Polsko odkládá konsolidaci, na jak dlouho?

Čtěte více

• Polské výrobní ceny zrychlily v souladu s očekáváním trhu
  Výrobní ceny v květnu meziročně vzrostly o 2,4 % v souladu s tržním očekáváním, což představuje další zrychlení oproti revidovaným 2,1 % v dubnu.
• Polsko a Německo požádaly na příští rok o dodávky ruské ropy, tvrdí Transněfť
  Ruská společnost Transněfť obdržela z Polska a Německa požadavek na dodání ropy v příštím roce. V ruské televizi Rossija 24 to dnes řekl šéf Transněfti Nikolaj Tokarev. Jeho slova jsou však podle agentury Reuters v rozporu s postojem Varšavy, která v listopadu tvrdila, že ropu z Ruska nechce. Německo dnes navíc popřelo, že hodlá v příštím roce ruskou ropu kupovat. Evropská unie na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu uvalila sérii sankcí a od 5. prosince zakazuje dovoz ruské ropy na tankerech.
• Polsko, Bulharsko přichází o ruský plyn, další na řadě je Itálie? Pokud se celá EU odpojí od ruského plynu, pohonné hmoty v Česku budou stát minimálně 60 Kč/l
  Do Polska a Bulharska dnes přestává téci ruský plyn. Dochází tak k zásadnímu zlomu ve vývoji energetické situace EU v souvislosti s ukrajinskou válkou. Rusko dává zřetelně najevo, že bude dále hrotit situaci. I za cenu svých vlastních ztrát. Polsku loni dodalo 9,9 miliardy metrů krychlových plynu, Bulharsku 3,3 miliardy.
• Polsko dalo Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2
  Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu Nord Stream 2, informovaly dnes tiskové agentury. Gazprom uvedl, že s pokutou nesouhlasí a že využije svého práva na odvolání. Ruská společnost tvrdí, že polská antimonopolní pravidla neporušila.
• Polsko hodlá po Německu žádat až takřka 32 bilionů korun jako válečné reparace. Dnes zveřejnilo kalkulaci škod
  Komise polského parlamentu dnes zveřejnila zprávu vyčíslující odhad škod, které Polsku za druhé světové války způsobilo nacistické Německo. Částka činí v přepočtu 31,8 bilionu korun. Z rozsáhlé, třídílné zprávy budou polští politici vycházet v rámci požadavku uhrazení válečných reparací, který hodlají vůči Německu vznést.
• Polsko chystá mimořádnou daň na Orlen, který přitom část svých zisků generuje v Česku. V březnu v Česku inkasoval „vysokou vnitrozemskou prémii“, jak konstatuje největší švýcarská banka UBS
  Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.
• 🎥 Polsko jako investiční příležitost? Poznejte Benefit Systems, Digital Network, Żabku a Dino Polska
  Polsko patří v posledních letech z investičního hlediska mezi velmi zajímavé trhy. Právě proto jsme se podívali na čtyři zajímavé společnosti: Benefit Systems (MultiSport karta), Digital Network, Żabka a Dino Polska.
• Polsko koupí 100 tun zlata
  „Největší zlaté rezervy o velikosti 8 133,5 tuny mají Spojené státy. Hned za nimi je Německo s 3 362,4 tuny zlata. Česká republika vlastní pouze 9,5 tuny drahého kovu, což je výrazně méně než Slovensko, které má 31,7 tuny zlata,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU
  Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj uvítaly nařízení zastavit těžbu v Turówě.
• Polsko může do deseti let předběhnout Česko. Tuzemská ekonomika doplácí na vyčerpaný recept na růst
  Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
• Polsko opravuje ropovod Družba a potvrdilo, že na sabotáž to nevypadá
  Polsko začalo s opravou poškozené severní větve ropovodu Družba, kterou proudí ropa z Ruska do Německa. Úřady také potvrdily dosavadní předpoklady, že nic neukazuje na sabotáž, informovala dnes agentura Reuters. Provozovatel ropovodů PERN zjistil únik ropy v potrubí zhruba 70 kilometrů od města Plock ve středním Polsku v úterý večer. Jižní větev ropovodu, která přivádí ropu i do České republiky, je v pořádku.
