Iluze času na grafu
Na první pohled se zdá, že trading je práce s časem.
Díváme se do minulosti – kde trh reagoval, kde vznikl pohyb, kde se něco „potvrdilo“. Zároveň se díváme do budoucnosti – kam by cena mohla dojít, kde by mohl být vstup nebo výstup.
Jenže to všechno se děje teď.
Minulost na grafu je paměť.
Budoucnost je představa.
Obě ale existují jen jako myšlenky v přítomném okamžiku. Rozhodnutí samotné se vždy odehraje tadyateď – bez ohledu na to, kolik času strávíme analýzou.
A právě tady vzniká častý problém: trader je mentálně buď moc v minulosti, nebo v budoucnosti. Ale málo kdy je skutečně přítomný.
Když se ztratíme v hlavě
Jakmile se pozornost příliš přesune do budoucnosti, objeví se tlak.
Očekávání. Potřeba mít jasno. Strach, že „to uteče“ nebo že „to nevyjde“.
Když se naopak trader příliš vrací do minulosti, nastupují pochybnosti.
Sebekritika. Snaha napravovat staré chyby nebo vyvozovat závěry z jednotlivých obchodů.
V obou případech mizí kontakt s tím, co trh skutečně dělá teď.
Rozhodování se pak neopírá o realitu, ale o vnitřní dialog.
Přítomnost není intuice
Často se mluví o tom, že trader „jede podle pocitu“.
To ale není totéž jako být v přítomnosti.
Přítomnost neznamená hádat směr ani impulzivně reagovat.
Neznamená ani rychlý scalping bez plánu ani intuitivní klikání.
Znamená pozornost.
Schopnost sledovat tempo trhu, vnímat reakce ceny a registrovat změny chování bez nutnosti si je okamžitě vysvětlovat.
Je to spíš pozorovatelský stav než rozhodovací tlak.
Trader v přítomnosti nemá potřebu neustále něco dělat. Dokáže chvíli čekat a sledovat, jestli se realita skutečně přiklání ke scénáři, nebo jen k představě v hlavě.
Když kontrola začne škodit
Přehnaná sebekontrola se často tváří jako disciplína.
Ve skutečnosti ale vychází spíš ze strachu. Ze snahy mít všechno pod kontrolou, všechno předem vyřešit a ideálně eliminovat nejistotu.
Jenže právě tahle snaha traderovi bere kontakt s přítomností. Místo trhu začne řídit model v hlavě. Místo reakcí sleduje, jestli všechno sedí „jak má“.
Přítomný okamžik v tomhle smyslu neříká: „nedělej analýzu“.
Říká: „nespleť si mapu s terénem“.
Proč přítomnost zvyšuje efektivitu
Když je trader ukotvený v přítomnosti, paradoxně dělá méně chyb.
Ne proto, že by byl chytřejší, ale proto, že se méně pere s realitou.
Méně se snaží vynucovat vstupy.
Méně reaguje na myšlenky typu „už by to mělo jít“.
A víc si všímá toho, co se skutečně mění.
Rozhodování se tím nezrychlí. Spíš se zpřesní.
Praktická rovina
Návrat do přítomnosti nemusí být žádný rituál.
Často stačí drobné posuny pozornosti. Všimnout si napětí v těle, když přijde impuls jednat.
Na chvíli se nadechnout a položit si jednoduchou otázku: „Co trh dělá teď, ne co bych chtěl, aby dělal?“
A někdy si dovolit i to nejtěžší: nic nedělat.
Právě tam se často rozpadne tlak a obraz se vyjasní.
Závěr
Trading pracuje s minulostí i budoucností, ale rozhoduje se vždy v přítomném okamžiku. Jakmile si to trader uvědomí, přestává bojovat s časem a začne pracovat s pozorností.
Ne proto, aby obchodoval podle pocitu.
Ale aby nebyl řízen vlastními myšlenkovými konstrukcemi.
A právě v tomhle prostoru mezi analýzou a akcí často vzniká klid, ze kterého se rozhoduje nejlépe.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz
