Rozbřesk: Evropská inflace nabírá na tempu

Čtěte více

• Rozbřesk: Eurozóna roste nejrychleji za posledních deset let
  Jak naznačil včera zveřejněný bleskový odhad HDP, výsledky eurozóny nejspíše opět překonaly již tak optimistickou prognózu ECB. HDP eurozóny totiž vzrostl podle odhadu Eurostatu mezičtvrtletně o 0,6 %, což v meziročním vyjádření znamenalo přírůstek 2,7 %. Navíc statistický úřad zrevidoval i předchozí číslo, takže šlo vlastně o nejrychlejší růst za posledních deset let. Jde samozřejmě o první čísla, která projdou řadou dalších zpřesnění, nicméně i tak se dá říct, že se kondice eurozóny stále zlepšuje. Nakonec už minulý týden první letošní PMI potvrdily, že i start do nového roku byl z pohledu evropských firem velmi příznivý. Proto by se dále měla zlepšovat i situace na trhu práce většiny zemí eurozóny. Ostatně nezaměstnanost klesá už čtyři roky za sebou a loni na podzim se už dostala pod hranici devíti procent, zatímco ještě v roce 2013 přesáhla 12% úroveň. I dnešní čísla o nezaměstnanosti v EMU by už s ohledem na rychlý růst ekonomiky měla vyznít pozitivně.
• Rozbřesk: Eurozóna v druhé recesi. A dolar sílí...na vlně rychlého oživení
  HDP v eurozóně spadlo do druhé pandemické recese. Poklesy ale nejsou tak výrazné, jak ukazovaly na základě měsíčních statistik naše (nowcast) modely. HDP v eurozóně spadlo o 0,6 % mezikvartálně, zejména kvůli výraznému poklesu německého hospodářství.
• Rozbřesk: Eurozóna ve střehu - kandidáti na francouzského prezidenta se utkají v TV debatě
  Na globálních a regionálních trzích vstupujeme do celkem hluchého týdne, kdy bude možné nabrat síly před koncem března, který může být hektičtější. Přesto se tento týden nemusíme úplně nudit, neboť již dnes večer může trhy oslovit TV debata prezidentských kandidátů ve Francii.
• Rozbřesk: Euro zůstává pod tlakem politiky
  Dnešní setkání euroskupiny (ministři financí eurozóny) je jednou z posledních šancí, jak “přiklepnout? Řecku další dávku pomoci ještě před nizozemskými volbami (15. března). Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se právě dnes měly “prolomit ledy?.
• Rozbřesk: EU řeší, zda půjčovat nebo rozdávat
  V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není.
• Rozbřesk: EU se "konečně" dohodla a srazila italské výnosy. Maďaři dnes zřejmě sníží sazby
  Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
• Rozbřesk: Evropa a Asie jedou po jiných covidových kolejích
  Akciové trhy dobývají nová maxima, tedy alespoň v USA. Zdá se totiž, jako by za nimi asijské trhy pomalu začaly pokulhávat (S&P 500 +0,30 % versus Hang Seng -0,70 % a KOSPI -1,40 %). A mohou k tomu mít pádný důvod.
• Rozbřesk: Evropa i v listopadu snížila spotřebu plynu o čtvrtinu
  Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.
• Rozbřesk: Evropa soutěží s Asií o americký plyn (a zatím vyhrává), cena elektřiny láme nové rekordy
  Situace na trhu s energiemi se za poslední asi měsíc všechno jen ne uklidnila. Cena ropy, která za běžné situace přitahuje z energetických komodit nejvíce pozornosti, klesla pod 100 USD/barel a zlevňují i benzín s naftou. Jak všichni víme, hlavní problém nyní ale leží jinde.
• Rozbřesk: Evropská i česká ekonomika nabírají na síle
  Po dvou největších ekonomikách v EU, které už své předběžné odhady HDP za první čtvrtletí již zveřejnily, dnes přijdou na řadu další země a zejména se ukáže, jak si vedla celá eurozóna a EU. Když se vrátíme krátce zpět, tak Francie rozhodně svým mezičtvrtletním růstem 0,3 % ani meziročním dosahujícím 0,7 % nijak neoslnila. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, jak silně se na tomto výsledku podílely zásoby a zahraniční obchod. O poznání lépe na tom bylo Německo, které si v úvodu roku připsalo 0,6 %, respektive meziročních 1,7 % s tím, že na růstu se podílely všechny části poptávky, zejména investice následované spotřebou a svůj podíl na růstu si připsala i pokračující úspěšná vývozní expanze německých firem.
• Rozbřesk: Evropská inflace se probouzí, i když celkem pomalu
  Pokud bude chtít ECB oddalovat konec své extrémně uvolněné politiky, nebude to mít jednoduché. Čísla z eurozóny vypadají velmi příznivě, počínaje rychlejším růstem ekonomiky, až na výjimky celkem se zlepšujícím obrázkem trhu práce, oživením úvěrů a konče vyšší inflací a pozitivními očekáváními pro další měsíce. Jako tradičně, vždy lze najít nějaké to ALE, za které může posloužit tradičně nižší jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo třeba silnější euro, které sice nemusí vadit německým exportérům, avšak těm dalším nepřidá.
• Rozbřesk: Evropská inflace stále hluboko pod cílem ECB
  Finální statistiky potvrdily, že inflace v eurozóně zůstává i nadále velmi utlumená. Zatímco ještě před rokem se na chvíli dotkla cíle ECB, v letošním roce se od něj spíše vzdaluje. Červnové 1,3 % u celkové inflace a ještě o něco nižší jádrová inflace snad už ani nikoho nepřekvapily. Jde samozřejmě o průměr a inflaci na této úrovni má aktuálně jen Belgie, zatímco inflace v jednotlivých zemích eurozóny se pohybuje mezi 0,2 % a 3,1 % shodou okolností podle toho, v jaké kondici je ta která ekonomika.