• Polsko prodává osminu v klíčové bance PKO BP, akcie na minimu od listopadu
  Polské ministerstvo financí zahájilo prodej 11,8% podílu v klíčové polské bance PKO Bank Polski (PKO BP). Majitele změ...
• Polsko překvapivě snížilo úrokové sazby o 0,5 procenta
  Polská centrální banka dnes překvapila trhy snížením úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Tímto rozhodnutím chce ...
• Polsko reformuje penzijní fondy. Sebere jim (jen) dluhopisy. Místo znárodnění konec tržního ráje?
  Polský akciový trh se dnes otřásl v základech, když vláda Donalda Tuska oznámila hlavní rysy chystané reformy soukromých penzijních fondů, od níž si slibuje především pokles zadluženosti země. Polsko totiž hodlá převzít veškeré státní dluhopisy držené fondy, a následně je zruší. Tento trik však podle analytiků povede k upozadění dříve významných hráčů na trhu a vystaví varšavskou burzu významným rizikům. Příspěvky do penzijních fondů navíc nově již nemají být pro Poláky povinné.
• Polsko sestřelilo ruské drony, dojde k reakci trhu?
  Kolem 2:00 ráno došlo k narušení polského vzdušného prostoru ruskými bojovými drony, známými pod názvem „Shahed“. Na polské území vniklo několik až desítka dronů. Většina z nich byla sestřelena, ale několik jich spadlo a explodovalo, čímž způsobilo škody. V současné době nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění.
• Polsko snížení ratingu zřejmě nemine
  Ani včera kurz koruny valných změn nedoznal. Po celý den se držel těsně u kurzového závazku na úrovni 27,02 CZK/EUR. Ostatní regionální měny si během čtvrtečního obchodování nepatrně polepšily. Maďarský forint si připsal 0,1 %, když posílil na 315,4 HUF/EUR, polský zlotý pak 0,3 % (na 4,41 PLN/EUR).
• Polsko snižuje daně z pohonných hmot, nafta kvůli tomu může být v Polsku až o 6 Kč/l levnější než v Česku. Hrozí zesílení přeshraniční palivové turistiky z ČR, související daňová ztráta pro Česko i to, že se polský Orlen bude „hojit“ na Češích
  Polsko snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 %. Daňová úleva bude ale ještě výraznější, neboť též snižuje – na zákonné minimum – spotřební daň z pohonných hmot. DPH se přitom počítá z částky zahrnující již právě spotřební daň.
• Polsko snižuje DPH z pohonných hmot, dotovat ji mohou i čeští motoristé. Český řidič ovšem tankováním v Polsku ušetří na padesátilitrové nádrži přes 300 Kč na benzínu a přes 200 Kč na naftě
  Polsko snižuje DPH z pohonných hmot, úlevu mohou Polákům nakonec dotovat i čeští řidiči. Ti se budou navíc nyní do Polska vydávat za palivy častěji (a platit daně Varšavě, namísto Praze), vždyť na padesátilitrové nádrži ušetří kolem 325 Kč u benzínu a 220 Kč u nafty na jedno natankování.
• Polsko tankuje nejlevněji v EU, nafta už je dražší než benzin
  Ceny pohonných hmot v 38. týdnu (18.09-25.09) na Slovensku opět pokračovaly v růstu. Nejvíce opět vzrostly ceny motorové nafty, a to o 0,17 centů za litr, což je za týden nárůst o 1 %. Benzín však zdražil o něco méně, a to o 0,5 %, tj. o 0,09 centů za litr. V průběhu tohoto týdne by se však motoristé mohli dočkat očekávaného obratu v cenách nafty u pump, které postupně rostou nad cenami benzinu. Důvodem jsou v současné době škrty kartelu OPEC+, ale také nový dočasný zákaz vývozu ruské nafty, který způsobuje výrazný nárůst světových cen nafty.
• Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě plynovodů, kterou podepsalo s Ruskem
  Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.