Česká koruna - nejsilnější v regionu díky dobrým číslům HDP

18.8.2013: Středoevropské měny se minulý týden obchodovaly v negativním teritoriu. Jejich vývoj byl kromě domácích makroekonomických a politických událostí ovlivněn i globálním sentimentem. Na trhu opět dominoval strach, že americká centrální banka (Fed) sníží objem nakupovaných dluhopisů již v září, a to v důsledku lepšících se makroekonomických dat z USA. Program kvantitativního uvolňování vytvářel dodatečnou poptávku po amerických bondech, jejichž cena následně rostla a výnosy klesaly. Právě nízké výnosy z dluhopisů a dostatek levných peněz podněcoval hlad investorů po rizikových aktivech, mezi něž se řadí i středoevropské měny jako maďarský forint (HUF), polský zlotý (PLN) a česká koruna (CZK). Negativní globální sentiment dokázala překonat jenom CZK, která ve středu díky překvapivě dobrým číslům HDP posílila o 0,5 procenta, což ji pomohlo uzavřít celý týden v malém plusu.

Ve středu byla zveřejněna data HDP nejen Německa, Francie a eurozóny jako celku. Svá hospodářská čísla rovněž publikovaly státy středoevropského (CEE) regionu. Polští i čeští exportéři ukázali, že dokážou využít ekonomického oživení západních sousedů ve svůj prospěch, což se ale nepodařilo Maďarům.

Region CEE před krizí (před rokem 2008) výrazně rostl a táhl evropské hospodářské výsledky. Nyní se karta otočila a tyto země jsou závislé na poptávce západních ekonomik. Nyní rozhoduje západ, jestli se ve střední Evropě opět rozběhne agresivnější ekonomický růst nebo ne. Dalším klíčem a krokem k dynamičtějšímu růstu HDP pak bude nastartování spící domácí spotřeby ochromené vládními škrty.

Polsko

V pondělí byl zveřejněný běžný účet země, který dosáhl v červnu přebytku 574 miliónů eur, což je výrazný nárůst nejen ve srovnání s květnem, kdy vykázal přebytek 165 miliónů eur, ale hlavně ve srovnání s předchozími měsíci, kdy byl deficitní. Za období duben, květen, červen 2013 dosáhl přebytek běžného účtu nejvyšší souhrnné čtvrtletní hodnoty za posledních 13 let. Hodnota 1 453 miliard eur ve srovnání s prvním kvartálem, kdy byl běžný účet 2 059 miliard eur v deficitu, je nečekaným zlepšením. Data potvrdila, že export je nyní hlavním hnacím motorem polské ekonomiky a dává jí naději na dynamičtější ekonomický růst v příštím období. Přebytková bilance zahraničního obchodu je rovněž pozitivní pro polský zlotý (PLN). Červnový export meziročně posílil o 7,1 procenta, přičemž vývoz do rozvojových krajin vzrostl za první letošní pololetí o 22,4 procenta. Na druhé straně dovoz klesl v červnu o 0,7 procenta kvůli slabé domácí poptávce, která odráží křehkost polské ekonomiky.

Polsko začíná postupně zveřejňovat lepší ekonomická data, což potvrdila i středeční čísla HDP. Ten posílil mezikvartálně o 0,4 procenta a meziročně o 0,8 procenta. Hospodářství pomohl hlavně export, což potvrdil již zmiňovaný běžný účet země. Export je posílen slabým zlotým, který od roku 2008 ztratil vůči euru přes 30 procent. Země rovněž těží ze zlepšující se situace v sousedním Německu. Polsko jako jediné neupadlo v čase krize do recese a pravděpodobně se ji i úspěšně vyhne i v budoucnu.

Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen (CPI) vyskočila v červenci meziročně na 1,1 procenta poté, co v červnu dosáhla jenom 0,2 procenta. Ačkoli analytici očekávali zvýšení cenové hladiny, předpokládali meziroční nárůst jenom ve výši 0,5 procenta, a tak je červencová čísla překvapila. Nicméně inflace je stále pod cílem NBP (2,5 procenta.) Na data reagovaly výnosy dluhopisů, které mírně vzrostly. Vyšší inflace jde ruku v ruce se slovy guvernéra, že cyklus snižování úrokových sazeb je letos u konce. Polská národní banka (NBP) letos již snížila úrokové sazby ze 4 na 2,5 procenta.

Polský zlotý minulý týden i navzdory lepším makroekonomickým číslům oslabil a vůči euru si odepsal 1,25 procenta. V cestě ho nezastavila ani silná úroveň „rezistence“ 4,20 EUR/PLN. (Z technického hlediska má EUR/PLN otevřený prostor k 4,2614, nicméně silně by mohl zafungovat i naznačený trendový kanál. Trh by v případě testování kanálu mohl dotvořit divergenční kanál na oscilátoru.)

Graf: denní graf EUR/PLN

Příští týden bude v Polsku nejdůležitější sledovat průmyslovou výrobu zveřejněnou v úterý.

