Co přinese podzim na finanční trhy:

Podle Christophera Dembika ze Saxo Bank červené kontrolky globální ekonomiky pod vlivem blížících se voleb v USA i v Evropě opět blikají

Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroanalýz, Saxo Bank

V období mezi 26. zářím a 8. listopadem se v Evropě a ve Spojených státech budou konat šestery klíčové volby a referenda. V USA změří v prezidentských volbách své síly Hillary Clintonová a Donald Trump. Prezidenstké volby čekají i Rakousko. Minimálně jedny volby budou v Španělsku. Italské referendum může vyústit až v rezignaci ministerského předsedy Mattea Renziho. Referendum o migračních kvótách v Maďarsku by mohlo potvrdit nezadržitelný nárůst populismu v Evropě, což by byl pouhých několik měsíců po Brexitu další nezdar Evropské unie. Podle Christophera Dembika, vedoucího oddělení makroanalýz Saxo Bank, právě akumulace politických rizik ve velmi krátkém časovém období by mohla mít negativní dopad na finanční trhy. Od září už investoři nebudou mít čas si vydechnout. Politická rizika jsou na předním místě agendy.

Celkový přehled: zvyšující se politické riziko

Rizika se zvyšují, ale investoři zůstávají celkem klidní. Makroekonomický index rizika Citibank, který používá kalibraci k měření nechuti vůči riziku, se nachází na úrovni 2,24 %, což znamená, že investoři se budoucnosti pranic neobávají. Stejný optimismus lze zjistit u rozvíjejících se trhů: index rizika pro rozvíjející se trhy banky Barclays nedávno dosáhl nejnižší úrovně od počátku tohoto roku. Investoři očividně riziko nesprávně oceňují. Významný rozdíl mezi vnímáním investor a ekonomickou realitou pravděpodobně nepotrvá dlouho a návrat do reality bude obtížný.

Centrální banky nejsou všemohoucí

Pokud se na věc podíváme z té lepší stránky, centrální banky stále mají k dispozici způsoby, jak trh uklidnit v krátkodobém i střednědobém horizontu. Kromě toho bylo jejich jednání za účelem vyhnutí se finanční panice v důsledku britského referenda jistě rozhodující. Centrální banka však není všemohoucí a riziko centrálního plánovače může být v příštích měsících vyšší než kdykoli předtím. Navíc zbývá jen několik málo nástrojů a klíčové vlády, jako je ta americká, jsou paralyzovány volbami. Poslední výroční zpráva britské Banky pro mezinárodní úhrady (BIS) o tom hovoří jasně: nacházíme se na hranici možností centrální banky v důsledku klesajících výnosů a vyššího rizika spekulativních bublin. Navzdory více než 660 případům globálního snížení sazeb od krachu Lehman Brothers je růst nadále utlumen. Centrální bankéři nemají přesnou představu o tom, jaké další kroky podniknout, ale trh se tím momentálně příliš neznepokojuje.

Západní Evropa: “Za všechno může Brexit?

V Evropě zůstává směr hospodářského vývoje nejistý. Bude velmi snadné vinit Brexit za zpomalování růstu. Tento proces však začal už na začátku roku 2016. Evropa a Spojené státy se blíží k závěru hospodářského cyklu. Ve Spojeném království se již několik měsíců snižuje indikátor ekonomického zdraví ve výrobním sektoru (construction PMI), což je ukazatel trendu vývoje HDP, což potvrzuje, že britská ekonomika by zpomalila i v případě, že by země hlasovala ve prospěch setrvání v EU. Výsledek britského referenda tento proces pouze uspíší. Podle předběžných statistik bude Spojené království nejvíce postiženo v krátkodobém horizontu. Ukazatel PMI poukazuje na hospodářský pokles v důsledku Brexitu, jaký země nezažila od roku 2009, zatímco hospodářský optimismus CBI se snížil na -47 v červenci ve srovnání s -5 předchozí měsíc, což je nejnižší úroveň od roku 2009. Dle očekávání Bank of England je recese jasně na postupu. Centrální banka se v červenci rozhodla pro úrokové status quo, ale mohla by rozhodnout o snížení sazeb na svém nadcházejícím zasedání 4. srpna, neboť dřívější náznaky potvrzují ekonomické zpomalení v důsledku Brexitu. Podle tohoto konsensu lze očekávat, že úrokové sazby budou sníženy o 25 setin procenta. Je pouze otázkou času, kdy Spojené království dále uvolní svou monetární politiku. Pro Spojené království bude bezprostředním klíčovým úkolem vyřešit závažný deficit běžného účtu, který dosahuje téměř 7 % HDP. Slabší libra ekonomice patrně pomůže, ale je zde zřejmé riziko, že se přebytek v sektoru služeb v nadcházejících čtvrtletích sníží. V dlouhodobém horizontu však v britském hospodářství převažuje optimismus. Jediná země, která by mohla úspěšně překonat problémy spojené s vystoupením z EU, je právě Spojené království. Co se týče EU, je stále obtížné odhadovat dopad jeho odchodu. Podle závěru agentury Bloomberg by Brexit mohl snížit HDP v eurozóně o 0,1 procentních bodů v roce 2016 a o 0,3 procentních bodů v roce 2017. Tyto odhady je však třeba brát obezřetně vzhledem k četným nejistotám spojeným s politickým procesem, který teprve začal.