• Rozbřesk: Evropské akcie mohou mít z krachu obchodních jednání větší strach než americké
  Pokud by došlo na krach obchodních jednání mezi Čínou a USA, bude to na prvním místě eurozóna, která bude sklízet hořké plody v podobě přepisování růstových výhledů směrem dolů. Jsou to tedy možná poněkud paradoxně evropské akcie, které mohou mít z případného krachu americko-čínských obchodních jednání větší strach.
• Rozbřesk: Evropské dluhopisy pod taktovkou vývoje ve Francii a v Řecku
  Francouzské dluhopisy zastavily své ztráty, ale pořád nemohou najít pevnou půdu pod nohama. Šéf strategie Marine Le Penové v rozhovoru znovu připustil, že francouzský dluh může být převeden z eura do “nového franku?. To připadá v úvahu u dluhopisů, které byly vydány podle francouzského (a ne mezinárodního) práva. Těch je zhruba 80 % z celkového objemu - odhadem okolo 1,7 bilionu euro.
• Rozbřesk: Evropské firmy čekají výrazné zlepšení situace v průmyslu
  Předběžný odhad HDP indikující hloubku propadu ekonomiky ve druhém kvartále, nicméně bez jakýchkoliv dalších podrobností, je už za námi, ale červnové statistiky z jednotlivých odvětví přijdou na řadu až ve druhé polovině tohoto týdne. Dozvíme se nejenom to, zda pokračoval nákupní boom českých spotřebitelů, ale zejména, zda se firmám v průmyslu a ve stavebnictví začaly opět plnit zakázkové knihy nebo zda spíš jen finalizují dřívější objednávky a vyčkávají – se zaměstnanci na kurzarbeitu – co bude dál.
• Rozbřesk: Evropské vlády mluví o “New deal”, realita je však zcela jiná
  Potřebujeme nový “Marshallův plán” nebo Rooseveltův “New deal” - z krize se musíme proinvestovat. To jsou častá zvolání nejen českých politiků, avšak mezi rétorikou a realitou se vytvořila ohromná propast. Rozpočtová pomoc zatím na rozdíl od té měnově-politické vypadá jako chudý příbuzný, mělo by tomu přitom být naopak.
• Rozbřesk: Evropské volby - startér velkých změn ve vedení EU
  Víkendové evropské volby nastartují velké změny ve vedení Unie a eurozóny, které mohou výrazně změnit tvář EU v nejbližších letech. Pro trhy je to po právu zdroj velké nervozity. Bezprostředně po volbách začne výběr nového šéfa Evropské komise (namísto J. C. Junckera) a následně také prezidenta Evropské rady (namísto Donalda Tuska) a zejména nového prezidenta ECB (namísto Maria Draghiho).
• Rozbřesk: Evropskou ekonomiku opanoval optimismus z konce pandemie
  V posledním týdnu měsíce přicházejí obvykle na řadu různé průzkumy důvěry či nálad a výjimkou není ani ten právě končící. Už v pondělí jsme měli možnost se dozvědět, že českou ekonomiku opanoval největší optimismus od začátku pandemie, nebo že německé Ifo se dostalo na téměř dvouleté maximum. A včera pak přišly na řadu podrobné výsledky nálad za odvětví v jednotlivých zemích EU, které dubnový optimismus opět potvrdily. Nálada v zemích EU je nejlepší za poslední téměř tři roky, výrazně se zlepšila očekávání firem v případě dalšího vývoje zaměstnanosti i investic. Optimismus průmyslových firem je díky zakázkám dokonce nejvyšší v historii a pozitivní trend nabrala i očekávání v dalších odvětvích. Podnikatelé přitom nemají jen velká očekávání od příštích měsíců, kdy by měly odpadat restrikce s tím, jak ustupuje pandemie a rostou počty naočkovaných obyvatel, ale mnohem příznivěji hodnotí i svoji stávající ekonomickou situaci. Nevšimnout si nelze ani nadprůměrně dobré nálady spotřebitelů, kteří se sice více než v předchozích měsících obávají inflace, ale za to mnohem méně nezaměstnanosti.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh padá o 55 %. Remdesvir zabijákem koronaviru? Trhy to tak vidí...
  Zatímco řada zemí EU ještě nestihla dát do kupy statistiky z reálné ekonomiky za únor, k dispozici jsou už březnová tvrdá data z evropského automobilového trhu. Podle dnes zveřejněných výsledků se registrace nových vozů v EU meziročně propadly o 55 %, respektive téměř o 700 tisíc vozů. Na vině je nástup korona-krize, který vedl k uzavírání autosalonů a celkově přesměroval pozornost zákazníků úplně jiným směrem.
• Rozbřesk: Evropský automobilový trh se opět rozjíždí
  Už březnové statistiky ukázaly, že se prodeje automobilů v EU skutečně odrazily ode dna. Ty dubnové to jen potvrdily. Meziroční růst registrací nových osobních automobilů totiž tentokrát dosáhl úctyhodných 219 %. Už na první pohled je zřejmé, že zde hlavní roli sehrál velmi nízký srovnávací základ, neboť právě loni v dubnu – kdy už Evropa fungovala v rámci prvního lockdownu a automobilky tam dobrovolně odstavily výrobu – prodeje aut propadly o více než tři čtvrtiny. A proto ani oněch více než 200 % zatím nestačilo na to, dostat se na úroveň prodejů roku 2019.