Lagardeová jako první žena vedla finance, MMF i ECB

Vizitka prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christiny Lagardeové, která 1. ledna oslaví sedmdesátiny:
- Lagardeová je od listopadu 2019 prezidentkou Evropské centrální banky (ECB). Tehdy se do historie zapsala třetím prvenstvím. Jako první žena v historii vedla francouzské ministerstvo financí, v letech 2011-2019 působila jako první žena v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF). V čele ECB od 1. listopadu 2019 nahradila Maria Draghiho a je čtvrtým šéfem ECB od vzniku instituce v roce 1998 a první ženou v jejím čele.
- Za své hlavní cíle po nástupu do čela ECB označila udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. ECB pod jejím vedením v lednu 2020 ale zahájila revizi současné strategie. V rámci první revize strategie za 17 let se ECB snaží znovu definovat inflační cíl. Banka pod jejím vedením také loni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem letošního června. Od té doby drží úroky beze změny.
- Lagardeová byl proti poskytnutí záruk ze strany ECB pro platbu pro Ukrajinu. Nedávný unijní summit v Bruselu se nakonec shodl na tom, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
- V čele ECB také nedávno navrhla Evropské komisi (EK) zjednodušení regulace bankovního sektoru v Evropské unii, mimo jiné v oblasti kapitálových požadavků a dohledu nad menšími finančními ústavy. Evropské banky si dlouhodobě stěžují na nadměrnou regulační zátěž, která komplikuje jejich podnikání. Lagardeová obecně již dlouho kritizuje překážky na vnitřním unijním trhu. Kdyby se podařila odstranit jen čtvrtina z nich, "stačilo by to k oživení vnitřního obchodu a dopady amerických cel na růst by byly zcela vyrovnány," uvedla nedávno Lagardeová.
- Pozornost vyvolal její listopadový projev na konferenci věnované umělé inteligenci, kde řekla, že Evropa zmeškala příležitost stát se hlavním hráčem v oblasti umělé inteligence (AI), kterým jsou naopak Spojené státy a Čína. "Stále platíme cenu za to, že během předchozí digitální revoluce jsme se nedokázali přizpůsobit tak rychle, jako jiní. Nemůžeme si dovolit, abychom udělali stejnou chybu," uvedla.
- Evropská centrální banka (ECB) se nyní chystá na dvouletou reorganizaci, při které budou nahrazeny až dvě třetiny jejího vrcholového vedení, včetně prezidentky Christine Lagardeové, které končí osmiletý mandát v roce 2027.
- Lagardeová se narodila jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu. Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.
- V letech 2007 - 2011 stála v čele francouzského ministerstva hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu. V roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně.
- Poté byla v letech 2011 až 2019 šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF). V čele MMF vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se v americkém Kongresu podařilo schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Za jejího působení v čele MMF fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.
- Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (přes deset miliard korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.
- Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu. Časopis Forbes ji pravidelně řadí mezi nejmocnější ženy světa.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Lagardeová: Eurozóna má zřejmě to nejhorší z krize sebou
Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. -
Lagardeová: Eurozóna se navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace
Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací. -
Lagardeová: Evropa musí bez odkladu vytvořit jednotný kapitálový trh
Evropa musí kvůli hrozícím obchodním konfliktům urychleně vytvořit jednotný kapitálový trh. Dnes to na finančním a bankovním kongresu Frankfurt European Banking Congress uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Sbližování evropských kapitálových trhů je podle ní klíčem k větší odolnosti v roztříštěné globální ekonomice. -
Lagardeová: Globální růst bude asi slabší
Světová ekonomika pravděpodobně poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Uvedla to dnes šéfka... -
Lagardeová: Hospodářské oživení v eurozóně je zatím příliš křehké
Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku. -
Lagardeová: Hospodářské vyhlídky eurozóny se navzdory vysoké inflaci zlepšily
Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové Rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau. -
Lagardeová chce konec nejistoty po brexitu
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes vyzvala k co nejrychlejšímu... -
Lagardeová chce mít na eurobankovkách místo fiktivních staveb slavné Evropany
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND). -
Lagardeová chce po Řecku další reformy
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po dnešním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně ocenila pokroky Řecka ve finanční krizi a jeho ochotu k reformám. Dalších změn ale podle ní bude potřeba celá řada. Účast MMF na další půjčce Aténám v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD jasně nepotvrdila. Věc však vidí nadějněji. -
Lagardeová: Inflace v eurozóně už možná dosáhla vrcholu, měla by začít klesat
Inflace v eurozóně už možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat. To by mělo pokračovat i v průběhu příštího roku, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Potvrdila tak názor ECB, že za vzestupem inflace stojí přechodné faktory. -
Lagardeová jako první žena vedla už francouzské finance a MMF
Trojí historické prvenství má na svém kontě bývalá výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63): jako první žena v historii vedla francouzské ministerstvo financí, stanula v čele MMF a nyní ji prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili do funkce první šéfky Evropské centrální banky (ECB). -
Lagardeová je nominována na druhé období
Nynější výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová byla nominována... -
Lagardeová: Krize v Evropě ještě neskončila
Krize v Evropě navzdory hospodářskému oživení ještě zdaleka neskončila. V rozhovoru s německým listem Handels... -
Lagardeová: Kryptoměny nestojí za nic, měly by být regulovány
Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to včera řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány. -
Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat
Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky. -
Lagardeová: MMF by se za deset let mohl přestěhovat do Číny
Mezinárodní měnový fond (MMF) by se za deset let mohl přestěhovat z USA do Číny. Mohlo by k tomu dojít, pokud bude pokračovat trend růstu čínské a ostatních rozvíjejících se ekonomik a pokud se tento vývoj odrazí v jeho hlasovací struktuře. Ve Washingtonu to včera uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová. -
Lagardeová: Nezvýšení dluhového stropu v USA může uškodit světu
Vyhlídky světové ekonomiky zůstávají slabé, vyspělé země ale vykazují zřetelné známky oživení a obnovování... -
Lagardeová: Obchodní válka s USA by mohla zvýšit inflaci
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny. Výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy, píše se v textu, který ECB zveřejnila na svém webu. -
Lagardeová: Obnovené restrikce zbrzdily oživení evropské ekonomiky
Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche. -
Lagardeová opět kandiduje do MMF
Dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes oznámila, že se...




