Proč Češi přicházejí zbytečně o peníze

Čtěte více

• Proč ceny ropy stále klesají?
  Komentáře předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella vytvořily dodatečný tlak na ceny ropy, když uvedl, že do konce roku se očekávají další dvě zvýšení úrokových sazeb.
• Proč ceny ropy včera klesly?
  Včera ceny ropy mírně klesly, když Úřad pro energetické informace oznámil, že zásoby se v posledním týdnu roku 2021 snížily o 2,1 milionu barelů.
• Proč ceny zlata klesají, když se situace na Ukrajině vyhrocuje? Měli bychom tento týden očekávat růst?
  Předválečná atmosféra na Ukrajině je stále hlavním tématem světových médií. Defenzivní aktivum však již na znepokojivé titulky nereaguje rychlým růstem. Jaký je důvod?
• Proč CEO CrowdStrike investoval 300 milionů dolarů do stáje Mercedes F1
  George Kurtz, spoluzakladatel a generální ředitel kyberbezpečnostní společnosti CrowdStrike, investoval přibližně 300 milionů dolarů, aby se stal menšinovým spoluvlastníkem týmu Mercedes-AMG Petronas Formula One. Tato transakce přitahuje pozornost nejen ve světě byznysu, ale i motorsportu. Investice proběhla prostřednictvím odkupu 15 % podílu společnosti Motorsport Invest Limited (MIL), která je řízena šéfem týmu Totem Wolffem a vlastní třetinu stáje. Kurtz tak získal zhruba 5 % podíl v celém týmu, čímž byla hodnota stáje oceněna na přibližně 6 miliard dolarů.
• Proč citelná česká inflace není zlé znamení
  Růst cen v Česku ani po půl roce koronakrize nepolevuje. Ale je to stále ještě docela přijatelná daň za jen velmi pomalu rostoucí nezaměstnanost.
• Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože plyn, a odpověď má i největší švýcarská banka
  Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá dále z dat Eurostatu.
• Proč česká reálná mzda zaostává?
  Dnešní mzdy za čtvrtý kvartál pravděpodobně vykážou lehké zpomalení meziroční dynamiky (naše očekávání 6,0 % oproti 7,1 % v Q3 2023). I tak však jejich nominální růst zůstane nad dlouhodobým průměrem, který se pohybuje spíše lehce pod 5,0 %. Je tedy takový růst příliš vysoký?
• Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
  Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
• Proč české domácnosti v nárůstu spořivosti překonali i Němce?
  Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků.
• Proč český průmysl letos ekonomice příliš nepomůže?
  Česká ekonomika na konci roku dál klesala zejména kvůli spotřebě domácností, zatímco exportně zaměřený průmysl si vedl relativně dobře. Může tomu tak být i dál? Leccos napoví již tento týden lednový výsledek průmyslové výroby. Oproti slabému prosinci předpokládáme lehký nárůst produkce, v dalších měsících se však česká ekonomika nebude moci o průmysl “spolehlivě opřít”.
• Proč čeští řidiči budou mít přes léto pohonné hmoty dost možná za cenu kolem 30 Kč/l? Protože Trump, protože Izrael, protože Saúdská Arábie...
  Proč Saúdská Arábie rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
• Proč čeští řidiči zaplatí mnohonásobně vyšší marže polských a maďarských rafinerií, když na paliva z ropy dodané přes Hormuz jezdili před válkou jen asi ze 7 procent? A s útoky jemenských povstalců Hútíů se vše ještě zhorší (a pro rafinérie zlepší)…
  Čeští motoristé v nadcházejících týdnech podle všeho doplatí na zásadní záludnost nynější energetické krize. Česko bylo před jejím vypuknutím na ropě fyzicky přepravované přes Hormuzský průliv závislé pouze okrajově, ze zhruba sedmi procent. Přesto se válečná přirážka promítne do každého litru benzinu či nafty prodaného na českých čerpacích stanicích. Důvodem jsou ceny hotových paliv a explodující rafinérské marže.
• Proč Čína provádí tak mohutný lockdown? Nechce, aby svět poznal, že její vakcíny na omikron nezabírají, to by byla blamáž
  Přísné uzávěry v Číně, nebezpečné pro hospodářství celého světa, jsou ve své podstatě hlavně ilustrací nebezpečí sepětí kapitalismu a autokracií. Díky kapitalismu Čína v uplynulých čtyřiceti letech vyrostla v globální ekonomickou velmoc. Přitom se ovšem nepotvrdila teze nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, že liberalizace ekonomiky přináší liberalizaci politiky, tedy pluralitní demokracii.
• Proč Čína prudce zvyšuje zásoby kritických komodit?
  Od začátku únoru došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním spektrem.
• Proč ČNB bude více sledovat čísla z trhu práce?
  Česká ekonomika vstoupila do roku 2025 relativně optimisticky, a i proto zůstává po posledním zasedání centrální banka relativně obezřetná ohledně dalšího snižování úrokových sazeb. Guvernér řekl, že další snížení úrokových sazeb si lze představit jen, pokud uvidí odeznívání domácích inflačních rizik. Co si pod tím představit? ČNB stále není komfortní se strukturou inflace, které letos pomáhají dolů rychleji klesající ceny energií a pohonných hmot, avšak momentum inflace služeb zůstává relativně silné.
• Proč ČNB dnes nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro „obyčejného smrtelníka“? Zdraží hypotéky, zlevní elektronika
  Česká národní banka dnes zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg.
• Proč ČNB indikuje napřesrok ještě silnější kurz koruny
  Nová prognóza vývoje měnového kurzu od ČNB se pro rok 2019 liší od předchozího odhadu. Ačkoli na letošek stále platí predikce průměrného kurzu 24,9 korun za euro, napřesrok by už euro mohlo být za 24,5 korun, namísto původního odhadu 24,8. Co je za touto změnou?
• Proč ČNB utratila miliardy eur za “preventivní” intervenci?
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ukazuje, že ani holubice v tuto chvíli netvoří zcela jednolitý tábor. Na jedné straně se zdá, že guvernér Aleš Michl či Oldřich Dědek mají laťku pro další růst úrokových sazeb pravděpodobně posazenou relativně vysoko. Na druhé Jan Frait otevřeně v zápisu z posledního zasedání přiznává, že v prostředí rychlejšího růstu sazeb v eurozóně a v USA může být nutné sazby kvůli tlaku na korunu dál zvyšovat.
• Proč další býčí běh Cardana může záviset na Muskovi a na tom, jak ADA do této hádanky zapadne
  Zakladatel společnosti Cardano, Charles Hoskinson má aktivní přítomnost na sociálních sítích, prostřednictvím kterých udržuje kontakt s komunitou. Jeho nejnovější podcast zvláště upoutal pozornost mnohých, protože byl adresován Elonu Muskovi o tom, jak vytvořit decentralizovaný Twitter.
• Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU
  Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.