Co přinese zítřejší zasedání Bank of Japan?

Už je tomu rok, co guvernér Bank of Japan (BoJ) Haruhiko Kuroda naposledy uvolnil měnovou politiku a oslabil tak japonskou měnu o vysoké stovky pips. Část trhu spekuluje, že by na zítřejším zasedání mohlo přijít něco podobného. Reálně totiž hrozí, že japonská ekonomika otevřela v minulém čtvrtletí bránu recese. Z BoJ však zatím nezaznělo nic, co by na další stimul ukazovalo. Dle zpráv z okolí guvernéra to vypadá, že se stále drží svého příběhu, což ostatně ukázal také na posledních tiskových konferencích BoJ. Haruhiko Kuroda vyzdvihuje pokroky a upozaďuje chabé výkony a budoucí rizika. Říká, že politika BoJ funguje, inflace je na dobré cestě k růstu a výhled pro japonskou ekonomiku se zlepšuje. Až na posledním zasedání byla zmíněna situace v Číně, která má na Japonsko výrazný dopad. Přitom kdokoliv, kdo se jen trochu zajímá o japonskou ekonomiku, musí brzy přijít na to, že slova guvernéra nesedí. Tvrdá data rozhodně nepodporují teorii o lepších japonských vyhlídkách. Dle nedávného průzkumu Bloombergu sází na rozšíření stimulu necelá polovina oslovených analytiků. Téměř stejný počet z nich ovšem nečeká další zásah v následujícím půl roce. Jen několik hodin před zveřejněním dat sází většina oslovených analytiků, že výše stimulu zůstane na současných 80 bilionech jenů ročně (cca 660 mld. USD). Jen přibližně třetina čeká rozšíření stimulu v rozmezí 85 - 100 bilionů jenů.

Dle dat COT reportu klesaly v posledních měsících sázky na pokles japonského jenu skupiny velkých obchodníků. Dle posledních statistik se dokonce dostaly na jedny z nejnižších hodnot za poslední roky. Japonská měna naopak posílila z 13 letých minim dosažených na USD/JPY v červnu. Kurz se už od přelomu srpna a září drží často v okolí hladiny 120 USD/JPY.

Graf: Pokles short pozic na jenu oslabuje pár USD/JPY, zdroj: Bloomberg

Silnější měna ovšem znamená, že BoJ se bude obtížněji přibližovat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, ke kterému by se chtěla dostat v polovině příštího roku. Spekuluje se, že cíl bude posunut minimálně do roku 2017, i když i tento termín se vzhledem k současné situaci zdá optimistickým. Pokud totiž inflace poroste v tomto roce o 0,5 %, bude to příjemným překvapením. Čím dál více se ovšem objevují pochybnosti, že i kdyby BoJ rozšířila své nákupy, tak by to na inflaci velký dopad nemělo. Tento dojem vznikl na základě skutečností z posledních let. BoJ výrazně uvolnila svoji měnovou politiku už téměř před 3 roky a japonská ekonomika stále bojuje na pomezí inflace a deflace. Začalo se na 50 bilionech jenů a současný stimul dosahuje na 80 bilionů jenů ročně. Problémová situace je také to, že nákupy dosahují cca 90 % hodnoty nového vládního dluhu. Jak dlouho bude ještě mít BoJ co bez větších problémů nakupovat? Pro další vývoj USD/JPY budou důležitá také přicházející americká makrodata, na základě kterých budou obchodníci odhadovat připravenost Fedu k prosincovému růstu sazeb. Poslední zasedání Fedu měla na kurz USD/JPY vyšší dopad než BoJ. To není sice pravděpodobně velkým překvapením, ovšem další "překvapivé" rozšíření japonského stimulu by mohlo párem skutečně významně pohnout. Japonské měně by v případě zachování stimulu mohlo v dalších týdnech "hrozit" posilování. Investoři si jsou vědomi limitů měnové politiky a neochotě BoJ dále rozšiřovat již v současnosti extrémní program kvantitativního uvolňování. Podobná situace by mohla také nastat, pokud by byl stimul navýšen pouze kosmeticky o pár bilionů jenů, které by nic neřešily. Naopak k výraznému oslabení japonské měny by byla třeba další pořádná bazuka, která ovšem není příliš pravděpodobná. Z širšího pohledu hrozí BoJ ztráta kredibility v případě, že bude stále pět ódy na silnou a úspěšnou japonskou ekonomiku, jejíž prosperita je hned za rohem. A dokonce i pokud pouze stimul nenavýší, začne trh pochybovat, že BoJ je schopna a ochotna s nepříznivým stavem ekonomiky i inflace bojovat. A i ty chabé úspěchy, které si za poslední roky připsala, by se jí mohly začít rozpouštět pod rukama kvůli rostoucí nedůvěře trhů. Zítřejší rozhodnutí bude zajímavé, ať už dopadne jakkoliv.

Čtěte více

• Co přijde po skvělých výsledcích? Obavy drží akcie níž, stoupá zájem o dluhopisy
  Závěr týdne stále negativně ovlivňují výhledy některých z velkých technologických jmen, aktuálně především Amazonu. V podstatě se vracíme k naší otázce před startem výsledkové sezóny, tedy zda se trh nechá unést dobrými čísly, nebo přesune pozornost k už ne tak hvězdným příštím kvartálům. Dá se říci, že na investory zatím funguje obojí, ovšem momentálně převládá pohled dopředu a ten je spojen s obavami.
• Co přináší obchodní dohoda EU s USA?
  Vyjednavači EU a USA podle posledních zpráv dosáhli obchodního příměří. Výsledkem je 15% plošné clo na veškerý vývoz zboží z EU do USA. Na zhruba dvě třetiny zboží budou tedy platit cla o 5procentních bodů vyšší (nárůst z 10 % na 15 %), zatímco ústupkem Spojených států jsou nižší sektorová cla – na automotive i na farmaceutické výrobky budou platit nakonec také cla ve výši 15 %.
• Co přinese další halving bitcoinu
  Hodleři vyčkávají, co z dlouhodobého hlediska přinese halving. Mnozí spekulují a přemýšlí, zda se objeví nová třída bitcoinových milionářů.
• Co přinese nařízení DORA v roce 2025?
  S blížícím se rokem 2025 vstoupí v platnost nové nařízení Evropské unie známé jako DORA (Digital Operational Resilience Act), které doplní stávající regulace MiFID II a MiCA. Toto nařízení si klade za cíl posílit digitální odolnost finančních institucí vůči kybernetickým hrozbám. Společnost Virarosi, díky své estonské licenci, již nyní splňuje požadavky těchto regulací a je připravena zajistit bezpečné a transparentní prostředí pro své klienty. Více informací níže v celém článku.
• Co přinese odchod SAE z OPEC?
  „Spojené arabské emiráty se rozhodly opustit OPEC s účinností od 1. května, a to v rámci strategického přesměrování v návaznosti na válku v Íránu. Tento konflikt nejen výrazně narušil regionální energetické toky, ale zároveň vedl k odčerpání globálních komerčních i strategických zásob ropy. Trh tak bude po skončení bojů čelit dlouhému období jejich obnovy.
• Co přinese omezování nákupů aktiv aneb nakupujte fámy, prodávejte jistotu
  Jedním z klíčových témat letošního roku bude omezování nákupů aktiv americkou a evropskou centrální bankou (tapering). Z analýzy reakcí trhů na předchozí omezování nákupu aktiv vyplývá, že trhy nejvíce reagují na předběžná oznámení. V tuto dobu výnosy na delších splatnostech rostou, výnosová křivka se stává strmější, v segmentu 30-50 let naopak plošší. Krátký konec výnosové křivky je pak ukotven očekáváními, že úrokové sazby zůstanou v nejbližším období beze změny. Jakmile jsou však sděleny konkrétní kroky týkající se taperingu, růst výnosů se zastavuje, volatilita na trhu klesá, přičemž v době, kdy jsou nákupy skutečně omezovány, se již trh věnuje něčemu zcela jinému. ECB s náznaky ohledně omezování pandemického programu zřejmě nepřijde dříve, než bude znát výsledky své strategické revize nástrojů měnové politiky. Jako termín pro předběžná oznámení by tak přicházelo v úvahu září. Konkrétní kroky ECB podle našeho názoru neoznámí dříve než v říjnu či v prosinci, ale rozhodně ne dříve než Fed. Ten by s předběžným oznámením mohl přijít v srpnu, a to v době konání sympozia v Jackson Hole. Na trzích tak opět začne platit staré dobré pravidlo: nakupujte fámy, prodávejte jistotu.
• Co přinese páteční setkání v Jackson Hole?
  Centrální banky v posledních týdnech stále více snižují sazby. Potvrdí se po pátečním projevu guvernéra Fedu Powella, že dochází k obratu globální monetární politiky? Seznam mluvčích ještě není znám, ale hlavním tématem by měly být výzvy monetární politiky. Diskutovat se bude také o dopadech rozdílných úrokových sazeb, důsledcích kvantitativního uvolňování na kapitálové trhy, o novém mandátu centrálních bank a cestě k normalizaci.
• Co přinese podzim na finanční trhy:
  V období mezi 26. zářím a 8. listopadem se v Evropě a ve Spojených státech budou konat šestery klíčové volby a referenda. V USA změří v prezidentských volbách své síly Hillary Clintonová a Donald Trump. Prezidenstké volby čekají i Rakousko. Minimálně jedny volby budou v Španělsku. Italské referendum může vyústit až v rezignaci ministerského předsedy Mattea Renziho. Referendum o migračních kvótách v Maďarsku by mohlo potvrdit nezadržitelný nárůst populismu v Evropě, což by byl pouhých několik měsíců po Brexitu další nezdar Evropské unie. Podle Christophera Dembika, vedoucího oddělení makroanalýz Saxo Bank, právě akumulace politických rizik ve velmi krátkém časovém období by mohla mít negativní dopad na finanční trhy. Od září už investoři nebudou mít čas si vydechnout. Politická rizika jsou na předním místě agendy.
• Co přinese první státní návštěva čínského prezidenta ve Washingtonu po více než deseti letech?
  Čínský prezident Si Ťin-pching dorazil do Washingtonu na dvoudenní summit s Donaldem Trumpem. První dohoda mezi USA a Čínou přitom padla ještě před začátkem samotných jednání.
• Co přinese rozhodnutí Fed a klíčový earnings týden?
  Následující týden bude ve znamení bohatého makroekonomického programu v čele s rozhodnutí Fed a akcioví investoři získají příležitosti na obchodování earnings.
• Co přinese zpráva ze zasedání Fed? – Makrodata na 18.-21.11
  Čeká nás další týden s mnoha důležitými daty. Investoři nejvíce očekávají středeční zprávu ze zasedání Fed, která by m...
• Co přinese zrušení daně z nabytí nemovitosti? Kdo si pospíší, vydělá na tom dvakrát
  Současná složitá situace, která se v řadě zemí nyní mění ve více ekonomických problémů než zdravotních, přinesla také u nás nejedno podpůrné opatření. K přerušení EET, zrušení Účtenkovky a podobně se trochu nečekaně rychle dostalo i na zrušení jedné z velmi diskutabilních až sporných daní – daně z nabytí nemovitých věcí. Co může tato změna v praxi přinést v oblasti financování bydlení nebo investic do nemovitostí?
• Co přinesla Apple konference?🍎
  Včera večer společnost Apple představila novou řadu iPhonů, která opět nepřinesla revoluci, ale spíše další evoluci. Při této příležitosti jsme se podívali na společnost Apple, na to, jak důležitý je pro ni nový iPhone a s jakými problémy se letos potýká. Více v našem videu.
• Co přinesla Německu Angela Merkelová v oblasti ekonomické reformy?
  Je neoddiskutovatelné, že Německo má obrovsky silné stránky zahrnující nízkou míru nezaměstnanosti (5,6 % na celostátní úrovni a v Bavorsku dokonce jen 3 %), úvěrové hodnocení AAA, a řadu nadnárodních firem, které fungují po celém světě. Na druhé straně však stojí fakt, že německá ekonomika je v podstatě „nefunkční“.
• Co přinesl Brexit na finanční trhy?
  Voliči ve Velké Británii hlasovali ve čtvrtečním referendu pro odchod země z Evropské unie po 43letém členství. Světové finanční trhy propadaly a ukázaly, že zpráva je pro finanční trhy největší šok od globální ekonomické krize z roku 2008.
• Co přinesl CES 2026 z pohledu investora?
  Každoroční veletrh spotřební elektroniky v Las Vegas je klíčovou událostí pro technologický průmysl. Letos se pozornost přesunula z „co umí AI říkat“ na „co umí AI dělat“. Přesouváme se z fáze chatbotů a vstupujeme do éry „fyzické AI“, což je změna, která začíná přetvářet valuace největších světových hráčů v odvětví AI.
• Co přineslo červencové zasedání ECB? Co z toho plyne pro euro?
  Evropská centrální banka (ECB) ponechala na svém včerejším zasedání monetární politiku beze změny. Prezident Mario Draghi...
• Co přineslo červnové zasedání ECB?
  Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny na historickém minimu. Sazba pro refinanční operace zůstala na nule a depozitní sazba, která je nyní považována za hlavní nástroj úrokových sazeb, zůstala na úrovni mínus 0,40 procenta.
• Co přineslo zasedání české a britské centrální banky, konec týdne ve znamení dat NFP z USA; analýza EUR/USD, GBP/AUD
  Rozhovory s Řeckem o třetím úvěrovém programu úspěšně pokračujía Evropská komise (EK) stále věří, že dohody by mohlo být dosaženo...
• Co přineslo zasedání ECB?
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu z 0,25 procenta na 0,15 proce...