Znepokojení ohledně zdraví italského bankovního systému

Další důvod ke znepokojení má EU ohledně zdraví italského bankovního systému, které se pomalu, ale jistě zhoršuje již řadu let. Nedobytné pohledávky bank vyjádřené v procentu celkových úvěrů dosáhly 1,5 % ve Spojeném království, 5 % ve Francii a 18 % v Itálii. Nesplácené úvěry v italském bankovním sektoru dosahují celkem 400 bilionů eur, což odpovídá 20 % italského HDP. Pouhých 10 % z této částky však představuje skutečné bezprostředně hrozící riziko. Jedná se o kritickou úroveň, avšak v žádném případě o neřešitelný problém. Chybí zde však politická vůle k jednání. Ve skutečnosti jsou italské banky stromem, pro který není vidět les. Navzdory hospodářským reformám zejména na pracovním trhu, které prosadil Matteo Renzi, je hlavním problémem Itálie chybějící hospodářský růst. Při stálých cenách se italský HDP za posledních 15 let nezvýšil. 15 let bez hospodářského růstu! Potíže bankovního sektoru budou vyřešeny, ale pokud Itálie nebude schopna dosáhnout udržitelného růstu, dříve či později se objeví znovu.

Skandinávie: ve skutečnosti je černou ovcí Evropy Finsko

V eurozóně je jedna země, kde je podnikatelská důvěra dokonce na ještě nižší úrovni než v Řecku – a tou zemí je Finsko. Poslední údaje ukazují, že podnikatelská důvěra si ve Finsku stojí na záporných -12,1, zatímco v Řecku je to -9,1 a v eurozóně -2,3. Finsko je dokonalým příkladem země, která usnula na vavřínech a nedokázala posunout svou ekonomiku na další úroveň inovačního cyklu. V dokonalém světě by nejsnazším způsobem, jak znovu nabýt konkurenceschopnosti, byla devalvace měny, což ale není možné vzhledem k tomu, že země přijala euro. Aby to nebylo tak jednoduché, cena práce od roku 2008 stoupla téměř o 20 %, zatímco řada evropských zemí naopak zaváděla reformy ke snížení ceny práce. Rána z milosti pak přišla v okamžiku, kdy se Evropská unie, jejímž členem je i Finsko, rozhodla zavést hospodářské sankce vůči Rusku, které je pro Finsko jedním z hlavních exportních trhů. Přestože Finsko od roku 2015 uniká recesi, hospodářský růst zůstává velice křehký a nízká podnikatelská důvěra jen potvrzuje neveselé vyhlídky. Pakt konkurenceschopnosti mezi vládou a klíčovými odbory, který byl uzavřen před měsícem a prodlužuje pracovní dobu, je nutným nouzovým opatřením, ale ke konsolidaci růstu nebude stačit. Podnikatelská důvěra v příštích měsících pravděpodobně zůstane na své stávající úrovni.

Střední východ: Turecko se zmítá v chaosu

Co se týče rozvíjejích se trhů, tento měsíc budou všechny zraky upřeny na Turecko. Po pokusu o vojenský převrat agentura S&P snížila rating Turecka z BB+ na BB s dalším negativním výhledem. Devatenáctého srpna má Fitch Rating publikovat svůj nezávislý přehled hodnocení pro Turecko a stejně jako S&P téměř jistě sníží jeho úvěrový rating. Po několik let neměla rozhodnutí ratingových agentur na hospodářský a finanční vývoj většiny zemí žádný rozhodující dopad. To však není případ Turecka, které je díky nízkým zahraničním rezervám, nízkým domácím úsporám a především zvyšujícímu se vnějšímu zadlužení extrémně závislé na zahraničním financování. Od roku 2002, kdy se vládní strana AKP dostala k moci, se vnější zadlužení zvýšilo o 120 %. Politická nestabilita bude mít pro zemi nejméně čtyři zásadní finanční důsledky:  1) finanční náklady tureckých společností v jiných měnách než je domácí lira pravděpodobně významně porostou v důsledku devalvace liry vůči americkému dolaru, což by mohlo snížit soukromé investice a posílit úvěrové riziko bank; 2) ziskovost bank, která od prosince 2007 do prosince 2015 poklesla o téměř 55 %, bude patrně i nadále klesat, což vyvolá otázky ohledně přístupu k likviditě; 3) nedávné silné oživení v přílivu zahraničních investic patrně nabere zpětný kurz a zesílí tak nervozitu na trhu; 4) slibované reformy ke snížení závislosti na zahraničním financování se odkládají na neurčito. Růst HDP zůstává nad dlouhodobým průměrem, ale riziko poklesu se značně zvýšilo. Zpomalení růstu je nevyhnutelné a mohlo by způsobit zesílení tlaku na centrální banku, jejíž nezávislost je už nyní nezodpovězenou otázkou, aby na svém nadcházejícím zasedání 23. srpna dále uvolnila monetární politiku.

Christopher Dembik je ekonom pracující v pařížské pobočce Saxo Bank. Pracoval jako analytik v oblasti nových technologií v Ekonomické misi francouzského velvyslanectví v Izraeli a později se stal vedoucím Forex.fr, francouzského portálu specializujícího se na Forex a makroekonomické analýzy. Vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris a získal magisterský titul i na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd. Christopher je pravidelným komentátorem ekonomických a finančních zpráv v národním i zahraničním tisku – Bloomberg, CNBC, Reuters, Dow Jones Newswire, atp. Je členem francouzského ekonomického think-tanku, Nadace Concorde.

Saxo Bank:

Saxo Bank, specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank také na vybraných trzích poskytuje tradiční bankovní služby prostřednictvím Saxo PrivatBank. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve 25 pobočkách na pěti světových kontinentech.