Převzetím hypotečních agentur v USA naplno vypukla krize

Dosud poslední celosvětová hospodářská krize sice vypukla naplno před deseti lety, 7. září 2008, převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou, problémy se ale objevily dříve. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi.

Důvodem otřesů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V průběhu let 2006 a 2007 rekordně rostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték v USA, což zapříčinilo krach desítek poskytovatelů úvěrů. Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku. Důvodem oprávněných obav bylo, že trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

A obavy se naplnily. V srpnu 2007 největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů, což zdůvodnila krizí v sektoru rizikových hypoték v USA, a krize se tak přelila do Evropy. Firmy, které obchodovaly se strukturovanými dluhopisy souvisejícími s hypotékami, musely jejich hodnotu ve svém účetnictví odepsat a dostaly se do problémů. Následoval růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Centrální banky proti krizi zasáhly pumpováním krátkodobých úvěrů, ale situace se zlepšila jen dočasně. Na podzim roku 2007 ohlásila řada prestižních bank těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.

V březnu 2008 americká centrální banka (Fed) oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby se jednalo hlavně o pumpování dalších peněz do ekonomiky. V březnu bylo také oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.

Sedmého září americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků. Agentury již ale vládě na dividendách zaplatily více peněz, než stála jejich záchrana. S plnou silou krize poté udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli, což byl největší bankrot v dějinách Spojených států.

Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky.

Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Jednotlivé země také na krizi reagovaly záchrannými plány v hodnotě stovek miliard dolarů, zvýšením záruk na bankovní vklady nebo zavedením takzvaného šrotovného. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu. Finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, které letos záchranný program opustilo. Kvůli krizi přijala EU řadu opatření, mj. vytvořila dva záchranné mechanismy, schválila přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur v EU.

Měřeno makroekonomickými údaji v Evropě skončila nejhlubší poválečná recese ve třetím čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nehorší recese od velké krize v 30. letech technicky vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Že se evropská ekonomika dokázala vymanit i z dluhové krize dokládají výsledky eurozóny i celé Evropy za loňský rok. HDP zemí používajících euro i celé EU se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let.

Za hlavní viníky krize většina ekonomů označila "nenasytné" bankéře, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení. Kritice také neušla americká centrální banka Fed, která podle jejích kritiků po recesi v roce 2001 držela příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobil rozsáhlou úvěrovou bublinu.