Maďarsko

Maďarský forint v úterý oslabil, poté co data ukázala na pokles inflace. Index spotřebitelských cen (CPI) dosáhl v červenci meziročního růstu 1,8 procenta ve srovnání s červnovým 1,9 procentním růstem. Nicméně analytici očekávali až 2,1 procentní zvýšení cenové hladiny. Nejvíce klesly ceny potravin a energií pro maloodběratele. Maďarský parlament letos snížil ceny energií pro domácnosti již podruhé. Důvodem je naha o ulevení obyvatelům, které tíží břemeno cizoměnových hypoték, jejichž úrokové náklady se slábnoucím forintem rostou a následně ochromují jejich spotřebu. Vláda ponižuje ceny energií také proto, aby zkrotila inflační tlaky a maďarská centrální banka (MNB) mohla dále snižovat úrokové sazby. MNB letos zrazila úrokovou sazbu již 7krát, a to v celkové výši 1,75 procenta na aktuální úroveň 4 procenta. Centrální banka u příležitosti posledního snížení sazeb v červenci naznačila, že tomuto cyklu ještě není konec a tudíž nevyloučila další pokles sazeb. Ten však plánuje provést po menších dílech než 25 bodů, jak tomu bylo dosud. (Více o MNB a úrokových sazbách zde). Maďarská centrální banka nyní sleduje jenom jeden cíl, jímž je inflace, která by neměla překonat 3 procenta. Současná cenová hladina ji proto otevírá prostor pro další ponížení úrokových sazeb. Centrální banka musí hlídat jenom slábnoucí forint (nižší sazby povedou k jeho dalšímu oslabení), který následně zdraží ceny importovaných pohonných hmot, které by pak mohly tlačit na růst cenové hladiny. Nejbližší zasedání MNB, na němž se bude rozhodovat o výši úrokových sazeb je 27. srpna 2013.

Maďarsko podobně jako Polsko i Česko zveřejnilo ve středu svá data HDP za druhé čtvrtletí. Ekonomika si mezičtvrtletně polepšila o 0,1 procenta a dosáhla poprvé od roku 2011 růstu i v meziročním srovnání, a to 0,5 procenta. Expanzi nejvíce pomohlo zemědělství a stavebnictví. Na druhé straně zaostávaly služby a průmysl. Data byla sice v souladu s očekáváním trhu, avšak někteří je považují za zklamání hlavně poté, co maďarská ekonomika ukázala, že není schopna agresivnějšího růstu v období, kdy prosperovali její obchodní partneři Německo i Francie.  Data HDP tak potvrdila, že MNB by ještě mohla snížit úrokové sazby.

Největší maďarská bankaOTP tento týden oslabila poté, co zveřejnila svoje výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí 2013. Konsolidovaný zisk po zdanění dosáhl na 40,58 miliard forintů (180 miliónů USD). 24 procent ze zisku přinesly zahraniční pobočky, což je výrazný pokles ve srovnání s prvními třemi měsíci letošního roku, kdy se podílely na zisku až 45 procenty, přičemž bankovní dlouhodobé plány počítaly s tím, že zahraniční pobočky přinesou až 90 procent z celkového zisku. Nejlépe si vedlo Bulharsko a nejhůř Rusko. Zisky OTP rovněž ochromila jednorázová finanční transakční daň ve výši 13,2 miliard forintů. Cena akcií OTP banky je již měsíc pod tlakem kvůli obavám ohledně konsolidace cizoměnových půjček a prodeje velké části jejích akcií generálním ředitelem a členem bankovní rady. Tento týden akciím nepomohly ani zmiňované výsledky hospodaření.

Ačkoli maďarský forint minulý týden zaútočil (oslabil) až k hladině 300 HUF za EUR, prolomit a uzavřít nad ní týden, se mu ale již nepodařilo.  HUF celý týden kromě čtvrtka oslaboval a celkově si vůči euru odepsal 1,34 procenta. Důležité pro další vývoj forintu bude právě kulaté číslo 300, a jestli bude mít euro dostatečnou sílu ho definitivně prolomit. 

Graf: denní graf EUR/HUF

Maďarský trh je zavřený příští pondělí a úterý. Příští týden nebudou zveřejněna žádná důležitá makroekonomická data.

Česká republika

Ve středu byla zveřejněna pozitivní data HDP za druhé čtvrtletí 2013. Česku se téměř po dvou letech podařilo dosáhnout kladných hodnot a snad i vymanit se z druhé recese od roku 2008. HDP v mezičtvrtletním srovnání posílilo o 0,7 procenta, k čemuž mu pomohl hlavně export. Nicméně v meziročním srovnání zůstává HDP stále v negativních číslech (- 1,2 procenta). Vzhledem k tomu, že hlavním tahounem růstu je nyní export, visí osud české ekonomiky na zahraničních datech. Bude-li se eurozóně, hlavně Německu, dařit i nadále prosperovat, může být naše ekonomika z nejhoršího venku. Naneštěstí domácí spotřeba i investice jsou zatím v zemi stále v útlumu. Dobrá data HDP snížila pravděpodobnost, že by bankovní rada ČNB získala další potřebné hlasy pro odhlasování měnových intervencí. CZK na tato data reagovala pozitivně.

Těžařská společnost NWR tento týden posílila na 3 týdenní maxima, když polský těžař JSW projevil zájem o její koksovnu. NWR za poslední rok ztratila 80 procent hodnoty svých akcií a postupně se tak na ní začínají upírat zraky zahraničních investorů.

Česká koruna minulý týden jako jediná z regionu dokázala uzavřít v černých číslech. Pomohla ji hlavně středeční výborná data HDP, která rovněž snížila pravděpodobnost kurzových intervencí ČNB. Koruna dokázala uzavřít týden pod úrovní 25,80 EUR/CZK. (Technická analýza: Vývoj posledních dnů ukazuje konsolidaci trhu v klesajícím klínu s tradičně dotvářenou býčí divergencí na MACD. Trh je dlouhodobě v rostoucím trendovém kanálu, což koresponduje s klínem. Do proražení konsolidace se očekává oslabování EUR/CZK, ovšem silný support by se měl objevit na podpůrné trendové čáře, kde se očekává nápor býků.)

Graf: 4hodinový graf EUR/CZK

Příští týden nebudou zveřejněna žádná důležitá makroekonomická data.

Kolektiv autorů BOSSA.cz