Silnější než očekávaný nárůst zaměstnanosti (172 tisíc nových pozic v květnu) podpořil růst dlouhodobých úrokových sazeb (výnosů do splatnosti vládních dluhopisů). To spolu s inflačními tlaky, které se zatím projevují zejména v indexu cen výrobců – ten v dubnu meziročně vzrostl o 6 % (výrazně nad očekáváním kolem 5 %) – vedlo k nutné korekci po silném růstu zejména polovodičových akcií od konce března.
Denní procentní pohyby Nasdaqu od dubna minulého roku:
Rostoucí dlouhodobé sazby (vyšší náklady na financování dluhu a rostoucí diskontní faktor pro výpočet současné hodnoty budoucích zisků) negativně dopadají zejména na růstové technologické tituly, které více diskontují budoucí očekávané zisky. Současné odhady růstu zisků jsou velmi vysoké a jakékoli oslabení výhledů vede k výprodejům – například akcie Broadcom během dvou dnů oslabily o 12 % a 8 %. Tržní kapitalizace indexu S&P 500 vůči HDP, upravená o výnos desetiletého vládního dluhopisu, je na historickém maximu a Shillerův poměr ceny akcií k průměru inflačně očištěných zisků za posledních 10 let je nejvyšší od roku 2000.
Tyto a další ukazatele vyvolávají logickou otázku, kdy může současný býčí trend na amerických akciích skončit. Realita je taková, že pokud se udrží současné tempo růstu zisků, můžeme se během následujících 1–2 let dostat k hodnotě kolem 400 USD na akcii u indexu S&P 500. A pokud by se forward P/E zvýšilo na úrovně z konce 90. let (kolem 25), mohl by se index S&P 500 relativně brzy přiblížit hodnotě 10 000 bodů.
Je však dobré být připraven i na opačný scénář – tedy na zpomalení růstu zisků nebo dokonce jejich pokles. Historicky totiž růstové trendy na různých trzích často dosahovaly vrcholu v letech 7 až 10 dané dekády, k čemuž se nyní přibližujeme.
Proto bude klíčové sledovat další vývoj firemních zisků. Ty by se měly s předstihem projevit v ukazatelích, jako jsou korporátní zisky jako procento HDP, které obvykle indikují přicházející problémy. To bylo patrné několik let před prasknutím technologické bubliny v roce 2000 i zhruba rok a půl před globální finanční krizí v roce 2008.
Podobně by se blížící krize měla projevit i ve vývoji spreadu mezi výnosy firemních dluhopisů s nízkým ratingem (např. Merrill Lynch CCC) a výnosem desetiletého amerického vládního bondu. Tento spread začal růst několik let před technologickou krizí v roce 2000 (v silné korelaci s růstem implikované volatility akciového indexu). Stejně tak kreditní spready akcelerovaly osm měsíců před vrcholem indexu S&P 500 v říjnu 2007 a následnou finanční krizí.
Jak firemní zisky, tak kreditní spready a implikovaná volatilita v tuto chvíli ukazují na pravděpodobné pokračování růstového trendu amerických akcií. Případné korekce – jako ta páteční – nebo zvýšená volatilita způsobená jestřábí rétorikou Fedu či příchodem velkých IPO (např. SpaceX) by měly být spíše dočasného charakteru.
Forward P/E u indexu S&P 500 je nyní 21. Průměr po finanční krizi 2008 činil 21,6. Koncem 90. let byla klíčová sazba Fed funds vyšší než dnes (5,2 % vs. současných 3,5–3,75 %) a forward P/E se pohybovalo v průměru kolem 25. Tak či onak je vhodné být neustále diverzifikován do nekorelovaných aktiv, trhů a strategií (včetně long/short přístupů).
Na závěr se podívejme na vývoj populárních indexových kontraktů na micro S&P 500 (MES) a micro Nasdaq 100 (MNQ) a jejich spreadových a korelačních poměrů na chicagských burzách od konce roku 2021 (Tradestation, denní data):
Přeji úspěšné obchody!
Martin Lembák
Striker Securities
Lembros Commodity Advisors LLC
