a možná i déle.

Dnešní svět žije v naprosté záplavě informací. Některá témata mizí a objevují se podle toho, jak je na ně zaměřen mediální fokus. Následně, když daná událost není na prvních stránkách novin a webů, zdá se, že problém byl vyřešen. Avšak to není pravda. Americký dluhový strop byl navýšen, ale problém dluhu zůstává. Po několika měsících škrcení státních výdajů začal americký dluh znovu růst.

Včera, tedy 6.7.2023, jsme dostali nezlomný důkaz, že i přes všeobecnou silnou růstovou tendenci jsou americké finanční trhy velmi napjaté. Nervozita může kdykoliv vrátit na trh silnou volatilitu, která může přinést jak velké zisky, tak velké ztráty. Včerejší událost nám potvrdila, že i přes slunečné dny nemohou investoři očekávat odpočinkové léto.

Již jen několik dní nás dělí od dalšího zasedání amerického Fedu. Na tomto zasedání existují prakticky pouze dvě možnosti: buď Fed zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, nebo je ponechá na stejné úrovni. Nicméně, obě možnosti jsou již zohledněny v cenách akcií a nečeká se žádné překvapení. Fed plánuje udržet své úrokové sazby vysoko až do konce roku 2023. I když se monetární politika stala předvídatelnější, v současnosti dominují na internetu převážně pesimistické předpovědi. Představme si alespoň dvě z nich.

V současnosti je nejdůležitějším makroekonomickým údajem americká inflace. Její hodnota bude určovat americkou měnovou politiku v následujících měsících a možná i letech.

Nouriel Roubini byl hostem na francouzském YouTube kanálu Thinkerview. V rozhovoru trvajícím přes dvě hodiny se věnoval především abstraktním principům toho, proč lidé a politici nechtějí vidět rizika a nebezpečí současnosti. Pro investory byla nejzajímavější část, kdy Roubini mluvil o bezprostředním vývoji světové ekonomiky. Málokoho asi překvapí, že Roubini vidí budoucnost černě. Jak hodnotí současnou měnovou politiku amerického Fedu?

Měnová politika centrálních bank určovala vývoj na akciových trzích. Jinak tomu nebude ani v roce 2023. Zásadní otázka je, do jaké výše americký Fed vyžene svoje úrokové sazby. Trhy nyní počítají s maximální výškou 5 %. Toto očekávání je prakticky jednomyslné a týká se následujících dvou zasedání americké centrální banky. 1. února a 15. března by měla sazby pokaždé zvednout o 25 bazických bodů. Avšak vývoj od 3. května se odhaduje již těžko. Větší část analytiků si myslí, že Fed zvedání sazeb zastaví, zatímco jiní se domnívají, že Fed je bude zvyšovat i nadále. Otázka maximální výše sazeb tak bude klíčová minimálně pro první polovinu roku 2023.

Kdo pozoruje dění na trzích od léta 2022, musí si připadat jako ve zlém snu. Tedy pokud mu aspoň trochu funguje paměť. Celý trh jako kdyby fungoval na základě šeptandy, že se Fed připravuje na velkou otočku, neboli provede pivot ve své restriktivní měnové politice. Trhy pod vlivem této falešné naděje vystoupají o dvě nebo tři procenta za den. Následně proběhne zasedání Fedu, nebo některý z představitelů Fedu promluví a trhy propadnou depresi. A letí o několik procent dolů. A následující den se vše opakuje, někdo pustí informaci, že by Fed mohl…