Někteří ekonomové ale varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Překvapivé snížení těžby ze strany OPEC+ zvýšilo cenu ropy o pět procent
  Ceny ropy při pondělním zahájení obchodování prudce povyrostly, přidávají zhruba pět procent. Reagují na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.
• Přeshraniční akvizice zahrnujících firmy z USA výrazně klesly
  Hodnota přeshraničních akvizic a fúzí zahrnujících společnosti ze Spojených států v první polovině letošního roku klesla o 48 procent na 204 miliardy USD (4,6 bilionu Kč). To je nejnižší pololetní hodnota od první poloviny roku 2014, uvedla agentura Bloomberg. Navíc žádná z deseti největších dohod oznámených v letošním roce v USA nezahrnovala zahraničního kupce nebo prodejce, zatímco v posledních letech to bývaly čtyři z deseti.
• Přes milion Američanů přišlo o podporu v nezaměstnanosti
  Přes milion Američanů se od soboty musí obejít bez podpory v nezaměstnanosti poté, co se zákonodárci ve...
• Přes Vánoce bude nízká volatilita, mimo rubl
  V poměrně klidných obchodních seancích během vánočních svátků se obvykle na měnových trzích nečeká...
• Přes 60 procent japonských firem čeká kvůli koronaviru nižší zisk
  Více než 60 procent japonských firem očekává, že kvůli šíření koronaviru bude mít nižší zisk. Ukázal to průzkum, na který se dnes odvolává agentura Reuters a který se konal v polovině února. Potvrzují se tak obavy trhů, že by se třetí největší ekonomika světa mohla kvůli epidemii propadnout do recese. Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda uvedl, že jeho instituce bedlivě sleduje vývoj a v případě nutnosti bude jednat.
• Přes 70 procent exportérů se zajistilo proti výkyvům měny
  Přes 70 procent exportérů se dosud různými finančními instrumenty zajistilo proti výkyvům kurzu koruny po očekávaném konci intervencí České národní banky na oslabení koruny. Zajištěno mají od 40 do 70 procent očekávaných tržeb. Na dnešním Exportním fóru v Mladých Bukách to ČTK řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Režim forexových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013.
• Přes 700 ekonomů se v otevřeném dopise staví proti zvolení Trumpa
  Více než 700 ekonomů, včetně sedmi laureátů Nobelovy ceny, se v otevřeném dopise, na nějž upozornil web stanice CNN, staví proti znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho výkon mandátu označují za "nepřetržitý útok na demokracii". Současný nájemce Bílého domu podle signatářů reaguje neobratně na pandemii nemoci covid-19 a šíří nebezpečné dezinformace.
• Přetrvávající obavy o další vývoj v Itálii
  Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se ohradil proti kritice několika evropských politiků ohledně jeho...
• Převaha LONG pozic na USD/JPY výrazně snížena
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Převzetí Avastu patří k největším prodejům českých firem do zahraničí
  Výběr příkladů prodeje firem původně z českých zemí do zahraničí v posledních desetiletích (americká softwarová společnost NortonLifeLock v úterý oznámila, že se dohodla s českou nadnárodní antivirovou firmou Avast na jejím převzetí za 8,6 miliardy dolarů (více než 186 miliard Kč):
• Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do firmy ČEZ, řekl její šéf
  Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do polostátní energetické skupiny ČEZ, řekl dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg generální ředitel burzy Petr Koblic. Obrat hlavního indexu PX se od vrcholu v roce 2007 snížil do konce loňského roku o 87 procent. ČEZ je největší veřejně obchodovaná společnost východního křídla EU. Jeho tržní hodnota se pohybuje kolem 514 miliard Kč. Česká vláda se snaží posílit kontrolu nad energetikou. Ohledně svých plánů mlží, ale hrozí, že nakonec dojde k rozdělení energetické firmy a vyřazení její části z trhu, napsala agentura.
• Při brexitu bez dohody chce Londýn EU zaplatit 9 místo 39 mld. GBP
  Pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber. Britský premiér Boris Johnson to dnes hodlá sdělit představitelům Evropské unie, uvedl britský portál MailOnline.
• Při brexitu lze čekat tlak na posilování koruny
  V případě odchodu Británie z EU začne podle ekonomů oslabovat euro a česká koruna by měla mít tendenci...
• Přichází čas na intervenci Bank of Japan?
  Cena měnového páru USD/JPY se znovu dostala do oblasti, která je extrémně důležitá pro Bank of Japan.
• Přichází post-brexitový Fed
  Eurodolar se aktuálně pohybuje v blízkosti 1,1000 v mírně sestupném trendu. Mírné posilování dolaru...
• Přijde po ECB další pokles EUR/USD?
  Evropská centrální banka (ECB) sice včera nepřišla s žádným novým opatřením, kterým by vrhla na trh...
• Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné
  Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
• Příjmy Američanů vzrostly nejrychleji za osm let
  Příjmy Američanů vzrostly v prosinci proti předchozímu měsíci o 2,6 procenta, nejrychlejším tempem za...
• Příjmy i výdaje spotřebitelů v USA stouply
  Příjmy i výdaje spotřebitelů ve Spojených státech v únoru vzrostly, podle tamního ministerstva obchodu růst...
• Příjmy Japonska z daní loni poprvé od roku 2009 klesly
  Příjmy Japonska z daní v loňském fiskálním roce činily zhruba 55,5 bilionu jenů (11,3 bilionu Kč) a poprvé od roku 2009 byly nižší než v předchozím roce. Vláda tak bude mít méně peněz pro dodatečné stimulační výdaje, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj.